|
|
Baby boxy - etická dilemata plošného zavádění schránek na odkládání dětí v ČR
Chvílová Weberová, Magdalena ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra Teologické etiky a spirituální teologie Magdalena Chvílová Weberová Baby boxy - etická dilemata plošného zavádění schránek na odkládání dětí v ČR Diplomová práce Vedoucí práce: MUDr. ThLic. Jaromír Matějek, PhD., Th.D. Konzultant: MUDr. František Schneiberg Praha 2014 Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely. V Havlíčkově Brodě, dne 3. 12. 2013 Magdalena Chvílová Weberová Bibliografická citace Babyboxy - etická dilemata plošného zavádění schránek na odkládání dětí v ČR [rukopis]: Diplomová práce /Magdalena Chvílová Weberová vedoucí práce: MUDr. ThLic. Jaromír Matějek, Ph.D., Th.D. Praha, 2014 --184 s. -- Anotace Baby box je schránka na bezpečné a anonymní odložení nechtěného novorozence. Existenci baby boxů opravňuje tvrzení záchrany novorozeného lidského života. Život novorozence je dobro a jen živý novorozenec je nositelem lidských práv. Práce diskutuje tvrzení záchrany života novorozence v kontextu nejlepšího zájmu dítěte a v kontextu incidence neonaticidy. Nejlepší zájem dítěte jako základní princip Úmluvy o právech dítěte,...
|
|
|
Prevence komerčního sexuálního zneužívání dětí jako pedagogický problém
Polívková, Lucie ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Práce se věnuje problematice komerčního sexuálního zneužívání a jeho prevenci ve školách a v rodině. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení pojmů, které se k tématu váží. Seznamuje čtenáře s výskytem problematiky v ČR, legislativou a dále vztahem k problematice prevence ve škole a rodině. Také představuje preventivní programy v ČR. Problematika prevence byla mapována za využití dotazníkového šetření a na jeho základě došlo k porovnání získaných dat s předpoklady. Závěrem jsou vysloveny řešení, které mohou pomoci pedagogům v prevenci. Klíčová slova Dítě; sexuální zneužívání; syndrom CAN; syndrom CSA; Úmluva o právech dítěte; formy; následky sexuálního zneužívání; oběť; pachatel; rodina; škola; výslech dětí; demonstrační pomůcky; prevence;
|
|
|
Dětské svatby v kontextu mezinárodních práv dítěte
Jetelinová, Denisa ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá sňatky dětí, které se odehrávají především v rozvojových zemích a mají různé příčiny i dopady. Při těchto obřadech bývá jednomu či oběma ze snoubenců méně než 18 let. Tato práce je rozdělena do tří kapitol a jejím cílem je odpovědět na otázku, zda dětské svatby ve svém důsledku porušují mezinárodní normy k ochraně práv dítěte či nikoli. V teoretické části jsou uvedeny nejvýznamnější mezinárodní deklarace a úmluvy obsahující práva dítěte, vydané ve 20. století. Druhá kapitola se věnuje přímo sňatkům dětí; je zde obsažena jejich definice a dále upřesňuje, kde se odehrávají a co vede rodiče či opatrovníky dětí k jejich zaslíbení. Následuje třetí kapitola, která se zaobírá analýzou porušování mezinárodních norem k ochraně práv dítěte, ať již přímo či v souvislosti s dopady svateb mladistvých na jejich životy.
|
|
|
Zvyšování právního povědomí u dětí v Jihočeském kraji.
STANISLAVOVÁ, Lucie
V této práci jsem se zaměřila na právní povědomí dětí, avšak ne z jejich pohledu, jak tomu bylo ve většině případů zpracování tohoto tématu, ale z pohledu lidí, kteří právě s dětmi pracují. Jedná se především o pedagogy, sociální pracovníky, dále pak o školní psychology a psychology. Teoretická část práce se zabývá právem, právním povědomí a právním vědomím, dále pak důležitým pojmem ?dítě? a to jak z pohledu pedagogiky a psychologie, tak i z hlediska práva. Morálkou samotnou a také jejím srovnáním s právem. Dále hodnotovým systémem a výchovou, důležité dokumenty týkající se práv dětí, rámcovým vzdělávacím programem a jeho zaměřím na výuku práva na základních a středních školách. Důležitou součástí teoretické časti, jsou také projekty zaměřené na zvyšování právního povědomí provedené jak v České republice, tak i v Jihočeském kraji. Cílem práce bylo zjistit, zda je potřeba zvyšovat právní povědomí u dětí v Jihočeském kraji. K tomuto účelu byl použit kvantitativní výzkum. Jako výzkumná technika byla zvolena metoda nestandardizovaného dotazníku. Výzkumu se zúčastnilo 144 respondentů z Jihočeského kraje, kteří pracují, buď na základní, nebo střední škole případně v neziskových organizacích, které pracují s dětmi. Výzkumem byla zjištěna rozdílnost v názorech mezi pedagogy a ostatními pracovníky. Pedagogové se statisticky častěji domnívají, že děti právní povědomí mají na rozdíl od ostatních pracovníků. Velmi zajímavým momentem je věk, od kterého by měly být děti seznamovány se svými právy. Ostatní pracovníci vidí jako optimální věk pro seznamování dětí s jejich právy začátek školní docházky (či již konec předškolní), na rozdíl od pedagogů, kteří by tuto hranici posunuli téměř na druhý stupeň základních škol. Dalším zjištěným a prokázaným faktem je rozdílnost v metodách používaných při seznamování dětí s jejich právy. Pedagogové kombinují jak diskuze a přednášky, tak i hry a modelové situace. Ostatní pracovníci upřednostňují pouze přednášky a diskuze. Liší se také v hodnocení časové dotace věnované ve školní výuce právům dětí. Ostatní pracovníci jsou v tomto ohledu mnohem kritičtější než pedagogové. Dále bylo prokázáno, že pedagogové častěji neznají organizace, které se zabývají dětskými právy, zatím co ostatní pracovníci ano. Celý výzkum je také shrnut do SWOT analýzy, ta určila za nejsilnější stánky zájem dětí o svá práva a jejich seznamování s právy již od první třídy. Jako slabou stránkou se ukázal nedostatek času ve školní výuce věnovaný dětským právům spolu se získáváním největšího množství informací v rodině. Příležitostí je realizace více nových projektů zaměřených na konkrétní oblasti práv a také to, že právní povědomí by mělo být neustále zvyšováno. Rizikem je nedostatečná znalost práv v oblasti ochrany osobnosti, kdy hrozí snadné zneužití a také nedostatečná znalost práv, která by mohla mít za následek zvýšení přestupků až kriminality.
|
|
| |
|
| |
|
|
Informovanost žáků druhého stupně základních škol v Třeboni o fyzickém násilí páchaném na dětech
KAISERŠATOVÁ, Radka
Tématem této práce je informovanost žáků druhého stupně základních škol v Třeboni o fyzickém násilí páchaném na dětech. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce se zabývám problematikou fyzického násilí na dětech v rámci syndromu CAN, vysvětlením pojmu syndrom CAN, právní ochranou a pomocí dětem, poskytováním informací prostřednictvím prevence primární a sekundární. Praktickou část tvoří vlastní výzkumné šetření. Šetření bylo provedeno formou anonymních dotazníků, kterými se snažím zjistit, zda jsou žáci druhého stupně základních škol v Třeboni infomovaní o fyzickém násilí páchaném na dětech.
|
|
|
Úroveň právního vědomí žáků vybraných škol v okrese Tábor ve vztahu k Úmluvě o právech dítěte.
STEHLÍKOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá problematikou dětských práv a jejich znalostí u žáků středních škol. Cílem praktické části bylo zjistit, jakými znalostmi vztahujícími se k Úmluvě o právech dítěte disponují žáci vybraných středních škol, a to nejen co se týče samostatné existence základního právního dokumentu v oblasti dětských práv, ale i obsahu tohoto dokumentu. Výsledky výzkumu, provedeného na vybraných středních školách v okrese Tábor, potvrdily, že celková úroveň povědomí žáků o vlastních právech a jejich obsahu není uspokojivá. I s ohledem na naplňování čl. 42 Úmluvy o právech dítěte je proto třeba zaměřit úsilí především na zvýšení informovanosti a znalostí široké veřejnosti ohledně dětských práv, a to jak mezi dospělými, tak pochopitelně i mezi dětmi. Zejména na dětech a mládeži záleží, zda a jak pochopí nejen svá práva, ale převezmou i odpovědnost.
|
|
|
Úmluva o právech dítěte - monitoring informovanosti ve veřejnosti
KOLÍNOVÁ, Eliška
Úmluva o právech dítěte vznikla 20. listopadu 1989, kdy ji přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů (OSN). Právně začala být platnou 2. září 1990. 30. září 1990 se konal světový summit pro děti v New Yorku, a při této příležitosti k Úmluvě o právech dítěte přistoupila tehdejší Česká a Slovenská Federativní republika. Právní účinnost tohoto mezinárodního dokumentu v naší zemi nabyla 6. února 1991. Výbor OSN pro dětská práva kritizuje Českou republiku, že nedostatečně informuje o Úmluvě o právech dítěte, a tudíž společnost neví, jaká práva tento dokument obsahuje. Cílem bakalářské práce je zjistit, zda je česká společnost opravdu nedostatečně informovaná a zda pedagogové na základní škole dostatečně informují své žáky o jejich právech. Zvolenou metodikou bylo dotazníkové šetření, které proběhlo formou dotazníku. Byly vytvořeny 2 druhy dotazníků, jeden pro zjištění informovanosti veřejnosti a druhý pro pedagogy. Byli vybráni respondenti ze 2 měst {--} Blatná a Strakonice, aby mohla být zjištěna hypotéza, zda jsou občané většího města (Strakonice) více informováni než občané města menšího (Blatná). Pro zjištění, zda pedagogové informují, byli osloveni pedagogové Základní školy Jana Amose Komenského v Blatné. Domnívám se, že stanovené cíle práce byly splněny. Výzkum potvrdil všechny hypotézy. Veřejnost je nedostatečně informovaná. Informovanost na malém městě je nižší než informovanost ve velkém městě. Pedagogové nedostatečně informují žáky o Úmluvě o právech dítěte. Doporučení vyplývající z této práce jsou, že by stát měl začít širokou veřejnost více informovat. K tomuto účelu by mohla proběhnout celorepubliková osvěta, za pomoci letáků, besed rodičů s jejich dětmi, televizních spotů a především zařadit povinně do výuky na základních školách poučení o dětských právech, vyplývající z Úmluvy o právech dítěte.
|
|
|
Úmluva o právech dítěte a její konsekvence pro pedagogickou teorii a praxi
HRNČÍŘOVÁ KONSTANTINOVÁ, Jana
Práce se zabývá Úmluvou o právech dítěte, jejími důsledky a využitím v pedagogické teorii a praxi dle jejího článku 42. Je strukturována do tří hlavních částí, které se snaží sledovat logickou posloupnost zpracovávaného tématu. První část se zabývá teoretickými východisky Úmluvy, počínaje jejím historickým vývojem a současným stavem, právním postavením, institucionální úpravou, přístupy k ní u vybraných evropských zemí, včetně analyzování jednotlivých článků a jejich okomentování v souvislosti s právními předpisy ČR a zjišťování příčin a nedostatků při její implementaci, dodržování a naplňování. Druhá část se věnuje definici článku 42 Úmluvy ve smyslu vzdělávání dospělých jako prostředku k uplatňování práv dětí a dalším teoretickým a praktickým možnostem efektivního předávání. Na tuto část navazuje třetí, která přináší praktická cvičení, návody a hry, jak děti s dokumentem Úmluvy seznamovat, nejen ve školní výuce, ale i v rámci mnohých volnočasových aktivit, včetně možnosti dětí zapojovat se do fungování dětských parlamentů či zřizování vlastních školských samospráv a participovat tak na věcech veřejných.
|
host ::
RSS.