|
|
Vztahy ČSR a Maďarska v letech 1918-1939. (Tendence vývoje československo-maďarských kulturně-společenských vztahů v období let 1918-1939)
Pejša, Robert ; Chmel, Rudolf (vedoucí práce) ; Kiss, Csaba Gy (oponent) ; Randák, Jan (oponent)
V hodnocení hlavních politických a kulturně-společenských tendencí meziválečných československo-maďarských vztahů se práce pokouší přinést nový přístup ke zkoumání forem, podob a perspektiv vztahů, které v klíčovém období let 1925-1932 ukazovaly oblast, která byla mnohem významnější než politická a hospodářská (ty vždy akorát reflektovaly momentální zájmy jednotlivých politik). Touto oblastí, která přináší zcela jinou optiku do výzkumu vztahů byla interní rovina československo-maďarského vztahu. Vztahu československé společnosti a vnitřní politiky vůči aktivitám maďarské menšinové společnosti, která v uvedeném období vykazoval diametrální rozdíl mezi jejich aktivitami a oficiální činností politiky Madarska. Práce se pokouší poukázat na skutečnost, která je doposud opomíjena, a to že vztahy obou států byly z hlediska vnitřního uspořádání a cílů zahraniční politiky výrazně inkompatibilní (v celém období let 1918-1939), zatímco interní československo-maďarské vztahy (vývoj vztahu většiny vůči menšinové společnosti) vykazovaly oblasti a skupiny obyvatelstva, skrze které mohlo docházet k postupnému, mimo politiku se odehrávajícímu, kulturně-společenskému sbližování, avšak za podmínky, kdy si většinová společnost uvědomí historicky a psychologicky determinovanou jednotu maďarského jazykového a kulturního...
|
|
|
Oslavy uherského milénia 1896
Šťovíčková, Anna ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Kiss, Csaba Gy. (oponent)
V roce 1896 si Maďaři připomínali tisícileté výročí příchodu do Karpatské kotliny. Přípravy oslav milénia probíhaly již od počátku 80. let 19. století. Přesné datum příchodu Maďarů bylo po mnoha diskuzích stanoveno na rok 895, oslavy milénia měly tudíž probíhat v roce 1895, z organizačních důvodů však byly přesunuty na následující rok. Ač byl konec 19. století ve znamení hospodářského progresu, situace v Uhrách nebyla jednoduchá. Problematickými otázkami byly zejména postavení Maďarů v rámci Rakousko-Uherské monarchie, změny ve složení společnosti, situace národnostních menšin a dělnické třídy. Všechny tyto palčivé problémy byly v době oslav milénia odsunuty do pozadí. Úkolem oslav bylo oživit slavnou minulost Maďarů, ukázat jejich současné úspěchy a hospodářský rozvoj a tím upevnit jejich moc, důležitost a vedoucí pozici v rámci Uher, čímž si vysloužili nenávist ze strany národnostních menšin. Parlamentem byl přijat zákon o oslavách milénia, který nařizoval např. postavení památníků v různých částech Uher, založení Muzea krásných umění či čtyř set základních škol. V rámci oslav proběhlo velké množství ceremonií, slavnostních průvodů a zasedání. Nejvýznamnější akce se soustředily v Budapešti. Jedním z největších projektů byla jubilejní výstava, která přilákala přes 5 milionů domácích i zahraničních...
|
|
|
Vztahy ČSR a Maďarska v letech 1918-1939. (Tendence vývoje československo-maďarských kulturně-společenských vztahů v období let 1918-1939)
Pejša, Robert ; Chmel, Rudolf (vedoucí práce) ; Kiss, Csaba Gy (oponent) ; Randák, Jan (oponent)
V hodnocení hlavních politických a kulturně-společenských tendencí meziválečných československo-maďarských vztahů se práce pokouší přinést nový přístup ke zkoumání forem, podob a perspektiv vztahů, které v klíčovém období let 1925-1932 ukazovaly oblast, která byla mnohem významnější než politická a hospodářská (ty vždy akorát reflektovaly momentální zájmy jednotlivých politik). Touto oblastí, která přináší zcela jinou optiku do výzkumu vztahů byla interní rovina československo-maďarského vztahu. Vztahu československé společnosti a vnitřní politiky vůči aktivitám maďarské menšinové společnosti, která v uvedeném období vykazoval diametrální rozdíl mezi jejich aktivitami a oficiální činností politiky Madarska. Práce se pokouší poukázat na skutečnost, která je doposud opomíjena, a to že vztahy obou států byly z hlediska vnitřního uspořádání a cílů zahraniční politiky výrazně inkompatibilní (v celém období let 1918-1939), zatímco interní československo-maďarské vztahy (vývoj vztahu většiny vůči menšinové společnosti) vykazovaly oblasti a skupiny obyvatelstva, skrze které mohlo docházet k postupnému, mimo politiku se odehrávajícímu, kulturně-společenskému sbližování, avšak za podmínky, kdy si většinová společnost uvědomí historicky a psychologicky determinovanou jednotu maďarského jazykového a kulturního...
|
host ::
RSS.