|
|
Možnost nabídky ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné
JANEČKOVÁ, Zuzana
Práce je psána na téma Možnost nabídky ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné. Teoretická část diplomové práce je jakýmsi uceleným přehledem o možnostech nabídky ošetřovatelské pro nevyléčitelně nemocné. Na podkladě dat shromážděných v této části práce jsem se pokusila vytvořit jakési schéma, které výše zmíněné možnosti zpřehlední. Toto je v práci přílohou č.1. Praktická část je zpracována jako kvalitativně-kvantitativní šetření. Zaměřila jsem se v ní jednak na legislativu České Republiky a statistická data související s tématem a dále pak na míru informovanosti pacientů/klientů a všeobecných sester o možnostech nabídky ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné. Z mnou stanovených hypotéz vztahujících se k dané problematice se první ({\clq}qNabízená ošetřovatelská péče nevyléčitelně nemocným v České Republice odpovídá jejich potřebám.``) potvrdila, ostatní dvě ({\clq}qVeškeré možnosti ošetřovatelské péče poskytované nevyléčitelně nemocným jsou pro ně dostupné.`` a {\clq}qNevyléčitelně nemocní jsou informovaní o možnostech nabídky ošetřovatelské péče, kterou v rámci svého onemocnění mohou využít.``) byly vyvráceny. . V práci jsem si stanovila tři základní cíle: 1. Zjistit jaké jsou možnosti nabídky ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné v České Republice, 2. Zjistit dostupnost ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné v České Republice a 3. Zjistit míru informovanosti nevyléčitelně nemocných o možnostech využití pro ně vhodné ošetřovatelské péče, které jsem naplnila. V teoretické části práce jsem uvedla, jaké jsou možnosti nabídky ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné v České Republice, kvalitativně kvantitativním šetřením jsem pak došla k závěru, že dostupnost ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné v České Republice neodpovídá jejich potřebám a že míra informovanosti nevyléčitelně nemocných o možnostech využití pro ně vhodné ošetřovatelské péče je nedostatečná. Výsledky diplomové práce vedou k následujícím doporučením: Pokračovat ve vývoji paliativní péče a tuto začít vnímat nejen jako péči o onkologicky terminálně nemocné; zaměřit se na zlepšení informovanosti nevyléčitelně nemocných o možnostech nabídky ošetřovatelské péče, které jim lze poskytnout (v současnosti sociální sestra, všeobecná sestra, mohou i dobrovolníci, v budoucnu sestra case managerka-poradkyně) a podporovat rozvoj komunitního ošetřovatelství v České republice.
|
|
|
Volnočasové aktivity seniorů a jejich využívání v Českých Budějovicích
MALIŇÁKOVÁ, Věra
Práce se zabývá nabídkou volnočasových aktivit pro seniory v Českých Budějovicích a jejich využíváním. Nejdříve se autorka věnuje základním pojmům dané problematiky, definuje pojmy stáří a stárnutí a zabývá se problémy s tím spojenými. Dále popisuje sociální aspekty a ukazuje nepříznivý demografický vývoj stáří a stárnutí v zemích EU a České republice. Ve výzkumné části dospívá k závěru, že ve zkoumaném vzorku seniorů žijících v Českých Budějovicích je nejaktivnější skupina seniorů navštěvujících univerzitu třetího věku, zatímco skupina obyvatel domova pro seniory tráví čas odlišně od ostatních skupin, což zřejmě souvisí s faktem, že život v ústavním zařízení je svým způsobem specifický a odlišný.
|
|
|
NEZAMĚSTNANOST OSOB STARŠÍCH 50 LET-BARIÉRY BRÁNÍCÍ JEJICH PRACOVNÍMU UPLATNĚNÍ
FURIŠOVÁ, Hana
Uplatnění člověka na trhu práce je podmíněno řadou charakteristik (věk, zdravotní stav, vzdělání, pohlaví, příslušnost k etnické skupině), které vyčleňují skupiny lidí s větším rizikem ztráty zaměstnání a předurčují je k nezaměstnanosti. Každá z těchto skupin má své specifické problémy {\clqq}Bariéry``, které brání jejich opětovnému zařazení do zaměstnání. Jednou z těchto skupin jsou osoby starší padesáti let. Jestliže jedinci činí problém získat zaměstnání na počátku nebo ve středním období své pracovní kariéry, v pozdním období pracovní kariéry jsou jeho možnosti ještě menší. Řada lidí zde musí navíc čelit krizi základních sociálních jistot. Mnohdy se člověk ve velmi krátké době ocitá natrvalo oddělen od výsledků svého mnohaletého úsilí, od svého postavení, od svých kolegů a příjmů. Cílem práce bylo vymezit bariéry, které brání nezaměstnaným starším padesáti let jejich uplatnění na trhu práce, a upozornit tak na problematiku nezaměstnanosti této věkové kategorie. Výzkum probíhal na Úřadě práce v Českých Budějovicích a na Úřadě práce ve Strakonicích. Při výzkumu byly využity metody kvantitativního výzkumu Dotazník a Obsahová analýza dokumentů. Byly stanoveny tyto hypotézy: 1. Největší bariérou bránící uplatnění osob starších padesáti let na trhu práce je nedostatek kvalifikace. 2.V souvislosti se zlepšující se situací na trhu práce se snižuje počet nezaměstnaných v této věkové kategorii v evidenci úřadu práce. Hypotézy byly potvrzeny. Z výsledků výzkumu bylo zjištěno, že největší bariéru pro tyto nezaměstnané představuje jejich kvalifikace, která nedostačuje a neodpovídá současným požadavkům trhu práce. Dále bylo zjištěno, že počet osob kategorie 50+ klesá nebo stoupá s poklesy celkové míry nezaměstnanosti. Změny kategorie 50+ nejsou však tak výrazné, proto podíl uchazečů kategorie 50+ vzhledem k celkovému počtu uchazečů o zaměstnání stále narůstá, a kategorie 50+ je tak velmi oprávněně zařazena mezi rizikové skupiny nezaměstnaných. Pro zlepšení uplatnění pracovníku kategorie 50+ je nutné jít cestou zlepšování odborné kvalifikace těchto lidí, vypořádání se s věkovou diskriminací a úpravy pracovních podmínek, které umožní těmto lidem i přes jejich různá zdravotní omezení setrvat na trhu práce. Starší pracovníci budou muset změnit své postoje k setrvání v práci, k získávání nových dovedností a k větší flexibilitě na současném trhu práce. Problematika nezaměstnanosti osob starších padesáti let je a bude aktuální, neboť se dá očekávat, že s trendem stárnutí obyvatelstva a se stále více dynamickým charakterem hospodářství, založeném na moderních technologiích, bude pro osoby kategorie 50+ stále obtížnější získat zaměstnání.
|
|
|
Analýza způsobů zabezpečení osob ve stáří
Karásek, Martin ; Radová, Jarmila (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá způsoby zabezpečení osob ve stáří. Popisuje demografický vývoj v České republice a z něj vyplývající důsledky. Zabývá se rovněž historickým vývojem a možným budoucím vývojem přístupů k zabezpečení osob ve stáří. Další částí práce je zmapování, popis a následné zhodnocení a srovnání jednotlivých produktů vhodných pro zabezpečení na stáří. V závěru se práce věnuje obecnější úvaze o možnostech zabezpečení se na stáří jednotlivce v České republice.
|
|
|
Penzijní reforma a životní pojištění
Marvan, Jan ; Daňhel, Jaroslav (vedoucí práce) ; Radová, Jarmila (oponent)
Diplomová práce by měla čtenáři poskytnout popis způsobu důchodového zabezpečení občanů v České republice, analýzu udržitelnosti, resp. neudržitelnosti jeho hlavní komponenty, tj. systému sociálního důchodového pojištění, podstatnou měrou se zaměřuje na příčiny toho, proč se vůbec o penzijní reformě začalo mluvit, a pracuje s životním pojištěním v kontextu penzijní reformy, která představuje víceméně nutnou reakci na současná a zejména pak velmi reálná budoucí rizika, jejichž naplnění by znamenalo ohrožení finanční stability českého důchodového pojištění a potažmo i dlouhodobé vyrovnanosti veřejných financí. Na životní pojištění je zde tedy nahlíženo jako na jeden ze zamýšlených nástrojů financování postaktivní fáze života jedince.
|
|
|
Přijímání osobní odpovědnosti v oblasti zajištění důchodů v ČR
Möstl, David ; Kubelková, Karina (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
V této bakalářské práci se budu zabývat problematikou důchodů a především problematikou vlastní přípravy kapitálu na důchod v České republice, neboť se jedná o v současné době velmi diskutované téma, které je často probíráno v různých médiích a konzultováno předními odborníky. Hlavním cílem této práce je zjistit, jak mladí lidé přijímají osobní odpovědnost v oblasti zajištění budoucích příjmů a jakou roli při tom hrají faktory jako věk, vzdělání, příjem apod. Metodou práce je analýza výsledků vlastního dotazníkového šetření a tvorba hospodářsko--politických doporučení. Úvodní část je věnována základní charakteristice důchodových systémů, jejich členění a jejich komparaci. Druhá část odpovídá na otázku, proč je daná problematika aktuální, jak ji stát hodlá řešit, které subjekty, především z oblasti státní správy, se řešením otázky zabývají a jaké jsou jejich závěry. Navazující část se zabývá způsoby možnosti přípravy kapitálu na důchod vlastní cestou a jejich srovnáním z hlediska efektivnosti pro střadatele. Závěrečná část práce vyhodnocuje vlastní dotazníkové šetření na toto téma.
|
|
|
Švédský důchodový systém - inspirace pro českou důchodovou reformu?
Nejedlá, Lucie ; Dočkal, Dalibor (vedoucí práce) ; Šmíd, Jan (oponent)
Demografické změny ve věkové struktuře populace ČR s sebou přináší řadu problémů týkajících se finanční udržitelnosti důchodového systému. Současný důchodový systém je v České republice tvořen dvěma pilíři. První pilíř je povinný, státem garantovaný a průběžně financovaný. Druhý pilíř (penzijní připojištění) je dobrovolným doplňkem k pilíři prvnímu. Na problémy finanční udržitelnosti důchodového systému je nutné reagovat. Demografické změny neprobíhají pouze v ČR, ale téměř ve všech rozvinutých zemích. ČR má tedy možnost reformní kroky jednotlivých zemí sledovat a inspirovat se při hledání řešení. Úspěšnou reformou již prošel švédský důchodový systém. Hlavním cílem této práce je oba důchodové systémy zanalyzovat a najít kroky, které mohou být aplikovány při reformě českého důchodového systému.
|
|
|
Sociální politika EU včetně komparace systémů Německa a Švédska
Tůmová, Veronika ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Diplomová práce popisuje historický vývoj sociální politiky Evropské unie, objasňuje pojem evropský sociální model a zabývá se charakteristikou základních modelů evropské sociální politiky. Stěžejní část práce je věnována komparaci sociálních systémů Německa a Švédska z hlediska výše daní a sociálních odvodů, struktury příjmů a výdajů na sociální politiku, systémů důchodového zabezpečení, rodinné politiky a podpory v nezaměstnanosti. Z provedené komparace jsou jasně viditelné typické prvky modelu sociálního státu, který tyto země zastupují. Pozornost je také věnována současným výzvám, kterým musí evropský sociální model čelit, zejména demografickému vývoji a aspektům globalizace. Je zde zmíněn i postoj a reakce Evropské unie na tyto výzvy.
|
|
|
Vliv socio-ekonomických faktorů na produkci komunálního odpadu
Kováčová, Alena ; Slavík, Jan (vedoucí práce) ; Drahovzal, Pavel (oponent)
Diplomova prace zkouma vztah mezi socio-demografickymi trendy a produkci komunalniho odpadu. Reaguje na rostouci trend integrace environmentalnich, ekonomickych a socialnich aspektu k urcovani produkce komunalniho odpadu v urcitem case. Nejen hruby domaci produkt, ale take socialni indikatory, velikost domacnosti a vekova struktura maji signifikantni vliv na mnozstvi komunalniho odpadu. Cilem prace je zhodnotit soucasny stav poznani v oblasti socio-demografickeho vyvoje, analyzovat drive publikovane modely tvroby komunalniho odpadu, identifikovat socio-ekonomicke factory dulezite pro urceni mnozstvi produkovaneho komunalniho odpadu na ruznych urovnich v Ceske republice a sledovat siroke spektrum potencialnich vztahu. Pozorovani a vyzkum byly provadeny na dvou urovnich -- regionalni a lokalni uroven. Ze ziskanych modelu obsahujicich ruzne skupiny vysvetlujicich promennych pro regionalni uroven, jeden linearni multiregresni model s vysvetlujici silou 90,20% byl popsan v diplomove praci. Sestava z jedne zavisle promenne -- produkce komunalniho odpadu za domacnost a peti nezavislymi promennymi (cisty penezni prijem, velikost domacnosti, mesicni naklady domacnosti na bydleni, pocet duchodcu v domacnosti a pocet domacnosti s cistymi prijmy pod zivotnim minimem). Na urovni mest, nektere z parametru byly nejdriv zkoumane pouze korelacni analyzou. Nasledne pak nebyly pouzity jako vysvetlujici promenne v regresni analyze, aby bylo dosazeno optimalni slozeni modelu. Ty, ktere byly pouzity v regresni analyze jsou pocet obyvatel a pocet lidi v hlavnich vekovych skupinach. Regresni index R2 naznacuje, ze tento model je schopen vysvetlit 58,78% variability v hodnotach celkoveho odpadu domacnosti produkovaneho ve mestech. Socio-demograficke determinanty environmentalni ochrany jsou obvykle mene relevantni pro vysvetlovani fluktuace a vztahu mezi produkci odpadu a socio-demografickymi faktory nez psychologicke promene (postoje, hodnoty, vira) a politicke faktory. V kazdem pripade, prehled literatury naznacuje, ze zkoumani a odhadovani budoucich toku komunalniho odpadu by mel pokryvat nejen obecne pouzivane ekonomicke parametry, ale take socio-demograficke faktory (Bach, 2003; Beigl, 2004; Řeháková, 2001).
|
|
| |
host ::
RSS.