|
|
Využití metod rozptylu světla při studiu tvorby polyelektrolytových komplexů v systému biopolymer-tenzid
Valečková, Vendula ; Smilek, Jiří (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím metod rozptylu světla při studiu tvorby polyelektrolytových komplexů v systému biopolymer-tenzid. Jako biopolymer byl vybrán hyaluronan sodný a jako tenzidy byly vybrány cetyltrimethylamonium bromid a karbethopendecinium bromid. Jako první byly provedeny srážecí experimenty z důvodu nalezení rozsahu koncentrací tenzidů pro následující titrační měření provedené na přístroji Zetasizer Nano ZS a analýzu pomocí SEC-MALS. Prostřednictvím uvedených metod byly stanoveny kritické agregační koncentrace tenzidů v systémech hyaluronan-tenzid. Bylo zjištěno, že se zvyšující molekulovou hmotností hyaluronanu v systému tato koncentrace klesá. Kromě kritické koncentrační agregace byly sledovány i změny Z-průměru velikosti částic, zeta potenciálu, indexu polydisperzity, konformačního koeficientu, gyračního poloměru a molekulové hmotnosti v systému hyaluronan-tenzid během provedených experimentů.
|
|
|
Studium vlivu kvantových teček na biologické systémy a jejich komponenty
Koudelková, Zuzana ; Zítka, Ondřej (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je sumarizovat dostupné poznatky o kvantových tečkách a jejich vlivu na živé systémy. V textu jsou popsány metody přípravy kvantových teček s ohledem na jejich vlastnosti (velikost, vlnovou délku fluorescence) a metody biofunkcionalizace kvantových teček biomolekulami. V živých organismech se nachází velké množství proteinů, proto jsou tyto látky považovány za jednu z hlavních interakčních složek v organismech. Proto je v práci také uvedena základní informace o proteinech. V neposlední řadě jsou popsány různé metody, kterými se kvantové tečky mohou charakterizovat, především diferenční pulsní voltametrie, měření zeta potenciálu a fluorescence. Hlavním úkolem této práce je navrhnout modely různých prostředí, ve kterých bude probíhat degradace kvantových teček s ohledem na vyhodnocení získaných kinetických parametrů pro predikci stability jednotlivých kvantových teček.
|
|
|
Vliv kovových iontů na mikroorganizaci huminových látek
Odehnalová, Nikola ; Krouská, Jitka (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium vlivu kovových iontů na mikroorganizaci huminových látek. Problematika byla v rámci BP zkoumána na vzorku fulvinové kyseliny, ze kterého byl připraven roztok o koncentraci 1 g/l. Roztok byl následně titrován roztoky mědnatých, vápenatých a hořečnatých iontů. Průběh titrací byl zkoumán metodami dynamického a elektroforetického rozptylu světla. Výsledky získané těmito metodami ukazují, že roztok fulvinové kyseliny je tvořen z největší části asociáty molekul spojených slabými nevazebnými interakcemi, které dle supramolekulární teorie fulvinové kyseliny tvoří ve vodném prostředí. Dále bylo dokázáno, že kovové ionty se na fulvinové kyseliny sorbují, což má za následek postupný nárůst velikosti molekul. Nejvíce se pak sorbovala měď.
|
|
|
Studium supramolekulární struktury huminový kyselin
Širůček, David ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium supramolekulární struktury huminových kyselin. Tato problematika byla v rámci BP studována na řadě vzorků HK, které se lišily zdrojovou matricí (lignit, leonardit, půda, rašelina a kompost). K těmto účelům byly využity metody velikostně vylučovací chromatografie, dynamického a elektroforetického rozptylu světla a UV-VIS spektrometrie. Pro lepší pochopení vzniku supramolekulární struktury HK, způsobu její stabilizace a jejího ovlivnění se změnou pH byly jednotlivé vzorky HK studovány ve třech prostředích lišících se hodnotou pH (3,5; 7 a 12). Výsledky získané na širokém spektru použitých HK jsou v souladu se supramolekulární teorií struktury huminových kyselin ve vodných roztocích, která tyto látky popisuje jako volně vázané supramolekulární asociáty relativně malých molekul, které mají jak polární, tak nepolární části a mohou se seskupovat do složitějších supramolekulárních agregátů v závislosti na podmínkách v roztoku (pH, obsah nízkomolekulárních iontů, atd.).
|
|
|
Interakce záporně nabitých vezikulárních systémů na bázi iontových amfifilních párů s polykationty
Fardová, Lucie ; Venerová, Tereza (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na přípravu záporně nabitých vezikulárních systémů z amfifilních párů zbavených protiiontů a jejich interakce s polykationtem. Nejprve byly připraveny vezikulární systémy z povrchově aktivních látek dodecylsíranu sodného a cetyltrimethylamonium bromidu. Přídavkem cholesterolu a kyseliny fosfatidové došlo ke stabilizaci a zároveň získání záporného náboje. Následně proběhla interakce s polykationtem hydrochloridu diethylaminoethyl-dextranu. Systémy byly zkoumány měřením velikosti částic, zeta potenciálu, generalizované polarizace a anizotropie. Měření generalizované polarizace bylo umožněno pomocí sondy laurdan a měření anizotropie bylo uskutečněno zavedením sondy 1,6-difenyl-1,3,5-hexatrien. Výsledky ukazují na úspěšnou přípravu stabilních systémů se záporným nábojem, které interagovaly s kladným hydrochloridem diethylaminoethyl-dextranem, ten ovlivnil chování vnější membrány, ale vnitřní nikoli. Systémy se stále držely ve stabilní oblasti.
|
|
|
Metody rozptylu světla a kalorimetrie ve studiu systémů hyaluronan-albumin
Sereda, Alena ; Hermannová, Martina (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce, která navazuje na předchozí bakalářskou práci, je věnována studiu polyelektrolytových komplexů mezi hyaluronanem (HA) a hovězím sérovým albuminem (BSA). Interakce mezi HA a BSA a tvorba komplexů byly studovány metodou SEC-MALLS, kde byly stanovovány molekulová hmotnost, gyrační a hydrodynamický poloměry a vnitřní viskozita částic systému. Dále byly interakce zkoumány pomocí kalorimetrického měření ITC, kde byl stanoven termodynamický charakter tvorby komplexů. Dodatečně byly aplikovány metody dynamického a elektroforetického rozptylu světla (DLS a ELS), kde byly stanovovány hydrodynamický poloměr a velikost zeta potenciálu částic systému. Byl rovněž zkoumán vliv zvýšené teploty na charakter a tvorbu komplexů při SEC-MALLS a ITC měření. Bylo stanoveno, že k interakcím HA a BSA dochází v jakémkoliv prostředí ale s různou účinností. Bylo také prokázáno, že s rostoucí koncentrací BSA se komplexy zmenšují, snižuje se také vnitřní viskozita komplexů. Dále bylo prokázáno, že velká iontová síla stíní povrchové náboje molekul HA a BSA a braní tak jejím vzájemným interakcím. Při zvýšené iontové síle se rovněž zvyšují stanovené velikosti komplexů, jejích vnitřní viskozita a zeta potenciál. Zvýšená teplota má na tvorbu komplexů pouze minimální vliv.
|
|
|
Studium interakcí biopolymer - tenzid pomocí mikrokalorimetrie a metod rozptylu světla
Šojdrová, Kamila ; Mravec, Filip (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
S využitím různých fyzikálně chemických metod byly studovány systémy biopolymer tenzid. Jako biopolymer byl zvolen hyaluronan sodný o vysoké (1400–1600 kDa), střední (250–450 kDa) a nízké (8–15 kDa) molekulové hmotnosti. Dále byly vybrány dva kationické tenzidy – cetyltrimethylammonium bromid (CTAB) a karbethopendecinium bromid (Septonex), které s opačně nabitým hyaluronanem poskytují polyelektrolytové komplexy. S využitím přístroje Zetasizer Nano ZS byla prostřednictvím dynamického rozptylu světla sledována kritická agregační koncentrace tenzidu v systému, daná změnou Z-průměru velikosti částic a zeta potenciálu. Metodou SEC-MALS bylo popsáno konformační uspořádání hyaluronanu o různých molekulových hmotnostech a charakterizovány polyelektrolytové komplexy hyaluronan tenzid po dosažení bodu agregace. Izotermická titrační kalorimetrie (ITC) byla využita pro stanovení kritické agregační koncentrace tenzidu sledováním tepelných změn doprovázejících agregaci systému. Bylo zjištěno, že s rostoucí molekulovou hmotností tato koncentrace klesá, a naopak.
|
|
|
Příprava a charakterizace komplexů železa s aminokyselinami
Bednárová, Paula ; Hurčíková, Andrea (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zameriava na prípravu a charakterizáciu komplexov železa s aminokyselinami. Práca je v teoretickej časti sústredená na rozobratie železa ako esenciálneho prvku v organizmoch, na jeho schopnosť tvoriť komplexy a na rozmanité biologické vlastnosti týchto komplexov, ktoré môžu byť prirodzené až vedúce k rôznym poruchám ich metabolizmu. Preštudovaná literatúra v práci sa orientuje na prípravu komplexov Fe(III) s aminokyselinami. V experimentálnej časti práce sa venujeme titračným stanovenia zeta potenciálu a kritickej agregačnej koncentrácii, ktorá bola stanovená len pri aminokyselinách L-lyzín a kyseline asparágovej. Taktiež sa venujeme zrážacím reakciám, ktoré mali malú výťažnosť vo väčšine zvolených aminokyselinách okrem cysteínu, ktorého množstvo bolo po úprave podmienok dokonca dvojnásobné. Konštatovali sme, že výsledný výťažok závisí hlavne od druhu použitej aminokyseliny, tak isto aj od použitého rozpúšťadla a aj jeho množstva využitého v syntéze.
|
|
|
Charakterizace vybraných polyelektrolytových komplexů metodami strukturní a termické analýzy
Řiháčková, Barbora ; Smilek, Jiří (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá tvorbou polyelektrolytových komplexů chitosan-lignohumát, chitosan-polystyrensulfonát, chitosan-alginát a chitosan-karagenan. Práce je motivována hledáním vhodné alternativní látky za lignohumát. Metodou SEC-MALLS byly zjištěny molekulové hmotnosti použitých polymerů. Metodami izotermické titrační kalorimetrie a dynamického rozptylu světla byly studovány interakce mezi polyelektrolyty. Kalorimetrická měření prokázala snižování míry interakcí se snižující se koncentrací polyelektrolytů. Jako nejlepší byly vyhodnoceny experimenty, při kterých se přidával chitosan do polymeru. Byly prokázány interakce mezi reaktivními skupinami chitosanu a polyaniontu. Také byl potvrzen pořadí míchání polyelektrolytů na měřené veličiny. Tvorba komplexů byla potvrzena i měřením Z-průměru velikosti částic a zeta potenciálu a turbidimetricky. Nové materiály na bázi chitosanu mají potenciál v zemědělství či medicíně.
|
|
|
Influence of dispersion parameters on formation of vesicular systems
Vajcíková, Katarína ; Smilek, Jiří (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
The work describes a method for the preparation of catanionic vesicular systems using the method of ultrasonic dispersion in order to find the most suitable parameters for the preparation of a system with long–term physical stability. The parameters compared were the amplitude of the ultrasonic wave, the energy used for dispersion, and the volume of deionized water used to prepare a system consisting of the negatively charged surfactant sodium dodecyl sulfate and the positively charged surfactant hexadecyltrimethylammonium bromide. To increase stability and provide a positive charge, the surfactant dimethyldioctadecylammonium chloride was used and cholesterol was also added to increase stability. The individual systems were compared over time because of their size, zeta potential and turbidity of the solution. Particle size and polydispersity coefficient were measurement by the dynamic light scattering method. The zeta potential was determined by electrophoretic light scattering, and the turbidity was monitored by UV-VIS spectrophotometry based on the measurement of turbidity. The results present the most suitable parameters of ultrasonic dispersion using Bandelin SONOPULS UW 3200. The use of these parameters shows the emergence of systems with long–term physical stability, which means that they can be used for other applications.
|
host ::
RSS.