|
|
Speciační a frakcionační analýza kovů v zemědělských půdách
Lepař, Petr ; Mládková, Zuzana (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o postupech a analytických technikách spojených se speciační analýzou a frakcionací kovů v zemědělských půdách. V první části jsou definovány základní pojmy týkající se speciace, frakcionace, půd a prvků v ní obsažených. V následujících kapitolách jsou popsány postupy shrnující odběr vzorků a jeho úpravu včetně popisu některých používaných extrakčních metod za účelem frakcionace a speciační analýzy. Poslední kapitola je věnována výčtu některých separačních technik a instrumentálních metod používaných pro účely speciace a frakcionace.
|
|
|
Hodnocení zátěže životního prostředí polybromovanými difenylethery
Roček, Richard ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Cílem mojí diplomové práce je zhodnocení zátěží půd polybromovanými difenylethery. Jedná se o půdy, které byly zasaženy požárem a půdy, které požárem zasaženy nebyly. V teoretické části jsou zpracovány dostupné informace o BDE z různých informačních zdrojů. Cílem praktické části je najít optimální metodu pro stanovení BDE, ověřit její výtěžnost a stanovit pomocí této metody reálné vzorky. V závěru práce obsahuje naměřené výsledky, jejich interpretaci v tabulkách a grafech a hodnocení zátěže jednotlivými kongenery. Klíčové je poté porovnání zátěže BDE u půd zasažených a nezasažených požárem. BDE se při požáru uvolňují do složek životního prostředí a je tedy předpoklad, že půdy zasažené požáry, by měli být kontaminovány více, než půdy, které požárem zasaženy nebyly.
|
|
|
Využití metody QuEChERS pro analýzu fluorochinolonových antibiotik v půdě
Brabcová, Kristýna ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce je aplikace hojně využívaného extrakčního postupu QuEChERS na půdu, či na další matrice, jako je podestýlka nebo hnůj, obsahující fluorochinolonová antibiotika. V teoretické části práce jsou kapitoly věnované obecně léčivům, dále pak antibiotikům a antibiotické rezistenci. Fluorochinolony jsou popsány detailněji z hlediska jejich vlastností, výskytu a chování v životním prostředí. Poslední kapitola je zaměřena na analytické metody. V experimentální části práce je na základě dostupných publikací vyzkoušen a vybrán nejvhodnější extrakční postup pro půdní matrici, který je pak dále optimalizován. Optimalizovaný postup je aplikován na reálné vzorky půdy a drůbeží podestýlky za účelem stanovení obsahu ciprofloxacinu a enrofloxacinu. Extrakční postup je také vyzkoušen na dalších antibiotikách z řady fluorochinolonů (norfloxacinu, ofloxacinu, pefloxacinu, moxifloxacinu) v půdě. Všechny vzorky byly analyzovány pomocí LC-MS.
|
|
|
Vliv mikroplastů biodegradabilních polymerů na vlastnosti půdní organické hmoty
Denková, Pavla ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Problematika kontaminace životního prostředí mikroplasty se dotýká všech jeho složek. V současné době je zřetelný trend využívat místo syntetických polymerů tzv. biodegradabilní polymery, u kterých se očekává, že se v přírodních systémech rychle rozloží díky přítomným mikroorganismům. Tento předpoklad ale nemusí odpovídat realitě. Biodegradace může v reálných podmínkách probíhat pomalu nebo vůbec a mikročástice biodegradabilního polymeru tak mohou v půdě setrvávat velmi dlouho, podobně jako částice syntetických polymerů. Jejich vliv na půdní biotu je již nějakou dobu předmětem studia, vliv na vlastnosti půdy a vody v půdě však doposud zkoumán nebyl. Tato práce se zabývá vlivem mikročástic biodegradabilních plastů na fyzikálně-chemické vlastnosti půdní organické hmoty, zejména na chování vody v půdním systému za aridních a semiaridních podmínek. Jako modelový biodegradabilní polymer byly použity mikročástice poly(R-3-hydroxybutyrátu), zkráceně P3HB, který byl zanášen do půdy v různých koncentracích. Využita byla metoda DSC, která umožňuje stanovit výparnou entalpii vody a stabilitu vodních můstků, které ovlivňují (stabilizují) fyzikální a chemickou strukturu půdní organické hmoty. Zároveň bylo změřeno množství vody zadržované půdní organickou hmotou. Bylo zjištěno, že mikroplasty P3HB za experimentálních podmínek snižují výparnou entalpii, což usnadňuje vysychání půdní organické hmoty, nicméně na celkovou zádrž vody organickou hmotou mají pouze malý vliv. Zároveň bylo pozorováno ovlivnění stability vodních molekulových můstků, které spojují segmenty půdní organické hmoty. Mikročástice P3HB by tedy mohly v půdě představovat riziko, díky ovlivnění mechanismu zádrže vody za aridních a semiaridních podmínek.
|
|
|
Problém zasolení půd a možnost jeho řešení pomocí lignitu
Kořínková, Alena ; Sýkorová, Ivana (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem schopnosti přírodního lignitu a lignitu vymytého deionizovanou vodou sorbovat z roztoku sůl NaCl. Měření bylo prováděno v souladu s normou ČSN 11265 Kvalita půdy – Stanovení elektrické konduktivity s několika modifikacemi (doba loužení, extrakční činidlo). Sledováním pH a elektrické konduktivity ve vzorcích bylo prostudováno chování směsí lignit-NaCl-voda, půda-NaCl-voda a půda-lignit-NaCl-voda.
|
|
|
Nanočástice platinových kovů v životním prostředí
Berka, Michal ; Kučerík, Jiří (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Platinové nanočástice, uvolňující se převážně z automobilových katalyzátorů, představují pro životní prostředí možné riziko. Cílem této bakalářské práce je provedení výzkumu vlivu platinových nanočástic na půdní vlastnosti při různých vlhkostech. Konkrétně ovlivnění stability vodíkových můstků, stability alifatických krystalitů a zádrže vody v půdě. Pro analýzu vztahů mezi platinovými nanočásticemi, vodou a půdou byla využita metoda termické analýzy, a to diferenciální kompenzační kalorimetrie. Teoretická část práce je věnována obecnému seznámení s platinovými kovy a nanočásticemi. Dále také jejich přípravou, charakterizací a vlastnostmi. Výsledkem provedených experimentů je, že platinové nanočástice ovlivňují poměrně výrazně vlastnosti půdy.
|
|
|
Infiltrace - elementární hydrologický proces
Salač, Jan ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vyhodnocením infiltrace vody do půdy v zájmové lokalitě obce Šakvice. Měření probíhaly ve dnech 13.5.2009 a 10.9.2009 na půdě zpracované klasickým způsobem, tj. s orbou. Pro měření se použily dvouválcové infiltrometry. K vyhodnocení kumulativní infiltrace a infiltrační rychlosti se použily rovnice Kosťjakova, Mezenceva, Philipa a tříparametrická rovnice Philipova typu. Výsledky byly zpracovány početně, vyneseny do grafu a následně porovnány.
|
|
|
Vztah mezi termo-oxidační stabilitou půdy a indikátory půdní kvality
Svatoň, Karel ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na využití termogravimetrie jako rychlé a nenáročné metody při analýze půdních vlastností a kvality. Většina z dnes používaných metod pro analýzu některých půdních vlastností je, na rozdíl od termogravimetrie, náročná především na předúpravu vzorků a čas analýzy. Předchozí výzkumy poukázaly na zajímavé korelace mezi termogravimetrií a některými půdními vlastnostmi, k jejich získání je však potřeba analyzovat půdy vystavené 76 % relativní vlhkosti. Cílem této práce bylo zjistit, zda lze podobné korelace dosáhnout i pro jiné relativní vlhkosti. Proto byly v této práci půdní vzorky analyzovány termogravimetrií při 43% relativní vlhkosti. Ta je bližší laboratorní vlhkosti vzduchu a také je snáze dosažitelná pro komerčně dostupné termogravimetry. Dalším cílem práce bylo zjistit, zda termogravimetrická data korelují i s jinými půdními vlastnostmi, především pak mikrobiologickými indikátory půdní kvality. Výsledky ukázaly, že termogravimetrická data půdních vzorků korelují se standardně používanými metodami i při 43% vlhkosti. Dále pak bylo zjištěno, že také korelují s vybranými mikrobiologickými parametry, jakými jsou například anaerobní amonifikace či aktivita ureázy. Tyto výsledky naznačují možnost využití termogravimetrie při analýze širšího spektra půdních vlastností, bez nutnosti předúpravy vzorků a při různých (aktuálních) půdních vlhkostech.
|
|
|
Distribuce organochlorových pesticidů do životního prostředí
Plačková, Lucie ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na stanovení perzistentních organických polutantů; konkrétně byly zjišťovány polychlorované bifenyly (PCB 28, 52, 101, 118, 138,153 a 180) a organochlorové pesticidy. Celkem byla hodnocena kontaminace 31 organochlorových sloučenin. Úroveň kontaminace těmito organickými polutanty byla zjišťována ve 20 vzorcích, z toho 9 vzorků byly sedimenty z řeky Jevišovky, která se nachází na jihu Moravy a 11 vzorků představovala orná půda, odebíraná v blízkosti této řeky. V teoretické části práce jsou charakterizovány obě skupiny látek, jejich osud v životním prostředí a negativní účinky na živé organismy. Experimentální část je zaměřena na postup odběrů vzorků a jejich zpracování pro analýzu pomocí plynové chromatografie. Je zde popsán komplexní analytický postup zahrnující tři extrakční postupy (zrychlená extrakce rozpouštědlem, mikrovlnná extrakce a extrakce ultrazvukem), přečistění extraktu a vlastní stanovení na plynovém chromatografu s detektorem elektronového záchytu (GC/ECD). Nejčastěji byly ve vzorcích sedimentu detekovány tyto kongenery PCB (138, 153 a 180) a organochlorové pesticidy (b-HCH, HCB, p,p’-DDE, p,p’-DDD, p,p’-DDT a o,p’-DDT). Ve vzorcích půdy byl detekován kongener PCB 28, a organochlorové pesticidy (HCB, b-HCH, heptachlor, aldrin, dieldrin, p,p’-DDE, p,p’-DDD, p,p’-DDT a o,p’-DDT).
|
|
|
Vliv biouhlu na fyzikálně-chemické charakteristiky půdy
Polášková, Nikola ; Sedláček, Petr (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na posouzení vlivu biouhlu na vybrané fyzikálně-chemické charakteristiky půdy (měrná hmotnost, objemová hmotnost redukovaná, pórovitost, retenční a maximální vodní kapacita, obsah oxidovatelného uhlíku, obsah celkového dusíku, obsah fosforu, draslíku a hořčíku). Mezi zkoumané půdní typy byly vybrány následující: kambizem modální, fluvizem/černice glejová, černozem arenická a regozem písčitá. K analýze byly použity dva typy biouhlu – NovoTerra a Sonnenerde. Vzorky byly vysušeny do konstantní hmotnosti a následně upraveny na jemnozem I, resp. jemnozem II. Obsah oxidovatelného uhlíku byl stanoven oxidací chromsírovou směsí (Walkley-Blackova metoda), obsah celkového dusíku kjeldahlizací a obsah prvků P, K a Mg pomocí extrakce dle Mehlicha 3 a následnou analýzou na ICP-OES spektrometru. Výsledky ukazují, že biouhel má vliv na vlastnosti půdy. Závisí však na použitém biouhlu a typu půdy, do které biouhel aplikujeme. Práce může sloužit k objasnění komplexní problematiky, co se týče půd v ČR, nebo také zemědělcům, kteří uvažují o použití biouhlu jako půdního aditiva se záměrem zvýšit produktivitu a úrodnost půdy.
|
host ::
RSS.