|
|
Přepínání fenotypů a diferenciace buněk u kvasinky Cryptococcus neoformans
Bauer, Martin ; Kuthan, Martin (vedoucí práce) ; Abrhámová, Kateřina (oponent)
Cryptococcus neoformans je oportunně patogenní kvasinkou zapříčiňující kolem 600 000 úmrtí ročně. Její schopnost vyvolat chronickou infekci je dána mimo jiné výskytem různých morfologických forem. Tyto formy se liší v buněčných strukturách a mechanismech ovlivňujících virulenci a majících vliv na odolnost vůči stresovým faktorům, jimž je tento patogen v hostiteli vystaven. V práci jsou nejprve popsány molekulární mechanismy tvorby povrchových struktur ovlivňujících virulenci. Dále jsou představeny některé důležité morfotypy objevující se při infekci. Zároveň je představen pseudohyfální morfotyp, který je hypovirulentní, ale je zajímavý modifikací signalizace, která jej navozuje. Popsané dráhy pak představují možné cesty regulace faktorů virulence, tedy signalizace vedoucí k projevu jednotlivých morfotypů. Pochopení těchto signalizačních drah by pak mohlo zlepšit možnosti vývoje nových léčiv, jelikož těm současným Cryptococcus neoformans ve velké míře odolává. Klíčová slova: Cryptococcus neoformans, přepínání fenotypů, titánské buňky, diferenciace buněk, virulence, Vad1, Rim101, Usv101, RAM
|
|
|
Vliv teploty na vývoj a virulenci entomopatogenní houby Metarhizium anisopliae
SANDALA, DAVID
Entomopatogenní houba M. brunneum má vysoký potenciál v rámci Integrované ochrany rostlin proti cílovým škůdcům. Komerční bioprodukt Met52 je koncipován na kmeni F52 entomopatogenní houby M. brunneum. Teplota je klíčovým faktorem pro produkci inokula kmene F52. Optimální teplota pro kultivaci kmene F52 houby M. brunneum je 25 °C. Vliv teploty na produkci inokula hraje důležitou roli při růstu, výtěžnosti spor během následné kultivace v různých teplotních podmínkách. Optimální teplota pro radiální růst kmene F52 houby M. brunneum získaného z různých inokul je 25 °C a následuje teplota 30 °C. Kultivace inokul v 10 °C není vhodná, protože při této teplotě kmen F52 roste velmi pomalu a výtěžnost spor je minimální. Morfologický fenotyp kultur narostlých z testovaných inokul je ovlivněn kultivací ve 30 °C a také tato teplota pro produkci inokula ovlivňuje vzhled středových kultur. Nejvyšší produkce spor byla zjištěna z kultur založených ze všech inokul kultivovaných ve 25 °C. Nejvyšší mortalita a nejlepší vývoj kmene byl zaznamenán opět při kultivaci ve 25 °C. Inokulum produkované v 15 °C a 20 °C byly nejvíce virulentní k larvám T. molitor.
|
|
|
Vliv prostředí na rozšíření a koexistenci různých patogenů na jednom druhu rostliny
Mráčková, Michaela ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Koupilová, Klára (oponent)
Pro většinu rostlinných druhů je známo několik patogenů. Většina studií je však zaměřena na jednoduché patosystémy zahrnující jednu rostlinu a jeden patogen. V takových případech se práce zabývají například virulencí patogenu, rezistencí rostliny či vlivem prostředí na patosystém. Výskytu více patogenů na jednom druhu rostliny se věnuje jen několik málo výzkumů. Většina z nich se zaměřuje na výskyt více patogenů na jednom jedinci hostitele a to především v zemědělské oblasti. O rozšíření více patogenů v populaci divokých rostlin je tak velice málo informací. Tato práce shrnuje obecné informace o interakci rostliny a patogenu, zaměřuje se na vliv prostředí a na závěr se věnuje málo prozkoumaným tématům výskytu více patogenů na jednom druhu rostliny. Z dosavadních studií plyne, že vliv mají jak abiotické podmínky (světlo, teplota, vlhkost, apod.), tak biotické podmínky. Biotické jsou například interakce patogenu a jiného organismu, který je nezbytný pro jeho životní cyklus, tak role opylovačů či škůdců jako vektorů onemocnění. Při výskytu více patogenů na jednom jedinci rostliny dochází k různým interakcím mezi patogeny, většinou ke konkurenci, ale i ke spolupráci. Dochází zde i k ovlivnění rezistence rostliny vůči jednomu či druhému patogenu. Koinfekce může mít vliv i na virulenci jednotlivých...
|
|
|
Bordetella pertussis a dávivý kašel: Bakterie a její faktory virulence, epidemiologie onemocnění a prevence očkováním.
Bočková, Barbora ; Holubová, Jana (vedoucí práce) ; Seydlová, Gabriela (oponent)
Bordetella pertussis je gram-negativní bakterie, která je lidským patogenem kolonizujícím horní cesty dýchací. Je původcem onemocnění dávivého kašle, známého také pod názvem černý kašel nebo pertuse. B. pertussis produkuje řadu faktorů virulence, které můžeme rozdělit na toxiny a adheziny. Proti infekci B. pertussis byly vyvinuty nejprve celobuněčné a následně acelulární vakcíny. V posledních dvaceti letech byl celosvětově zaznamenán nárůst případů onemocnění. Tato práce uvede základní informace o B. pertussis a dávivém kašli. Hlavní náplní bude shrnout současnou epidemiologickou situaci, poukázat na důvody zvyšující se incidence a uvést možná řešení současné situace.
|
|
|
Železo jako faktor virulence parazitických protist
Glavanakovová, Marie ; Šuťák, Róbert (vedoucí práce) ; Smutná, Tamara (oponent)
Železo je pro většinu organismů jedním z esenciálních prvků jejich metabolismu. Především díky možnosti účastnit se oxido-redukčních reakcí je tento prvek schopen zajišťovat řadu důležitých procesů v buňkách. Na druhé straně je ale známa vysoká toxicita volných atomů železa. Železo je tedy paradoxně jak esenciálním, tak potenciálně toxickým prvkem pro většinu organismů. Pro parazitické organismy je dostatečný příjem železa zásadní vzhledem k jejich vysokým nárokům na množení se ve svém hostiteli. Mnoho studií tedy zkoumá vztah dostupnosti železa na vývoj parazita jako jeden ze zásadních faktorů virulence. V experimentech se využívají chelátory, což jsou chemické látky schopné specificky s vysokou afinitou vázat ionty železa a využívají se především v léčbě nadbytku železa v organismu. Tato práce shrnuje poznatky o účincích nadbytku či nedostatku železa na vývoj parazitických organismů a v této souvislosti také o chelatačních látkách, jejich vlivu na virulenci a využití v terapii infekcí vybraných parazitických protist rodu Plasmodium, Leishmania, Trypanosoma, Trichomonas a Tritrichomonas.
|
|
|
Studium funkce Ser/Thr proteinkináz a fosfatáz Pseudomonas aeruginosa
Goldová, Jana ; Branny, Pavel (vedoucí práce) ; Nešvera, Jan (oponent) ; Španová, Alena (oponent)
Reverzibilní fosforylace proteinů je považována za univerzální mechanizmus v intracelulární komunikaci všech živých organizmů. Tento proces, katalyzovaný proteinkinázami a fosfatázami, umožňuje přeložit extracelulární signály do odpovídající buněčné odpovědi a umožňuje tak adaptaci na změny podmínek v prostředí. V posledních letech byla objevena celá řada Ser/Thr proteinkináz a fosfatáz eukaryotního typu u bakterií, jejich přesná funkce a substráty však nejsou zatím příliš prostudovány. Podmíněný lidský patogen Pseudomonas aeruginosa obsahuje ve svém chromozomu minimálně 5 genů kódujících předpokládané Ser/Thr proteinkinázy a fosfatázy eukaryotního typu. V první části této práce jsme se pokusili stanovit fyziologickou roli Ser/Thr proteinkinázy PpkA a fosfatázy PppA, které jsou součástí sekrečního systému typu VI H1-T6SS. V kmeni P. aeruginosa PAO1 jsme připravili dvojitého delečního mutanta ∆pppA- ppkA. Fenotypová analýza prokázala, že v porovnání s divokým kmenem vykazuje mutantní kmen pomalejší růst v minimálním médiu a sníženou produkci pigmentu pyocyaninu. Mutant dále prokazoval významně sníženou odolnost k oxidativnímu stresu a naopak zvýšenou odolnost k hyperosmotickému stresu. V souladu s pozorovanou sníženou odolností k oxidativnímu stresu mutantní kmen hůře přežíval v baktericidním...
|
|
|
Nekonveční bakteriální signální dráhy
Krupička, Jiří ; Branny, Pavel (vedoucí práce) ; Beranová, Jana (oponent)
Dvoukomponentové systémy byly tradičně považovány za hlavní fosforylační systémy bakterií zapojené v buněčné signalizaci. V poslední době se však pozornost stále více soustředí na bakteriální Ser/Thr proteinkinázy eukaryotického typu (eSTKs). Tyto proteinkinázy jsou strukturně podobné svým eukaryotickým protějškům. Některé eSTKs obsahují přídavné domény jako jsou extracelulární PASTA domény, které byly objeveny u různých grampozitivních bakterií. Bylo prokázáno, že tyto domény mohou sloužit jako senzory pro volné peptidoglykanové fragmenty. Naprostá většina vnějších signálních molekul však stále zůstává neznámá. eSTKs fosforylují široké spektrum substrátů, mezi které patří proteiny účastnící se různých buněčných procesů jako je virulence, biosyntéza buněčné stěny, buněčné dělení nebo centrální a sekundární metabolismus. Bylo také popsáno propojení mezi eSTKs a dvoukomponentovými systémy. Tato práce pojednává o současných poznatcích, které se týkají zejména eSTKs a jejich důležitých substrátů, jež byly identifikovány a charakterizovány u různých druhů bakterií.
|
|
|
Rezistence sóji luštinaté k původci bakteriální spály Pseudomonas syringae pv. glycinea
Coufalová, Tereza
V diplomové práci jsou stručně popsány základní biologické charakteristiky sóji luština-té. Hlavním tématem je zjištění rezistence u dvanácti odrůd sóji k původci bakteriální spály. V laboratorních podmínkách byla testována virulence čtyř izolátů Pseudomonas syringae pv. glycinea s cílem vybrat izoláty s nejvyšší hladinou virulence pro následné testování vybraných odrůd sóji luštinaté na rezistenci k tomuto patogenu. Nejvyšší hladina virulence byla zjištěna u izolátů Šumperk 112 a Žabčice. Tyto izolá-ty byly použity k testování odrůd sóji na rezistenci. Nejnižší hladina rezistence byla zjiš-těna u odrůdy Moravians, nízká hladina rezistence byla sledována u odrůd Laurentiana a Brunensis. Vysokou hladinu rezistence měla odrůda Gallec a čínská odrůda NM3.
|
|
|
Nukleotidová variabilita genu \kur{enol-1} u entomopatogenních hlístic \kur{Heterorhabditis bacteriophora} a \kur{Steinernema feltiae}
HEJNÍČKOVÁ, Martina
Tématem této bakalářské práce jen enolázu kódující gen enol-1, související s parazitismem u entomopatogenních hlístic. Prní část práce se zabývá nukleotidovou variabilitou enol-1. Nukleotidová sekvence enol-1 byla získána od 9 linií Heterorhabditis bacteriophora a 8 linií Steinernema feltiae. Charakterizovala jsem a porovnala jsem jejich strukturu a nukleotidovou variabilitu. Fylogenetická analýza genu enol-1 byla provedena pomocí blízce příbuzných druhů hlístic na kódujících částech sekvence, získaných z internetových databází. Druhá část práce je věnována testům virulence. Larvy Galleria mellonella byly infikovány různými liniemi entomopatogenních hlístic a byla sečtena jejich mortalita.
|
|
|
Rizika vzniku salmonelózy a prevence této nemoci ve výchově ke zdraví
VAČKÁŘ, David
Bakalářská práce se zabývá původem a vznikem salmonelózy a riziky s tímto bakteriálním onemocněním spojené. Popisuje projevy tohoto onemocnění a taktéž nejrůznější šíření této infekce. Poukazuje na rizika spojené s přijímáním potravy, jejím skladováním a úpravami. Důležitou roli hraje prevence před vznikem onemocnění a léčba při jejím vzniku, která je zaměřená hlavně na příjem tekutin a potravy. V práci je zahrnuto dotazníkové šetření k tomuto průjmovitému onemocnění a závěrečné zpracování a vyhodnocení dotazníků.
|
host ::
RSS.