|
|
Urbanistická opatření pro efektivní hospodaření s povrchovou vodou v zastavěných územích
Vacková, Michaela ; Kročová,, Šárka (oponent) ; Polešáková, Marie (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Jedním z našich hlavních problémů v prosazování hospodaření s dešťovou vodou (HDV) do praxe je skutečnost, že jsme ho nepřijali jako mezioborovou záležitost. Měli bychom hledat způsob, jakým HDV zpřístupníme dalším profesím, především architektům-urbanistům, kteří jsou pro jeho další rozvoj stěžejní. Práce jednak podrobně analyzuje důvody ne úplně ideálního stavu, ve kterém se tento obor u nás nachází, ale zároveň definuje možné způsoby nápravy této skutečnosti a nastiňuje další scénáře jeho vývoje. Stěžejním materiálem, ze kterého práce vychází je oborová norma TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami, která je základním podkladem pro zpracování nové metodické pomůcky. Práce normu rozšiřuje o další opatření a doplňuje o postupy posouzení přínosů jednotlivých opatření za účelem zefektivnění aplikace systému HDV do městského prostoru.
|
|
| |
|
|
Vodní režim blatkových borů na Třeboňsku a vodní provoz jejich dominant
Kučerová, Andrea ; Pokorný, Jan (vedoucí práce) ; Laiho, Raija (oponent) ; Albrechtová, Jana (oponent)
Tato práce je zaměřena na různé aspekty vodního režimu blatkových vrchovišť v Třeboňské pánvi (transpirace dominantního druhu, charakteristiky kolísání hladiny podzemní vody, chemismus půdní vody, vodní retenční schopnost). Část studie byla založena na dlouhodobém, pravidelném monitoringu hladiny podzemní vody (celkem ve 40 pozorovacích sondách), odtoku vody, srážek a chemismu půdní vody (v letech 1995-2003, studijní lokality NPR Červené blato a NPR Žofinka). Transpirace středoevropského endemického druhu - borovice blatky (Pinus rotundata Link) - byla měřena na experimentální ploše v NPR Červené blato (330 ha, 465-475 m n.m.) v r. 1999-2000. V současnosti představují blatkové bory jedny z mála přírodě blízkých lesních porostů v Třeboňské pánvi. Dlouhodobé vegetační změny po přirozených narušeních jako jsou větrné polomy, přemnožení podkorního hmyzu a požáry jsou z přirozených lesních porostů střední Evropy uváděny jen zřídka. Vyhodnocení vegetačních změn po narušeních, jinak typických pro boreální lesy, a jejich dopad na hydrologii rašeliniště je další částí této práce (studijní lokalita NPR Žofinka, 130 ha, 470-475 m n.m.). Transpirace borovice blatky byla měřena pomocí sledování toku vody v xylému (metoda deformace teplotního pole) na jednotlivých stromech (šest vzorníků) a přeškálována na...
|
|
|
Zakládání na objemově nestálých zeminách
Legut, Dana ; Weiglová, Kamila (oponent) ; Hauser,, Jaroslav (oponent) ; Zdražil, Karel (oponent) ; Vašina,, Josef (oponent) ; Paseka, Antonín (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce se věnuje zakládání budov a následně vzniklých poruch staveb, které jsou na objemově nestálých zeminách realizovány. Ve své práci jsem se zaměřila na studium jílovitých a sprašovitých zemin, které jsou výrazně zastoupeny také v geologickém profilu České Republiky. Úvodem je odborná veřejnost seznámena se vznikem těchto dvou skupin zemin, dále jejich vlastnostmi, následně je zmíněn vliv vegetace v případě jílovitých zemin a vliv prosedavosti zemin sprašových. Závěr práce je koncipován jako doporučení, která je nutno dodržovat při návrhu stavebních objektů, aby nedocházelo k porušení systému zemina / stavba a tím ke krokům spojených i v krajních případech s asanací samotných budov. Na několika příkladech z praxe jsou zmíněny problémy, které v průběhu užívání objektů vznikly, a bylo nutné tyto problémy řešit konstrukčním opatřením a to ve spolupráci stavebního inženýra a geotechnika.
|
|
|
Stomatal conductance of short rotation coppice based on sap flow measurements and its response to chosen meteorological variables
Orság, Matěj ; Trnka, Miroslav ; Fischer, Milan ; Kučera, J. ; Žalud, Zdeněk
The main aim of this study was to derive stomatal conductance (gs) from sap flow measurements and explore some of possible applications of this method. Sap-flow and other meteorological variables were continuously monitored in poplar-based short rotation coppice (SRC) plantation in Bystřice nad Pernštejnem during growing season 2012. Sap flow of 8 trees was measured using heat dissipation method, then expressed as transpiration per square meter of projection area and by adding into rewritten Penman-Monteith equation the canopy conductance (gs) was obtained. Compared with direct measurements on leaf level this approach is advantageous for obtaining gs, because of integrating all leaf categories of tree or whole canopy. Further analysis also proved, that gs is strongly driven by VPD. Finally, it was found that the relationship between gs and VPD is also influenced by available soil moisture content.
|
|
|
Transpiration and biomass increment in short rotation poplar coppice
Orság, Matěj ; Fischer, Milan ; Trnka, Miroslav ; Kučera, J. ; Žalud, Zdeněk
This paper deals with interaction between amount of water lost by tree transpiration and aboveground biomass increment in poplar based short rotation coppice in conditions of CzechMoravian highlands. Stem sap-flow measured on 8 poplar trees by Granier heat dissipation method was put in relation with biomass increments measured both with automated dendrometers so with manual measurements with caliper gauge. Transpiration totals ranged between 28.3–175.6 liters per tree in executed period 3.8.–31.8.2011. Above-ground biomass increments in this period varied between 30.07–519.28 g per tree and mean value of water use efficiency of all monitored trees reached 2.76 g.kg–1. Mean diurnal sap-flow total of all sampled trees was 3.25 liters. Results show that it is possible to establish relationship between transpiration totals and biomass increments (coefficient of determination R2 = 0.90) and also relationship between transpiration totals and stem diameter (R2 = 0.81). These results (especially after obtaining experimental data from spring growth conditions) can be further used for calculations of biomass increments and transpiration as scaling factors from tree level to whole stand level.
|
|
|
Evapotranspirace vybraných druhů zemědělských a lesních porostů
Kučera, J. ; Urban, J. ; Trnka, Miroslav ; Fischer, Milan ; Krofta, K. ; Duffková, R.
Cílem článku je porovnat evapotranspiraci (ET) z porostů různých plodin (trávník, jetel luční (Trifolium pratense), ozimá pšenice (Triticum aestivum), chmel (Humulus lupulus) a plantáž topolu (J-105, Populus nigra x Populus Maximowiczii) s potenciální evapotranspirací (PET) a rámcově popsat vývoj ET těchto porostů v průběhu vegetační sezóny. Druhým cílem je stanovit podíl transpirace na celkové ET u dvou kontrastních porostů – chmele a plantáže topolu. Denní suma ET trávníku, stejně jako většiny dalších porostů, dosahovala maximálně 5 – 6 mm, což odpovídá 85 – 93 % PET. Výrazně vyšší ET byla naměřena v porostu jetele, naopak nejnižší v porostu topolu v prvním roce po jeho smýcení. Podíl transpirace na ET činil u chmelu 40 - 70 %, kdežto u topolu 80 - 90 %.
|
|
|
Efektivita využití vody-různé způsoby výpočtu
Slípková, Romana
Množství vytvořené biomasy na jednotku spotřebované vody nazýváme efektivitou využití vody (angl. WUE). Porosty smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst) s hustotou 1820 jedinců ha-1 (FS) a s hustotou 2440 jedinců ha-1. (FD) na terénním pracovišti Bílý Kříž byly sledovány v růstové sezóně 2003. WUE (g.l-1) byla vypočtena jako podíl přírůstu nadzemní biomasy definovaném dvěma způsoby a transpirace. Přírůst nadzemní biomasy byl vypočten (I) přímým odvozením přírůstu z alometrického vztahu TB a výčetní tloušťky (TBI) a (II) součtem biomas kmenů (SB), větví (BB) a listoví (LB) odvozených zvlášť. Průměrná efektivita využití vody WUEI byla u porostu FS 6,5 g/l a FD 14,0 g.l-1; v případě WUEII FS 4,9 g.l-1 a FD 10,1 g.l-1, rozdíly nebyly statisticky významné. Přísušky se projevily poklesem WUETBI způsobeným hlavně zmenšením objemu kmene a ne WUE jako takové. WUETBII je tedy pro výpočet dlouhodobé WUE vhodnější.
Plný tet: Slípková_SylvaNet WoodNet 2010 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
Vliv zvýšené vzdušné koncetrace co2 na vodní režim a transpiraci smrku
Valouch, Ludvík ; Pokorný, Radek ; Tomášková, Ivana
Při zvýšení koncentrace CO2 ve vzduchu jsou změny ve fyziologických procesech a morfologii zřejmé v relativně krátké době. Přímé měření pomocí metody tepelných pulzů dokázala snížení specifického sap flow (SSF) během prvního roku kultivace ve zvýšené CO2 koncentraci. SSF bylo srovnatelné v obou podmínkách po další 3 roky. Během šestého roku fumigace byla zaznamenána vyšší rychlost transpirace při vyšší koncentraci CO2. To byl důsledek větší listové plochy, plochy cévních svazků na řezu a větší absorbční kořenovou plochou. Měřením sap flow osluněnýé a zastíněné části koruny bylo zjištěno, že SSF bylo větší ve vyšších částech koruny v obou podmínkách. Průměrná hydraulická vodivost (půda-list) (GTsa) byla 1.4 krát vyšší v osluněných částech koruny než odhadnutá pro celou korunu v podmínkách normální koncentraci CO2. V podmínkách zvýšené koncentrace CO2 nebyl rozdíl v hydraulické vodivosti mezi horní a spodní části koruny prokázán.
|
|
| |
host ::
RSS.