Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 148 záznamů.  začátekpředchozí129 - 138další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Herta Kašparová (1923-1946) a květnové povstání v Třešti: skutečný příběh a druhý život v historické paměti města Třešť
PEJŘIMOVSKÁ, Klára
Hlavním centrem zájmu předkládané bakalářské práce Herta Kašparová (1923-1946) a květnové povstání Třešti: skutečný příběh a druhý život v historické paměti města Třešť je přiblížit osobnost Herty Kašparové a události květnového povstání v Třešti. V prvé řadě přiblížím průběh událostí, které se odehrály v Třešti v květnu 1945, následně budu svou pozornost věnovat Hertě Kašparové, třešťské rodačce, po jejímž udání bylo popraveno několik obyvatel města. Cílem mé práce se stane nejen objasnění Hertina životního příběhu a jejích osudů, ale rovněž i způsob konstrukce obrazu této osobnosti v paměti obyvatel Třeště (součástí výzkumu se stanou i rozhovory s pamětnicemi) a v odborné či popularizační historické literatuře.
Zlatá Praha
Litschová, Karolína ; KLIMEŠ, Ivan (vedoucí práce) ; MRAVCOVÁ, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá vlasteneckými symboly, které byly zpracovány v hraném filmu v období okupace 1939- 1945, s důrazem na symbol Prahy. Praha byla někde použita jen jako kulisa, ale například ve filmu Pantáta Bezoušek se stává samotným tématem filmu. Chtěla jsem poukázat na filmy, které nám dnes připadají spíše jen sentimentální, měly ve své době důležitou roli a dodávaly naději. Oproti těmto filmům stavím do kontrastu německý film Zlaté město, který zobrazuje Prahu jako město plné zkažených lidí a nástrah.
ANALÝZA PŘEDPOKLADŮ PŘECHODU KE STÁTNÍ PLÁNOVANÉ EKONOMICE V POVÁLEČNÉM ČESKOSLOVENSKU (1945-1953)
Smetanová, Kateřina ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Váňa, Daniel (oponent)
Práce je zaměřena na analýzu klíčových předpokladů, které usnadnily přechod ke státní plánované ekonomice v poválečném Československu. V teoretické části analyzuje zejména protektorát Čechy a Morava, který slouží pro snadnější pochopení celé problematiky i důležitých návazností. Těžiště práce spočívá ve zkoumání jednotlivých politických, hospodářských a sociálních faktorů, které předurčily další vývoj. Analýzou těchto předpokladů práce přibližuje okolnosti zvratu v únoru 1948, jehož podstatu je ale třeba hledat mnohem dříve. Práce též skýtá prostor pro tzv. uzavírající období socialistické "transformace" a vyvrcholení počáteční vlny upevňování moci. Poválečné nadšení a ideje se změnily v ideologii, která přetrvala po několik desetiletí. Ve své práci autorka došla k závěru, že únorový převrat nebyl realizován v krátkém časovém sledu, ale byl v celku logickým vyvrcholením předválečných, válečných, poválečných událostí a faktorů, které mu předcházely.
Život v domažlickém pohraničí za 2. světové války
MENCLOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá životem v domažlickém pohraničí za druhé světové války. Cílem práce je přinést celistvý pohled na události a život na Domažlicku, zachytit stěžejní okamžiky, život lidí a osudy některých z nich. Vzpomínky pamětníků pak pomohou vytvořit obrázek o tom, jaký měla tato doba vliv na jejich osobní život.
Židovské obyvatelstvo soudního okresu Sedlec a jeho sociální postavení do roku 1945 (se zvláštním zřetelem k roku 1940)
KRUCHŇOVÁ, Lucie
Cílem předkládané bakalářské práce bylo zpracovat soupis židovského obyvatelstva v soudním okrese Sedlec a pokusit se vytvořit obraz jeho majetnosti. Výchozím pramenem byly evidenční karty z kartotéky židů, které doplnily policejní přihlášky a sčítání lidu z roku 1930. Práce je zasazena do období Protektorátu Čechy a Morava, proto jsem tomuto období věnovala kapitolu, kde mimo jiné vysvětluji pojem "žid" podle Norimberských zákonů. V práci je uveden přehled nařízení, která omezovala svobodu židů, ze kterého vychází pohled na nacistické oklešťování nenáviděné menšiny. Důležitou částí práce je popis fungování Židovské náboženské obce, který dává nahlédnout do organizace života této komunity. Pozornost byla věnována také sociální struktuře včetně dalších faktorů, které ji ovlivňují, proto práce obsahuje kapitolu, která poskytuje pohled na bádání v tomto směru. Součástí je soupis devadesáti čtyř osob židovského vyznání či původu sestavený podle obcí a v nich žijících rodin. Je doplněn textovou částí, ze které vyplývá hmotné a finanční zajištění jednotlivých rodin. Práce je doplněna přílohami: tabulkami a grafy, mapami a v neposlední řadě fotografiemi některých nacisty umučených židů figurujících v sestaveném seznamu.
Koncern Koh-i-noor Hardtmuth v protektorátním hospodářství 1939-1942
BOHDÁLEK, David
Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na válečný vývoj českobudějovického koncernu Koh-i-noor Hardtmuth v letech 1939-1942. První kompilativně pojatá část práce přibližuje na základě dostupné literatury hospodářský vývoj Německé říše a Protektorátu Čechy a Morava do konce roku 1942. Druhá část již pojednává o situaci v Hardtmuthově koncernu. Mezi základní pramenné zdroje patří výroční a provozní roční zprávy, zápisy z jednání tužkárenských podniků, dochovaná korespondence a v neposlední řadě také prameny osobní povahy vztahující se k vlastníkům a zaměstnancům koncernu. Na základě těchto pramenů je analyzována celková strategie koncernu ve válečném období s hlavním důrazem na proměnu exportních trhů a přizpůsobení výroby požadavkům války. Tento vývoj je následně porovnán a analyzován se situací v dalších českobudějovických tužkárenských podnicích - Národním podniku a akciové tužkárně Grafo, v čemž spočívá jeden z hlavních přínosů celé práce.
Postavení a dějiny Církve československé v jižních Čechách v době protektorátu Čechy a Morava
KRAMELOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá dějinami Církve československé od jejího počátku až do konce druhé světové války. Chce ukázat působení Církve z hlediska historie Československého státu, ne jen jako církevní organizace. Nejprve bude poukázáno na okolnosti vzniku Církve a její počátky ve 20. a 30. letech 20. století. V další kapitole je poukázáno na osudy jednotlivých členů Církve v Protektorátu, kteří se snažili bojovat proti nacistické okupaci nebo alespoň pomáhat perzekvovaným občanům. Čtvrtá kapitola se zabývá jižními Čechami a působením Církve československé v období Protektorátu. V přílohách je časová osa pro Církev, Československou republiku a svět a fotografie sborů v Českých Budějovicích a dokumentů.
Antisemitismus v Protektorátu Čechy a Morava
Fabianová, Petra ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Diplomová práce na téma Antisemitismus v Protektorátu se na základě historických událostí zabývá vývojem řešení židovské otázky v okupovaných českých zemích v průběhu druhé světové války. V první kapitole se autorka věnuje hlavním událostem a předělům v životě židovské menšiny za protektorátu. Židé ztratili všechna práva a diskriminace v tomto ohledu byla téměř nesnesitelná. Německý nacismus vypracoval a zároveň uskutečnil "konečné řešení" židovské otázky. Tento termín byl eufemistickým označením pro fyzickou likvidaci židovského národa. Druhá kapitola se věnuje analýze dobového tisku. Tato nejdůležitější část celé diplomové práce pokládá vedle sebe tři autorkou vybraná kolaborantská periodika vycházející v období Protektorátu Čechy a Morava. Jsou jimi časopisy Zteč, Árijský boj a poslední Národní politika. Výstavbou koncentračního tábora Terezín a následný život v něm popisuje poslední, a to třetí kapitola. Toto ghetto je důležitou součástí celé židovské otázky a jejího řešení. Přestože odsud probíhaly transporty do východních oblastí, kde docházelo k vyhlazování v plynových komorách, i tak si někteří židé pomocí kulturního vyžití a ilegálních vzdělávacích aktivit zařídili lepší život. Jedním ze specifik Terezína byla také role, které toto město sehrálo v nacistické propagandě.
Pojištovny v českých zemích v letech 1938 - 1945. Konfiskace pojistek.
Jelínek, Tomáš ; Bažantová, Ilona (vedoucí práce) ; Rataj, Jan (oponent) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Hlavním cílem této práce je analýza hospodářské politiky uplatňované v oblasti fungování pojišťoven v českých zemích v letech 1938 -- 1945 se speciálním důrazem na režim tzv. židovských pojistek. Autora zajímá otázka prosazování německých zájmů, ať již se jedná o zájmy státní či podnikatelské, v oblasti pojišťovnictví v době od Mnichovské dohody do osvobození Československa. Při tom se zabývá i interakcí ze strany manažerů protektorátních pojišťoven a členů příslušných státních či zájmových orgánů.
Válečná ekonomika v Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939-1941
Weber, Jan ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Předmětem analýzy této práce bude jedno z nejčernějších období historie českých zemí za posledních několik desítek let. Tato práce je vymezena roky 1939 a 1941. Okupace a aplikace válečné ekonomiky německým diktátorským režimem na zabraném území českých zemí je zásadním mezníkem ve vývoji českého hospodářského systému. Práce popisuje v první části politicko-hospodářské pozadí a důsledky Mnichovské dohody pro tehdejší Československo. Výklad kontinuálně navazuje popisem vzniku Protektorátu Čechy a Morava se zaměřením na hospodářské důsledky. V další části je hlavním cílem popis konkrétních změn procesu transformace českého hospodářství z mírového na příkazové, kde se uplatňují nároky na podporu německého válečného tažení v druhé světové válce.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 148 záznamů.   začátekpředchozí129 - 138další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.