|
|
Truchlící proces u osob s mentálním postižením
Štaffová, Kristýna ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Název: Truchlící proces u osob s mentálním postižením Autor: Kristýna Štaffová Katedra: Katedra speciální pedagogiky Vedoucí: doc. PhDr. Jan Šiška, Ph.D. Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje tématice truchlení u osob s mentálním postižením. V této práci se zaměříme na pozitivní ovlivňování truchlícího procesu před jeho započetím, tedy otázce, jakým způsobem lze citlivě sdělit jedinci s mentálním postižením zprávu o nemoci či smrti jeho milovaného. V úvodu práce popíšeme východiska, která jsou charakteristická pro osoby s mentálním postižením, a která je užitečné brát v úvahu při sdělování špatných zpráv. Navazující kapitoly se pak věnují popisu přípravy a průběhu sdělování špatných zpráv osobám s mentálním postižením. Práce je doplněna o názorné příklady pro lepší ilustraci diskutovaného tématu. Závěr práce je pak věnován výzkumu, konkrétně popisu truchlícího procesu 3 osob s mentálním postižením. Klíčová slova osoba s mentálním postižením, umírání, smrt, truchlení, smutek, truchlící proces, ztráta, špatná zpráva
|
|
|
Paliativní péče o umírající s mentálním postižením v chráněných bytech
Hušnerová, Lucie ; Cimrmannová, Tereza (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Má diplomová práce se nazývá Paliativní péče o umírající osoby s mentálním postižením v chráněných bytech. Záměrem textu je vytvořit přehledovou studii paliativní péče o umírající s mentálním postižením. Rozhodla jsem se zaměřit na takto zásadní téma, protože v České republice máme pouze omezený zdroj informací k problematice oproti zahraničním zemím. Osoby s mentálním postižením se nyní dožívají stále častěji seniorského věku a paliativní péče o ně začíná být aktuálním problémem. Svou práci rozděluji do šesti hlavních kapitol. V první kapitole hovořím o etických dilematech paliativní péče. Etickými dilematy mám na mysli problémy, se kterými se v paliativní péči musíme potýkat. Jedním z nich je rozhodnutí, zda je vhodnějším řešením umírání doma či v instituci. V této části práce například popisuji nutnost sdělování pravdy pacientovi o jeho zdravotním stavu. V textu také hovořím o medicínském pokroku a kvalitě života posledních dní umírajícího. Definuji, co kvalita života znamená a jak ji dosáhnout v paliativní péči. Ve druhé části práce dělím služby na sociální, zdravotní a jiné, které jsou poskytované umírajícím osobám a jejich příbuzným. Většina jmenovaných služeb je také vhodná pro osoby s mentálním postižením. Třetí část práce je věnována službě chráněného bydlení. Definuji chráněné bydlení a...
|
|
|
Fenomén smrti a proces truchlení v kontextu mentálního postižení: Projekt podpůrné skupiny
Janyšková, Kristýna ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Franiok, Petr (oponent) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá truchlením osob s mentálním postižením, které ve svém životě ztratily blízkého člověka. Výzkum se zaměřuje především na ztrátu rodičů, ale zahrnuje také ztrátu jiných blízkých osob, jako např. prarodiče. Ztrátou zde máme na mysli úmrtí, ale výstupy práce mohou být využity i u ztrát jiného charakteru. Cílem práce je porozumět zármutku osob s mentálním postižením a navrhnout vhodné způsoby podpory jejich procesu truchlení, s důrazem na využití účasti na podpůrných skupinách. V rámci výzkumu jsme sestavili a zrealizovali 2 podpůrné skupiny pro truchlící osoby s mentálním postižením, délka každé činila 2 měsíce a setkávání probíhala jednou týdně. V samotném úvodu našeho bádání jsme jako pilotní ověření uskutečnili jednu podpůrnou skupinu o shodné délce. Pilotní studie byla nejprve zhodnocena a samotný návrh podpůrné skupiny podle originálního zahraničního znění byl upraven, aby lépe vyhovoval potřebám českých spoluobčanů s mentálním postižením. Po pilotním ověřování jsme výzkum obohatili o dotazníkový test vlastní konstrukce zachycující možnou změnu v procesu truchlení osob zapojených do námi realizovaných podpůrných skupin. Dotazníkový test jsme účastníkům předložili před započetím podpůrných skupin a bezprostředně po jejich skončení se záměrem zachytit vliv...
|
|
|
Development of adolescent identity in selected novels by John Green
Tomanová, Michaela ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Americký autor literatury pro mládež John Green ve svých knihách často ztvárňuje postavy, které byly zasaženy smrtí blízké osoby, zažily traumatizující událost či trpí nemocí, která je určitým způsobem omezuje. Protože adolescence je důležité a citlivé období jedince, ve kterém se poprvé plně utváří a upevňuje identita, tyto zážitky musí nutně ovlivňovat jejich způsob vnímání sebe sama. Tato diplomová práce se zabývá tím, jak si dospívající hrdinové ve dvou vybraných dílech od Johna Greena - The Fault in Our Stars (2012) a Looking For Alaska (2005) - utvářejí svou vlastní identitu a současně se vyrovnávají se smrtí a/nebo traumatem. Jako teoretický rámec analýzy slouží koncept (inter)subjektivity od literárních kritiček Robyn McCallum a Karen Coats, který se zabývá opozicí mezi jedincem a jeho okolím. Tento základ je pak doplněn o koncept psychologického vývoje od Jamese E. Marcii. Středem a podstatou stabilní dospělé identity jsou mezilidské vztahy, nutné pro úspěšné začlenění do společnosti. V případě, že chybí, je jedinec marginalizován jako riziko pro ostatní, případně umírá jako důsledek svého statusu. KLÍČOVÁ SLOVA John Green, literatura pro mládež, adolescence, dospívání, identita, Other, smrt, zármutek, smrtelná nemoc, The Fault in Our Stars, Looking for Alaska
|
|
|
Umělecké formy inspirující k etickému vyrovnání se s traumatem úmrtí dítěte
HENKENOVÁ, Stanislava
Bakalářská práce úvodem popisuje, zda má umění a umělecká forma či prožitek přínos pro lepší zpracování takto zdrcujícího traumatu. Bylo důležité upozornit, jak markantní rozdíly a propad je mezi naší moderní společností a historií, která smrt vnímala odlišně, můžeme říci jako součást života, ale běh času a expanze konzumního způsobu života nám vnímání smrti nastavily jako děsivou část, která nás v životě potká. Dnešní doba se od tematiky úmrtí odvrací stranou, protože dnešek odmítá přípustnost této myšlenky. Společnost je naprosto odcizena tematice smrti a je-li s ní konfrontována, je její reakcí převážně negativní chování a nepochopení. Proto práce obsahuje shrnutý pohled na smrt dospělého člověka a dítěte. Další zajímavostí o kterou je práce doplněna je jak smrt a toto trauma vnímá černošská kultura, která je naprosto odlišná od té naší. Na stáži v Jihoafrické republice jsem se zajímala o jejich tradice a rituály, které během času zármutku provádějí, také jaké pocity traumatizovanou rodinou provází, jak se k rodině staví společnost. Z tohoto důvodu mě dále zajímalo, jaký vliv na postoj k smrti mají víra, kultura a výchova. A jakou roli v této situaci může zaujmout sociální pracovník a jaké možnosti jsou pro takto zasažené rodiny v naší společnosti dostupné.
|
|
|
Ztráta blízké osoby a truchlení v období dětství a dospívání
KOVÁŘOVÁ, Kateřina
Cílem této bakalářské práce je mapovat vzpomínky vysokoškolských studentů, kteří mají, z období dětství či dospívání, zážitky ztráty blízké osoby či procesu truchlení. Vzhledem k záměrům výzkumu, bylo využito kvalitativního přístupu. Následující studie byla vytvořena s cílem zachytit, u každého z účastníků, jedinečnost prožitků a postojů k této tématice. Retrospektivní design taktéž umožnil, zaměřit se na jednotlivá hodnocení dopadu zážitku v kontextu se současností. Teoretická část se nejprve zaměřuje na vymezení základních témat, která následně ukotvuji v teorii. Zaměřuji se speciálně na postoj naší společnosti ke smrti V této části se také snažím popsat vývoj konceptu smrti u dětí. Témata ukotvuji v teoriích, které jsou dnes mezi profesionály přijímány. Zmiňuji se také o problematice dětského traumatického zážitku, kdy následně nabízím metody terapie a intervence. Praktická část se zabývá metodologickým pozadím výzkumu, ve kterém bylo využito polostrukturovaných dotazníků. Výzkumná část je založena na šesti případových studiích, které vychází z individuálních rozhovorů šesti dobrovolných účastníků. Výsledky studie demonstrují vysokou variabilitu dětských prožitků, které proces truchlení doprovází, což bylo, na základě dostupných teorií, předpokládáno.
|
|
|
Sociální práce s dětmi a dospívajícími při úmrtí rodiče v domácí hospicové péči
NĚMEČKOVÁ, Michaela
Práce se zabývá dětmi a dospívajícími, kteří prochází ztrátou rodiče. Popisuje, jakým způsobem se s touto cílovou skupinou pracuje v rámci domácí hospicové péče a jejího multidisciplinárního týmu. Práce vysvětluje vnímání smrti dětmi a dospívajícími, které je stěžejní po uchopení komunikace s jedincem prožívající ztrátu. Rodina je zde chápána jako celek, který se navzájem ovlivňuje. Proto upozorňuji na důležitost otevřené komunikace uvnitř rodiny, která je základem k celoživotně pevným vztahům a dopomáhá k lepšímu vypořádání se se ztrátou. Pomocí rozhovorů se sociálními pracovnicemi z domácích hospiců je práce obohacená také praktickými zkušenostmi při práci s dětmi, procházející ztrátou.
|
|
|
Ověření využitelnosti nástroje hodnocení potřeb při úmrtí a ztrátě
Kardaus, Miroslav ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
V této studii ověřujeme použitelnost nástroje Bereavement Needs Assessment Tool (BNAT) pro cílovou skupinu lidí s těžkým, kombinovaným postižením a s autismem v zařízení sociálních služeb pobytového charakteru a následně nástroj připomínkujeme. Výzkum proběhl prostřednictvím rozhovorů s pracovníky v přímé péči a na základě výsledků kvalitativní analýzy rozhovorů jsme připomínkovali nástroj BNAT a navrhli úpravy vedoucí k použitelnosti v podmínkách zařízení pobytového charakteru s ohledem na cílovou skupinu. Přínos studie tkví v ověření praktičnosti nástroje pomáhajícího zmapovat potřeby uživatelů v okamžiku ztráty. Význam má především pro pracovníky, kteří provází člověka s mentálním postižením ztrátou blízké osoby.
|
|
|
Truchlící proces u osob s mentálním postižením
Štaffová, Kristýna ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Název: Truchlící proces u osob s mentálním postižením Autor: Kristýna Štaffová Katedra: Katedra speciální pedagogiky Vedoucí: doc. PhDr. Jan Šiška, Ph.D. Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje tématice truchlení u osob s mentálním postižením. V této práci se zaměříme na pozitivní ovlivňování truchlícího procesu před jeho započetím, tedy otázce, jakým způsobem lze citlivě sdělit jedinci s mentálním postižením zprávu o nemoci či smrti jeho milovaného. V úvodu práce popíšeme východiska, která jsou charakteristická pro osoby s mentálním postižením, a která je užitečné brát v úvahu při sdělování špatných zpráv. Navazující kapitoly se pak věnují popisu přípravy a průběhu sdělování špatných zpráv osobám s mentálním postižením. Práce je doplněna o názorné příklady pro lepší ilustraci diskutovaného tématu. Závěr práce je pak věnován výzkumu, konkrétně popisu truchlícího procesu 3 osob s mentálním postižením. Klíčová slova osoba s mentálním postižením, umírání, smrt, truchlení, smutek, truchlící proces, ztráta, špatná zpráva
|
|
|
Paliativní péče o umírající s mentálním postižením v chráněných bytech
Hušnerová, Lucie ; Cimrmannová, Tereza (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Má diplomová práce se nazývá Paliativní péče o umírající osoby s mentálním postižením v chráněných bytech. Záměrem textu je vytvořit přehledovou studii paliativní péče o umírající s mentálním postižením. Rozhodla jsem se zaměřit na takto zásadní téma, protože v České republice máme pouze omezený zdroj informací k problematice oproti zahraničním zemím. Osoby s mentálním postižením se nyní dožívají stále častěji seniorského věku a paliativní péče o ně začíná být aktuálním problémem. Svou práci rozděluji do šesti hlavních kapitol. V první kapitole hovořím o etických dilematech paliativní péče. Etickými dilematy mám na mysli problémy, se kterými se v paliativní péči musíme potýkat. Jedním z nich je rozhodnutí, zda je vhodnějším řešením umírání doma či v instituci. V této části práce například popisuji nutnost sdělování pravdy pacientovi o jeho zdravotním stavu. V textu také hovořím o medicínském pokroku a kvalitě života posledních dní umírajícího. Definuji, co kvalita života znamená a jak ji dosáhnout v paliativní péči. Ve druhé části práce dělím služby na sociální, zdravotní a jiné, které jsou poskytované umírajícím osobám a jejich příbuzným. Většina jmenovaných služeb je také vhodná pro osoby s mentálním postižením. Třetí část práce je věnována službě chráněného bydlení. Definuji chráněné bydlení a...
|
host ::
RSS.