Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 162 záznamů.  začátekpředchozí110 - 119dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Antioxidační aktivita pšenic s barevným zrnem
Míková, Marie ; Orsák, Matyáš (vedoucí práce) ; Varvažovská, Pavla (oponent)
Souhrn: Bakalářská práce zahrnuje literární rešerši informací o pšenici v souvislosti s antioxidační aktivitou jejich barevných variet. Teoretická část obsahuje charakteristiku pšenice, její původ, taxonomií, morfologickou stavbu a chemické složení. Dále se věnuje metodám zjišťování antioxidační aktivity - ABTS, DPPH a ORAC. Praktická část práce porovnává antioxidační aktivitu u vybraných vzorků pšenice s purpurově či modře zbarveným zrnem se zrnem pšenice klasického červeného zbarvení. Zjištěné výsledky přispěly k ověřování antioxidačně působících látek v pšenicích s barevným zrnem
Možnosti využití vybraných exotických přírodních látek v kosmetice
Phan, Huong Tra ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem a zaměřením této bakalářské práce byla obecná charakterizace antioxidačních účinků exotických přírodních látek a jejich extraktu. Vybranými látkami byly zázvorník lékařský, kurkuma longa a momordica charantia. V teoretickém oddělení je vypracovaná rešerše zaměřená na vysvětlení antioxidativity, seznámení s obecnými vlastnostmi vybraných látek, popis aplikovaných metod při experimentální části k charakterizaci. Dále v experimentální části, byly charakterizovány stanovení jako míra antioxidační aktivity, obsah polyfenolů, obsah flavonoidů, která je měřená pomocí spektrofotometrie. Pomocí HPLC/ UV – VIS byly stanoveny hlavní aktivní látky (kurkumin, gingerol) a další látky jako tokoferol. Na konci experimentální části bylo testováno potenciální praktické využití těchto aktivních látek v oblasti kosmetiky včetně dermatologického testování hydratace kůže.
Sledování antioxidační aktivity u brojlerových kuřat při zkrmování pšenice s netradičním zabarvením
Zindulková, Lenka
Diplomová práce se zabývá purpurovou odrůdou pšenice Konini a jejím vlivem anthokyanů na antioxidační aktivitu u hybridních kohoutků. Zvířata byla rozdělena do dvou skupin po 32 kusech a pro kaţdou skupinu byla sestavena krmná směs. Pro pokusnou skupinu byla pouţita pšenice Konini, pro kontrolní skupinu byla zařazena obyčejná pšenice, ve které byl obsah dusíkatých látek vyrovnán pšeničným lepkem. Denně byla sledována spotřeba krmiva. Během pokusu byli kohoutci krmeni výhradně monodietou, aby byl jasně prokázán vliv sledovaného krmiva na antioxidační aktivitu. Po ukončení pokusu byla kohoutkům odebrána krev a zvířata byla usmrcena. Dále byla odebrána játra a vše předáno k analýze. Aktivita jaterních enzymů byla měřena z krve (ALT, AST, ALP a GMT). Antioxidační aktivita byla zjišťována metodami DPPH, FRAP, FR a ABTS. U kohoutků, kteří byly krmeni pšenicí Konini, byly prokázány významně odlišné hodnoty u metod DPPH, FR a ABTS. Kohoutci krmeni pšenicí Konini měli obecně niţší aktivitu jaterních enzymů, aţ na aktivitu GMT, kde byla výrazná odlišnost v krvi kohoutků. Výsledky dokazují, ţe zkrmování vyššího obsahu anthokyanů zlepšuje antioxidační aktivitu a stav jaterní tkáně.
Sledování antioxidační aktivity u laboratorního potkana při zkrmování barevné pšenice Konini
Holeksová, Veronika
V pokusu jsme sledovali vliv zkrmování barevné pšenice Konini s purpurovým zbarvením zrna na antioxidační aktivitu v játrech a v krvi potkanů. K pokusu jsme použili 64 samců laboratorního potkana kmene Wistar albino ve věku čtyř až šesti týdnů. Pokus probíhal čtyři týdny. Pokusnou skupinu (n=32) potkanů jsme krmili pouze barevnou pšenicí Konini. Purpurová pšenice Konini (14,01 mg/g antokyanů). Kontrolní skupinu (n=32) jsme krmili klasickou pšenicí Bohemia smíchanou s lepkem pro doplnění obsahu dusíkatých látek jako u Konini (16%). Během pokusu jsme sledovali ve třídenních intervalech přírůstky a denně vážili spotřebu krmiva. Antioxidační aktivitu jsme měřili metodami DPPH, FR, FRAP a ABTS. Výsledky měření antioxidační aktivity v játrech vyšly neprůkazné u všech použitých metod. Pouze Výsledky FR a FRAP u krve vyšly průkazné. U kontroly FR mg/l 297,35+-23,94 a u Konini 215,57+-12,16. U FRAP mg/l kontrola 28,78+-1,35 a Konini 23,86+-1,28. Ostatní metody u krve vyšly neprůkazné stejně jako u jaterní tkáně. Zjistili jsme, že hmotnost jater potkanů krmených pšenicí Konini byla o 7 % nižší než u kontrolní skupiny potkanů. Výsledky jsme zpracovali ANOVOU statistickou metodou za použití Scheffeho testu.
Studie obsahu antioxidačních komponent u dealkoholizovaných vín
Hrnčirík, Miroslav
Práce byla zaměřena na studii antioxidačních složek obsažených ve vybraných dealkoholizovaných vínech. Pro experiment byly vybrány tři vzorky bílého, tři růžového a tři červeného vína, vždy o hodnotách alkoholu 0,1 %, 5 % a 12 % alkoholu. Pomocí vysoce-účinné kapalinové chromatografie byly identifikovány významné antioxidanty, konkrétně kyselina gallová, kyselina vanilová, kyselina syringová, kyselina kaftarová, kyselina kávová, kyselina p-kumarová, kyselina fertarová, kyselina ferulová, katechin, epicatechin, cis-resveratrol, rutin, quercitrin, quercetin a tyrosol. Spektrofotometrie bylo použito i k stanovení antioxidační aktivity, obsahu celkových polyfenolů, flavonoidů a kyseliny hydroxyskořicové. Z výsledků této studie lze konstatovat, že obsah antioxidačních komponent v dealkoholických vínech a v "běžných" vínech byl řádově v podobných hodnotách. Klíčová slova: dealkoholizované víno, polyfenolické sloučeniny, antioxidační aktivita, HPCL
Inovované nápoje z hroznových moštů
Slaninová, Lucie
Diplomová práce byla vypracována v letech 2013/2015 na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Diplomová práce pojednává o látkovém složení hroznových moštů s důrazem na fenolické složky a o metodách stanovení antioxidační aktivity, o technologii výroby ovocných šťáv a právních požadavcích na jejich kvalitu. V praktické časti, byly navrhnuty varianty hroznových moštů s přídavkem smrkové štěpky nebo jejich extraktů a stanoveny senzorické parametry, veškeré polyfenoly a antioxidační aktivita.
Šípek – zdroj přírodních látek
Motúzová, Eliška ; Vítová, Eva (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo zkoumání antimikrobiální aktivity extraktů různých druhů šípkových čajů. Dále byla stanovována koncentrace biologicky aktivních látek, polyfenolů a flavonoidů, a celková antioxidační aktivita těchto čajů. V teoretické části byly shrnuty základní informace o růži šípkové, rozdělení čajů, přehled biologicky aktivních látek a základní metody extrakce. Praktická část byla věnována stanovení antioxidační aktivity, obsahu polyfenolů a flavonoidů extraktů čajů a dále stanovení antimikrobiální aktivity daných extraktů na bakteriální kmeny Serratia marcescens a Micrococcus luteus. Z výsledků práce vyplývá, že vodné extrakty vykazují jistou mikrobiální aktivitu. Zároveň zvolené extrakty obsahují velké množství polyfenolických a flavonoidních látek.
Studium směsných přírodních antimikrobiálních preparátů a možnosti jejich stabilizace
Vejrostová, Petra ; Veselá, Mária (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V rámci předložené diplomové práce byla zpracována rešerše zaměřená na přírodní antimikrobiální látky. V experimentální části práce bylo cílem testování antimikrobiální aktivity přírodních preparátů ve volné a enkapsulované formě, příprava částic a sledování jejich dlouhodobé stability. Jako rostlinné antimikrobiální látky byly v práci používány různé extrakty čajů (vodné, etanolové a DMSO) a vodné extrakty bylin. S použitím vodných extraktů čajů byly za použití ultrazvuku připraveny lipozomy a chitosanové částice. Pro všechny částice byla stanovena enkapsulační účinnost, velikost, stabilita a antioxidační aktivita. Poté byla v rámci dvou měsíců u částic sledována dlouhodobá stabilita. Pro stanovení enkapsulační účinnosti i dlouhodobé stability bylo využito spektrofotometrické metody stanovení celkových polyfenolů. Po stanovení velikosti a stability částic byla využita metoda DLS. Antioxidační aktivita byla v celé práci sledována za použití spektrofotometrické metody využívající ABTS•+. Pro testování antimikrobiální aktivity různých typů extraktů čajů a bylin, jejich směsí a kombinací s lysozymem a antibiotiky byly využity bujónové diluční metody za použití grampozitivních i gramnegativních bakteriálních kmenů. U připravených částic byla sledována také jejich antimikrobiální aktivita, která byla značná především u chitosanových částic. Vhodné kombinace přírodních látek ať už s antimikrobiálním či antioxidačním účinkem ve volné nebo enkapsulované formě mohou být s výhodou využity pro aplikace např. v kosmetickém průmyslu, potravinářství či v lékařství.
Stanovení biologicky aktivních látek ve vybraných přírodních rostlinných extraktech
Kováčová, Ivana ; Márová, Ivana (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na studium účinnosti aktivních látek přírodních extraktů ostropestřce mariánského a kurkumovníku dlouhého. Popisuje využití moderních metod analýzy a identifikace aktivních látek v rostlinách ostropestřce a kurkumy. V experimentální části práce, které předcházela literární rešerše zaměřená na biologické účinky aktivních látek ve vybraných přírodních extraktech, byly extrakty charakterizovány pomocí skupinových charakteristik (stanovení celkových polyfenolů a celkových flavonoidů, stanovení antioxidační aktivity, stanovení obsahu vitaminu C a tokoferolu). Další část se zaměřuje na studium enkapsulace přírodních aktivních látek do organických částic tzv. liposomů. Jako aktivní látky byly enkapsulovány silymarin a kurkumin. Představa rostliny s jedinou účinnou látkou je zpravidla mylná. Rostliny obvykle obsahují stovky složek, které na daném účinku spolupracují. Pro většinu bylinářů je proto účinnou složkou rostlina jako taková. U některých rostlin je však známá konkrétní účinná fytochemická látka. Příkladem je právě ostropestřec, kurkumin, či ginkgo. V těchto případech je účinná látka nepoměrně účinnější než samotná rostlina. Enkapsulační účinnost aktivních látek silymarinu a kurkuminu byla stanovena pomocí HPLC/PDA. V rámci práce bylo sledováno chování částic během inkubace v prostředí modelových trávicích šťáv a také stabilita při uchování částic v modelových potravinách.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 162 záznamů.   začátekpředchozí110 - 119dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.