|
|
Příprava a charakterizace betonů na bázi směsného geopolymerního pojiva
Bulejko, Pavel ; Straka, Radek (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou betonů na bázi alkalicky aktivovaných pojivových systémů (geopolymerů). Jako základní aluminosilikátové složky pro přípravu alkalicky aktivovaného pojiva bylo použito jemně mleté vysokopecní strusky. Jako aktivátor byla použita směs sodného vodního skla a 50 % roztoku KOH, který byl v určitých případech nahrazen cementářskými odprašky. Připravená testovací tělíska (trámečky 40x40x160 mm) byla podrobována mechanickým zkouškám pevností a byl sledován vliv náhrady roztoku KOH cementářskými odprašky na pevnosti. Dále se práce zabývá strukturní analýzou připravených pojiv – byla provedena termická analýza a fázové složení bylo zkoumáno pomocí RTG difrakce.
|
|
|
Rozpustnost elektrárenských popílků ve vysoce alkalickém prostředí
Kejík, Pavel ; Opravil, Tomáš (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem alkalicky aktivovaných popílků z vysokoteplotního a fluidního spalování uhlí ve třinácti uhelných elektrárnách České republiky. Užitým alkalickým aktivátorem je v tomto případě 50% roztok hydroxidu sodného. Jelikož dvěma nejzastoupenějšími složkami těchto druhotných surovin jsou křemík a hliník, hlavním úkolem této práce je zkoumání závislosti jejich uvolňování do roztoku na době rozpouštění. Druhým cílem je srovnání fázového složení popílků před alkalickou aktivací a po ní.
|
|
|
Vlastnosti alkalicky aktivovaných aluminosilikátů zatížených vysokými teplotami
Halasová, Kristýna ; Bayer, Patrik (oponent) ; Rovnaník, Pavel (vedoucí práce)
V současné době je pojem geopolymer či alkalicky aktivovaný aluminosilikát čím dál více zmiňovaným tématem. Bylo již uskutečněno mnoho studií, jak tyto materiály využívat, zejména kvůli výhodným kvalitativním, ale i ekonomickým hodnotám. Pokud budeme chtít v budoucnu využívat těchto materiálů i ve stavebnictví, bude zapotřebí dalších výzkumů. Tato práce se zabývá vlivem působení vysokých teplot na alkalicky aktivované kompozity na bázi strusky, popílku a metakaolinu. Práce porovnává mechanické a technologické vlastnosti, mikrostrukturní změny a vliv plniva na tyto geopolymerní kompozity zahřívané na 200–1200 °C. V závěru práce jsou porovnány jednotlivé vlastnosti a zhodnoceny aplikační možnosti těchto materiálů.
|
|
|
Optimalizace betonových záměsí na bázi alkalicky aktivovaných druhotných surovin
Šafář, Martin ; Šoukal, František (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem, přípravou a optimalizací betonových záměsí na bázi alkalicky aktivovaných sekundárních surovin – vysokopecní strusky a vysokoteplotního popílku. Jako aktivátor byl použit hydroxid sodný, částečně nahrazený cementářskými odprašky z bypassu. Návrh záměsi byl vypracován na základě modelů vytvořených pro beton na bázi portlandského cementu. V experimentální části byla sledována konzistence čerstvých směsí, cena směsí a mechanické vlastnosti ztuhlých vzorků. Mikrostruktura a složení získaného materiálu byla zkoumána metodami SEM-EDX a XRD. K analýze vstupních surovin bylo použito metody XRF. Z výsledků bylo zvoleno optimální složení směsí pro danou aplikaci.
|
|
|
Možnosti využití plastifikátorů a superplastifikátorů v alkalicky aktivovaných systémech
Langová, Markéta ; Švec, Jiří (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá přípravou a vlastnostmi alkalicky aktivované vysokopecní strusky po přidání různých druhů plastifikátorů a superplastifikátorů v různém procentuelním zastoupení. Cílem této práce je nalézt vhodný plastifikátor nebo superplastifikátor, který by zlepšil jak zpracovatelnost, tak mechanické vlastnosti alkalicky aktivované strusky. Dále byl posouzen vliv těchto příměsí na pevnosti v tlaku a pevnosti v tahu za ohybu. Na závěr se pomocí infračervené spektrometrie studuje chování plastifikačních přísad v alkalickém prostředí.
|
|
|
Pojivo na bázi fluidního popílku - vliv aktivátoru
Šichnárek, Vojtěch ; Kotrla, Jan (oponent) ; Koplík, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce bylo zkoumání vlivu alkalických aktivátorů na vlastnosti pojiv na bázi fluidního popílku. Byly připraveny záměsi obsahující sodné vodní sklo nebo uhličitan sodný. U vytvořených směsí byly zkoumány doby tuhnutí, rozlivy, pevnosti v tlaku a ohybu po uplynutí 2, 7, 14 a 28 dní. Pro zjištění krystalografického složení byla využita rentgenová difrakční analýza a rentgenová fluorescenční spektroskopie pro zjištění prvkového složení. Byly pořízeny snímky a prvková spektra pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu a byla využita izotermická kalorimetrie pro sledování průběhu uvolňování hydratačního tepla v závislosti na čase. Z výsledků vyplývá, že použitím vodního skla je dosaženo lepší počáteční zpracovatelnosti a vyšších pevností v tlaku. Při použití uhličitanu sodného jsou počáteční pevnosti v tlaku vyšší, ale nejsou tolik závislé na množství aktivátoru a s časem se tolik nemění. Bylo také zjištěno, že krystalografická složení jsou závislá na použitém aktivátoru, při aktivaci vodním sklem byl ve vzorku vyšší podíl ettringitu a portlanditu.
|
|
|
Vliv různých anionů na fixaci Cu v alkalicky aktivované strusce
Böhm, Petr ; Kotrla, Jan (oponent) ; Koplík, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá fixací mědi ve vysokopecní strusce aktivované sodným vodním sklem a tím, jaký vliv mají na imobilizaci různé anionty (síran, dusičnan, chlorid a oxid). To je ověřeno na základě vyluhovacích testů, podle ČSN EN – 12457-4. Koncentrace mědi ve výluzích byla stanovena pomocí optické emisní spektrometrie s buzením v plazmatu. Cílem práce je ověřit vliv přídavku (mědi) na výsledné mechanické vlastnosti materiálu a také specifikovat, jakým způsobem je těžký kov v matrici vázán, přičemž struktura byla zkoumána za použití rastrovací elektronové mikroskopie.
|
|
|
Vliv velikosti částic odpadního skla na vlastnosti alkalicky aktivovaných aluminosilikátových kompozitů
Novák, Václav ; Vyšvařil, Martin (oponent) ; Bayer, Patrik (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na použití odpadního skla s různou jemností mletí u alkalicky aktivovaných kompozitů, především na bázi strusky a popílku. Teoretická část se zabývá materiály, které jsou nejvíce využívané pro alkalickou aktivaci - struskou, popílkem a jejich kompozity s odpadním sklem. Teoretická část se dále zabývá alkalickou aktivací kompozitů z těchto materiálů a faktory, které ovlivňují mikrostrukturu a vlastnosti těchto kompozitů. V experimentální části byly připraveny kompozity ze strusky a popílku s náhradou odpadním sklem. Tyto kompozity poté byly podrobeny zkouškám mechanických vlastností a mikrostruktury a také jak různá jemnost mletí skla ovlivňuje tyto vlastnosti. Dále se bude posuzovat, zda je ekonomicky výhodné mletí skla na jemnější frakce.
|
|
|
Barevné možnosti umělých pískovců na geopolymerní bázi
Lattenberg, Pavel ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá zkoumáním možností přípravy umělých pískovců na geopolymerní bázi a způsoby dosažení přírodního vzhledu a dobrých mechanických vlastností. Teoretická část je věnována současnému stavu v oblasti poznání geopolymerů, jejich využití, možnostem, ale také přírodnímu pískovci a jeho geografické různorodosti. Praktická část se zabývá přípravou různých typů pojivových systémů na základě metakaolinu, mleté vysokopecní strusky a vodního skla. Jejich porovnáním, a také možnostmi úprav vzhledu a vlastností změnou složení plniva.
|
|
|
Příprava geopolymerních pojiv na bázi elektrárenských popílků
Jevická, Lucie ; Opravil, Tomáš (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou geopolymerních pojiv alkalickou aktivací elektrárenských popílků. Studuje vliv obsahu různých typů popílků na přípravu, tuhnutí a výsledné vlastnosti geopolymerních pojiv. Cílem práce je stanovení optimálního poměru výchozích surovin pro dosažení co nejlepších vlastností výsledného pojiva. Pro experimentální práce byly použity popílky z vysokoteplotního a fluidního spalování uhlí. Jako hlavní vstupní parametry pro přípravu past byly zvoleny hmotnostní podíl popílku ve směsi a celkový poměr oxidů klíčových pro průběh polykondenzace a vznik geopolymerní struktury. U testovaných směsí byla provedena kalorimetrická měření ke zjištění průběhu tvrdnutí. Z past byly připraveny vzorky pro stanovení pevnosti v tahu za ohybu a pevnosti v tlaku.
|
host ::
RSS.