|
|
Možnosti ovlivnění hypermobility u dětí staršího školního věku
PILOUSEK, Miloš
Ve své bakalářské práci jsem se zabýval tématem hypermobility. V teoretické části jsem se věnoval hypermobilitě obecně. V praktické části jsem se blíže zaměřil na konstituční druh hypermobility vyskytující se u dětí staršího školního věku. V teoretické části se věnuji popisu pohybového systému, následuje definice hypermobility a hypermobilního syndromu. Dále se věnuji způsobu rozdělení, vyšetření a ovlivnění hypermobility. Poslední část je věnována popisu možných fyzioterapeutických metod a konceptů, které lze využít při práci s hypermobilními jedinci. Cílem teoretické části bylo sestavit text, který by jednoduše a komplexně shrnul informace o hypermobilitě. K tomu jsem využil česky i anglicky psanou literaturu. V praktické části jsem se snažil správnou volbou terapie a edukace ovlivnit dva hypermobilní probandy staršího školního věku tak, abych snížil riziko vzniku funkčních poruch, které by mohly následkem jejich hypermobilního stavu v budoucnu vzniknout. S každým probandem proběhlo osm individuálních terapií. Používal jsem přitom metody, které se používají při terapeutické léčbě hypermobilního syndromu. Výsledkem práce bylo zlepšení celkového stavu obou probandů. To se ukázalo při výstupním vyšetření. Zde se také potvrdilo, že hypermobilitu nelze terapeuticky ovlivnit přímo. Zároveň se na konci terapie oba probandi shodli, že pro ně byla terapie přínosem. Také se zvýšila jejich informovanost o hypermobilitě. Objektivní hodnocení je však v tomto případě složité. Bylo by třeba dlouhodobého výzkumu k získání dat, které by potvrdily prospěšnost takovéto terapie. Na tuto práci by se dalo navázat zkoumáním, zdali preventivní fyzioterapeutická terapie u hypermobilních dětí staršího školního věku skutečně snižuje riziko budoucího výskytu vzniku funkčních poruch spojených s hypermobilitou.
|
|
|
Nejčastější problémy v oblasti pletence ramenního u basketbalistek a možnosti fyzioterapeutického ovlivnění
Komárková, Zuzana ; Satrapová, Lenka (vedoucí práce) ; Stupková, Michaela (oponent)
Název práce Nejčastější problémy v oblasti pletence ramenního u basketbalistek a možnosti fyzioterapeutického ovlivnění Cíle práce Cílem diplomové práce je v teoretické části sumarizovat možné problémy v oblasti pletence ramenního u sportovců, možnosti a metody ovlivnění těchto problémů. V experimentální části pomocí komplexního vyšetření ramenního pletence dominantní horní končetiny hráček basketbalu zjistit, jaké jsou nejčastější problémy v této oblasti u basketbalistek. Metody Práce je rozdělena na část teoretickou, která slouží jako podklad k šetření, v druhé experimentální části bylo provedeno komplexní funkční fyzioterapeutické vyšetření oblasti pletence ramenního s využitím aspekce, palpace a speciálních testů pro pletenec ramenní. Z výsledků testování byly určeny nejčastější problémy v oblasti pletence ramenního dominantní horní končetiny u basketbalistek. Výsledky Testování pletence ramenního u hráček basketbalu ukázalo časté blokády žeber, blokáda 5. žebra byla přítomná u 90% probandů, časté bylo také decentrované postavení v oblasti ramenního klouby a lopatky, svalové přetížení / hypertonus horních fixátorů lopatky a m. pectoralis major a minor. Většina probandů měla omezení pasivního pohybu do segmentu v hrudní páteři ve více úsecích a hypermobilitu ramenního kloubu. Častá byla zhoršená...
|
|
| |
|
|
Možnosti konzervativní terapie cervikobrachiálního syndromu
Knolová, Kateřina ; Rybářová, Jana (vedoucí práce) ; Hamarová, Zuzana (oponent)
Teoretická část této bakalářské práce je zaměřena na patofyziologii funkčních a strukturálních poruch v oblasti krční páteře z pohledu kineziologie, biomechaniky a vývojové kineziologie. Dále se zabývá diagnostikou a možnostmi terapie. Obsahem praktické části jsou zpracované kazuistiky tří pacientů se shodnou základní diagnózou, ale různým funkčním nálezem. Cílem této práce je proto porovnat rozdílné přístupy v terapii těchto pacientů.
|
|
|
Atribuce, atribuční styly a dimenze internality - externality u psychosomaticky nemocných.
Nováková, Martina ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Štětovská, Iva (oponent)
Rigorózní práce se zabývá atribucemi, atribučními styly a dimenzí internality- externality u psychosomaticky nemocných. Text je rozdělen na část teoretickou a empirickou. V teoretické části je definován pojem psychosomatické onemocnění. Zmíněny jsou podstatné souvislosti mezi psychosomatickým onemocněním, stresem a kognitivními procesy. Vybrané atribuční teorie a koncepce atribučních stylů následně tvoří převážnou část teorie, důraz je kladen zejména na dimenzi internality-externality. V empirické části jsou stanoveny čtyři hypotézy, které jsou s pomocí dvou psychodiagnostických metod testovány na souboru osob s psychosomatickým onemocněním a porovnávány se zdravou populací. Tři z hypotéz se potvrdily, jedna částečně. Klíčová slova: atribuce atribuční teorie atribuční styl internalita-externalita locus of control psychosomatické onemocnění somatoformní porucha funkční porucha medicínsky nevysvětlitelné symptomy
|
|
|
Detekce funkční poruchy krevních destiček pomocí přístroje PFA ve srovnání s klasickou agregometrií
Klausová, Kateřina ; Bártů, Iva (vedoucí práce) ; Blažková, Hana (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 2. lékařská fakulta Oddělení klinické hematologie ve FN Motol Kateřina Klausová Detekce funkční poruchy krevních destiček pomocí přístroje PFA ve srovnání s klasickou agregometrií Bakalářská práce Abstrakt Tématem práce je porovnání dvou přístrojů, určených pro měření funkčních poruch krevních destiček - přístroje PFA a agregometru. Přístroj PFA byl zaveden nově a měří čas uzavření otvoru kapiláry ve speciální cartridgi. Měření probíhá ve vzorku plné krve. Agregometr se používá pro stimulaci procesu agregace destiček pomocí induktorů. Měření probíhá v plazmě bohaté na destičky. Práce porovnává výsledky pacientů, jejichž vzorky krve byly změřeny na obou přístrojích. Zjišťuje, zda mezi výsledky přístrojů existuje shoda a popisuje jejich výhody a nevýhody. Práce dochází k závěru, že je vhodné v laboratoři používat oba přístroje pro doplňující se výsledky. Porovnání vzorků pacientů dokazuje, pacienti se sníženým procentem agregace mají rovněž prodloužený čas uzavření kapiláry.
|
|
|
Poruchy pohybového aparátu u veslařů a jejich fyzioterapie
ŠÍMOVÁ, Gabriela
Tato bakalářská práce se zabývá poruchami pohybového aparátu u veslařů a možnostmi jejich ovlivnění vybranými fyzioterapeutickými postupy. Veslování je silově vytrvalostní sport, jehož hlavním cílem je v co nejkratší době překonat jízdou na speciálních lodích různou vzdálenost. Tento sport klade mimořádné nároky na výkonnost svalů horních a dolních končetin a trupu. Velká zátěž a přetěžování pohybového aparátu může vést ke vzniku funkčních poruch či svalových dysbalancí. Tyto poruchy snižují koordinaci, stabilitu a celkový výkon sportovce, naopak zvyšují riziko úrazu. I přes toto extrémní zatížení není úrazovost veslařů nijak vysoká, pouhých 0,3 %, především z toho důvodu, že se jedná o bezkontaktní sport. Veslaři nejčastěji trpí bolestmi zad či záněty šlach, kloubními poraněními, únavovými zlomeninami či křečovými stavy. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část, teoretická, zahrnuje teoretické poznatky, a to seznámení s veslováním, historií tohoto sportu, jeho charakteristikou, kineziologií veslařského pohybu a nejčastějšími pohybovými poruchami u těchto sportovců. Dále teoretická část práce obsahuje poznatky o sportovní medicíně a funkčních poruchách pohybového aparátu, jejich vzniku a generalizaci. V druhé části, praktické, jsou popsány vyšetřovací metody ve fyzioterapii a terapeutické postupy, dále obsahuje data kvalitativního výzkumu. Výzkum byl zpracován formou kazuistik, které zahrnují odběr anamnézy probandů, vstupní kineziologický rozbor, návrh krátkodobého terapeutického plánu, zahrnuje popis průběhu jednotlivých terapií, výstupní kineziologický rozbor a celkové zhodnocení terapií. Každému probandovi byl pak navržen specifický dlouhodobý terapeutický plán. Fyzioterapie probíhala v rozsahu osmi terapií. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou nejčastější poruchy pohybového aparátu u veslařů, jakým způsobem lze zařadit vhodnou kinezioterapii a jakým způsobem předcházet poruchám pohybového aparátu u těchto sportovců. Tato práce může být využita v praxi sportovních i klinických fyzioterapeutů nebo jako edukační materiál pro vybranou skupinu sportovců.
|
|
|
Funkční poruchy hybného systému, jejich diagnostika a terapie - bederní páteř
Baxová, Dana ; Senetyčová, Miroslava (oponent) ; Břízová, Marie (vedoucí práce)
Cílem mé bakalářské práce bylo v teoretické části podrobně popsat vznik funkčních poruch hybného systému. Dále byly popsány nejčastěji využívané metody terapie funkčních poruch hybného systému. K jednotlivým metodám terapie jsou uvedeny teoretické principy metody, indikace a kontraindikace, příklady cviků a postup cvičení, výhody a nevýhody metody. V praktické části bylo u vybraných pacientů provedeno klinické vyšetření a vypracovány kasuistiky. Pacienti byli vybráni na Klinice rehabilitačního lékařství. Terapie probíhala se dvěma pacienty na Klinice rehabilitačního lékařství po dobu jednoho a půl měsíce. Každý pacient měl šest respektive sedm terapií. Na začátku byly pacienti vyšetřeni, poté proběhla terapie, ve které byly použity metody popsané v teoretické části. Terapie byla zakončena závěrečným vyšetřením a zhodnocením stavu pacientů.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u jedinců s hypermobilitou
BÜRGEROVÁ, Gabriela
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou kloubní hypermobility. Hypermobilita nepředstavuje onemocnění v pravém slova smyslu, ale určitý stupeň kvality vaziva. Projevuje se zvýšenými rozsahy pohybu v kloubech nad fyziologickou mez. Především je nutno podotknout, že právě vazivo plní zpevňující a fixační funkci v pohybovém systému. U hypermobility dochází ke zvýšené laxicitě ligament a volnosti kloubních pouzder, navíc se pojí se sníženým napětím svalstva. V důsledku insuficience vaziva provází hypermobilitu kloubní instabilita, jenž vede k rozvoji funkčních poruch. Proto fyzioterapie představuje zásadní roli v kompenzaci projevů hypermobility, tak aby funkční poruchy nepřerostly ve strukturální. Cílem této bakalářské práce bylo především vysvětlení problematiky hypermobility a navrhnutí vhodné fyzioterapeutické léčby u hypermobilních jedinců. V teoretické části práce definuji pohybový systém se zaměřením na popis vaziva a kloubu. Následuje vysvětlení funkčních poruch a jejich vztahu se strukturálními onemocněními. Na to navazuji charakteristikou hypermobility a s ní spojeným hypermobilním syndromem, kterou následně rozvíjím popisem epidemiologie, etiopatogeneze a klinických příznaků. Dále uvádím klasifikaci hypermobility a diagnostická vyšetření s širším popisem nejčastěji používaných v České republice a zahraničí. V konečné fázi docházím k diferenciální diagnostice a samotné charakteristice terapie hypermobilních jedinců. Vytvoření praktické části mé bakalářské práce jsem pojala zpracováním kvalitativního výzkumu. Zkoumaný soubor představovali dva muži dospělého věku s potvrzenou hypermobilitou. U probandů jsem provedla odebrání anamnézy a zpracovala vstupní vyšetření zahrnující i vyšetření hypermobility dle Jandy, dále pomocí goniometrie. Na základě vyšetření jsem navrhla terapii, kterou jsme naplánovali na 2-3 měsíce s mým vedením 1x týdně po dobu 60 minut. Probandům bylo doporučeno každodenní cvičení zhruba po dobu 15-20 minut. U jednoho z probandů jsme naplánovali celkem 10 sezení, po ukončení jsme provedli výstupní hodnocení, při němž jsme došli k závěru celkového zlepšení tělesného stavu, avšak hypermobilitu jako takovou se nám nepodařilo ovlivnit vzhledem k délce terapie a nemožnosti ovlivnit kvalitu vaziva. Kompenzace hypermobility je totiž otázka velmi dlouhodobého cvičení. U druhého probanda jsme bohužel terapii předčasně ukončili před naším 7. sezením z důvodu náhlých zdravotních komplikací, tudíž jsme nedošli k žádným pozitivním výsledkům. Avšak ke kompenzaci hypermobility by i v tomto případě bylo třeba dlouhého časového úseku.
|
|
|
Možnosti ovlivnění hypermobility dětí staršího školního věku
KRBEČEK, Jindřich
Jako základ mé bakalářské práce jsem si vybral výzkum problematiky funkční poruchy pohybového aparátu, konkrétně zaměřený na vrozenou hypermobilitu dětí staršího školního věku, se zaměřením na ramenní a loketní kloub. Hypermobilita je onemocnění pohybového aparátu, které způsobuje nadměrnou laxicitu pojivové tkáně, díky které se klouby dostávají do extrémních poloh. To může způsobit poškození nejen kloubní chrupavky, nýbrž celého kloubu včetně okolních tkání. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část.
|
host ::
RSS.