|
|
Zdravotní gramotnost matek s předčasně narozeným dítětem
Vencová, Barbora ; Ivanová, Kateřina (vedoucí práce) ; Valešová Malecová, Barbara (oponent)
Zdravotní gramotnost podle WHO p edstavuje kognitivní a sociální dovednosti, které ur ují motivaci a schopnost jednotlivc získat p ístup, rozum t a využívat informace zp soby, které podporují a udržují dobrý zdravotní stav. B žná úrove zdravotní gramotnosti m že být v p ípad hladkého pr b hu t hotenství a p irozeného porodu dosta ující. Pokud se ale v t hotenství objeví n které zdravotní problémy, je t eba podpo it zvýšení úrovn zdravotní gramotnosti matek. Hlavním cílem diplomové práce je popsat objektivní úrove zdravotní gramotnosti matek s p ed asn narozeným dít tem a stanovit oblasti, které jsou pro tyto matky nejvíce problematické. Teoretická ást práce se zabývá demografickými daty vztahujícími se k p ed asným porod m, základním vymezením problematiky p ed asných porod , základní charakteristikou oboru neonatologie a organizací pé e, p ed asn narozeným dít tem, jeho nej ast jšími zdravotními komplikacemi a prognózou. Vymezuje zdravotní gramotnost a operacionalizuje ji ve vztahu k matkám s p ed asn narozeným dít tem. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní metodologie. Sb r dat probíhal metodou polostrukturovaných rozhovor . Respondenti pro rozhovory byli léka i, kte í pe ují o p ed asn narozené d ti. Výb r respondent byl proveden metodou sn hové koule. Pro usnadn ní analýzy dat byly rozhovory p...
|
|
|
Psychosociální faktory ovlivňující prožívání rodičů nedonošených dětí
Stránská, Monika ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Houšťková, Hana (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku psychického prožívání rodičů nedonošených dětí. Teoretická část práce je věnována psychosociálním faktorům - obecné problematice stresu, sociálnímu prostředí resuscitačního oddělení pro novorozence, pocitům a potřebám rodičů, vztahu sestra-rodič, utváření vztahu rodičů k dítěti, komunikaci a psychické podpoře rodičů. Pro vytvoření komplexního obrazu dané problematiky je věnována samostatná kapitola i předčasnému porodu, nedonošenému novorozenci a onemocněním, které ho díky předčasnému porodu nejvíce ohrožují. Cílem empirické části bylo zjištění, jaké faktory nejvíce ovlivňují prožívání rodičů nedonošených dětí, jak působí ošetřující tým a prostředí oddělení nedonošených dětí na rodiče. Výzkum byl zaměřen i na zjištění, zda muži a ženy prožívají tuto náročnou životní situaci stejně či nikoliv a jak může ošetřující tým napomoci ke zlepšení psychického stavu rodičů. K realizaci průzkumného šetření byla použita metoda nestandardizovaného anonymního dotazníku. Výzkumný vzorek tvořilo 43 respondentů. Z výsledků vyplývají jasné rozdíly mezi muži a ženami ve vyrovnávání se s narozením nedonošeného dítěte a v potřebách psychické pomoci. Byly zjištěny rezervy zdravotnických pracovníků v komunikaci.
|
|
|
Péče o nezralého novorozence dříve a dnes
Kopřivová, Lenka ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Smíšek, Jan (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se zabývá péčí o nedonošené novorozence. Struktura práce je rozdělena do několika kapitol, které se zaměřují na definici oboru neonatologie a vývoj neonatologické péče u nás i ve světě, dále na definici nedonošených novorozenců i jejich nejčastější choroby, podstatná část je věnována vývoji péče o nedonošeného novorozence a jejímu současnému stavu. Poslední část práce je věnována rozhovorům se sestrami, které dlouhodobě pracují na neonatologické jednotce intenzivní a resuscitační péče. Diplomová práce je tvořena metodou deskripce a jsou v ní využity písemné i elektronické zdroje. Cílem diplomové práce je přehled vývoje péče o nezralého novorozence v minulosti a současnosti. Klíčová slova: Neonatologie, vývoj neonatologie, oxygenoterapie, klokánkování, historie inkubátorů, Virginie Apgar, klasifikace novorozence, resuscitace novorozence, vrozené vady, historie gynekologicko - porodnické kliniky VFN, historie Ústavu pro péči o matku a dítě, novorozenecký screening, výživa novorozence.
|
|
|
Design novorozeneckého inkubátoru
Brávková, Markéta ; Tvarůžek, Martin (oponent) ; Křenek, Ladislav (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je design novorozeneckého inkubátoru. Práce se zabývá vlastním návrhem designu stacionárního inkubátoru, který splňuje základní technické, ergonomické i sociální požadavky s ohledem na využití moderních technologií a materiálů. Rovněž přináší nový pohled na tvarové řešení daného tématu.
|
|
|
Spolupráce neonatologických sester a rodičů nedonošených novorozenců v perinatologických centrech ČR.
MEDONOSOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se věnuje problematice předčasně narozených dětí. Zabývá se hlavně spoluprácí neonatologických sester pracujících v perinatologických centrech a rodičů zde hospitalizovaných nedonošených novorozenců. Byly stanoveny následující 3 cíle práce: 1. Zmapovat úroveň spolupráce a podpory rodičů a jejich zapojování do péče o nedonošeného novorozence v perinatologických centrech ČR. 2. Zjistit priority a očekávání rodičů nedonošených hospitalizovaných dětí. 3. Zjištěnými výsledky přispět ke zlepšení vzájemného vztahu zdravotník - rodiče nedonošeného novorozence. K dosažení výše uvedených cílů práce byla v empirické části použita metoda kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum byl proveden v perinatologických centrech ČR pomocí dotazníků pro zde pracující neonatologické sestry. Kvalitativní výzkum byl uskutečněn metodou dotazování za použití individuálního tematického polostandardizovaného rozhovoru s matkami nedonošených dětí. Výsledky výzkumného šetření budou poskytnuty všem spolupracujícím perinatologickým centrům a mohou být použity ke zlepšení kvality vzájemné spolupráce mezi neonatologickými sestrami a rodiči nedonošených dětí.
|
|
|
Zajištění péče o novorozence s vývojovým rizikem po propuštění z lůžkové péče z pohledu rodičů
MACUROVÁ, Štěpánka
Téma mé bakalářské práce se zakládá na problematice dětí s vývojovým rizikem a je zaměřeno hlavně na péči, která je těmto dětem poskytována po propuštění z nemocnice. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou vymezeny důležité pojmy, se kterými se v problematice dětí s vývojovým rizikem setkáváme. V kapitole perinatologie jsou popsána obecná ustanovení a je zde vysvětlen systém, podle kterého perinatologická centra fungují. Pro dobrou orientaci v problematice je důležité znát klasifikaci novorozenců a vědět, jaké projevy a následky může mít předčasné narození dítěte, proto je druhá kapitola věnována základním ukazatelům v neonatologii. Samostatnou kapitolu tvoří definování pojmu chronologický a korigovaný věk. Jsou to podstatné údaje k zajištění správného sledování vývoje dítěte. Vývoj předčasně narozených se od dětí narozených v termínu liší, a proto je důležité brát na tento fakt zřetel. Významným aspektem ve správném vývoji dětí je jejich výživa, poslední dobou je velký důraz kladen především na výživu mateřským mlékem od vlastní matky. Informace o výživě a kojení a také specifika výživy nedonošených dětí jsou v mé práci popsány v samostatné kapitole. V další kapitole se věnuji problematice propuštění dětí s vývojovým rizikem do domácího prostředí a jaká péče po propuštění následuje. Pozornost je věnována hlavně centru vývojové péče. V poslední kapitole byly vybrány nejčastější diagnózy, které se u nedonošených vyskytují. Praktickou část práce tvoří výzkum. K tomu byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat proběhl formou polostrukturovaného rozhovoru. Zkoumaný vzorek tvořilo deset žen, které jsou matkami nedonošených dětí a ostatních dětí s vývojovým rizikem. Respondentky byly ženy z mého okolí, které se svými dětmi pravidelně navštěvují centrum vývojové péče. Klíčovým faktorem pro výběr byl korigovaný věk dítěte do 24 měsíců. Cílem práce bylo zhodnotit činnost centra vývojové péče z pohledu rodičů. Ve výzkumu byla položena jedna výzkumná otázka, a to jaké rezervy spatřují rodiče v činnosti centra vývojové péče. Data, která byla z rozhovorů získána, byla analyzována a vedla k jasnému závěru a zodpovězení výzkumné otázky, která byla v práci položena. Výsledky mého výzkumu prokázaly oprávněnost činnosti center vývojové péče, která jsou zpravidla přiřazena k velkým neonatologickým pracovištím. Centra jsou ve většině aspektech péče přijímána velmi příznivě. Z rozhovoru s respondentkami vyplynuly i některé nedostatky, které byly popsány v diskuzi a následně shrnuty v závěru. Díky tomu, že se neonatologická péče neustále zdokonaluje, je podíl přeživších dětí s extrémně nízkou a nízkou porodní vahou daleko větší než tomu bývalo dříve. Důležité je brát v potaz, že propuštěním dětí z nemocnice péče o ně nekončí. Nedonošenost sebou nese řadu rizik, která dítě v jeho vývoji ohrožují. Z tohoto důvodu je nutné zajistit kontinuální péči a sledovat dítě i po propuštění do domácí péče. V poslední době je toto téma často diskutované. Nemluví se pouze o fyzickém vývoji, ale zkoumá se také psychický vývoj dítěte. Je prokázáno, že nedonošené děti mohou mít v některých oblastech psychiky problémy. V závěru mé práce jsou shrnuty rezervy, které matky dětí spatřují na činnosti center vývojové péče a jsou popsána doporučení, která by měla vést ke zdokonalení této péče. Jedná se o potřebu větší angažovanosti výživových a laktačních poradců, zdokonalování edukace ošetřovatelských profesí pracujících v komunitní péči a posunutí spolupráce s praktickými lékaři pro děti a dorost na kvalitativně vyšší úroveň. Svou práci bych doporučila odborné i laické veřejnosti. Práce by také mohla sloužit studentům ošetřovatelství - porodním asistentkám, dětským sestrám a ostatním, kteří by se chtěli dozvědět více o problematice dětí s vývojovým rizikem.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o novorozence s porodním kraniálním poraněním
KOBLIHOVÁ, Jitka
Porodní poranění novorozence je způsobeno mechanickým nebo anoxickým traumatem během porodu. Poranění mohou být závěrem nepřiměřeného porodnického úsilí či nedostatečné pozornosti, ale mohou být i zcela nezávislá na porodním konání. Charakter a rozsah porodních poranění jsou velmi široké, pohybují se od zcela nezávažných, které nezanechávají žádné následky až po ty, které zanechávají dlouhodobé následky nebo končí smrtí novorozence. Mezi porodní kraniální poranění novorozence patří porodní nádor, kefalhematom, petechie, sufuze, poranění očí, řezná rána skalpelem, fraktury lebečních kostí, poranění míchy a intrakraniální krvácení. Bakalářská práce se zabývá informovaností ošetřovatelského personálu v problematice porodních kraniálních poranění a specifiky ošetřovatelské péče o novorozence s porodním nádorem a kefalhematomem. V teoretické části jsou shrnuty nejdůležitější poznatky medicíny a ošetřovatelské péče o novorozence s porodním kraniálním poraněním. Prvním cílem bakalářské práce je zmapovat informovanost ošetřovatelského personálu v problematice porodních kraniálních poranění. V souladu s cílem byla stanovena hypotéza: ?Ošetřovatelský personál je informován v problematice porodních kraniálních poranění.? Hypotéza byla potvrzena. Sestry prokázaly vědomosti v oblasti druhů porodních kraniálních poranění, predisponujících faktorech vzniku i prevence porodního kraniálního poranění. Výzkum byl prováděn kvantitativně a byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku. Výzkumný soubor byl tvořen ošetřovatelským personálem novorozeneckých oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s, Nemocnice Písek, a. s. a Nemocnice Strakonice, a.s. Druhým cílem bakalářské práce je zmapovat specifika ošetřovatelské péče o novorozence s porodním nádorem a kefalhematomem. V souladu s cílem byla stanovena výzkumná otázka: ?Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o novorozence s porodním nádorem a kefalhematomem?? Bylo zjištěno, že není mnoho specifik ošetřovatelské péče o novorozence s kefalhematomem a porodím nádorem. Nejdůležitější je u těchto novorozenců šetrná manipulace, polohování hlavičky na tu stranu, kde není porodní nádor či kefalhematom, kontrolování hladiny bilirubinu, pečlivé sledování jak kefalhematomu, tak porodního nádoru (barva, velikost, lokalizace) a pozorování projevů bolesti a chování novorozence. Výzkum byl prováděn kvalitativně a byla použita metoda dotazování, technika hloubkového rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen dvěma dětskými sestrami a dvěma porodními asistentkami neonatologického oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Výzkumem bylo zjištěno, že ošetřovatelský personál na novorozeneckých odděleních je informován v problematice porodních kraniálních poranění, a že ošetřovatelská péče o novorozence s kefalhematomem a porodním nádorem se tolik neliší od ošetřovatelské péče o fyziologického novorozence. Výstupem bakalářské práce je edukační materiál o porodních kraniálních poraněních pro ošetřovatelský personál na novorozeneckých odděleních.
|
|
|
Zajištění neonatologické transportní služby z ošetřovatelského hlediska
SCHWARZOVÁ, Lucie
Přestože se v posledních letech díky transportům ?in utero? (před porodem) podařilo koncentrovat porody předčasně narozených dětí do perinatologických center, stále zůstává určitý počet novorozenců, kteří se narodí mimo centra a vyžadují převoz na specializovaná pracoviště. Transport novorozence má své zvláštnosti v terapeutických postupech a vyžaduje odlišné vybavení pro zajištění intenzivní nebo resuscitační péče a je zajišťován převozovou službou pro novorozence, která je nedílnou součástí regionálního systému diferencované péče o novorozence. Cílem práce je: Cíl 1: Charakterizovat současné zajištění neonatologické transportní služby. Cíl 2: Zmapovat úlohu ošetřovatelského personálu při zajištění neonatologické transportní služby. Cíl 3: Zjistit, zda sestry při zajištění neonatologické transportní služby pracují metodou ošetřovatelského procesu.Na základě těchto cílů byla stanovena hypotéza a výzkumné otázky.Hypotéza 1: Přítomnost specializoavné sestry při zajištění neonatologické transportní služby je nezastupitelná.Výzkumná otázka 1: Jaká je úloha sestry při zajištění neonatologické transportní služby? Výzkumná otázka 2: Jakou formou je realizován ošetřovatelský proces při zajištění neonatologické transportní služby? Vlastním šetřením byla potvrzena hypotéza a byly zodpovězeny výzkumné otázky. Cíl práce byl splněn. Výsledkem diplomové práce je vytvořený standard ?Ošetřovatelská péče o novorozence během transportu.?
|
|
|
Vytváření interpersonálního vztahu dětská sestra - matka na neonatologickém oddělení prostřednictvím modelu H. Peplau
AMBROŽOVÁ, Helena
Cílem této diplomové práce na téma {\clqq}Vytváření interpersonálního vztahu dětská sestra {--} matka na neonatologickém oddělení prostřednictvím modelu H. E. Peplau.`` je zmapovat využívání jednotlivých fází v procesu, vytváření profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka podle modelu H. E. Peplau. Dále zjistit prostřednictvím vytvořené dokumentace rozdíly v přístupech při navazování profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka na neonatologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. K naplnění těchto cílů je diplomová práce rozdělena na část teoretickou, která je zaměřena na rozdíly v péči o zralého a nezralého novorozence, ošetřovatelský model H. Peplau včetně jeho aplikace do praxe. Druhá, praktická část je rozdělena na část kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní část je zaměřena na zjišťování faktorů ovlivňujících vytváření profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka dle modelu H. E. Peplau a současně vymezuje jednotlivé role sestry, měnící se během profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka. Data kvantitativní části výzkumu byla zjišťována pomocí dotazníkového šetření. Shrnutím výsledků diplomové práce jsem zjistila fakta týkající se využívání jednotlivých fází modelu H. E. Peplau při navazování vztahu dětská sestra {--} matka na neonatologii. Hypotéza 1 Dětské sestry s vlastními dětmi naváží profesionální vztah s matkou rychleji - se potvrdila. Hypotéza 2 Délka praxe dětské sestry ovlivňuje schopnost navazovat profesionální vztah s matkou - se potvrdila. Hypotéza 3 Dětské sestry zastávají nejčastěji roli učitele {--} se nepotvrdila. Data kvalitativní části výzkumu byla zjišťována pozorováním, rozhovorem s dětskou sestrou, vytvořením vlastního návrhu dokumentace u matek předčasně narozených dětí hospitalizovaných systémem ROOM IN a její aplikace v praxi. Matky byly rozděleny do dvou skupin, u první skupiny byl použit běžný způsob navazování interpersonálního vztahu s matkou a u druhé skupiny byl použit způsob navazování interpersonálního vztahu s matkou dle modelu H. E. Peplau. Při kvaziexperimentu bylo zjištěno, že při použití ošetřovatelského modelu H. E. Peplau navazování interpersonálního vztahu s matkou probíhá lépe. Poznatky z této diplomové práce mohou být využity jednak neonatologickým oddělením Nemocnice České Budějovice a. s., především dětskými sestrami k osvojení si schopností navazování profesionálního vztahu s matkou a následně poskytnout matce i dítěti komplexní ošetřovatelskou péči. Dále studentům či dalším zájemcům o danou problematiku.
|
|
|
Přínos práce dětské sestry v komunitním ošetřovatelství v podmínkách České republiky a v zahraničí
PĚTIVLASOVÁ, Alena
Ve své diplomové práci se zabývám: systémem péče o dítě a organizací systému poskytování zdravotní péče v České republice, kompetencemi a způsobilostí v péči o dítě, dokumentem Zdraví pro všechny v 21. století, komunitním ošetřovatelstvím, intervencemi sestry v jednotlivých věkových obdobích a vlastním výzkumným šetřením. Ve výzkumné části práce bylo využíváno kvantitativní i kvalitativní formy šetření. Technikou sběru dat byl dotazník a polostrukturovaný rozhovor. Zkoumaný soubor kvalitativního šetření tvořilo 9 respondentek - 5 sester a 4 praktické lékařky pro děti a dorost. Pro sběr kvantitativních dat jsem využila metodu dotazování. Dotazníky byly určeny pro laickou veřejnost - rodiče dětí do 18 let. Zkoumaný soubor dotazníkového šetření tvořilo 73 respondentů (100%). Výzkumné šetření probíhalo od půlky června 2008 do konce července 2008. Výsledky byly zpracovány do kategorizačních tabulek a grafů v programu Microsoft Office Excel 2007. Snažila jsem se zjistit především názory dětských sester a dětských lékařů na vznik komunitní dětské sestry v ČR a stanovit úlohy, které by mohla komunitní dětská sestra zastávat v České republice při práci s dětskou komunitou. Také jsem se snažila zjistit místa, kde by komunitní dětská sestra mohla pracovat a jaké jsou překážky pro ustanovení této nové funkce v ČR. V neposlední řadě mě zajímal i zájem veřejnosti o působení sestry v oblasti ochrany a péče o zdraví dětí. V České republice zatím komunitní sestra v oblasti péče o děti a mládež jako samostatný a nezávislý komunitní odborník nefunguje. V jiných zemích ale komunitní sestry pracují ve státním zájmu jako součást veřejného zdravotnictví a jsou za svou práci, která je společností velmi ceněna, odměňovány z veřejných prostředků. Rozvoj komunitního ošetřovatelství je prioritou Světové zdravotnické organizace a v České koncepci ošetřovatelství má již také své stálé místo. Hlavní přínos vzniku komunitní sestry bych viděla v tom, že by děti a rodiče měli možnost využívat širšího spektra zdravotnické pomoci, ať už ve škole, v domácnosti nebo v ordinaci. Činnost komunitních sester by mohla napomoci zvýšit informovanost rodin a celospolečensky zlepšit úroveň zdravotnické osvěty. Také by mohla pomoci rodinám, které potřebují zvýšenou zdravotně-sociální péči. Díky samostatné práci komunitní sestry by se zvýšil zájem o profesi sestry a zlepšilo by se i její společenské postavení.
|
host ::
RSS.