|
|
ZOO STAVBY – HERALDICKÁ ZOO
Valchová, Jana ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Cílem zadání byl návrh heraldické zoo v areálu bývalého zámeckého parku a sadů Horního Hradu, který se nachází několik kilometrů od Karlových Varů. Heraldika je věda, zabývající se rodovými znameními. Konkrétně se tedy bude jednat o zoo zaměřenou na zvířata, které se na českých erbech v minulosti znázorňovala. Návrh vychází z okolních vztahů členitého terénu a je ovlivněn kontextem historické památky hradu, který je mohutnou dominantou veškerých výhledů do krajiny.
|
|
| |
|
|
Zaměření renesančního areálu zámku pro tvorbu účelové mapy historické památky, 3. lokalita
Byrtusová, Ivana ; Houška, Radek (oponent) ; Foral, Jakub (vedoucí práce)
Cílem této balalářské práce je vytvoření účelové mapy areálu renesančního zámku v Rosicích u Brna v měřítku 1:500. Úvodní část práce je věnována předmětu měření a přípravným pracím jako je rekognoskace lokality nebo použité přístroje.Následující část pojednává o samotném zaměření lokality - obsahuje popisy doplnění stávajícího bodového pole a podrobného zaměření. Závěrečná část se zabývá zpracováním dat. Hlavním výsledkem práce je situační mapa s výškopisem a mapa vegetace. Také byla vytvořena sjednocená mapa areálu (s dalšími dvěmi bakalářskými pracemi).
|
|
|
Možnosti vývoje vícevláknových aplikací na platformě Java 8
Souček, Dan ; Pecinovský, Rudolf (vedoucí práce) ; Pavlíčková, Jarmila (oponent)
Tato diplomová práce je programátorskou příručkou pro vývoj vícevláknových aplikací na platformě Java 8. Vícevláknové programování přináší řadu problémů, které se v jednovláknových aplikacích nevyskytují. Jedním z cílů této práce je rozebrat tyto problémy a na jejich základě uvést zásady, které je nutné dodržovat, aby vícevláknové aplikace fungovaly správně. Dalším cílem je teoreticky popsat, jak programovat vícevláknové aplikace v jazyce Java. Nejprve se práce věnuje základům programování vláken a synchronizaci, poté je zaměřena na vývojové nástroje, které poskytují verze Java 5 a vyšší. Teoretický popis jednotlivých funkcionalit je doplněn praktickými ukázkami kódu, který demonstruje použití předvedených nástrojů a lépe vysvětluje danou problematiku. Přínosem této práce je, že je napsána v českém jazyce a pokrývá širokou oblast vícevláknového programování od základů přes užitečné sady knihoven až po nejmodernější nástroje Javy 8. Klíčová slova
|
|
|
Historický vývoj vybraných vegetačních prvků v zámeckém parku ve Frýdku-Místku
Ivánková, Jana
V této práci byl sledován historický vývoj vegetačních prvků v zámeckém parku ve Frýdku-Místku. Byly nastudovány archiválie a vyhledány staré fotografie a mapy, které sloužily k vytvoření obrazu změn, které byly v parku uskutečněny. Také bylo provedeno terénní šetření, aby mohl být historický stav porovnán s aktuálním. Park byl v této práci rozdělen do pěti části a to sice na: přední parter, horní park, štěpnici, podzámecký park a dolní park. Bylo zjištěno, že v 19. století nebyl podzámecký park udržovanou plochou, ale jednalo se pouze o porost listnatého charakteru kolem potoku. Dále bylo zjištěno, že v průběhu let nebyla rozloha zámeckého parku změněna. Frýdecký zámek nebyl nikdy dlouhodobým sídlem šlechty, proto se ani park nestal meziokresově významným. Jeho význam, vzhledem k rozsahu a formě je jen lokální.
|
|
|
Zámek Třeboň za posledních Rožmberků
VALENTA, Petr
Práce se zabývá shrnutím stavebních prací, které proběhli na třeboňském zámku na přání posledních dvou rožmberských šlechticů Viléma a Petra Voka z Rožmberka mezi léty 1565 1612. V první kapitole se autor zaměřuje na samotný zámek, na jeho současnou a historickou podobu a na stavební zásahy, které zde oba Rožmberkové nechaly provést. V závěru kapitoly se řeší otázka autorství na některých stavebních prvcích. V následující kapitole se práce více zaměřuje na osobu Viléma z Rožmberka a na jeho roli stavebníka. Kapitola je dále doplněna stručnou rekapitulací Vilémova života a v závěru se řeší otázka důvodů přestavby zámku. Stejným způsoben je řešená i kapitola o Petru Vokovi. V této kapitole se v závěru řeší otázka výběru zámku v Třeboni jako posledního rodového sídla.
|
|
|
Řetězové provádění na zámku ve Vrchotových Janovicích
PETRÁŠOVÁ, Alena
Práce se zabývá projektem pro teenagery, který nese název Řetězové provádění. Od roku 1994 se každý rok uskutečňuje na zámku ve Vrchotových Janovicích. Typická je pro něj výměna rolí, která spočívá v tom, že skupina žáků se po krátké, ale intenzivní přípravě stane krátkodobě průvodci na zámku. Práce popisuje Řetězové provádění, jeho vznik, historické pozadí, vývoj, pedagogické prvky. Vymezuje jeho strukturu jako projektu, sestavuje cíle, popisuje přípravu, realizaci projektu, doprovodné materiály i hodnocení. Autor pracuje metodou historicko pedagogického bádání, čerpá z odborné literatury, provádí analýzu dokumentů a rozhovory s autory projektu. První dvě kapitoly popisují prvky, mezi které patří zážitková pedagogika, objektové učení, komunitní učení a oživená historie. Samostatná kapitola je věnována zámku a parku ve Vrchotových Janovicích. Poslední část práce tvoří vymezení Řetězového provádění jako projektu.
|
|
|
Zámek a romantický park ve Vlašimi
JEDLIČKOVÁ, Simona
Tématem této bakalářské práce je zámek a romantický park ve Vlašimi. Zaměřuje se především na architektonické proměny zámku a snaží se postihnout historii od jeho počátků až po současnost. Historie zámku začíná již ve 14. století, kdy na jeho místě stál hrad. Období jeho přestaveb končí klasicismem. Práce též popisuje současný stav zámku. Část práce pojednává i o zámeckém romantickém parku, která se orientuje na jeho dochované stavby. Park patří k typu přírodně krajinářského parku. Ve své práci popisuji vývoj krajinářského parku a park ve Vlašimi porovnávám s parkem v Lednici a v Hluboké nad Vltavou. Práce je tak ucelenou monografií pojednávající o zámeckém areálu a parku ve Vlašimi.
|
|
|
Proměny pacovského zámku
VOŠICKÁ, Šárka
Tato bakalářská práce se zabývá objektem, který v minulosti sloužil jako gotický hrad, posléze renesanční a barokní zámek a následně byl přeměněn na karmelitánský klášter, ze kterého se stal opět počátkem 19. století zámek, jenž takto vystupuje i dnes. První část práce je věnována stavebně - historickému vývoji objektu, který v sobě zahrnuje jména a něco málo ze života jednotlivých vlastnických rodů, jako byli například Malovcové z Pacova, Rombhápové ze Suché, Španovští z Lisova, Černínové z Chudenic atd. K této části se pojí druhá kapitola o majiteli Zikmundovi Myslíkovi z Hyršova a jeho dvou ženách, kteří žili ve významné etapě barokní doby. Třetí kapitola zmiňuje řád bosých karmelitánů jako takový a jejich působení v Čechách. Druhá, větší část zahrnuje medailonky dvou architektů klášterního komplexu, Martina Wittwera a Kiliána Ignáce Dientzenhofera s jejich další tvorbou. Třetí část obsahuje jejich plánovou dokumentaci k pacovskému objektu, spolu s dalšími plány, jež jsou v textu popisovány a navzájem porovnávány i s výslednou realizací, přičemž následně jsou Wittwerovy plány srovnávány s podobným karmelitánským klášterem v maďarském Györu.
|
|
|
Zámek Louňovice pod Blaníkem. Historie objektu, zhodnocení jeho architektury a umělecké výzdoby
DRLÍK, Ondřej
Bakalářská práce se zabývá stavební historií raně barokního zámku v Louňovicích pod Blaníkem, kterému, ačkoliv se jedná o velmi zajímavý a hodnotný objekt, byla doposud věnována jen velmi malá pozornost. V návaznosti na stavebně historický průzkum jsou zpracovány dějiny objektu, popis a analýza architektury. Zvláštní pozornost je věnována umělecké výzdobě zámku a v souvislosti s tím byl podniknut pokus o zhodnocení a zařazení dochované štukové výzdoby, zejména pak v bývalé zámecké kapli. Cílem práce je přiblížení dějin a uměleckých hodnot louňovického zámku širší veřejnosti a přispět tak k jeho lepšímu poznání.
|
host ::
RSS.