|
|
Biosferické rezervace Latinské Ameriky - ekoturismus a udržitelný rozvoj
Sušňová, Jana ; Vágner, Jiří (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Turismus patří mezi progresivně se vyvíjející oblasti a vlivem globalizace se stal atraktivní, snadno dostupnou záležitostí pro široké skupiny lidí napříč kontinenty. Ekonomické aspekty tohoto perspektivního odvětví podporovaly obecně nekritické vnímání fenoménu turismu. V posledních letech se ovšem negativní dopady masově provozované turistiky staly předmětem diskuze a objevují se snahy nalézt alternativní formy, které by respektovaly životní prostředí a přispívaly k rozvoji navštěvovaných regionů. Cílem diplomové práce je studium ekoturismu a modelu biosférických rezervací. Oba koncepty přispívají k dosažení trvale udržitelného rozvoje v Latinské Americe. Právě biosférické rezervace, založené na snaze o harmonické soužití člověka s přírodou jsou optimálním prostředím pro aplikaci principů trvalé udržitelnosti. Ekoturismus v latinskoamerické praxi je analyzován na základě případových studií z Kostariky a Galapág. Fungování, řízení a přínos biosférických rezervací pro region demonstrují příklady Guatemaly a Kostariky. Klíčová slova: biosférická rezervace; ekoturismus; Latinská Amerika; trvale udržitelný rozvoj
|
|
|
Občanská společnost Jizerských hor a biosférická rezervace. Potenciál nestátních neziskových organizací v Jizerských horách pro biosférickou rezervaci.
Chudobová, Andrea ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Kutáček, Stanislav (oponent)
Práce vychází z návrhu na rozšíření přeshraniční biosférické rezervace Krkonoše/Karkonosze o území Jizerských hor. Biosférické rezervace vznikají v rámci programu UNESCO Člověk a biosféra. Podle Madridského akčního plánu je pro správné fungování biosférické rezervace nezbytné zapojení všech stakeholderů, mezi něž patří také nestátní neziskové organizace. Prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se zástupci neziskových organizací v Jizerských horách jsem proto zjišťovala jejich názor na rozšíření biosférické rezervace Krkonoše/Karkonosze o toto území a jejich ochotu zapojit se do spolupráce v rámci biosférické rezervace. Zkoumala jsem jejich potenciál z hlediska udržitelného rozvoje, jenž zároveň představuje eventuální přínos pro biosférickou rezervaci. Výzkum ukázal, že neziskové organizace přijímají myšlenku rozšíření biosférické rezervace Krkonoše/Karkonosze o území Jizerských hor. Zároveň byl prokázán jejich potenciál pro podporu správného fungování biosférické rezervaci na tomto území. Klíčová slova Program UNESCO Člověk a biosféra, biosférická rezervace, udržitelný rozvoj, nestátní neziskové organizace, Jizerské hory
|
|
|
Biosferické rezervace Latinské Ameriky - ekoturismus a udržitelný rozvoj
Sušňová, Jana ; Vágner, Jiří (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Turismus patří mezi progresivně se vyvíjející oblasti a vlivem globalizace se stal atraktivní, snadno dostupnou záležitostí pro široké skupiny lidí napříč kontinenty. Ekonomické aspekty tohoto perspektivního odvětví podporovaly obecně nekritické vnímání fenoménu turismu. V posledních letech se ovšem negativní dopady masově provozované turistiky staly předmětem diskuze a objevují se snahy nalézt alternativní formy, které by respektovaly životní prostředí a přispívaly k rozvoji navštěvovaných regionů. Cílem diplomové práce je studium ekoturismu a modelu biosférických rezervací. Oba koncepty přispívají k dosažení trvale udržitelného rozvoje v Latinské Americe. Právě biosférické rezervace, založené na snaze o harmonické soužití člověka s přírodou jsou optimálním prostředím pro aplikaci principů trvalé udržitelnosti. Ekoturismus v latinskoamerické praxi je analyzován na základě případových studií z Kostariky a Galapág. Fungování, řízení a přínos biosférických rezervací pro region demonstrují příklady Guatemaly a Kostariky. Klíčová slova: biosférická rezervace; ekoturismus; Latinská Amerika; trvale udržitelný rozvoj
|
|
|
Možnosti využití konceptu biosférické rezervace na Šumavě
Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan ; Bartoš, Michael
Komplikovaný vztah mezi ochranou přírody a regionálním rozvojem se pokouší řešit koncept biosférické rezervace (BR). Pro definování funkcí biosférických rezervací jsou významné závěry I. mezinárodního kongresu BR, který se konal v roce 1983 v Minsku. Byla zde zdůrazněna nevyhnutelnost souběhu tří funkcí, které by měla BR plnit – ochranářské, vědeckovýzkumné a rozvojové. Ještě dále jde tzv. Sevillská strategie při definování rámcového statutu světové sítě biosférických rezervací. Podle tohoto statutu je cílem BR zvýšit povědomí o vzájemném propojení lidstva a biosféry, zdokonalit monitorování, vzdělávání, uvědomělost a spoluúčast veřejnosti na managementu biosférické rezervace. Analýza aplikovatelnosti tohoto konceptu tedy musí reflektovat čtyři základní funkce biosférické rezervace: (1) ochranu biologické diverzity/přírody, (2) vědecký a odborný výzkum, (3) vzdělávání a osvětu a (4) podporu udržitelného rozvoje.
|
|
|
Biosférická rezervace Šumava jako nástroj trvale udržitelného rozvoje území
Silovská, Hana ; Macháček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Ochrana přírody a velkoplošných územních celků je aktuálním, často diskutovaným a citlivým tématem dnešní doby. Tato diplomová práce, zaměřená na biosférickou rezervaci Šumava (dále BR Šumava), má za úkol vysvětlit tyto problémy: Jaké jsou hlavní přínosy BR Šumava ve vztahu k hlavním aktérům území (státní správa, samospráva, občané, podnikatelé)? Jaký potenciál přináší BR Šumava pro rozvoj podnikatelských a dalších rozvojových aktivit? Může být socioekonomický rozvoj území v souladu s principy ochrany přírody a trvale udržitelného rozvoje (dále TUR)? V první části práce se věnuji problematice biosférických rezervací nejprve obecně, na úrovni mezinárodní (program Man and the Biosphere, světové BR), poté na úrovni České Republiky (BR v ČR, srovnání). V další části se již soustředím na BR Šumava, kde analyzuji toto území z hlediska geografického, ochrany přírodního prostředí, historického a socioekonomického hlediska. Praktická část má přinést poznatky o smýšlení, postojích a očekáváních klíčových aktérů v území. Rovněž bude hledán optimální model fungování BR a její možné role v území. V závěru se snažím podat shrnutí všech získaných poznatků a nastínit možná řešení, doporučení do budoucnosti BR Šumava. Jaké aktivity je vhodné a přínosné podporovat, tak aby se území rozvíjelo socioekonomicky za současného respektování a přijmutí principů ochrany přírody a TUR.
|
host ::
RSS.