|
|
Pohanka v potravinářských technologiích
Bazalová, Marie
Bakalářská práce Pohanka v potravinářských technologiích je zaměřena na dříve poměrně oblíbenou a hojně pěstovanou plodinu, a tou je pohanka. Pseudocereálie, která se řadí pro své vlastnosti k obilovinám je po dlouhém ústupu opět na vzestupu a těší se rostoucí oblíbenosti. Práce popisuje původ, historii používání, botanickou charakteristiku a pěstování. V nemalé míře se dále věnuji chemickému složení pohankové nažky, a to převážně s ohledem na látky, které jsou v ní obsaženy nejvíce, a které jsou pro nás velice cenné. V další části je popsáno technologické zpracování ve mlýnech a pekárnách. A v neposlední řadě je zmíněno nepotravinářském využití pohanky jako je např. krmivo pro hospodářská zvířata a náplň do polštářů.
|
|
|
Vliv methylviologenu na produkci sekundárních látek v in vitro kultuře Fagopyrum esculentum, odrůda Bambi
Vlachová, Veronika ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
9 ABSTRAKT Předmětem této práce bylo hodnocení vlivu abiotccého elicitoru na producci secundárních metabolitů v in vitro culturách pohancy obecné. Cílem bylo zjisttt zda methylviologen zvyšuje producci rutnu v calusových a suspenzních culturách Fagopyrum esculentum Moench var. Bambi. Pocus byl proveden na culturách cultvovaných na živném médiu podle Murashigeho a Scooga s přídavcem 2t4-dichlorfenoxyoctové cyseliny (2t4-D) o concentraci 1 mg/l jaco růstového regulátoru. Ke culturám byl přidáván 1 ml ethanoliccého roztocu methylviologenu ve třech různých concentracích: c1 = 100t0 mg/100 mlt c2 = 10t0 mg/100 ml a c3 = 1t0 mg/100 ml a byly elicitovány po dobu 6t 12t 24t 48t 72 a 168 hodin. Ke controlním vzorcům (bez přídavcu elicitoru) byl přidán 1 ml ethanolu 96 % a vzorcy byly odebírány po 6t 24t 72 nebo 168 hodinách. Po uplynulé době byly cultury odebrányt vysušeny a uschovány pro pozdější stanovení obsahu rutnu. Předmětem práce byla i analýza vylučování rutnu do živného média. Obsah rutnu ve všech vzorcích byl později vyhodnocen pomocí HPLC. V této práci nebyl pozorován žádný zásadní nárůst v producci rutnu culturami pohancy po expozici elicitorem. Maximální obsah rutnut cterý byl detecovánt byl 0t1 mg/g DWt tedy spodní hranice detecovatelnostt a byl nalezen v suspenzních culturách ve třech případech; při...
|
|
|
Vliv methylviologenu na produkci sekundárních látek v in vitro kultuře Fagopyrum esculentum, odrůda Spačinski
Vaicová, Nicole ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Spilková, Jiřina (oponent)
Rostliny jsou důležitým zdrojem sekundárních metabolitů, které představují cenné přírodní látky využívané v mnoha oborech. Jedním ze způsobů, jak lze zvýšit jejich produkci, je metoda elicitace. V této práci byl studován vliv abiotického elicitoru methylviologenu ve třech různých koncentracích na produkci rutinu v kalusové a suspenzní kultuře Fagopyrum esculentum Moench variety Spačinká. Kultivace probíhala na živném médiu podle Murashigeho a Skooga s přídavkem růstového regulátoru kyseliny 2,4 - dichlorfenoxyoctové o koncentraci 1 mg/l. Vzorky byly odebírány v pravidelných časových intervalech, a to po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách elicitace. Obsah rutinu byl analyzován pomocí metody HPLC. Maximální produkce rutinu (0,3 mg/g DW) byla zaznamenána v kalusové kultuře po 48 hodinách působení methylviologenu o koncentraci 2,1929.10-4 mol/l. V suspenzní kultuře nebyl zjištěn žádný nárůst obsahu rutinu po elicitaci methylviologenem. Součástí studie bylo i sledování uvolňování rutinu in vitro kulturou do živného média, to však nebylo prokázáno.
|
|
|
Vliv methylviologenu na produkci sekundárních látek v in vitro kultuře Fagopyrum esculentum, odrůda Pyra
Zajačíková, Pavla ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Elicitace je jednou z metod používaných pro zvýšení produkce sekundárních metabolitů v in vitro kulturách. Předmětem této práce je hodnocení vlivu abiotického elicitoru methylviologenu (paraquat) na produkci flavonoidů v kalusových a suspenzních kulturách Fagopyrum esculentum Moench., varieta Pyra. Rostlinné kultury byly kultivovány na médiu podle Murashigeho a Skooga s přídavkem růstového regulátoru 2,4-D vkoncentraci 1 mg/l živného média.Elicitor byl přidávánveformě roztoku o třech různých koncentracích (c1=2,1929 · 10-4 mol/l, c2=2,1929 · 10-3 mol/l, c3=2,1929 · 10-2 mol/l). Účinek elicitace na produkci rutinu byl sledován v šesti časových intervalech: 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin. Obsah rutinu byl stanoven pomocí HPLC analýzy. Suspenzní a kalusové kultury bez působení elicitoru rutin neprodukovaly. Ani po elicitaci nebyl zaznamenán statisticky významný nárůst produkce rutinu. Maximální obsah rutinu byl detekován v suspenzní kultuře po 12 hodinách působení elicitoru o koncentraci c2 a to 0,1 mg/g DW. Také uvolňování rutinu do živného média nebylo pozorováno.
|
|
|
Vliv methylviologenu na produkci sekundárních látek v in vitro kultuře Fagopyrum esculentum, odrůda Bambi
Vlachová, Veronika ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
9 ABSTRAKT Předmětem této práce bylo hodnocení vlivu abiotccého elicitoru na producci secundárních metabolitů v in vitro culturách pohancy obecné. Cílem bylo zjisttt zda methylviologen zvyšuje producci rutnu v calusových a suspenzních culturách Fagopyrum esculentum Moench var. Bambi. Pocus byl proveden na culturách cultvovaných na živném médiu podle Murashigeho a Scooga s přídavcem 2t4-dichlorfenoxyoctové cyseliny (2t4-D) o concentraci 1 mg/l jaco růstového regulátoru. Ke culturám byl přidáván 1 ml ethanoliccého roztocu methylviologenu ve třech různých concentracích: c1 = 100t0 mg/100 mlt c2 = 10t0 mg/100 ml a c3 = 1t0 mg/100 ml a byly elicitovány po dobu 6t 12t 24t 48t 72 a 168 hodin. Ke controlním vzorcům (bez přídavcu elicitoru) byl přidán 1 ml ethanolu 96 % a vzorcy byly odebírány po 6t 24t 72 nebo 168 hodinách. Po uplynulé době byly cultury odebrányt vysušeny a uschovány pro pozdější stanovení obsahu rutnu. Předmětem práce byla i analýza vylučování rutnu do živného média. Obsah rutnu ve všech vzorcích byl později vyhodnocen pomocí HPLC. V této práci nebyl pozorován žádný zásadní nárůst v producci rutnu culturami pohancy po expozici elicitorem. Maximální obsah rutnut cterý byl detecovánt byl 0t1 mg/g DWt tedy spodní hranice detecovatelnostt a byl nalezen v suspenzních culturách ve třech případech; při...
|
|
|
Biologicky aktivní fenolické látky v drobném ovoci.
LAXOVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývá sledováním vybraných biologicky aktivních látek v drobném ovoci během jeho zpracování. Modelovým druhem drobného ovoce byl zvolen bez černý (Sambucus nigra L.), který je v lidovém léčitelství známý svými léčivými účinky a značným obsahem účinných biologicky aktivních látek. Plody bezu černého byly upraveny modelovými kuchařskými úpravami. U výsledných produktů byl zjišťován obsah vybraných fenolických látek (kyselina chlorogenová, kvercetin, rutin, anthokyany). V doplňkovém stanovení byl stanoven obsah kyseliny askorbové. Na základě experimentálního stanovení bylo zjištěno, že nejvíce jsou ve výrobcích bezinek zastoupena anthokyanová barviva a rutin. Všechny analyty ve výchozích surovinách i výrobcích z bezu s postupnými úpravami a dlouhodobým skladováním ubývaly. Naopak obsah kvercetinu se s postupnými úpravami a skladováním zvyšoval. Největší pokles byl zaznamenán u vitamínu C. Nejnižších hodnot ve výrobcích z bezinek dosahoval kvercetin a kyselina askorbová.
|
|
|
Enzymatic and Metabolic Transformation of Silybin and its Congeners
Purchartová, Kateřina ; Křen, Vladimír (vedoucí práce) ; Macek, Tomáš (oponent) ; Vítek, Libor (oponent)
Flavonolignany jsou přírodní látky, které mají mj. chemoprotektivní, hepatoprotektivní, antioxidační, dermatoprotektivní účinky. Tyto přírodní látky se metabolizují zejména ve II. fázi biotransformace, přičemž jednou z dominantních metabolických drah je sulfatace. Detailní struktura většiny takto vzniklých metabolitů však není dosud známa a jejich standardy nejsou komerčně dostupné. Cílem této studie bylo připravit sulfatované deriváty flavonolignanů silymarinu - silybinu, 2,3-dehydrosilybinu, isosilybinu, silychristinu a silydianinu a různých flavonoidů - kvercetinu, isokvercitrinu, taxifolinu a rutinu, a tyto potenciální savčí metabolity plně charakterizovat. Pro tento účel byly použity dvě rekombinantní aryl sulfotransferasy: 1. z Desulfitobacterium hafniense, 2. z potkaních jater. Sulfáty byly získány ve vysokých výtěžcích za použití p-nitrofenyl sulfátu jako donoru SO3 - skupiny a PAPS (3'-fosfoadenosin-5'-fosfosulfát)-independentní bakteriální aryl sulfotransferasy z D. hafniense. Flavonolignany tvořily zcela výlučně monosulfatované deriváty, kde pozice sulfátu byla určena na pozici C-20 (nebo C-19 v případě silychristinu). Pouze 2,3-dehydrosilybin podléhal další sulfataci a bylo možné isolovat také jeho 7,20-O- disulfatovaný derivát. Isoquercitrin a rutin byly selektivně sulfatované v poloze...
|
|
|
Enzymatic and Metabolic Transformation of Silybin and its Congeners
Purchartová, Kateřina
Flavonolignany jsou přírodní látky, které mají mj. chemoprotektivní, hepatoprotektivní, antioxidační, dermatoprotektivní účinky. Tyto přírodní látky se metabolizují zejména ve II. fázi biotransformace, přičemž jednou z dominantních metabolických drah je sulfatace. Detailní struktura většiny takto vzniklých metabolitů však není dosud známa a jejich standardy nejsou komerčně dostupné. Cílem této studie bylo připravit sulfatované deriváty flavonolignanů silymarinu - silybinu, 2,3-dehydrosilybinu, isosilybinu, silychristinu a silydianinu a různých flavonoidů - kvercetinu, isokvercitrinu, taxifolinu a rutinu, a tyto potenciální savčí metabolity plně charakterizovat. Pro tento účel byly použity dvě rekombinantní aryl sulfotransferasy: 1. z Desulfitobacterium hafniense, 2. z potkaních jater. Sulfáty byly získány ve vysokých výtěžcích za použití p-nitrofenyl sulfátu jako donoru SO3 - skupiny a PAPS (3'-fosfoadenosin-5'-fosfosulfát)-independentní bakteriální aryl sulfotransferasy z D. hafniense. Flavonolignany tvořily zcela výlučně monosulfatované deriváty, kde pozice sulfátu byla určena na pozici C-20 (nebo C-19 v případě silychristinu). Pouze 2,3-dehydrosilybin podléhal další sulfataci a bylo možné isolovat také jeho 7,20-O- disulfatovaný derivát. Isoquercitrin a rutin byly selektivně sulfatované v poloze...
|
|
| |
|
|
Obsah rutinu v odpadním biologickém materiálu z výsadeb bezu černého
Boháčová, Hana ; Vránová, Dana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na stanovení koncentrace rutinu ve větvičkách bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část podává přehled o vlastnostech, výskytu a využití černého bezu v lidovém léčitelství, medicíně a potravinářství. Dále jsou zde uvedeny nejdůležitější obsahové látky černého bezu, zejména flavonoidy, mezi které patří i rutin a kvercetin. Stručně jsou zde popsány jejich vlastnosti, biologické účinky a možnosti stanovení. Náplní experimentální části diplomové práce byl vývoj levné extrakční metody pro získání maximálního výtěžku rutinu ze sušených větviček bezu černého. Obsah rutinu byl sledován ve větvičkách šlechtěných bezových odrůd i v planém bezu. K identifikaci a kvantifikaci rutinu v extraktech byla optimalizována a validována metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Jako porovnávací metoda k vyvíjené extrakci byla použita extrakce stlačenou horkou vodou (PHWE). Pro extrakci byly testovány 3 velikosti částic pomletých větviček. Částice byly extrahovány různě teplou vodou různě dlouhou dobu. Nejvíce rutinu bylo zjištěno u vzorků namletých na 4 mm částice. Optimální doba a teplota extrakce byla: 7 hodin při 80°C. Nejvyšší množství rutinu ve šlechtěných bezech bylo stanoveno ve vzorku Mladší 2014, metodou digesce 1,49 ± 0,004 mg.100g-1 a metodou PHWE 5,75 ± 0,015 mg.100g-1. U planých variant bezu černého bylo stanoveno nejvíce rutinu ve vzorku Září 2014. Digescí mletých větviček bylo získáno 0,90 ± 0,022 mg.100g-1 rutinu, pomocí PHWE 2,98 ± 0,022 mg.100g-1.
|
host ::
RSS.