|
|
Význam překladatelského díla Otokara Fischera v české překladatelské tradici
Hájek, Matouš ; Jičínská, Veronika (vedoucí práce) ; Svoboda, Tomáš (oponent)
Diplomová práce zkoumá překladatelské dílo Otokara Fischera a jeho vliv na českou překladatelskou tradici. Teoretická část práce se nejprve zabývá pozicí Otokara Fischera v dobovém kontextu, šíří jeho tvůrčí i akademické činnosti a popisuje i jeho problematické postavení na rozhraní mezi dvěma jazyky a třemi kulturami v nestabilním meziválečném období. Pozornost se dále přesouvá na způsoby, jakými existující, primárně translatologická sekundární literatura nahlíží Fischerovo překladatelské dílo. Následně je obraz Otokara Fischera a jeho překladatelské školy podroben kritice a doplněn o informace, které literatura vůbec nezmiňuje nebo nedostatečně zdůrazňuje. Navazující část práce následně hodnotí dva z Fischerových nejvýznamnějších převodů - Goethova Fausta a Nietzscheho Tak pravil Zarathustra - a dotýká se i překladu Shakespearova Macbetha. Poslední oddíl je vyhrazen zkoumání toho, jak hluboké stopy Fischerova škola v české překladatelské tradici zanechala a jak s jeho odkazem nakládali jeho žáci i mladší generace překladatelů.
|
|
|
Zábranův Doktor Živago: Okolnosti vzniku a analýza vybraných překladatelských řešení.
Klimeš, Lukáš ; Rubáš, Stanislav (vedoucí práce) ; Oganesjanová, Danuše (oponent)
Tato diplomová práce je věnována českému překladu Pasternakova románu Doktor Živago v podání Jana Zábrany a Jiřího Kovtuna. Práce sleduje několik cílů: (1) zmapovat cestu exilového vydání originálu z Itálie do komunistického Československa, (2) ujasnit podíl obou překladatelů na básnické části románu, (3) nastínit Zábranovu překladatelskou metodu na základě komparace vybraných strojopisných verzí překladu v různých fázích jeho geneze. Primární zdroj materiálu představuje Zábranova pozůstalost, jež zodpověděla, proč jméno Jiřího Kovtuna není uvedeno v prvním českém vydání Doktora Živaga z roku 1990, přestože ve zbylých třech (2003, 2005, 2011) figuruje společně s Janem Zábranou jako překladatel veršů. Původní materiály z pozůstalosti a také svědectví Marie Zábranové zdůraznily sled historických událostí, jež ovlivnily genezi Zábranova překladu. Závěrečná analýza srovnává vybrané překladatelovy strojopisné verze osmé románové kapitoly s prvním českým vydáním a upozorňuje na zvolené Zábranovy pracovní postupy Klíčová slova Jan Zábrana, Jiří Kovtun, Boris Pasternak, Doktor Živago, Nobelova cena, překladatelská metoda, cenzura
|
|
|
Česká recepce prózy Michaila Bulgakova Osudová vejce
Lhotová, Kateřina ; Rubáš, Stanislav (vedoucí práce) ; Rosová, Anna (oponent)
Tato práce se zabývá recepcí díla Michaila Bulgakova v českém prostředí v období od 20. do druhé poloviny 80. let 20. století. Tento prostor je vymezen vznikem dvou českých překladů jeho novely Osudná vejce. Na situaci těchto překladů, které vznikly s odstupem více než 50 let, se práce snaží ukázat, jak Bulgakova díla do českého prostředí pronikala a v jakém kontextu zde byla chápána. Pozornost je věnována v prvé řadě významu novely v životě a díle Michaila Bulgakova. Následně je ukázán obraz Bulgakova v českém tisku a doslovech doprovázejících vydání jeho děl. Při analýze těchto textů je dán důraz na sledování vlivu ideologie na výklad jak Bulgakovovy tvorby, tak jeho osudu. Dále se práce zabývá rozdílnou překladatelskou pozicí dvou překladatelek. S přihlédnutím k získaným poznatkům je provedena translatologická analýza vybraných úseků a na jejím základě syntetizována překladatelská metoda každé z překladatelek. Klíčová slova: Michail Bulgakov, Osudná vejce, Kamila Značkovská-Neumannová, Alena Morávková, obraz autora, překladatelská metoda, translatologická analýza
|
|
|
Překladatel Ludvík Kundera
Nešporová, Jitka ; Veselá, Gabriela (vedoucí práce) ; Svoboda, Tomáš (oponent) ; Munzar, Jiří (oponent)
Jitka Nešporová disertační práce ABSTRAKT Předmětem předkládané disertační práce, která je příspěvkem k dějinám českého uměleckého překladu po roce 1945, je osobnost a překladatelské dílo Ludvíka Kundery. Tento básník převáděl z mnoha jazyků do češtiny zejména poezii, a to též pomocí interlineárních překladů; zde je však jednoznačně kladen důraz na jeho přímé překlady - jejich deskripci, analýzu a recepci - v jazykovém páru čeština-němčina, jenž Kunderově překladatelské činnosti dominoval. Hlavní přínos práce spočívá v deskripci Kunderovy překladatelské metody, částečném zpřístupnění jeho literární pozůstalosti, zejména korespondence, a v aktualizaci Kunderovy překladatelské bibliografie. Kundera je nejznámější jako výlučný, autorizovaný překladatel dramat a veršů Bertolta Brechta. Jeho překlady expresionistů Georga Trakla a Gottfrieda Benna, za něž roku 1996 získal Státní cenu za překladatelské dílo, mají dnes kanonickou platnost, podobně jako překlady poezie Paula Celana či překlad Kubinova románu Země snivců. Vůbec poprvé představil českým čtenářům poezii alsaského dadaisty Hanse Arpa a východoněmeckého lyrika Petera Huchela. Charakteristika a translatologický rozbor přeloženého díla tří posledně jmenovaných autorů představuje stěžejní část disertace. Výběrem těchto tří osobností práce poukazuje také na...
|
|
| |
|
|
Vývoj překladatelských metod na překladech novely Der Hochwald A. Stiftera
Nováková, Radka ; Svoboda, Tomáš (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Tato práce se zabývá všemi dosud vzniklými českými překlady novely Der Hochwald Adalberta Stiftera. Jedná se o překlad z druhé poloviny 19. století, dále o překlad z první a rovněž z druhé poloviny 20. století a o překlad z počátku století 21. Pozornost je věnována nejprve životu a dílu Adalberta Stiftera a recepci jeho děl v českém kulturním kontextu. Poté jsou v práci představeni čeští překladatelé této novely, krátce je analyzován výchozí text a následuje popis vývoje překladatelských metod a vlastní translatologická analýza vybraných úseků textu. Hlavním cílem této práce je ukázat na výsledcích z analýzy proměny překladatelských metod.
|
|
| |
|
|
Komentovaný překlad: Die Geschichte der Kunst im 20. Jahrhundert. München 2001. Vybraná kapitola.
Čejchanová, Rebeka ; Žárská, Monika (vedoucí práce) ; Kloudová, Věra (oponent)
! Tato bakalářská práce obsahuje dva hlavní oddíly. První část je věnována překladu předmluvy a vybrané kapitoly z knihy německého kunsthistorika Uwe M. Schneedeho, Die Geschichte der Kunst im 20. Jahrhundert, z němčiny do češtiny. V druhé části práce je překlad opatřen překladatelským komentářem, jehož východiskem je překladatelská analýza výchozího textu. Dále je v komentáři stanovena překladatelská koncepce a metoda a popisuje se strategie při řešení problémů, které při překladu vznikly na rovině lexikální, morfosyntaktické, stylistické a pragmatické. Poslední oddíl je věnován typologii překladatelských posunů ve vztahu k překládanému textu.
|
|
| |
|
|
Komentovaný překlad: Räuber und Beute (SCHRÖPEL, Michael. Räuber und Beute. Leipzig: Urania-Verlag, 1985)
Fajtová, Petra ; Špirk, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kloudová, Věra (oponent)
Tato bakalářská práce se skládá ze dvou částí. První je překlad jedné kapitoly z populárně-naučné knihy Räuber und Beute, jejímž autorem je německý zoolog Michael Schröpel. Kniha vyšla roku 1985 v Lipsku. Druhou část představuje komentář tohoto překladu. Cílem bylo vytvořit funkčně ekvivalentní překlad. Komentář je dále členěn na překladatelskou analýzu výchozího textu založenou na modelu Christiane Nordové, překladatelskou metodu a postupy, typologii překladatelských problémů a jejich řešení a na typologii posunů, ke kterým při překladu vzhledem k zachování funkce výchozího textu dochází.
|
host ::
RSS.