Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 29 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The effect of rainfall on voter turnout: Evidence from the Czech Republic
Kubíková, Kristina ; Palanský, Miroslav (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Dosavadní výzkumy naznačují, že srážky ve dnech voleb mají, alespoň za určitých okolností, výrazně negativní vliv na volební účast. Cílem této práce je posoudit, zda je tomu tak i v české republice. Výsledky podporují hypotézu, že jeden milimetr (mm) srážek navíc v den voleb je spojen s poklesem volební účasti přibližně o 0,26 až 0,38 procentního bodu. Zjistili jsme, že druh volby hraje klíčovou roli při určování vlivu srážek na účast voličů. Pro volby do Posla- necké sněmovny nacházíme důkazy o vztahu ve tvaru obráceného písmene U, což je v souladu s představou, že malé množství srážek nehraje v důležitých volbách významnou roli, zatímco vydatné deště (kolem 6 mm a více) snižují volební účast s každým dalším mm srážek. U voleb do Evropského parlamentu, které jsou obecně vnímány jako méně důležité, zjišťujeme, že pokles v účasti je spojen s ještě menším množstvím srážek: jeden mm srážek navíc je spojen se snížením volební účasti o 0,82 procentního bodu. Nakonec analyzujeme souvis- lost mezi těsností volebních výsledků, srážkami a volební účastí a zjišťujeme, že v důležitých volbách těsný souboj dvou kandidátů povzbuzuje obyvatele aby šli k volbám i když prší. U nedůležitých voleb je efekt opačný: když se očekává těsný výsledek, srážky jsou spojeny s nižší volební účastí. JEL Classification C21,...
Extrémní hydrologické jevy v kontextu městského plánování
Klimeš, Zdeněk ; Dráb, Aleš (oponent) ; Duchan, David (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo popsat známé extrémní hydrologické jevy a možné přístupy ke zmírnění jejich negativních dopadů. Práce byla zpracovávána jako rešerše literatury z různých úhlů pohledu na danou problematiku, ne pouze z jednostranného pohledu technického či ekologického. Postup byl systematický, od popisu historického vývoje problematiky přes definování globálních ekologických problémů, nástin legislativních podmínek a zpracované odborné literatury až po ukázky současných trendů. Vzhledem k šíři dané problematiky se práce dotýká detailněji pouze dílčích částí. Zaměřuje se na ukázky možných dílčích opatření a následné synergie těchto opatření z pohledu minimalizace dopadů extrémních hydrologických jevů.
Automatizované plošné měření intenzity srážek prostřednictvím sítě mikrovlnných spojů
Bubniak, Milan ; Pospíšil, Ondřej (oponent) ; Musil, Petr (vedoucí práce)
Mikrovlnné spoje typu bod-bod mohou být použity jako rozhlehlá senzorová síť pro měření dešťových srážek. Tato práce se zabývá aplikací tohoto postupu v praxi. V první části práce je pojednáno obecně o atmosférických srážkách a standardních metodách jejich měření; je rozebráno šíření mikrovlnného signálu a různé příčiny jeho tlumení, se zaměřením na útlum způsobený deštěm a doporučení ITU-R P.838. Následuje přehled stavu výzkumu problematiky měření srážek mikrovlnnými spoji. Ve druhé části práce je proveden ruční postup výpočtu srážek z dat mikrovlnných spojů, s ohledem na velikost útlumu vlhkou anténou. Poté práce popisuje vytvoření podpůrného nástroje v jazyce C#, pro dodání dat funkcím knihovny RAINLINK, provádějícím plošný výpočet srážek. Následuje několik výpočtů srážek, které jsou validovány fyzickými srážkoměry. Dále je v jazyce Python vytvořena vlastní aplikace Telcorain pro výpočet srážek, založená na knihovně pycomlink, disponující grafickým uživatelským rozhraním vytvořeným v PyQt. Opět je provedeno několik výpočtů srážek validovaných srážkoměry, a výsledky jsou porovnány s knihovnou RAINLINK.
Vliv atmosférických srážek na otevírání prašníků
Kampová, Anna ; Vosolsobě, Stanislav (vedoucí práce) ; Valuchová, Soňa (oponent)
Dehiscence prašníků je důležitý děj, který se odehrává v závěru životního cyklu rostliny. Jedná se o soubor postupně na sebe navazujících kroků, jejichž výsledkem je otevření prašníků. Tím jsou pylová zrna dána k dispozici do prostoru. Proces dehiscence je nutné správně načasovat a synchronizovat s dalšími procesy, které se v rámci rostliny odehrávají - pylová zrna musí být v momentu dehiscence zralá a je rovněž potřeba, aby se otevřel květ. Riziko však představují atmosférické srážky. Ty mohou snížit samčí fitness v případě, že dojde k dehiscenci prašníků tehdy, když jsou vnější podmínky nepříznivé. Cílem této práce bylo podrobné prozkoumání vlivu atmosférických srážek, deště a rosy, na dehiscenci prašníků Arabidopsis arenosa. Bylo zjištěno, že déšť a rosa vedou k odložení finální fáze dehiscence, a pylová zrna tak zůstávají uzavřena v prašníku. Mimo samotných srážek došlo k testování působení vodného a nevodného prostředí na dehiscenci prašníků a k pokusům o transformaci A. arenosa za využití Agrobacterium tumefaciens. Klíčová slova: dehiscence prašníku, otevírání květu, déšť, rosa, Arabidopsis arenosa, Agrobacterium tumefaciens, transformace
Jak se hydrologicky podílí mlha na atmosférické depozici? Využití stabilních izotopů.
Hanusková, Darina ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Šantrůček, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce bylo odhadnout podíl mlhy na atmosférické depozici s využitím stabilních izotopů. V rámci této práce bylo poprvé v České republice (ČR) zjišťováno poměrné izotopové složení 18 O a 2 H mlhy. Současně bylo zjišťováno i složení deště a throughfallu. Odběry jednotlivých typů srážek probíhaly na pěti odběrových lokalitách Akademie věd ČR v rámci tří horských oblastí ČR - Krkonoš, Šumavy a Jizerských hor v průběhu měsíce října a listopadu 2017. Jednalo se o 14denní kumulativní odběry. Analýza stabilních izotopů 18 O a 2 H byla provedena pomocí přístroje TC/EA ThermoBremen a hmotnostního spektrometru Delta ThermoBremen na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V rámci práce bylo potvrzeno, že je mlha ve srovnání s deštěm izotopově těžší. U 18 O a2 H srážek a mlhy nebyl mezi jednotlivými oblastmi zaznamenán statisticky významný rozdíl. S pomocí jednoduché lineární směšovací rovnice byl vypočítán hydrologický podíl mlhy na atmosférické depozici pro dvě horské oblasti, a to Krkonoše a Šumavu. Podíl mlhy na atmosférické depozici na Šumavě je pro 18 O 4,7 % a pro 2 H 6,4 %. Pro jednu lokalitu v Krkonoších je hydrologický podíl na atmosférické depozici pro 18 O 3,6 %. Klíčová slova: stabilní izotopy, kyslík, vodík, mlha
Vliv atmosférických srážek na otevírání prašníků
Kampová, Anna ; Vosolsobě, Stanislav (vedoucí práce) ; Valuchová, Soňa (oponent)
Dehiscence prašníků je důležitý děj, který se odehrává v závěru životního cyklu rostliny. Jedná se o soubor postupně na sebe navazujících kroků, jejichž výsledkem je otevření prašníků. Tím jsou pylová zrna dána k dispozici do prostoru. Proces dehiscence je nutné správně načasovat a synchronizovat s dalšími procesy, které se v rámci rostliny odehrávají - pylová zrna musí být v momentu dehiscence zralá a je rovněž potřeba, aby se otevřel květ. Riziko však představují atmosférické srážky. Ty mohou snížit samčí fitness v případě, že dojde k dehiscenci prašníků tehdy, když jsou vnější podmínky nepříznivé. Cílem této práce bylo podrobné prozkoumání vlivu atmosférických srážek, deště a rosy, na dehiscenci prašníků Arabidopsis arenosa. Bylo zjištěno, že déšť a rosa vedou k odložení finální fáze dehiscence, a pylová zrna tak zůstávají uzavřena v prašníku. Mimo samotných srážek došlo k testování působení vodného a nevodného prostředí na dehiscenci prašníků a k pokusům o transformaci A. arenosa za využití Agrobacterium tumefaciens. Klíčová slova: dehiscence prašníku, otevírání květu, déšť, rosa, Arabidopsis arenosa, Agrobacterium tumefaciens, transformace
Realistický model oblohy
Kussior, Zdeněk ; Bílek, Václav (oponent) ; Drahanský, Martin (vedoucí práce)
Dokument popisuje teoretickou přípravou a řešení realistické vizualizace volumetrických oblaků pro prostředí simulátoru, běžícího v reálném čase. V první části se zabývám meteorologickým základem celého problému a uvádím mezinárodní klasifikaci oblaků do deseti základních kategorií včetně popisu jejich vzhledu, výskytu a okolností vzniku. Druhá část se zabývám zpětnou interakci oblaků se simulátorem. Ta dává oblačnosti charakter mechanické a elektromagnetické překážky, se kterou je v realistické simulátoru techniky vhodné počítat. Dále popisuji některé technologie i konkrétní implementace vizualizace a hodnotím jejich vlastnosti. V poslední části dokumentu popisuji samotnou implementaci systému zobrazování volumetrických oblaků a pokouším se popsat směr, kterým bude možné projekt v budoucnu dále rozvíjet.
Jak se hydrologicky podílí mlha na atmosférické depozici? Využití stabilních izotopů.
Hanusková, Darina ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Šantrůček, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce bylo odhadnout podíl mlhy na atmosférické depozici s využitím stabilních izotopů. V rámci této práce bylo poprvé v České republice (ČR) zjišťováno poměrné izotopové složení 18 O a 2 H mlhy. Současně bylo zjišťováno i složení deště a throughfallu. Odběry jednotlivých typů srážek probíhaly na pěti odběrových lokalitách Akademie věd ČR v rámci tří horských oblastí ČR - Krkonoš, Šumavy a Jizerských hor v průběhu měsíce října a listopadu 2017. Jednalo se o 14denní kumulativní odběry. Analýza stabilních izotopů 18 O a 2 H byla provedena pomocí přístroje TC/EA ThermoBremen a hmotnostního spektrometru Delta ThermoBremen na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V rámci práce bylo potvrzeno, že je mlha ve srovnání s deštěm izotopově těžší. U 18 O a2 H srážek a mlhy nebyl mezi jednotlivými oblastmi zaznamenán statisticky významný rozdíl. S pomocí jednoduché lineární směšovací rovnice byl vypočítán hydrologický podíl mlhy na atmosférické depozici pro dvě horské oblasti, a to Krkonoše a Šumavu. Podíl mlhy na atmosférické depozici na Šumavě je pro 18 O 4,7 % a pro 2 H 6,4 %. Pro jednu lokalitu v Krkonoších je hydrologický podíl na atmosférické depozici pro 18 O 3,6 %. Klíčová slova: stabilní izotopy, kyslík, vodík, mlha
Atmosferické efekty ve WebGL
Brydl, Jaroslav ; Lysek, Tomáš (oponent) ; Starka, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá simulací a vykreslováním atmosferických efektů v prostředí WebGL s využitím aplikačního rozhraní Three.js. Jsou popsány principy fungování a implementace efektů střídání dne a noci, mraků, sněhu, deště a stínů. Efekty jsou převážně implementovány pomocí GLSL shaderů, které umožňují snadné použití napříč různými platformami.
Disagregace srážkových dat
Němeček, Václav ; Máca, Petr (vedoucí práce) ; Heřmanovský, Martin (oponent)
Předložená práce se zabývá vybranými metodami disagregace, které se používají k popisu hydrologických časových řad. Rešeršní část poskytuje základní přehled důležitých disagregačních metod. Zvláštní důraz je kladen na studium disagregačních metod založených na waveletových koeficientech. Metoda momentů byla aplikována pro stanovení parametrů disagregačního modelu. Funkce rozptylu byla odhadnuta pro vybrané časové řady srážkových řad vybraných z databáze projektu MOPEX.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 29 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.