|
|
Úmluva o právech dítěte - monitoring informovanosti ve veřejnosti
KOLÍNOVÁ, Eliška
Úmluva o právech dítěte vznikla 20. listopadu 1989, kdy ji přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů (OSN). Právně začala být platnou 2. září 1990. 30. září 1990 se konal světový summit pro děti v New Yorku, a při této příležitosti k Úmluvě o právech dítěte přistoupila tehdejší Česká a Slovenská Federativní republika. Právní účinnost tohoto mezinárodního dokumentu v naší zemi nabyla 6. února 1991. Výbor OSN pro dětská práva kritizuje Českou republiku, že nedostatečně informuje o Úmluvě o právech dítěte, a tudíž společnost neví, jaká práva tento dokument obsahuje. Cílem bakalářské práce je zjistit, zda je česká společnost opravdu nedostatečně informovaná a zda pedagogové na základní škole dostatečně informují své žáky o jejich právech. Zvolenou metodikou bylo dotazníkové šetření, které proběhlo formou dotazníku. Byly vytvořeny 2 druhy dotazníků, jeden pro zjištění informovanosti veřejnosti a druhý pro pedagogy. Byli vybráni respondenti ze 2 měst {--} Blatná a Strakonice, aby mohla být zjištěna hypotéza, zda jsou občané většího města (Strakonice) více informováni než občané města menšího (Blatná). Pro zjištění, zda pedagogové informují, byli osloveni pedagogové Základní školy Jana Amose Komenského v Blatné. Domnívám se, že stanovené cíle práce byly splněny. Výzkum potvrdil všechny hypotézy. Veřejnost je nedostatečně informovaná. Informovanost na malém městě je nižší než informovanost ve velkém městě. Pedagogové nedostatečně informují žáky o Úmluvě o právech dítěte. Doporučení vyplývající z této práce jsou, že by stát měl začít širokou veřejnost více informovat. K tomuto účelu by mohla proběhnout celorepubliková osvěta, za pomoci letáků, besed rodičů s jejich dětmi, televizních spotů a především zařadit povinně do výuky na základních školách poučení o dětských právech, vyplývající z Úmluvy o právech dítěte.
|
|
|
Povědomí veřejnosti o systému sociální pomoci v České republice
NAJMANOVÁ, Radka
Tato práce se zabývá systémem sociální pomoci v České republice a mapuje jej v celém jeho kontextu. Jejím hlavním úkolem je prezentovat, k jakým změnám v této oblasti došlo a jak tyto reformy vnímá česká veřejnost. V teoretické části práce se zabývám charakteristikou systému sociální pomoci s důrazem na formy pomoci {--} dávky sociální pomoci a sociální služby. Praktická část práce popisuje názory vybraných respondentů ze široké veřejnosti na jednotlivé oblasti systému sociální pomoci i na systém jako celek, včetně jeho hodnocení. Velmi podstatné pro zmapování názorů se ukázaly být dílčí cíle výzkumného šetření, proto jsem se zaměřila také na zjišťování zkušeností lidí a na míru informovanosti o systému sociální pomoci společně s tím, odkud tyto informace získávají. V rámci kvantitativního výzkumu jsem použila metodu dotazování, jako techniku sběru dat jsem použila dotazník. Z realizovaného výzkumu vyplývá, že povědomí veřejnosti o systému sociální pomoci je poměrně nízké. Většina oslovených lidí se velmi špatně orientovala v oblasti sociálního zabezpečení a vůbec neznala pojem sociální pomoc. Respondenti nedokázali vyjádřit svůj názor, protože měli málo informací o dané problematice. Výsledky poukazují na nízkou míru informovanosti a nezájem české veřejnosti o oblast sociální pomoci. Domnívám se, že česká veřejnost je po přijetí nových zákonů dezorientována. Doporučovala bych věnovat mnohem větší pozornost přenosu informací k uživatelům, obecně posílit informovanost a schopnost příslušných úřadů poskytovat uživatelům srozumitelné informace.
|
|
|
BEZPEČNOST JAKO JEDEN Z PRINCIPŮ MODERNÍHO VĚZEŇSTVÍ
KLOZAROVÁ, Lenka
Osa moderního vězeňství je tvořena třemi principy. Jedním z nich je princip bezpečnosti. Bezpečnost je v penologii chápána jak z pohledu veřejnosti, tak z hlediska vězeňského personálu, ale i samotných vězňů. Vývoj vězeňství, jeho celková kulturní úroveň a materiální podmínky jsou odrazem vývoje kulturní a ekonomické úrovně celé společnosti. Způsob zacházení s pachateli trestných činů vyjadřuje i vztah společnosti a státu k jedinci a postoj k občanským právům a svobodám. Práce se skládá ze dvou základních částí. Z části teoretické, ve které jsou shromážděny podklady s vězeňskou problematikou, která souvisí přímo s bezpečností ve věznicích. Je zde zmíněna problematika současného vězeňství {--} přeplněnost věznic, nízká zaměstnanost vězňů, nevyhovující prostory, vybavenost technikou, ale také profesní a osobní předpoklady zaměstnanců ve věznicích. Dále z části praktické - výzkumné, ve které je podrobně popsán provedený kvalitativní výzkum. Tento byl prováděn metodou terénního šetření, technikou polostandardizovaných rozhovorů v Českých Budějovicích se zástupci veřejnosti, vězeňské služby a vězni. Rozhovory směřovaly k cíli práce {--} zjistit podrobnosti penitenciární bezpečnosti. Práce je výzkumnou sondou ve zmíněném penologickém problému. Výsledky a závěry mohou posloužit jako podněty k dalšímu, rozsáhlejšímu a hlubšímu výzkumu na celém území České republiky.
|
|
|
Terénní péče porodních asistentek z pohledu laické veřejnosti
DUŠKOVÁ, Marcela
Vzhledem k zdravotnickému systému v České republice se do povědomí veřejnosti vryla potřeba lékařské péče v těhotenství, a to i v případě, že probíhá fyziologicky. Teoretická část práce se zabývá porodní asistencí ve vztahu ke komunitní péči. Obecná teoretická část shrnuje úlohy a kompetence porodních asistentek, formy vzdělávání kvalifikačního a celoživotního. Další část se zabývá konkrétními postupy při poskytování péče terénní porodní asistentkou dle platných standardů vydaných ČKPA. Pro výzkumnou část bakalářské práce byla vybrána forma kvantitativního výzkumu, metoda dotazníku. Dotazník se skládal z 28 otázek a byl zpracován v měsíci dubnu 2009. Souborem šetření byla široká laická veřejnost bez omezení věku, pohlaví a místa bydliště. Osloveno bylo celkem 150 respondentů, ve výzkumu použito celkem 126 úplných navrácených dotazníků. Hlavními cíly práce bylo zjistit názory veřejnosti na práci terénních porodních asistentek a její potřebnost, dále zjistit u laické veřejnosti znalost kompetencí porodních asistentek a povědomí o rozsahu služeb porodní asistentky, které hradí zdravotní pojišťovny. Všechny cíle byly splněny. Pomocí výzkumu byly ověřovány následující hypotézy: Hypotéza 1: Těhotné ženy dávají přednost péči lékaře {--} gynekologa před péčí porodní asistentky . Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 2: Ženy o péči porodní asistentky v terénu v období po porodu zájem nejeví. Tato hypotéza byla vyvrácena. Hypotéza 3: Ženy očekávají od porodní asistentky především kvalitní prenatální kurzy. Tato hypotéza byla rovněž vyvrácena. Hypotéza 4: Muži nepovažují péči terénní porodní asistentky pro ženy za přínosnou. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Hypotéza 5: U žen, které nemají lékařskou péči v místě bydliště je potřeba terénní péče porodní asistentky vyšší než u žen jež lékařskou péči v místě bydliště mají. Tato hypotéza nemohla být potvrzena ani vyvrácena z důvodu neadekvátního poměru respondentů v souborech šetření. Hypotéza 6: Veřejnost nezná skutečné kompetence porodních asistentek. Tato hypotéza se potvrdila. Hypotéza 7: Veřejnost neví o rozsahu hrazení návštěvní péče porodní asistentkou zdravotními pojišťovnami. Tato hypotéza se rovněž potvrdila. Tato práce, ač má informativní charakter, se pokusila zmapovat názory a vědomosti veřejnosti na terénní porodní asistenci a pomáhá nastínit její nejasnosti v této oblasti. Může být podkladem pro osvětu laické veřejnosti, případně posloužit jako odrazový můstek dalšího výzkumu.
|
|
|
Zkušenosti veřejnosti se zdravotnickou záchrannou službou v Jihočeském kraji
URBANOVÁ, Pavla
Cílem práce bylo zjistit a zmapovat zkušenosti veřejnosti se Zdravotnickou záchrannou službou Jihočeského kraje. Odhalením zkušeností od samotných příjemců péče o přístupu, informovanosti a důvěře v tým pracovníků Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, můžeme nejlépe odhalit skutečně nejčastější chyby, jichž se v naléhavých a psychicky náročných situacích zdravotníci dopouštějí. Závěrem je, že se službami zdravotnické záchranné služby se setkávají lidé různého věku, pohlaví a vzdělání. Avšak všechny spojuje obrovská důvěra v pracovníky zdravotnického záchranného týmu. Pozornost je třeba věnovat i hraničním výsledkům v oblasti představování záchranného týmu a nabídnutí opětovného zavolání na operační středisko tísňové linky 155 dispečerem. Chci, aby tato práce byla použita k následnému podrobnějšímu rozpracování studie v této oblasti. Doporučuji, aby se záchranáři školili v odborných technikách komunikace. Přála bych si, aby získané údaje napomohly pracovníkům záchranné služby i budoucím zdravotnickým záchranářům získat lepší přehled v problematice.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
RADIOAKTIVNÍ ODPAD A PROBLEMATIKA JEHO ULOŽENÍ
Metelková, Michaela ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Lipka, David (oponent)
Radioaktivní odpad je nevyužitelný materiál, který pro obsah radionuklidů není možno uvést do životního prostředí. Tato práce je zaměřena především na problematiku likvidace radioaktivního odpadu a s tím související otázku jejího financování. Dále zde nalezneme také legislativní rámec, který omezuje nakládání s radioaktivním odpadem a zároveň určuje komu tento odpad náleží a jaké jsou povinnosti jeho vlastníka. Na radioaktivní odpad je zde také nahlíženo z hlediska negativních externalit. Tato teorie je v této práci dále rozvíjena a to jak po teoretické, tak i po praktické stránce.
|
|
|
Vymezení a úprava informační povinnosti v rámci českého bankovního systému
Valeš, Tomáš ; Bakulová, Stanislava (vedoucí práce)
Práce poměrně detailně zkoumá několik rovin informační povinnosti v českém bankovním systému. Konkrétně se zaměřuje na informační povinnost České národní banky a povinnosti komerční banky vůči těmto čtyřem subjektům: České národní bance, Ministerstvu financí, veřejnosti a ostatním bankám. Každé z těchto oblastí se věnuje jedna kapitola. Hlavním zdrojem bakalářské práce jsou zákonné a podzákonné normy, které se vztahují k jednotlivým úrovním informační povinnosti. Každá kapitola je členěna do podkapitol, které odpovídají zmíněným právním normám.
|
host ::
RSS.