|
|
Hodnocení kvality mleziva dojnic českého strakatého skotu v ekologickém a konvenčním chovu
Buďová, Tereza
Cílem této diplomové práce bylo v teoretické části informovat čtenáře o mléčné žláze, mlezivu, jeho složení a kontrole, druzích mlék, technologiím a technikám dojení, dojírnách, o významu chovu skotu a plemeni český strakatý skot. V praktické části se jednalo o vyhodnocení a porovnání kvality mleziv v ekologickém a konvenčním chovu. Do hodnocení bylo zapojeno celkem 266 kusů dojnic českého strakatého plemene. Jednotlivé dojnice byly rozděleny do jednotlivých laktací a hodnotily se u nich, jak kvalita mleziva v % Brix, tak pohlaví narozeného telete a počet litrů na první nádoj. Získané hodnoty byly vyhodnoceny a zapsány do přehledných tabulek a grafů. Celkově bylo zjištěno, že na podniku v ekologickém chovu Dalečín mají lepší mleziva, jak v konvenčním chovu ve Věstíně. V Dalečíně bylo hodnoceno 114 dojnic, kdy dosahovali průměrných hodnot Brix za první laktaci 20,97 %, na druhé 20,42 %, na třetí 21 %, na čtvrté 25,15 %, na páté 23 % a v posledním mixu laktací 22,17 % Brix. Bylo zde narozeno 57 jalovic, 53 býků a 9 mrtvě narozených telat. Průměrný nádoj za jednotlivé laktace byl za první 2 litry, za druhou 4,1 litrů, za třetí 4 litry, za čtvrtou 4,1 litrů, za pátou 6,2 litrů a za mix laktací 4,9 litrů. Podle zjištěných hodnot můžeme konstatovat, že v ekologickém chovu Dalečín je čtvrtá laktace nejlepší díky hodnotám Brix 25,15 %. Na podniku Věstín bylo hodnoceno 152 dojnic, kdy se narodilo 79 jalovic, 73 býků a 8 mrtvě narozených telat. V průměru bylo vyhodnoceno za první laktaci 20,22 %, za druhou 19,95 %, za třetí 21,17 %, za čtvrtou 20,63 %, za pátou 21,24 % a za mix laktací 21,08 % Brix. Průměrný první nádoj za první laktaci byl 2,47 litrů, za druhou 4,58 litrů, za třetí 4,17 litrů, za čtvrtou 6,6 litrů, za pátou 5,38 litrů a za mix laktací 5,42 litrů. Pátou laktaci můžeme vyhodnotit jako nejlepší s 21,24 % Brix.
|
|
|
Vliv různých zdrojů dusíkatých látek na užitkovost a metabolismus dojnic
Lužová, Veronika
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení úrovně výživy dojnic ve vybraném zemědělském podniku s následným experimentem v podobě změny zastoupení sóji, řepky a slunečnice v bílkovinném koncentrátu, který je součástí krmné dávky dojnic. Experiment se konal v Bohuňovicích s.r.o. v roce 2022, kde byla krmná dávka upravena na čtyři měsíce v podobě změny složení bílkovinného koncentrátu (před změnou 60 % zastoupení sójového a 30,8 % řepkového extrahovaného šrotu a po změně 45,8 % řepkového, 30 % sójového a 15 % slunečnicového extrahovaného šrotu). Sledování bylo zaměřeno na dojnice v první fázi laktace, kde každý měsíc byla zhodnocena dojivost a vybrané složky mléka. Následně byl zhodnocen vliv změny krmné dávky na užitkovost dojnic a vybrané složky mléka. Dále byly zhodnoceny ekonomické ukazatele upravené krmné dávky. Během sledovaného období bylo zjištěno, že krmná dávka odpovídala potřebám živin u dojnic v první fázi laktace, ale v letních měsících vykazovala nedostatek dusíkatých látek a energie. Průměrná denní dojivost se na konci sledovaného období mírně neprůkazně snížila, ale upravená krmná dávka neměla průkazný vliv na užitkovost dojnic. Dále bylo zjištěno, že upravená krmná dávka má statisticky průkazný vliv na zvýšení obsahu tuků, bílkovin, močoviny a volných mastných kyselin v mléce. Z výsledků vyplynulo, že upravená krmná dávka měla optimální množství energie a dusíkatých látek a že po zvýšení podílu řepky, snížení podílu sóji a zařazením slunečnicového extrahovaného šrotu zajišťovala krmná dávka vyrovnanější obsah dusíkatých látek, hodnocený dle koncentrace močoviny v mléce, a došlo ke zvýšení hlavních složek mléka (bílkovina, tuk).
|
|
| |
|
|
Vliv onemocnění paznehtů na produkční výkonnost skotu
KLABOUCHOVÁ, Taťána
Onemocnění paznehtů je jednou z nejčastějších poruch zdraví vysokoprodukčních dojnic a limituje výkonnost a zdravotní stav zvířat držených ve stájích. Cílem práce bylo vyhodnotit výskyt onemocnění paznehtů a jeho vliv na mléčnou užitkovost krav v konkrétním chovu dojnic. V práci byl hodnocen vliv výskytu dermatitis digitalis (DD) a specificko-traumatických zánětů škáry paznehtní (ZŠP) na ukazatele mléčné užitkovosti (denní nádoj, obsah tuku, obsah bílkovin a počet somatických buněk v mléce) a na inseminační index v chovu holštýnských dojnic v letech 2021 a 2022. K vyhodnocení byl využit datový soubor údajů od 1 498 dojnic, kdy bylo zpracováno 15 245 záznamů z kontroly užitkovosti. Nejprve byly porovnány průměrné hodnoty ukazatelů mléčné užitkovosti měsíc před zjištěním onemocnění a měsíc po diagnóze onemocnění. V tomto případě byl prokázán statisticky významný rozdíl pouze v počtu somatických buněk (PSB) u DD, kdy tento ukazatel stoupl z původních 275 tis. na 487 tis. somatických buněk. Dále byly hodnoceny ukazatelé mléčné užitkovosti v měsíci po nálezu podle fáze laktace. Zde byl statisticky významný rozdíl zaznamenán v druhé fázi laktace (od 41. do 100. dne) u obsahu tuku krav se ZŠP, kdy u krav bez nálezu činil obsah tuku 3,59 % a u krav se ZŠP klesl na 3,29 %. Dále byl statisticky významný rozdíl zaznamenán ve čtvrté fázi laktace (201. - 304. den laktace) u obsahu bílkovin a počtu somatických buněk. Kdy byl nejvyšší obsah bílkovin zaznamenán u DD - 3,73 %, u krav bez onemocnění paznehtů byl obsah bílkovin 3,69 % a u krav se ZŠP klesl obsah bílkovin na 3,58 %. Počet somatických buněk u krav v této fázi laktace byl u krav bez onemocnění paznehtů 363 tis. a u krav s DD stoupl na 599 tis. Dále byl posouzen vliv onemocnění paznehtů na inseminační index. U tohoto ukazatele nebyl zjištěn rozdíl mezi kravami bez onemocnění a s onemocněním paznehtů. Byl ale zjištěn průkazný vliv inseminačního technika, který prováděl inseminaci. Při posouzení vlivu onemocnění podle jeho druhu byl zjištěn průměrný inseminační index u krav s DD 2,10 a u krav se ZŠP 2,31. Rozdíl byl ale průkazný pouze u jednoho inseminačního technika.
|
|
|
Zhodnocení výskytu environmentálních mastitid ve vybraném chovu dojného skotu
BÍLÝ, David
Mastitidy jsou jedním z nejčastějších onemocnění dojeného skotu na celém světě. Cílem této práce bylo zhodnocení výskytu environmentálních mastitid a ekonomic-kých dopadů mastitid ve vybraném chovu dojeného skotu za období 2019-2022. Celkem bylo diagnostikováno 596 případů mastitid, z toho 78 % tvořily environ-mentální mastitidy. Zatímco počet případů kontagiózních mastitid za sledované období klesal (z 36 % na 6 %), počet environmentálních mastitid měl opačný trend. Ekonomické náklady na jednu dojnici se pohybovaly od 2 134 Kč do 4 527 Kč. Nej-větší položku tvořily ztráty mléka léčených dojnic.
|
|
|
Vybrané vlivy na reprodukci dojnic u stáda holštýnského skotu
BENEŠOVÁ, Dominika
I přestože se celorepublikové průměrné hodnoty ukazatelů plodnosti za předešle roky zlepšily, stále dochází v jednotlivých chovech k překročení jejich maximálních hod-not. Tato bakalářská práce se zabývala hodnocením vybraných vlivů na celkovou úroveň reprodukce ve stádě holštýnského skotu. Cílem práce bylo zpracovat literární přehled o reprodukci plemenic. Přehled se týkal zejména jejich reprodukčních ukazatelů, managementu reprodukce spolu s metodami řízené reprodukce a hlavních faktorů, které ovlivňují samotnou schopnost reprodukce dané plemenice. Dalším stanoveným cílem této práce bylo u vybraného stáda holštýnského skotu vyhodnotit vybrané faktory, které ovlivňují jejich repro-dukci. Analýza ukazatelů plodnosti a vybraných vlivů probíhala na farmě Hadačka, která spadá pod zemědělský podnik Kralovická zemědělská a.s. Ve zvoleném chovu byly analyzovány tyto ukazatele plodnosti: délka servis periody, délka inseminačního intervalu a délka mezidobí. Následně tyto vybrané ukazatele byly hodnoceny dle pořadí laktace, denního a průměrného denního nádoje, věku při 1. otelení a plemenné příslušnosti. Do sledovaného souboru bylo zařazeno 242 ks dojnic holštýnského skotu nebo jejich kříženců, tyto vybrané dojnice splňovaly následující kritéria: poprvé se otelily od roku 2019 do roku 2022 a zároveň byly v tomto vymezeném časovém období ve stavu připuštěná, březí a otelená. Se vzrůstajícím pořadí laktace dochází ke zkrácení doby reprodukčních ukazatelů. Nejkratší dobu servis periody vykazovaly dojnice v 2. laktaci a nejdelší dobu doj-nice na 1. laktaci. Nejkratší trvání mezidobí měly dojnice na 3. a další laktaci a nejdelší měly dojnice na 2. laktaci. Naopak nejkratší doba inseminačního intervalu byla u dojnic v 1. laktaci a nejdelší u dojnic ve 2. a další laktaci. U vlivu denního nádoje a průměrného denního nádoje bylo zjištěno, že nejkratší servis perioda a inseminační interval byla analyzována u dojnic s největším denním nádojem (46-60 l) a průměrným denním nádojem (56-65 l). Naopak nejkratší doba mezidobí byla zjištěna jak u denního (8-20 l), tak průměrně denního nádoje (11-25 l) u dojnic s nejnižší hodnotou daného nádoje. V souvislosti s věkem při 1. otelení bylo stanoveno, že nejkratší trvání servis periody (98 dnů) a mezidobí (380 dnů) vykazují dojnice, které se poprvé otelily v dřívějším věku (636 až 710 dnech, respektive ve 21 až 23 měsících). Naopak nejkratší dobu inseminačního intervalu vykazují plemenice, které se poprvé otelily v pozdějším věku (787 až 950 dnech, 25 až 31 měsících). Nejdelší trvání servis periody a mezidobí dosahují plemenice, které se otelily v nejpozdnějším věku (787-950 dnů). Porovnání ukazatelů plodnosti mezi čistokrevnými a kříženými plemenicemi, vykazovala čistokrevná zvířata delší trvání servis periody (o 2 dny) a inseminačního intervalu (o 0,5 dne). Naopak nejdelší mezidobí vykazují křížené plemenice (387 dnů) a to o 9 dnů delší, než je u čistokrevných plemenic (378 dnů).
|
|
|
Výživa dojnic v průběhu tranzitního období
SVAČINOVÁ, Nela
V této bakalářské práci jsou popsány základní faktory související s otelením, správnou výživou a laktací dojnice. Úvodem jsou zmíněny jednotlivé části trávicího traktu a průběh fyziologie trávení. Následně je část věnována tranzitnímu období a rizikům, která ho doprovázejí. Podstatnou část práce představuje také souhrn základních živin vyskytujících se v krmivech a základních komponentů zařazovaných do krmných dávek skotu.
|
|
|
Analýza mléčné užitkovosti u dojnic českého strakatého skotu ve vybraném chovu
Jánišová, Lucie
V této bakalářské práci byla provedena analýza mléčné užitkovosti Českého strakatého plemene ve vybraném chovu, s přihlédnutím na vnější a vnitřní vlivy působící na produkci mléka. Sledování probíhalo 12 měsíců a to v období 01/2019 až 12/2019 ve stáji Lubník, která spadá pod zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek a vychází z dat kontroly užitkovosti. Sledování bylo zaměřeno na kolísání dojivosti a mléčných složek, zejména tuku a bílkovin, v závislosti na ročním období, pořadí a fázi laktace. Na základě zjištěných výsledků, můžeme konstatovat, že nejvyšší průměrné dojivosti dosáhly krávy na 4. a vyšší laktaci, dojnice s fází laktace do 100 dnů a v období jaro. Nejvyšší obsah tuku a bílkovin v mléce byl zjištěn u dojnic s fází laktace nad 301 dnů. Nejvyšší obsah tuku v mléce se vyskytoval u dojnic v období léto a nejvyšší obsah bílkovin v období podzim.
|
|
|
Hodnocení faktorů ovlivňujících ekonomiku produkce mléka
Nastasyuk, Iryna
Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením faktorů ovlivňujících ekonomiku produkce mléka. První část práce je zaměřena na faktory, které ovlivňují množství a kvalitu produkce mléka a dále jeho zpeněžování. V druhé části práce je popsána situace na trhu s mlékem v České Republice a na Ukrajině. V práci jsou uvedené základní údaje o trhu s mlékem v České republice a na Ukrajině, jako jsou informace o stavech skotu, vývoji užitkovosti dojnic, produkci mléka, údaje o ceně za mléko, spotřebě mléka a mléčných výrobků a vlivu státu na produkci mléka.
|
|
|
Analýza nejčastějších onemocnění u dojnic českého strakatého skotu ve vybraném chovu
Müller, Tomáš
Tato práce pojednává o nejčastějších onemocněních u dojnic českého strakatého skotu ve vybraném chovu. Informuje o základních vlastnostech onemocnění, jeho symptomech, etiologii ale také o možnostech diagnostiky i terapie. Popsaná onemocnění byla vybrána na základně roční analýzy konkrétního chovu, pro jejíž účely bylo nahlédnuto do zdravotní dokumentace dojnic. Analýza zahrnovala 4 kategorie onemocnění a 3 z nich byly vyhodnoceny v rámci celého roku 2021. Záněty mléčné žlázy byly vyhodnoceny v rámci jednotlivých měsíců. Z roční analýzy vyplývá, že právě záněty mléčné žlázy byly zaznamenány nejčastěji. Dalšími často pozorovanými onemocněními byly záněty paznehtů, dělohy i snížení bachorové činnosti.
|
host ::
RSS.