Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 32 záznamů.  začátekpředchozí13 - 22další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Design experimentálního mobilního robotu
Blatoň, Jan ; Řezníček, Svatopluk (oponent) ; Čoupek, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářské práce řeší návrh, konstrukční řešení a následnou výrobu karosérie experimentálního mobilního robotu Car4. Cílem je navržení nevšední a nadčasové karosérie, s dodržením všech technických a technologických požadavků. Důraz je kladen na netradiční vzhled, funkčnost, odolnost a vyrobitelnost.
Návrh opatření ke zvýšení efektivity konkrétní bioplynové stanice "Agroplyn Mileč - Maňovice s.r.o."
TOMKOVÁ, Michala
Bakalářská práce se zabývá především rozvodem vyprodukovaného tepla v bioplynové stanici v Milči v Plzeňském kraji. Dále zde popisuje faktory, které ovlivňují efektivnost bioplynové stanice, předúpravu substrátů, kvalitní technologie, ekonomickou a technickou část rozvodu tepla z centrální zásoby tepla. Na základě těchto poznatků lze zvýšit efektivnost bioplynové stanice. Což bude mít pozitivní vliv nejen na životní prostředí, ale i na finanční stránku provozovatele bioplynové stanice Mileč.
Molekulární charakterizace vybraných kmenů améb rodu Naegleria, potenciálních lidských patogenů.
ZÍTKOVÁ, Klára
Rod Naegleria patří mezi eukaryotické organizmy, které obecně označujeme jako améby (měňavky). Pojmenování je odvozené od způsobu jejich pohybu, při kterém mění svůj tvar. Améby neboli měňavky, zahrnují velké množství rozdílných a rozmanitých rodů se zástupci, kteří mohou být pro člověka patogenní stejně jako druh Naegleria fowleri. Např. rod Acanthamoeba a Entamoeba, původci akantamébové keratitidy resp. měňavkové úplavice a dalších závažných potíží. Přes povrchní podobnost nejsou negleriím příbuzné: patří mezi Amoebozoa, Naegleria mezi Heterolobosea. Nejvýznamnějším druhem tohoto početného rodu je améba Naegleria fowleri. Jako jediná je patogenní pro člověka a po nakažení způsobuje onemocnění, které se nazývá primární amébová meningoencefalitida. Invazivním stádiem je v případě neglérie měňavkový trofozoit. Přechodnou formou jejího životního cyklu je flagelát, nebo také bičíkovec; jejich charakteristickým znakem je přítomnost bičíků. Za nepříznivých podmínek se mění v rámci svého životního cyklu do stádia cysty. Velkou část práce zahrnují informace o druhu Naegleria fowleri a primární amébové meningoencefalitidě, kterou u člověka způsobuje (PAM). Objasňují se zde zdroje infekce a rizikové faktory napadení. Délka inkubační doby a objevení se prvních příznaků. Další kapitola se týká mechanismu vniknutí do organizmu, jak lze tuto infekci správně diagnostikovat a detekovat a také možnost léčby, při včasném rozpoznání vzniklých příznaků. Možnosti případné prevence a epidemiologie, zahrnující zmínku o největší epidemii, která proběhla v rámci České Republiky. V praktické části této práce je popsána vlastní studie s metodickým postupem, výsledky a vyhodnocením stanovených hypotéz. Cílem experimentální části byla analýza poskytnuté DNA neglerií. Na základě stanovených cílů a hypotéz jsem zjišťovala, o jaké druhy neglerií se konkrétně jedná. Výsledná fylogenetická analýza byla obohacena o vzorky, které již byly dříve sekvenované, ale nebyly dosud zahrnuty do žádné z analýz. První fáze studie zahrnovala izolaci DNA. Následujícím krokem bylo za pomoci PCR amplifikace a sekvenace ITS zjistit, zdali se opravdu jedná o améby rodu Naegleria, a poté zařazením do fylogenetické analýzy určit druhy tohoto rodu. Ke zpracování výsledných sekvencí jsem využila programu BioEdit a program ClustalX jsem použila pro alignování. Výsledné fylogenetické stromy byly vytvořeny za pomocí programu PAUP a jejich následná vizualizace proběhla díky programu TreeView. K samotnému sekvenování bylo využito služeb firmy Seqme.Za pomoci fylogenetických stromů se mi podařilo zjistit, kterým druhům zkoumané vzorky odpovídají a tím částečně potvrdit první z hypotéz, že bude možné zkoumané sekvence přiřadit k identickým druhům. Mezi výsledné druhy patří: N. americana zahrnující dva zástupce, s N. canariensis je celkem identických dvanáct vzorků, N. dobsoni dle fylogenetické analýzy odpovídají tři sekvence ITS a s N. pagei a N. tihangensis je shodný vždy jeden zástupce. Několik vzorků (GERK, MSED4, ALM1A, 62K4 a GG1BV) nebylo možné pomocí molekulárních metod identifikovat s žádným popsaným druhem a lze je považovat za druhy nové. Na základě tohoto zjištění bylo možné potvrdit druhou hypotézu, týkající se nedostatečného prozkoumání nových druhů a tedy potvrdit následné objevení pravděpodobně druhů nových. Data spíše potvrzují hypotézu č. 3 říkající, že na jedné lokalitě převládne vždy jeden (dominantní) druh rodu. A na základě tohoto částečně potvrdit hypotézu č. 4, která oponuje hypotéze č. 3.
Systémy řízení jakosti a jejich aplikace ve vybraném podniku
PFEIFEROVÁ, Jana
Cílem diplomové práce je analýza systému jakosti ve vybraném podniku Silon s.r.o. Dalším cílem je stanovit metody jeho hodnocení a prověření možnosti aplikace nových přístupů systémů řízení jakosti v uvedeném podniku. Systém jakosti v Silon s.r.o. je vytvořen tak, aby odpovídal ISO 9001:2008 ve všech odděleních spadajících do systému jakosti, a aby v divizi kompaundů a centrálně zabezpečovaných činnostech odpovídal i ISO/TS 16 949:2002. Systém EMS zahrnuje celou firmu a je vytvořen tak, aby odpovídal ISO 14001:2004. V současnosti lze o firmě Silon s.r.o. říci, že nemá v řízení jakosti a celkovém řízení firmy žádné velké nedostatky. Firmě lze doporučit vytvoření integrovaného systému, nový přístup postupného zlepšování jakosti - Kaizen a metodu FTA.
Uncertainty of Random Variables
Fabián, Zdeněk
Plný tet: v1084-10 - Stáhnout plný textPDF
Plný text: content.csg - Stáhnout plný textPDF
Intervalový odhad parametru p binomického rozdělení: Co je (relativně) nového?
Klaschka, Jan
Práce navazuje na článek z ROBUSTu 2006, kde byly vyloženy různé typy konfidenčních intervalů pro parametr p binomického rozdělení. Pravděpodobnost pokrytí skutečného p konfidenčním intervalem nemůže být na celém intervalu [0, 1] rovna předepsané nominální hladině spolehlivosti 1-alpha. Odtud vyplývají dilemata (musí být pravděpodobnost pokrytí vždy alespoň 1-alpha, nebo je lepší aproximovat 1-alpha z obou stran?) a množství návrhů, jak konfidenční interval konstruovat. Nyní bude výklad rozšířen o zobecnění "obyčejných" konfidenčních intervalů, která dosažení konstantní pravděpodobnosti pokrytí umožňují: znáhodněné konfidenční intervaly (známé už několik desetiletí) a relativní novinku, tzv. fuzzy konfidenční intervaly.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 32 záznamů.   začátekpředchozí13 - 22další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.