|
|
"Manažerky plodnosti": reprodukční technologie a zkušenosti žen s asistovanou reprodukcí
Kyselá, Andrea ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Dvořáčková, Jana (oponent)
Diplomová práce tematizuje zkušenost s asistovanou reprodukcí z pohledu žen, které využily nabízených služeb reprodukčních klinik za účelem početí dítěte. Asistovaná reprodukce nabízí medicínskou metodu s cílem léčit neplodnost. Vědecký pokrok a využití nových reprodukčních technologií otevírá široké možnosti v oblasti reprodukce. S ohledem na příklon k biologické explanaci lidského života převzal medicínsko-vědní diskurz dominantní roli v otázce reprodukce a nárokuje si výsadní postavení a kontrolu nad vznikem nového života. Možnosti asistované reprodukce a dalších metod, které se v současnosti nabízí v případě problémů s početím, staví ženy před mnohé volby a nové výzvy vztahující se k sociálním, ekonomickým či etickým a právním otázkám. Cílem práce je za využití feministického kritického čtení analyzovat zkušenosti žen, které využily metod asistované reprodukce či dalších služeb ve státních a soukromých reprodukčních klinikách. Kvalitativní výzkum je založen na polostrukturovaných rozhovorech se ženami, které se obrátily na medicínské odborníky o pomoc a využily možností asistované reprodukce a dalších doporučovaných metod pro zvýšení šancí početí. Klíčová slova: asistovaná reprodukce, reprodukce, zkušenost žen, reprodukční medicína, plodnost, gender, poststrukturalismus
|
|
| |
|
|
Russia in the Ukrainian governmental discourse: From Crimea to Minsk II
Krupskyi, Ivan ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Od roku 2014 se zvýšený zájem akademické obce o ukrajinsko-ruské vztahy odrazil v rostoucím počtu publikací na tuto problematiku. Navzdory této skutečnosti stále existuje výzkumná mezera ohledně zobrazení Ruska v ukrajinských diskurzech, které je často považováno za samozřejmé. To může vést k neúplnému pochopení ukrajinské politiky vůči Rusku. Specifickým cílem této práce je poskytnout další nástroj pro pochopení zahraniční politiky Ukrajiny vůči Rusku. Pro nahlédnutí na způsob, jakým ukrajinská vláda vnímala Rusko, byla provedena diskurzivní analýza vybraných článků. Jak ukazuje tato práce, ústředním prvkem zastoupení Ruska v ukrajinském vládním diskursu byly systematické pokusy delegitimizovat ruskou zahraniční politiku vůči Ukrajině prostřednictvím útočení na legitimitu ruského vedení. Bylo provedeno mnoha způsoby: diskurz aktivně využíval historickou dimenzi, vybudoval kategorizaci dobrých a špatných období ukrajinsko-ruských vztahů, charakterizoval Rusko jako archaické, necivilizované a agresivní a odděloval ruské politické elity od ruských občanů, čímž podkopával vnitřní legitimitu současného ruského režimu. Zároveň diskurz neprosazoval nepodmíněný antagonismus vůči Rusku a tvrdil, že návrat k normálním vztahům mezi oběma státy je možný.
|
|
|
Dokonalá žena : analýza filmových postav umělých ženských bytostí z perspektivy postmoderních a post-teoretických přístupů k tělu a konstituování identity
Bubeníčková, Kateřina ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce se zaměří na analýzu základních typů filmových postav umělých žen, tedy bytostí kloubících "ženství" (lidství) a technologii vykazujících vnější ženské pohlavní znaky či charakteristiky stereotypně vnímané jako ženské (např. kyboržky, androidky, robotky) z perspektivy postmoderního a post-teoretického přístupu k formování jejich tělesnosti a identity vzhledem k narativu. Cílem práce je zjištění, zda jsou filmové reprezentace žen-kyboržek opravdovými kyborgy přinášejícími liberalizaci ve smyslu teorie posthumanismu a teorií kyberfeminismu, či zda nejsou pouze vrcholnou formou foucaultovských těl-strojů - tedy perfektně ovládanými precizními technicistními těly vytvořenými současnými mocenskými dispozitivy. Postavy zařadím na základě jejich dominující tělesné a "sociální" funkce v příběhu do čtyř kategorií - sexbotka, domestikovaná umělá žena, destruktivní umělá žena, emocionální/inteligentní umělá žena. Následná identifikace a interpretace tělesnosti, identity, vztahů a struktur příběhu se bude opírat o teoretická východiska postmodernismu (poststrukturalismu) a post-teorií (posthumanismu a kyberfeminismu), která vysvětlím v prvních kapitolách, a využije i principy diskurzivně-sémioticko-dramaturgické analýzy.
|
|
|
Konstruování ženského orgasmu ve vybraných internetových médiích
Jiráková, Tereza ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
1 Abstrakt Média tvoří nedílnou součást našeho každodenního života a významným způsobem ovlivňují to, jak vnímáme, chápeme a konstruujeme realitu, naše místo v ní a současně vlastní identitu. Tato diplomová práce se proto věnuje konstruování ženského orgasmu ve vybraných internetových médiích, která cílí primárně na ženy. Prostřednictvím analýzy vybraných článků poukazuji na to, že orgasmus není (pouze) biologický jev, ale spíše diskurzivní konstrukt a představuji způsoby, jakými určitá média pomáhají (re)produkovat společenskou představu o tom, co ženský orgasmus je, jak ho prožívat, a co z jeho (ne)prožívání vyplývá pro ženskou sexualitu. Na jednu stranu vytváří analyzovaná média dojem určité emancipace ženské sexuality, zdůrazňují právo ženy na sexuální potěšení a orgasmus. Na druhou stranu je však způsobem, jakým je téma ženského orgasmu předkládáno, sexualita žen svazována a de facto kontrolována, protože se vytváří jakoby univerzální vzorec pro to, jakým způsobem má být sexualita provozována a prožívána. A přestože média sama deklarují mnohost a různost, ve skutečnosti vytváří jasně ohraničené mantinely, a neviditelně marginalizují ty, které se do těchto limitů nevejdou. Klíčová slova: gender, sexualita, ženský orgasmus, tělo, poststrukturalismus, média
|
|
|
Ženy v oranžovém: Analýza vztahů a moci v totální instituci ženského vězení
Balatková, Dominika ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (oponent)
4 Abstrakt Diplomová práce se zabývá konstrukcí vztahů a působení moci v dokumentárním zobrazení totální instituce ženského vězení. Totální instituce je institucí zdánlivě neproniknutelnou zvenčí, konstrukci vztahů i působení moci tak můžeme analyzovat snáze než v otevřeném prostoru. Prostředí ženské věznice je také genderově vymezeno. Gender nás socializuje, ve světě se k němu neustále odkazujeme, je to organizující princip. Cílem diplomové práce je odpovědět na otázku, kam se gender promítá v prostředí, kde genderová vymezení zdánlivě nejsou.Výzkumná část práce se věnuje analýze docusoapu Holky pod zámkem vysílaném na TV Nova v roce 2015. Součástí analýzy samotného projektu je také analýza rozhovoru s producentkou pořadu. Na základě analýzy pořadu docházím k závěrům, že v dokumentárním zobrazení ženské věznice je velmi viditelné, jak sama věznice udržuje velmi stereotypní představu o tom, jak má vypadat "správná" žena a této představě uzpůsobuje celý chod věznice. Genderové stereotypy se tak promítají hlavně do chodu věznice. Další promítání genderových stereotypů je viditelné ve vztazích mezi vězenkyněmi samotnými a dále na rozlišování "pravých" a "nepravých" homosexuálních partnerstvích. Klíčová slova Vězení, ženské vězení, poststrukturalismus, moc, gender, genderové stereotypy, docusoap
|
|
|
Dokonalá žena. Analýza filmových postav umělých ženských bytostí z perspektivy teorií postmoderny a jejích přístupů k tělu a konstituování identity.
Bubeníčková, Kateřina ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce se zaměří na analýzu základních typů filmových postav umělých žen, tedy bytostí kloubících "ženství" (lidství) a technologii vykazujících vnější ženské pohlavní znaky či charakteristiky stereotypně vnímané jako ženské (např. kyboržky, androidky, robotky) z perspektivy postmoderního přístupu k formování jejich těla a identity vzhledem k narativu. Postavy budou rozděleny do kategorií na základě jejich dominující tělesné a "sociální" funkce v příběhu. Následná identifikace a interpretace tělesnosti, identity a vztahů k ostatním postavám narativu se bude opírat nejen o principy sémiotické analýzy, ale zohlední zejména přístup postmoderny. Hlavními východisky mé práce budou teorie poststrukturalismu a tzv. post teorie, tedy teorie posthumanismu, transhumanismu a kyberfeminismu.
|
|
|
Questioning Gender Through the Test of History: the Fiction of Jeanette Winterson and Ali Smith
Burianová, Petra ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Tato práce se soustředí na témata historie a genderu v dílech dvou současných britských autorek, Ali Smith a Jeanette Winterson. Jak Winterson, tak Smith ve svých románech spekulují o samotném konceptu chápaní času a historie, a tím pádem i navádí své čtenáře k zamyšlení nad původem těchto zdánlivě neměnných, avšak ve skutečnosti jednoduše napadnutelných "pravd," které jsme si zvykli považovat za samozřejmé. Obě autorky poukazují na to, že když zavrhneme lineární vnímání času, historie ztrácí své výsadní postavení a je otevřena interpretaci stejně jako současnost a budoucnost. V tomto ohledu jsem čerpala z teorie historiografie Haydena Whitea a z filosofie Paula Ricoeura. Další část práce se pak zabývá genderem, ale také koncepty pohlaví a sexuální orientace. Z příkladů z děl Smith a Winterson je patrné, jak je teorie genderové performativity, s níž přišla Judith Butler, uvedena v praxi a také jak díla přispívají k rozložení vžitých genderových norem a k destabilizaci heteronormativity. Obě části práce jsou spolu úzce spjaty, protože historie pomáhá udržovat normy týkající se genderu, pohlaví a sexuality a ty samé normy jsou zároveň často ospravedlňovány pouze tím, že mají historické kořeny. Také mýty a způsob, jakým se utváří a používá jazyk mají velký podíl na udržování těchto pravidel. Cílem...
|
|
|
Analýza filmových postav kyboržek z perspektivy postmoderních a post-teoretických přístupů k tělu a konstituování identity.
Bubeníčková, Kateřina ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce se zaměří na analýzu základních typů filmových postav umělých žen, tedy bytostí kloubících "ženství" (lidství) a technologii vykazujících vnější ženské pohlavní znaky či charakteristiky stereotypně vnímané jako ženské (např. kyboržky, androidky, robotky) z perspektivy postmoderního a post-teoretického přístupu k formování jejich tělesnosti a identity vzhledem k narativu. Cílem práce je zjištění, zda jsou filmové reprezentace žen-kyboržek opravdovými kyborgy přinášejícími liberalizaci ve smyslu teorie posthumanismu a teorií kyberfeminismu, či zda nejsou pouze vrcholnou formou foucaultovských těl-strojů - tedy perfektně ovládanými precizními technicistními těly vytvořenými současnými mocenskými dispozitivy. Postavy zařadím na základě jejich dominující tělesné a "sociální" funkce v příběhu do čtyř kategorií - sexbotka, domestikovaná umělá žena, destruktivní umělá žena, emocionální/inteligentní umělá žena. Následná identifikace a interpretace tělesnosti, identity, vztahů a struktur příběhu se bude opírat o teoretická východiska postmodernismu (poststrukturalismu) a post-teorií (posthumanismu a kyberfeminismu), která vysvětlím v prvních kapitolách, a využije i principy diskurzivně-sémioticko-dramaturgické analýzy.
|
|
|
Ženský hlas v současné teorii
Voráčková, Barbora ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl seznámit českou muzikologickou obec s probíhající teoretickou debatou o ženském hlase. Pomocí metody close reading neboli důkladného čtení autorka představuje vybrané texty a konkrétní úvahy o ženském hlase, vycházející z teoretického zázemí fenomenologie, feministické teorie či psychoanalýzy. V neposlední řadě práce dává podnět k uvažování o ženském hlase v rámci soudobé hudby, která často předpokládá práci s hlasem bez textu. Tím je relevantní pro zmíněnou debatu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.