|
|
Studium supramolekulární struktury huminový kyselin
Širůček, David ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium supramolekulární struktury huminových kyselin. Tato problematika byla v rámci BP studována na řadě vzorků HK, které se lišily zdrojovou matricí (lignit, leonardit, půda, rašelina a kompost). K těmto účelům byly využity metody velikostně vylučovací chromatografie, dynamického a elektroforetického rozptylu světla a UV-VIS spektrometrie. Pro lepší pochopení vzniku supramolekulární struktury HK, způsobu její stabilizace a jejího ovlivnění se změnou pH byly jednotlivé vzorky HK studovány ve třech prostředích lišících se hodnotou pH (3,5; 7 a 12). Výsledky získané na širokém spektru použitých HK jsou v souladu se supramolekulární teorií struktury huminových kyselin ve vodných roztocích, která tyto látky popisuje jako volně vázané supramolekulární asociáty relativně malých molekul, které mají jak polární, tak nepolární části a mohou se seskupovat do složitějších supramolekulárních agregátů v závislosti na podmínkách v roztoku (pH, obsah nízkomolekulárních iontů, atd.).
|
|
|
Přímá syntéza vysokomolekulárních polymerů kyseliny mléčné
Mikulík, David ; Kupka, Vojtěch (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou přímé syntézy polymerů kyseliny mléčné. Teoretická část je zaměřena na výrobu kyseliny mléčné jako monomeru, a to jak přírodní, tak i syntetickou cestou, jejich výhodami a vlastnostmi. Dále se teoretická část zaměřuje na syntézy poly(mléčné kyseliny) (PLA) z laktidu a přímou polykondenzaci z kyseliny mléčné a pojednává o vlivu katalyzátorů, kokatalyzátorů a extendérů řetězce. Experimentální část práce je zaměřena na syntézu polymerů a kopolymerů PLA, kde zkoumá vhodné katalyzátory, reakční prostředí pro azeotropickou dehydrataci a vliv kokatalyzátoru pro přípravu požadovaného produktu. V závěru se experimentální část zabývá analýzou připravených polymerů PLA pomocí termických a analytických metod.
|
|
|
Řízení molekulové hmotnosti kyseliny hyaluronové (HA) nastavením specifické rychlosti růstu kultury Streptococcus equi subsp. zooepidemicus
Osičková, Jana ; Pepeliaev,, Stanislav (oponent) ; Franke,, Lukáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na vliv kultivačních parametrů na syntézu kyseliny hyaluronové při její biotechnologické produkci. Sledovanými kultivačními parametry byly teplota kultivace, vzdušnění, míchání, zdroj uhlíku a přídavek fosfatidylcholinu. Sledovaly se změny molekulové hmotnosti a výtěžků kyseliny hyaluronové, růstu biomasy a viskozity média po fermentaci. Ze získaných dat bylo zjištěno, že specifická růstová rychlost kultury významně ovlivňuje finální vlastnosti kyseliny hyaluronové. Při suboptimálních teplotách vznikal vysokomolekulární polymer se srovnatelnými výtěžky jako u kontrolní kultivace. Vysoké teploty (40 °C) způsobovaly pokles molekulové hmotnosti. Dalšími sledovanými kultivačními parametry byly intenzita míchání a vzdušnění. Nejvyšších molekulových hmotností bylo dosaženo při nejvyšších otáčkách a za intenzivnějšího vzdušnění, tedy s parametry 1 vvm/800 rpm a 2 vvm/800 rpm. Větší vliv na molekulovou hmotnost mělo míchání než vzdušnění. Při změně zdroje uhlíku ze sacharózy na glukosu se dosáhlo nejnižších hodnot molekulové hmotnosti i výtěžnosti. Přídavek fosfatidylcholinu o koncentraci 160 mg/l měl pozitivní efekt na kultivaci, kdy se navýšila molekulová hmotnost a došlo k větší tvorbě biomasy.
|
|
|
The effect of the molecular weight of poly(I:C) on the development and behavior of offspring in the maternal immune activation model
Cmarková, Nathalie ; Brožka, Hana (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Zánět v těle matky během těhotenství je spojen se zvýšeným rizikem rozvoje psychiatrických poruch u potomků, zejména schizofrenie a autismu. Prenatální aplikace poly(I:C), virového mimetika, je hojně používaným modelem mateřské imunitní aktivace vedoucí k vývojovým a behaviorálním změnám potomků. Výsledky studií jsou však nekonzistentní, zřejmě kvůli rozdílům v molekulové hmotnosti použitého poly(I:C). V této práci byl hodnocen vliv různé molekulové hmotnosti poly(I:C). Březím samicím potkana kmene Wistar bylo aplikováno 14. den gestace vysokomolekulární (HMW) nebo nízkomolekulární (LMW) poly(I:C) k zhodnocení vývojových a behaviorálních deficitů související se schizofrenií a autismem u potomků během postnatálního dne 12 a po dovršení tří měsíců. Prenatální expozice HMW poly(I:C) vedla k významně sníženému sociálnímu chování v Homing testu a trendu snížené USV vokalizace u mláďat. Mláďata LMW vykazovala významně narušenou negativní geotaxi. V dospělosti vykazovali potomci HMW a LMW významné sociální deficity a sníženou úzkost. Úzkost byla snížena především ve skupině LMW. Tato práce odhalila rozdílné účinky prenatální expozice HMW a LMW poly(I:C) na chování. Tyto výsledky se týkaly převážně poruchy autistického spektra. Současné výsledky budou důležité při plánování experimentů a hodnocení minulé...
|
|
|
Charakterizace extracelulárních a intracelulárních organických látek produkovaných fytoplanktonem ve vztahu k procesům úpravy vody
Zezulová, Tereza ; Pivokonský, Martin (vedoucí práce) ; Janda, Václav (oponent)
Práce se zabývá charakterizací látek produkovaných fytoplanktonem (AOM - Algal Organic Matter) čtyř druhů mikroorganismů: sinicemi Microcystis aeruginosa a Merismopedia tenuissima, rozsivkou Fragilaria crotonensis a zelenou řasou Chlamydomonas geitleri. Druhy M. aeruginosa, F. crotonensis a Chl. geitleri byly vybrány jako dominantní zástupci fytoplanktonu nejvýznamnější vodárenské nádrže v ČR Švihov (Úpravna vody Želivka) a M. tenuissima jako dominantní zástupce fytoplanktonu ve vodárenské nádrži Josefův Důl (Jizerské hory). Uvedené mikroorganismy byly kultivovány v laboratorních podmínkách a průběh kultivace (růst biomasy) byl monitorován pomocí počtu buněk, chlorofylu-a a optické hustoty. Látky produkované fytoplanktonem byly monitorovány pomocí rozpuštěného organického uhlíku a dále byly charakterizovány pomocí specifické UV absorbance, množství peptidové/proteinové a nepeptidové (sacharidové) složky, afinity k vodě a molekulových hmotností (MW). Bylo zjištěno, že AOM všech studovaných mikroorganismů jsou tvořeny převážně hydrofilními látkami s nízkými hodnotami specifické UV absorbance (< 2 L/(m.mg)). Dominantní podíly obou skupin AOM, tj. extracelulárních i celulárních organických látek představují látky s MW < 1 kDa a s MW > 100 kDa, avšak celkové množství a složení AOM se významně liší v...
|
|
|
interaction of adhesive with structural wood
Janová, Petra ; Rovnaník, Pavel (oponent) ; Vaněrek, Jan (vedoucí práce)
This labor is based on penetration of adhesives into a wood cell walls. It focuses mainly on adhesives that are currently used for construction purposes. It also contains a methodics of selecting adhesives and wood, which will be used for glued joints and summarizes the methods used for detect these adhesives in the wood cell wall. It experimentally verifies the appropriate selection of the dye-solvent combination used in the adhesive.
|
|
|
Studium afinity lepidel do buněčné stěny dřeva na submikrostrukturní úrovni
Mitrenga, Ondřej ; Rovnaník, Pavel (oponent) ; Vaněrek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na studium afinity lepidel na strukturu buněčné stěny dřeva na submikroskopické úrovni. Zabývá se rešeršním zpracováním vědeckých prací zaměřených na problematiku průniku pryskyřic a polymerů do buněčné stěny dřeva. Obsahuje popis principů, na kterých jsou používané metody založeny, a shrnutí výsledků, jichž bylo v této problematice dosaženo. V rámci experimentu bylo použito několik metod zaměřených na výzkum případného průniku vybraných lepidel do struktury buněčné stěny. Jde o fluorescenční mikroskopii, konfokální mikroskopii, skenovací elektronovou mikroskopii (SEM) a transmisní elektronovou mikroskopii (TEM).
|
|
|
Studium průniku lepidel do buněčné stěny
Janová, Petra ; Krbila, Jaromír (oponent) ; Vaněrek, Jan (vedoucí práce)
Táto práca sa zaoberá problematikou prieniku lepidla do bunečnej steny dreva. Zameriava sa na lepidlá využívané pre konštrukčné účely, obzvlášť na epoxidové živice. Práca obsahuje popis použiteľných metód pre stanovenie detekcie lepidla v dreve a ďalej je v nej zahrnutá metodika pre výber lepidla a dreva použiteľných pre lepenie spojov. Popisuje experimentálne zistenú závislosť zmáčacieho uhlu na viskozite epoxidového lepidla.
|
|
|
Analýza průniku lepidel do submikroskopické struktury dřeva
Mitrenga, Ondřej ; Dvořák, Karel (oponent) ; Vaněrek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou průniku lepidla do buněčné stěny dřeva. Zaměřuje se na lepidla používaná pro konstrukční účely a popisuje jeden z hlavních aspektů ovlivňující penetraci, molekulovou hmotnost lepidla. Práce obsahuje vedle popisu použitelných metod ke stanovení molekulové hmotnosti lepidla také popis některých metod detekující lepidlo v buněčné stěně.
|
|
|
Charakterizace extracelulárních a intracelulárních organických látek produkovaných fytoplanktonem ve vztahu k procesům úpravy vody
Zezulová, Tereza ; Pivokonský, Martin (vedoucí práce) ; Janda, Václav (oponent)
Práce se zabývá charakterizací látek produkovaných fytoplanktonem (AOM - Algal Organic Matter) čtyř druhů mikroorganismů: sinicemi Microcystis aeruginosa a Merismopedia tenuissima, rozsivkou Fragilaria crotonensis a zelenou řasou Chlamydomonas geitleri. Druhy M. aeruginosa, F. crotonensis a Chl. geitleri byly vybrány jako dominantní zástupci fytoplanktonu nejvýznamnější vodárenské nádrže v ČR Švihov (Úpravna vody Želivka) a M. tenuissima jako dominantní zástupce fytoplanktonu ve vodárenské nádrži Josefův Důl (Jizerské hory). Uvedené mikroorganismy byly kultivovány v laboratorních podmínkách a průběh kultivace (růst biomasy) byl monitorován pomocí počtu buněk, chlorofylu-a a optické hustoty. Látky produkované fytoplanktonem byly monitorovány pomocí rozpuštěného organického uhlíku a dále byly charakterizovány pomocí specifické UV absorbance, množství peptidové/proteinové a nepeptidové (sacharidové) složky, afinity k vodě a molekulových hmotností (MW). Bylo zjištěno, že AOM všech studovaných mikroorganismů jsou tvořeny převážně hydrofilními látkami s nízkými hodnotami specifické UV absorbance (< 2 L/(m.mg)). Dominantní podíly obou skupin AOM, tj. extracelulárních i celulárních organických látek představují látky s MW < 1 kDa a s MW > 100 kDa, avšak celkové množství a složení AOM se významně liší v...
|
host ::
RSS.