|
Kavárna jako architektonický problém: čtveřice ostravských kaváren
Schulmeisterová, Dita ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Kavárna jako architektonický problém: Čtveřice ostravských kaváren Anotace Tato práce se snaží reflektovat ostravskou architekturu na příkladu čtyř historických kaváren. Podrobně se zabývá kavárnami Elektra, Palace, Savoy a Fénix. Práce rozebírá jejich stavební vývoj, zabývá se současným stavem a využitím dnešních prostor. Na těchto čtyřech podnicích se snaží ukázat, jak svou existencí tyto kavárny kompenzovaly neideální prostředí průmyslového města. Představuje nástin společnosti lidí, která tyto kavárny navštěvovala a to především v období první republiky, kdy byl kavárenský rozkvět největší. Ptá se, zda se ostravská kavárna v něčem odlišovala od brněnské či pražské, ať ve svém stavebním pojetí či sociálním. V poslední řadě se snaží najít paralelu v dnešních ostravských kavárnách, ukázat, že i dnes se v Ostravě stále najdou podniky, které navazují na elegantní interiéry starých kaváren.
|
|
Blücherův palác a barokní tvorba v Opavě
Stuchlíková, Karolína ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce bylo představení barokního paláce s názvem Blücherův, který je situovaný v centru města Opava, seznámení se s jeho komplikovaným historickým a stavebním vývojem, průzkum fasád, interiérů, dokumentace paláce, ale také nastínění politické a kulturní situace, za které vzniklo toto barokní dílo.
|
|
ZÁSOBOVÁNÍ SCHWARZENBERSKÉ DOMÁCNOSTI VE DRUHÉ POLOVINĚ 17. STOLETÍ
LEE STOLIČKA, Ondřej
Diplomovou práci tvoří několik sond do problematiky zásobování šlechtických domácností v období baroka. Vše bylo provedeno na příkladu schwarzenberských domácností v letech 1656-1683 za vlády Jana Adolfa I. ze Schwarzenberku. První část práce obnáší sondu do organizace služebnictva v rámci jeho domácnosti. Druhá část se pak zabývá pohledem na pobyt jeho manželky Marie Justiny ze Schwarzenberka, rozené ze Starhemberka, v Praze okolo roku 1658. Na základě jejich osobních účtů provedl autor předložené kvalifikační práce rekonstrukci zásobování její domácnosti v Praze a také širší analýzu jejího možného vnitřního pohledu na výdaje v kategorii almužen. Následující kapitola se zaobírá zásobováním potravinami domácnosti manželky knížete Jana Adolfa I. ze Schwarzenberku v Třeboni. Poslední část se pak týká analýzy dopravy potravin do domácnosti schwarzenberků ve Vídni ve třetí čtvrtině 17. století, jejíž součástí je bližší sonda zaměřená na tamní zásobování a spotřebu alkoholu.
|
| |
| |