|
|
Attitudes of Slovaks towards Hungarian minority
Papcunová, Kristína ; Podaná, Zuzana (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Anotácia Táto práca sa zaoberá postojmi slovenskej väčšiny voči maďarskej minorite žijúcej na Slovensku a rozoberá do akej miery sa menia tieto postoje pod vplyvom generačných rozdielov. V teoretickej časti práce je najprv definovaný význam, pôvod a funkcia kľúčových pojmov. Teoretická časť práce rovnako zahŕňa pasáž venujúcu sa metodike výskumu postojov. Hlavným cieľom empirickej sondy, sústreďujúcej sa výlučne na občanov slovenskej národnosti, je zistiť, aké postoje zastávajú respondenti voči maďarskej minorite a do akej miery sú podmienené vekom. Výsledky šetrenia potvrdzujú vplyv generačných predpokladov najmä v otázkach s historickým kontextom.
|
|
|
Vztahy ČSR a Maďarska v letech 1918-1939. (Tendence vývoje československo-maďarských kulturně-společenských vztahů v období let 1918-1939)
Pejša, Robert ; Chmel, Rudolf (vedoucí práce) ; Kiss, Csaba Gy (oponent) ; Randák, Jan (oponent)
V hodnocení hlavních politických a kulturně-společenských tendencí meziválečných československo-maďarských vztahů se práce pokouší přinést nový přístup ke zkoumání forem, podob a perspektiv vztahů, které v klíčovém období let 1925-1932 ukazovaly oblast, která byla mnohem významnější než politická a hospodářská (ty vždy akorát reflektovaly momentální zájmy jednotlivých politik). Touto oblastí, která přináší zcela jinou optiku do výzkumu vztahů byla interní rovina československo-maďarského vztahu. Vztahu československé společnosti a vnitřní politiky vůči aktivitám maďarské menšinové společnosti, která v uvedeném období vykazoval diametrální rozdíl mezi jejich aktivitami a oficiální činností politiky Madarska. Práce se pokouší poukázat na skutečnost, která je doposud opomíjena, a to že vztahy obou států byly z hlediska vnitřního uspořádání a cílů zahraniční politiky výrazně inkompatibilní (v celém období let 1918-1939), zatímco interní československo-maďarské vztahy (vývoj vztahu většiny vůči menšinové společnosti) vykazovaly oblasti a skupiny obyvatelstva, skrze které mohlo docházet k postupnému, mimo politiku se odehrávajícímu, kulturně-společenskému sbližování, avšak za podmínky, kdy si většinová společnost uvědomí historicky a psychologicky determinovanou jednotu maďarského jazykového a kulturního...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.