|
|
The judgement on entry of SVK to the Eurozone as a member of V4
Turčáni, Peter ; Ševčíková, Michaela (vedoucí práce) ; Petrášek, František (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je analýza a zhodnocení vstupu Slovenské republiky do eurozóny na počátku roku 2009. Budu se zaobírat hypotézou, jestli Slovensko nemělo počkat s přijetím eura na ostatní země Višegrádské čtyřky. V teoretické části se budu věnovat historickému vývoji hospodářské a měnové unie a kritériím nominální a reálné konvergence, které rozeberu s odkazem na teorii optimální měnové oblasti. Ve druhé praktické části se zaměřím na analýzu plnění jednotlivých reálných kritérií (z let 2004 -- 2006) na Slovensku a jejich komparaci s ostatními zeměmi Evropské unie, především se státy, které jsou členy tzv. Višegrádské čtyřky. V závěrečné části se zaměřím na výhody a nevýhody v souvislosti se zavedením společné měny euro na Slovensku.
|
|
|
Evolution activity of National bank of Slovakia
Líra, Marián ; Zeman, Karel (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Zvolená téma vývoja pôsobnosti je pre mňa príťažlivou z hľadiska postupného formovania centrálnej banky na Slovensku, ako nezávislej finančnej inštitúcie krajiny. V teoretickej časti uvediem definíciu centrálnej banky a popíšem jej obecné funkcie, ciele a úlohy. Ďalej načrtnem postavenie centrálnych bánk z historického hľadiska a predstavím centrálne banky vo svete. Taktiež uvediem názory na postavenie centrálneho bankovníctva pohľadom rôznych ekonomických škôl. V analytickej časti popíšem Štátnu banku Československa ako východiskový predpoklad vzniku NBS. Preskúmam okolnosti, ktoré k jej vzniku viedli, zmienim jej usporiadanie a zmeny legislatívneho rámca vo vývoji jej pôsobnosti. Zanalyzujem zmenu v jej úlohách a kroky vedúce k jej novému postaveniu spojenému s prijatím meny Euro na Slovensku. Cieľom práce je skúmanie a vyhodnotenie najvýznamnejších zmien kompetencií a právomocí NBS v priebehu 20 rokov od zriadenia trhovej ekonomiky na území Slovenska, až po jej nedávne začlenenie pod Európsku centrálnu banku.
|
|
|
Eurozóna z pohledu teorie OCA : závěry pro ČR
Kovač, Vojtěch ; Czesaný, Slavoj (vedoucí práce) ; Rybáček, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá teorií optimálních měnových zón (z angl. překladu "A Theory of Optimum Currency Area", OCA) autora Roberta Mundella a jejímu vztahu k Evropské měnové unii respektive eurozóně. Teorie OCA patří k nejkomplexnějším teoretickým přístupům, jak hodnotit vhodnost užívání společné měny pro určitou skupinu zemí. Práce se proto tuto teorii snaží aplikovat na stávající členy eurozóny, přičemž se zaměřuje zejména na tři hlavní atributy teorie OCA -- symetrii ekonomických šoků, flexibilitu trhu práce a ekonomickou integraci zahraničního obchodu s ostatními členy měnové unie. Výsledky této analýzy jsou poté aplikovány na nové členské státy eurozóny a kandidátské země v popředí s Českou republikou. Práce zhodnocuje, do jaké míry lze teorii OCA použít i na tyto země a navrhuje vlastní alternativní kritéria, podle kterých by měla být připravenost zemí na přijetí eura posuzována. Text vychází z dostupných teoretických i empirických zdrojů, doplněných analýzami autora.
|
|
|
Konvergence hospodářských cyklů mezi eurozónou a novými členskými státy
Janeček, Daniel ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Jiránková, Martina (oponent)
Práce zkoumá stupeň podobnosti vývoje hospodářských cyklů nových členských států Evropské unie a eurozóny. Tato sladěnost je nezbytnou podmínkou pro bezproblémové fungování měnové unie. V práci je použito několik analýz -- korelace prostých časových řad i řad různě detrendovaných, korelace zpožděných hodnot a především pak korelace funkcí odezvy a dekompozice rozptylu chyb předpovědí. Nakonec je také zjednodušeně posouzena i evoluce sladěnosti hospodářských cyklů mezi sledovanými zeměmi.
|
|
|
Cesta ČR do Eurozóny - očekávané efekty
Svatoňová, Petra ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Müllerová, Františka (oponent)
Práce se zabývá rozborem očekávaných přínosů společné měny euro a porovnává je s možnými náklady a riziky spojenými s jejím zavedením. Základní teoretické východisko rozboru představuje ekonomická teorie optimálních měnových oblastí za použití dostupných empirických analýz provedených na dané téma. Celkem je práce rozčleněna na pět kapitol, úvod a závěr. První kapitola obsahuje stručný popis vývoje procesu evropské měnové integrace s navazujícím zhodnocením postavení eura v rámci světového měnového systému. Druhá kapitola je věnována teorii optimálních měnových oblastí, jejímu vývoji a definování kritérií, jejichž splnění by mělo zajistit převahu očekávaných přínosů nad náklady vyplývající z členství v měnové unii. Dále je uvedena problematika asymetrických šoků a ověřeno plnění kritérií teorie optimálních měnových oblastí na příkladu členských zemích eurozóny. Třetí a čtvrtá kapitola popisuje očekávané ekonomické přínosy a náklady spojené se členstvím České republiky v eurozóně. Závěrečná kapitola je koncipována jako zamyšlení nad způsobem určení časového horizontu vstupu ČR do eurozóny, které se opírá o teorii optimálních měnových oblastí.
|
|
|
The Maastricht Criteria and its alternatives
Tóthová, Jana ; Janda, Karel (vedoucí práce)
This work deals not only with the issue of the Maastricht Convergence criteria but also with an alternative way of evaluation of the preparedness to monetary integration ? the theory of Optimum currency areas. It contains an enumeration of convergence criteria stated in the Maastricht Treaty, explains its purport and imperfections. Further on a few criteria stemming from the Optimum currency area theory are listed and the relation between them and the Maastricht criteria is examined. In the practical part the preparedness of the Czech Republic to enter the Eurozone is evaluated on the basis of both criteria. Emphasis is put on the relation between the Maastricht criteria and the Optimum currency area criteria on both, theoretical and empirical basis.
|
|
| |
|
|
Vliv úrokových sazeb Evropské centrální banky na spotřebu v zemích Eurozóny
Glykner, Daniel ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Tato práce se nejprve věnuje základním definicím spotřební funkce. Přináší přehled hlavních teoretických přístupů ke spotřebě a také přehled a diskusi významných studií, které byly na téma spotřeby provedeny. Důraz je kladen především na práce věnující se vlivu úrokové míry na spotřebu. Dále obsahuje stručné shrnutí kontextu, týkajícího se současných a potenciálních členských zemí eurozóny, fungování ECB a provádění společné měnové politiky. Následuje diskuse hypotézy o možném asymetrickém dopadu úrokové sazby na spotřebu v jednotlivých zemích, její rozvedení a zdůvodnění na základě zadluženosti, bohatství, atd. Empiricky jsou testovány hypotézy na historických datech jednotlivých zemí: transmise mezi úrokovými sazbami centrálních bank (později ECB) a sazbami tržními, korelační analýza změn spotřeby a centrálních úrokových sazeb v jednotlivých zemích, korelace s jejich meziročními změnami. Dále odhadujeme spotřební funkce s použitím modelů časových řad a alternativním testováním různých proměnných v regresních rovnicích. Provádíme diskusi použitých metod a výsledků analýzy; vliv úrokové míry na spotřebu se zdá být malý a typ vztahu se napříč eurozónou příliš neliší. Nakonec nastiňujeme možné implikace získaných výsledků vzhledem k budoucímu fungování eurozóny a související aktivitě ECB.
|
|
|
Měnová politika a ECB
Strejc, Daniel ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Coniglio, Nicola (oponent)
Práce hodnotí měnovou politiku ECB použitím úrokových pravidel a srovnává vhodnost měnové politiky vzhledem k jednotlivým členům Eurozóny v průběhu poslední dekády. Zabývá se reakční funkcí centrální banky, která je vyjádřena produktem a inflací a je rozdělena na dvě hlavní části. Část teoretická uvádí měnovou politiku a hodnocení Eurozóny z hlediska teorie optimální měnové oblasti. Druhá empirická část obsahuje ekonometrický model reakční funkce ECB. Použitím OLS metod a srovnáním dvou modelů není možné jednoznačně určit, zda ECB reagovala více na změny v produktu či inflaci. Modely s vysokou statistickou významností lišící se použitými daty (HDP či průmyslová výroba) vykazují odlišné výsledky. Dále výsledky ukázaly, že úroková politika ECB vyhovuje největším ekonomikám Eurozóny.
|
|
|
Dopad přijetí Eura na trhy cennými papíry v ČR
Wartlik, Tomáš ; Brada, Jaroslav (vedoucí práce)
Přijetí jednotné měny má významný dopad na ekonomiku země, obzvláště na její finanční trh. Tato práce prochází jednotlivé části finančního trhu Eurozóny, posuzuje jejich dosavadní vývoj a porovnává je se situací v České republice. Také se pokouší odhadnout dopady, které přijetí eura českému finančnímu trhu přinese, a tam kde je to možné, využívá k tomu zkušenosti Slovinska, které přijalo euro v roce 2007 a jehož ekonomika je velmi podobná ekonomice České republiky. Práce zjišťuje, že Eurozóna doznala významný pokrok v integraci finančního trhu, zlepšení likvidity, snížení nákladů na emisi i v dalších aspektech. Přijetí eura ve Slovinsku bylo úspěšné a nebylo doprovázeno podstatnějšími problémy, až na poněkud vyšší inflaci. Očekávaný pokrok ve vývoji finančního trhu však bohužel není ještě pozorovatelný, ačkoli lze tento fakt přisoudit i mnoha jiným příčinám. Na svém konci práce dochází k závěru, že Česká republika má příležitost těžit z účasti na velkém integrovaném finančním trhu a dosáhnout tak významného pokroku, který by pro ni byl zapovězený, pokud by zůstala izolována.
|
host ::
RSS.