|
| |
|
|
Optimalizace výlovu rychleného plůdku candáta obecného (\kur{Sander lucioperca}) z rybníků a jeho následná adaptace v RAS systému
HAMPL, Jan
V rámci této bakalářské práce jsem řešil možnosti optimalizace výlovu rychleného plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) z rybníků a zároveň jsem sledoval schopnost adaptace ryb na RAS systém experimentálního rybochovného zařízení FROV JU. V průběhu výlovu bylo důležité dokonale synchronizovat práci všech pracovníků při jednotlivých činnostech. Ryby byly sloveny ve velmi krátkém čase a šetrně přenášeny do připravených transportních beden. Kontrolovaly se nejdůležitější parametry kvality vody, jako teplota vody a nasycení vody kyslíkem. Mortalita během výlovu a transportu ryb nepřekročila 2 %. Po převozu na recirkulační akvakulturní systém (RAS) experimantálního rybochovného zařízení FROV JU ve Vodňanech bylo slovenými rybami nasazeno k adaptaci 9 nádrží a pro každý rybník byly použity vždy 3 nádrže. Pokus v RAS byl rozdělen na 3 fáze. První fází byla adaptace ryb na RAS systém a umělé krmivo. Adaptace byla velmi úspěšná. Sledovaly se tyto parametry: SGR, FCR, přírůstek biomasy, přežití a množství kanibalů v nádržích. Přežití ryb z rybníku Rohlíček se pohybovalo na úctyhodných 83,6 % u rybníku Bejkovna se pohybovalo na 69,7 % a u rybníku Horažďovice 4 bylo přežití ryb 71,8 %. Po ukončení adaptace se udělala biometrika 37 reprezentativních kusů ryb. Druhou fází bylo 1. období chovu. Zde se také sledovaly parametry jako SGR, FCR, přírůstek biomasy, přežití a množství kanibalů v nádržích. Přežití ryb z rybníku Rohlíček se pohybovalo na 84,17 % u rybníku Bejkovna se pohybovalo na 83,83 % a u rybníku Horažďovice 4 bylo přežití ryb 82,83 %. Po ukončení 1. období chovu se udělala biometrika 37 reprezentativních kusů ryb. Třetí fází bylo 2. období chovu. Zde sledovaly stejné parametry jako v předchozích případech a to SGR, FCR, přírůstek biomasy, přežití a množství kanibalů v nádržích. Přežití ryb z rybníku Rohlíček se pohybovalo na 87,5 % u rybníku Bejkovna se pohybovalo na na 88,17 % a u rybníku Horažďovice 4 bylo přežití ryb 87,17 %. Po ukončení 2. období chovu se udělala biometrika 37 reprezentativních kusů ryb, vyhodnocení pokusu a ryby byly prodány do francouzské firmy Asialor.
|
|
| |
|
| |
|
|
Analýza nasazení biometrických metod
Ezr, Tomáš ; Doucek, Petr (vedoucí práce) ; Dianiš, Erik (oponent)
Práce má za cíl seznámit se základními biometrickými prvky a používanými metodami, s jejich výhodami a nevýhodami a jejich chybovostí. Začátek práce je věnován seznámení s biometrikou, biometrickými metodami a bližšímu pohledu na metody snímání biometrických dat, jejich zpracování pomocí algoritmů a vyhodnocování. V práci je dále část věnovaná porovnání vybraných biometrických metod podle předem daných kritérií. Další část je věnována využití biometrických prvků v cestovních pasech a s tím souvisejících zákonu. V závěru jsem se pokusil přiblížit možnosti vývoje biometrických metod a zhodnotit závěry ke kterým jsem došel.
|
|
|
Biometrické technologie a možnosti jejich nasazení
Jurica, Martin ; Doucek, Petr (vedoucí práce) ; Bébr, Richard (oponent)
Hlavním cílem této práce je, na základě sumarizace všech informací o současných biometrických systémech, které jsou relevantní pro jejich vzájemné porovnání, sestavit univerzální metodiku, kterou by bylo možno použít ke klasifikaci těchto technologií a zároveň k výběru nejvhodnější biometriky pro nasazení v libovolném prostředí. Vytvořená metodologie bude následně použita na dvou příkladech z reálného světa ? analýzu stávajícího systému pracujícího na základě ID karet v malé společnosti a následně na konceptu nasazení těchto technologií na VŠE Praha, jakožto náhrady současného systému čipových karet. Část práce také tvoří příklady výběru dle této metodiky pro modelové provozy.
|
host ::
RSS.