|
Mobbing a bossing na pracovišti u pomáhajících profesí
PETRUŇOVÁ, Lucie Žofie
Mobbing a bossing je v současnosti stále aktuálnějším tématem a to nejen v pomáhajících profesích. Oblasti jako zdravotnictví a sociální práce jsou hodnoceny jako velmi rizikové oblasti. Cílem této práce bylo zjistit, zda se zaměstnanci v pomáhajících profesích setkali s projevy šikany na pracovišti. A pokud se s nimi zaměstnanci setkali tak v jaké četnosti. Dílčím cílem této práce bylo zjistit, s jakými nejčastějšími projevy mobbingu a bossingu se zaměstnanci setkali. Z výzkumu vyplynulo, že zaměstnanci v pomáhajících profesích mají s projevy mobbingu a bossingu zkušenosti. Mezi nejčastější projevy mobbingu patřilo: roznášení nepravdivých informací a lží o respondentově osobě; stěžování si na respondenta u nadřízených; respondenti myslí často na člověka i mimo pracoviště, postupná ignorace respondenta pracovníky, kteří s ním dříve komunikovali; veškeré respondentovy chyby se zveličovaly; respondent byl vyčleňován a ignorován z kolektivu; respondent nebyl zván na společenské akce, kam jsou zváni ostatní pracovníci nebo jsou mu takové akce zatajovány; respondentova práce byla neustále kontrolována a zpochybňována její správnost; respondent byl terčem neustálých posměšků a narážek (oblečení, handicap?); spolupracovníci odcházeli ze stejné místnosti, kde se nacházel respondent; vstoupil-li respondent do kolektivu, přestali ostatní komunikovat; bylo zpochybňováno respondentovo vzdělání a kvalifikace na pracovní místo; za neuspokojivou práci na pracovišti byla připisována vina respondentovi; kolegové posílali respondentovi nesmyslné vzkazy a informace; během respondentovy nepřítomnosti docházelo k výrazným změnám na pracovišti; ztrácely se respondentovy věci na pracovišti, respondent byl neustále přesouván do jiné kanceláře; respondent byl častován pohrdavými gesty a posměšky; respondent byl napadán od spoluzaměstnanců; bylo napadáno respondentovo náboženství, národnost nebo jeho politické názory případně měl respondent hanlivou přezdívku. Zaměstnanci měli zkušenost s projevy bossingu. Mezi nejčastější projevy bossingu patřily: přidělování práce, která nespadá do pracovních kompetencí; přidělování příliš jednoduchých nebo naopak složitých úkolů; vyhrožování výpovědí; nadměrné kontrolování docházky do práce; bezdůvodné odebírání pravomocí a úkolů; přidělování velkého množství úkolů, které není možné v určitém časovém limitu splnit; neakceptování osobního volna a dovolené; kontrolování pracovních úspěchů a neúspěchů; připravování nečekaných překvapení; neustálá kontrola práce větší než u ostatních; přemisťování do jiných kanceláří a odlehlých pracoven a v neposlední řadě kolektivní izolování a nezvání na pracovní porady.
|
|
Prevence šikany na středních školách
KAMIŠOVÁ, Jana
Šikana je velmi výrazným traumatem českého školství. Proto je třeba o této problematice stále informovat a snažit se tomuto sociálně-patologickému chování zamezit. Cílem této diplomové práce, jež má teoreticko-výzkumný charakter, je seznámit čtenáře s teoretickým výkladem problematiky šikany, možnostmi její primární, sekundární i terciární prevence a zmapování metod, které se využívají na různých druzích škol v různých krajích. Teoretická část se věnuje výkladu pojmu šikana a pojmu prevence šikany, jak primární, sekundární tak terciární. Za důležitý úkol si klade představení efektivních principů prevence a podoby (možnosti) prevence šikany, které snižují riziko vzniku a rozšíření tohoto sociálně-patologického chování. Dále také zmiňuje postupy při řešení šikany. Praktická část je věnována výzkumu, jehož úkolem je zjištění, zda se školy různých druhů věnují prevenci šikany, jaké metody k tomu využívají, jak často se prevenci věnují, a zda jsou s výsledky své práce spokojeny. Výzkum je prováděn pomocí dotazníkového šetření ve srovnání s informacemi, které o své škole uvádějí na svých webových stránkách. Dotazníky jsou vyplněny školními metodiky prevence nebo výchovným poradcem příslušné školy.
|
|
Diagnostika emocionálních problémů a chování dítěte předškolního věku
ŘÍHOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce se zabývá emocionálními projevy problémového chování u dětí předškolního věku. Teoretická část seznamuje s charakteristikou předškolního dítěte, vlivem normy na jeho projevy chování a možným problémovým chováním. Zabývá se hyperkinetickými poruchami ? problematikou ADHD, opozičním a agresivním chováním a často doprovázejícími specifickými poruchami učení. Dále popisuje projevy nadaného dítěte. Praktická část dále projevy zaznamenává u vytipovaných dětí. Dlouhodobý kvalitativní výzkum má potvrdit či vyvrátit stanovené výzkumné otázky a nabídnout možnosti adekvátního řešení pomocí konkrétních činností.
|
|
Agresivita dětí a mládeže vedoucí k trestné činnosti
ŠTEFFLOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá agresivitou dětí a mládeže, která je vede k trestné činnosti. Věnuje se příčinám vzniku agresivity, faktorům, které agresi ovlivňují, ale i druhům agrese. Praktická část obsahuje konkrétní kazuistiky jedinců, u kterých byla agresivita jednou z příčin páchání trestné činnosti.
|
|
Domácí násilí a jeho vliv na psychosociální klima rodiny
BÖHMOVÁ, Michaela
BÖHMOVÁ, M. Domácí násilí a jeho vliv na psychosociální klima rodiny. České Budějovice 2013. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra psychologie. Vedoucí práce: PhDr. Ing. Marie Lhotová, Ph.D. Práce pojednává o domácím násilí, je rozdělena do dvou teoretických částí. První z těchto dvou teoretických částí je zaměřena na vymezení pojmu rodina, jaké jsou její základní funkce a co všechno ovlivňuje rodinné klima. Druhá část se podrobněji zaměřuje na domácí násilí - jaké jsou jeho znaky, formy a fáze, charakterizuje osobnost pachatele a oběti a v závěrečné kapitole s názvem "Rodinné klima" jsou vyvozeny závěry, které z uvedené práce vyplývají.
|
|
Schopnost sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách pracovat s agresivitou u klienta s těžkým mentálním postižením
VLACHOVÁ, Lucie
Agrese a agresivní projevy chování klientů jsou běžnou součástí života v sociálním zařízení. Zaměstnanci jsou školeni na zvládání projevů nepřiměřeného chování klientů, mnohdy se v této souvislosti musí vypořádávat s velmi nepříjemnými situacemi a snažit se zabránit zvyšování jejich četnosti. V současné době je tato problematika velmi aktuální a je nutno říci, že ne vždy je pracovníky v sociálních službách zvládána tak, aby došlo k co nejmenší újmě jak na straně klienta, tak na straně sociálního pracovníka. V úvodu své práce jsem se zabývala osvětlením typů mentální retardace, podrobněji jsem se zaměřila na její stupně podle mezinárodní klasifikace nemocí. Dále zmiňuji nejčastější přidružená onemocnění a typy služeb a zařízení, která jsou v současné době lidem s postižením k dispozici. Protože bych čtenáři své bakalářské práce ráda poskytla co nejucelenější přehled o dané problematice, zabývám se zde nejen základními pojmy, které s ní souvisí (mentální retardace, autismus, sociální pracovník či zařízení sociální péče), ale snažím se i o její rozkrytí a přiblížení širšímu okruhu pracovníků v sociálních službách. Pro bakalářskou práci byly použity kvantitativní metody získávání dat. Tato data jsem získala prostřednictvím kvantitativního dotazníku, který jsem v tištěné formě rozdala zkoumaným osobám k vyplnění. Ze zjištěných dat vyplynulo, že se všech 42 dotazovaných pracovníků (100%) při své práci alespoň jedenkrát v životě s agresivním chováním klientů setkalo. V okamžiku, kdy došlo ze strany klienta k agresivnímu chování, ve většině případů také postačilo odvedení pozornosti klienta na jinou alternativní činnost, čímž se podařilo situaci zvládnout. Popřípadě postačila snaha klienta slovně uklidnit, nebo použít slovní uklidňování s použitím úchopových technik. Cílem mé bakalářské práce byla snaha objasnit příčiny vzniku agresivního chování klienta s těžkou mentální retardací, zmínit některé spouštěče tohoto chování a zaměřit se na konkrétní metody používané pracovníky v sociálních službách. Ať už se jedná o systematickou práci s jednotlivcem nebo ve skupině, či jedná- li se přímo o úchopové techniky. Faktem je, že pokud má klient naplněny jeho základní potřeby, pracovníci jsou pravidelně vzdělávání a dodržují strukturovaný režim, který se osvědčil pro klienta s těžkou mentální retardací jako velmi přínosný, je četnost projevů agresivního chování výrazně nižší.
|
|
Násilí mezi mladými páry
DOSTÁLOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá problematikou partnerského násilí mezi mladými páry. Sledovaným objektem jsou studenti ve věku 17-25 let v Pardubickém kraji. Teoretická část je rozdělena do 3 okruhů. Úvod je věnován změnám ve společnosti po roce 1989 ve vztahu k partnerství. Další část se zabývá objasněním pojmu agrese a partnerské násilí, a přiblížením specifik těchto jevů. Poslední okruh je zaměřen na některé psychologické aspekty jedinců v období adolescence a rané dospělosti, na něž je orientováno výzkumné šetření. V empirické části jsou vyhodnoceny výsledky. Je hodnocena informovanost respondentů a vliv mýtů o partnerství a partnerském násilí. Kvantitativní výzkum byl proveden metodou dotazování. Anonymní dotazník, byl rozdán mezi 119 respondentů a návratnost dotazníků činila 100 %. Cílem práce bylo zjistit, jaký je současný stav informovanosti studentů v období adolescence a rané dospělosti, o problematice partnerského násilí. Dílčím cílem bylo objasnit, zda rodinné a společenské mýty, vztahující se k oblasti partnerství a partnerského násilí, ovlivňují názory těchto jedinců. V souvislosti s cíli práce stanovená H1, která předpokládala, že dívky vykazují vyšší znalost o problematice partnerského násilí než chlapci, nebyla potvrzena. H2, která předpokládala, že jednotlivé rodinné mýty a společenské předsudky, týkající se partnerství a partnerského násilí, ovlivňují názory nadpolovičního počtu respondentů, též nebyla potvrzena. Předpokládané využití této práce je především pro zvýšení informovanosti pedagogů, speciálních pedagogů, vychovatelů a dalších odborníků pracujících s dospívajícími jedinci, o násilí mezi mladými páry.
|
|
Agresivita dětí a mládeže mladšího školního věku
RUIBAROVÁ, Soňa
Bakalářská práce se zabývá problematikou agrese a agresivity dětí mladšího školního věku. Teoretická část je zaměřena na vymezení základních pojmů a charakteristiku agrese a agresivity. Konkrétně se zaměřuje na projevy agrese a faktory ovlivňující agresivitu a konečně na prevenci a nápravu této problematiky. Praktická část analyzuje výskyt agrese mezi žáky 4. a 5. ročníků. Cílem práce bylo, na kolik děti mladšího školního věku vnímají tuto problematiku a na kolik jsou schopny jí usměrňovat.
|
|
Kriminalita dětí a mladistvých jako sociální jev moderní společnosti
KADLECOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá protispolečenským jevem kriminality dětí a mladistvých, jeho sociologickým i kriminologickým rozborem. Uvádí možné příčiny výskytu násilnického a delikventního chování dětí a mladistvých v naší společnosti. Práce poukazuje na negativní jevy a agresi v naší společnosti, která může být spouštěčem dalšího kriminálního a delikventního chování. Tato bakalářská práce se zamýšlí nad postojem naší společnosti k projevu násilí, uvádí možnosti represe tohoto chování a snaží se zjistit jak nejlépe tomuto nežádoucímu jevu předcházet.
|
|
Šikana
HŘEBEČKOVÁ, Věra
Bakalářská práce Šikana pojednává o projevech a prevenci šikany ve škole. V první kapitole jsou popsány příčiny, prvotní zrod agresivity, eliminace. Druhá kapitola vysvětluje historii a pojem šikany, podrobněji se zabývá příčinami, zamýšlí se nad osobnostmi všech zúčastněných. Třetí kapitola je věnována rodině a možným metodám, způsobu, jak minimalizovat šikanu v roinném prostředí. Uvádím zde vhodná doporučení pro komunikaci rodičů s dětmi, neboť jsou-li dodržena, vztahy jsou pevnější a šikana se minimalizuje.Zároveń upozorňuji na nevhodné postupy rodičů a jejich možné pozdější negativní reakce.Čtvrtá kapitola se zabývá prostředky minimalizace šikany ve škole. Popisuje metody prevence, které škola používá, uvádí správné způsoby vyšetřování šikany a opět se zamýšlí nad osobnostmi všech zúčastněných. Zkoumá, zda jsou příčiny šikany v jejich nesprávném chování a zároveň se snaží najít způsoby, směřující k minimalizaci šikany. Pátá kapitola vymezuje hranice pozitivního chování, upozorńuje na hrozící rizika, k nimiž při překročení těchto hranic dochází. Navrhuje možná řešní za pomoci odborníků, odborných středisek a zákonů, jenž se šikanou zabývají. Na konci všech kapitol je vždy stručná rekapitulace napsaného.
|