|
|
Kostel na sídlišti
Samiec, Daniel ; Kiszka, Josef (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Cílem práce bylo navrhnout římskokatolický kostel na sídlišti Brno – Nový Lískovec s kapacitou 200 sedících a společenským centrem. Pozemek pro kostel je skalní pahorek mezi panelovými domy, který začíná na severu u hlavní silnice a autobusové zastávky a terasovitě klesá k jihu asi o 8 metrů. Jelikož se jedná o návrh na sídlišti, kde je nedostatek kvalitního veřejného prostoru, bylo prioritou jeho vytvoření. Návrh využívá stávající trafostanice pro funkce společenského centra a samotný kostel je umístěný tak, že vzniká náměstíčko. Toto náměstí je ale částečně nábřežím, protože se otevírá k jihu směrem průhledu mezi panelovými domy na nedaleké pahorky. Hlavní prostor kostela je uspořádaný do kruhové výseče a uzavřený kruhovým presbytářem. K hlavnímu převýšenému prostoru jsou dále přiřazeny prostory sakristie, adorační kaple, křestní kaple a zázemí. Na pravé straně od vchodu z hmoty kostela vystupuje věž.
|
|
|
Kostel na sídlišti
Korčák, Jan ; Wahla, Ivan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Obsahem práce je návrh novostavby římskokatolického kostela s pastoračním centrem na sídlišti Nový Lískovec v Brně. Návrh navazuje na tradici církevních staveb, využívá myšlenky směřování prostoru, jeho gradace a obrazu cesty člověka k Dobru a Lásce. Stavba kostela přijímá vrstvení pater okolního sídliště, které v jednotlivých patrech přechází vertkiálně od křtitelnice po střešní zahradu která má svým charakterem navodit atmosféru Gethsemanské zahrady. Horizontální směřování prostorů pak zrcadlí cestu člověka na tomto světě jako labyrint světa, cestu ke spáse a vykoupení lidské duše. V tomto pořadí na sebe navazují prostory zádveří, kostelní lodi a presbytáře završeného kruhovým světlíkem. Podlahu kostelní lodi tvoří odkrytý skalní masiv který symbolizuje spětí se zemí a také volně interpretuje podobenství o dvou stavitelích z Matoušova evangelia. Jediným zdrojem přirozeného světla v kostelní lodi je kruhový světlík nad presbytářem který vytváří vertikální proud světla a symbolicky ukazuje cestu k jedinému Bohu. Přímo v křížení lidského horizontálního směru a Božského vertikálního se nachází obětní stůl na kterém dochází během mše svaté k transsubstinaci.
|
|
| |
|
|
Městská knihovna v Přerově
Böserlová, Jana ; Magnusek, Pavel (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce bylo nalezení vhodné lokality pro stavbu knihovny v Přerově a návrh knihovny samotné. Zvolená lokalita se nachází na okraji širšího centra města v blízkosti rušné křižovatky ulic Komenského a Velké Novosady, parcela s evangelickým kostelem slouží v současnosti především pro parkování obyvatelů okolních bytových domů. Hmota objektu se snaží utvářet a definovat prostory na parcele a logicky a citlivě reagovat na okolní zástavbu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Účelová mapa areálu hřbitova v Brankovicích
Žižlavská, Tereza ; Blahynka, Jiří (oponent) ; Foral, Jakub (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je zaměření areálu hřbitova v Brankovicích pro tvorbu účelové mapy, a dále půdorysů a řezů kostela. První část zahrnuje přípravné práce, volbu nejvhodnější varianty měřické sítě a měření v terénu. Následuje kancelářské zpracování získaných dat. Hlavním výstupem je účelová mapa hřbitova v měřítku 1:200.
|
|
|
Animace kostela Zvěstování Panny Marie v Ostrově nad Ohří
Šetková, Kateřina ; Tyslová, Irena (vedoucí práce) ; Kouba, Vojtěch (oponent)
Práce se věnuje animačnímu projektu kostela Zvěstování Panny Marie v Ostrově nad Ohří, který se stal společensko-kulturním střediskem v rámci celého Klášterního areálu. Teoretická část definuje teorii animace kulturního dědictví s částečným zaměřením na animaci duchovní struktury v kontextu s vnímáním a nastíněním pojmů posvátna a spirituality. Cílem práce je deskripce realizovaného animačního projektu. Tato část práce je představována analýzou duchovní podstaty animovaného objektu a zda si ji objekt v rámci animačního projektu zvládl udržet.
|
|
|
Dendrochronologické datování a stavebně historické hodnocení krovu sv. Valentína v Bravanticích
Bužek, Stanislav
Předmětem této bakalářské práce je pomocí dendrochronologické analýzy určit stáří dřevěné krovové konstrukce kostela sv. Valentina v obci Bravantice, okres Nový Jičín. Tato práce popisuje standardní dendrochronologický postup od odběru vzorků, anatomickou identifikaci, jejich úpravy, měření až po samotné datování. Krov nad hlavní lodí je z roku 1662-1663, krov nad presbytářem je mladší, výsledný letopočet je 1834-1835. Na celou krovovou konstrukci kostela bylo použito jedlové dřevo. Letopočty zjištěné dendrochronologickou analýzou byly porovnány s historickými daty pocházejícími z dostupných historických pramenů a internetových zdrojů. O stavebně historickém vývoji této památky se zachovalo jen velmi malé množství literárních zdrojů. Výsledky dendrochronologické analýzy krovové konstrukce nám poskytly přesné datum stavby, a částečně odhalit a doplnit doposud nejasný historický a stavební vývoj kostela.
|
|
|
Dendrochronologické datování a stavebněhistorické hodnocení krovu kostela sv. Jana Křtitele v Hlučíně
Rataj, Tomáš
Cílem této diplomové práce, bylo provést průzkum a dokumentaci stavebně historického vývoje objektu kostela sv. Jana Křtitele v Hlučíně, okres Opava. Z dostupných zdrojů a literárních pramenů zmapovat historii krovové konstrukce a určit její typologii. Anatomicky zjistit zastoupení dřevin v jednotlivých částech konstrukce střechy kostela a pomocí dendrochronologické analýzy stanovit stáří odebraných vzorků. Práce se tedy zabývá metodickým dendrochronologickým postupem od odběru vzorků, jejich úpravy a následného měření, až po výsledky datování s porovnáváním pomocí statistických metod, v rámci určených českých a moravských standardních chronologií dřevin. Práce je z dostupných zdrojů doplněna o stavebně historický vývoj stavby. Výsledkem, na základě mikroskopických preparátů z odebraných vzorků, byla identifikována dřevina jedle. Proběhlo historické zhodnocení aspektů souvisejících se stavbou a definice stáří jednotlivých částí střešní konstrukce. Krov hlavní lodi byl datován do roku 1890, stáří krovu presbytáře byl určen do roku 1732. Krov nad hlavní lodí byl definován jako podélně vázaná krokevní konstrukce hambálková, se stojatou stolicí. Historické zhodnocení rozšířilo soubor dokumentace, kterou dnes o objektu kostela můžeme zanechat budoucím generacím. Datování stáří krovu kostela potvrdilo historický vývoj objektu a přispělo k celkovému zmapování, dnes již téměř zrekonstruované kulturní památky.
|
host ::
RSS.