|
| |
|
|
Hodinkohled: Etnografie uživatelské zkušenosti s Apple Watch
Zavoral, David ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Tato práce staví na etnografii uživatelské zkušenosti s chytrými hodinkami Apple Watch a zabývá se jejími propojeními s brandingovou strategií Applu v podobě reklamního diskurzu oficiální webové stránky výrobce, výroční zprávy o dodavatelské zodpovědnosti (2019) a klientských přednášek Today at Apple pořádaných v Apple Storech. Použitý analytický rámec vychází ze sociomateriálních přístupů a především z konceptu metody-asambláže (Law, 2004) a feministické kritiky ANT, jež mi umožňují přistupovat ke korporátním praktikám jako k procesům zjednávání singulární a koherentní komerční skutečnosti. Cílem této studie je prozkoumat možná propojení mezi uživatelskou zkušeností s Apple Watch a korporátní brandingovou strategií vytvářející specifické komerční skutečnosti, na jejichž základě se společnost Apple snaží začlenit ostatní lidské i nelidské aktéry do vlastní korporátní sítě. Tato práce se rovněž soustředí na vznikající nejistoty a kontroverze, které jsou nedílnou součástí utváření koherentní brandingové strategie. První kapitola využívá sémiotické analýzy inspirované Woolgarovým (1990) termínem morální univerzum. V druhé kapitole se vydávám za rámec výhradně uživatelských komerčních sdělení a zabývám se výroční zprávou Applu, která pojednává o dopadech výrobních procesů na lidská práva zaměstnanců a...
|
|
|
Využití moderních technologií při výuce školní TV
Palička, Pavel ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Mužík, Vladislav (oponent) ; Bureš, Vladimír (oponent)
Pavel Palička - Využití moderních technologií při výuce školní tělesné výchovy Abstrakt disertační práce Problém: Jednou z možných variant podpory motivace k učení je i použití digitálních technologií při vzdělávání. Předmět tělesná výchova v tomto směru nabízí variabilitu prostředí, kde je možné využívat různé typy současných "nositelných" technologií (chytrý telefon, tablet, apod.). V dostupné literatuře nebyl doposud publikován ucelený přehled možností a praktických doporučení pro využití dostupných digitálních technologií v tělovýchovném vzdělávání a současně nejsou ani dostatečně prozkoumány dopady jejich využívání ve školní praxi. Hypotéza: S pomocí inovovaných vyučovacích jednotek s využitím digitálních technologií lze pozitivně ovlivnit vztah žáků k předmětu tělesná výchova a posílit vnitřní motivaci související s realizací pohybových aktivit v rámci tělesné výchovy. Cíl: Cílem praktické části práce bylo identifikovat změny v oblasti vnitřní motivace a vztahů k pohybovým aktivitám v rámci předmětu tělesna výchova, které jsme vyvolaly působením experimentálního vzdělávacího programu s využitím digitálních technologií. Metody: Výzkum měl podobu kvaziexperimentu, který probíhal v 6.-9. ročnících základní školy v předmětu školní tělesná výchova. Soubor (N=237) byl tvořen experimentální (n=119) a...
|
|
|
Nositelná elektronika
Moravec, Luboš ; Macháň, Ladislav (oponent) ; Šteffan, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vysvětlením pojmu nositelná elektronika a různými možnostmi jejího použití. Tato práce dále obsahuje ukázku realizovaných zařízení v této kategorii. Součástí této práce je také průvodce výběrem součástek vhodných pro návrh nového zařízení v kategorii nositelná elektronika. Výsledkem práce je navržené nositelné zařízení a nabíjecí stanice. Toto zařízení umožňuje číst vstupy od uživatele a zobrazovat tyto informace na chytrém zařízení systému Android připojeném bezdrátovou technologií Bluetooth.
|
|
|
Návrh a optimalizace senzorických systémů využívajících malovýkonových napájecích generátorů
Žák, Jaromír ; Husák, Miroslav (oponent) ; Bajer, Arnošt (oponent) ; Hubálek, Jaromír (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá problematikou zpracování energie z alternativních zdrojů pomocí tzv. "Energy harvestingu". Řeší aktuální problém s napájením autonomních senzorických sítí, kdy u těžko dostupných zařízení nelze provádět výměnu primárního napájecího zdroje. V takových případech je třeba získávat energii z vnějších zdrojů, např. tepla, světla, pohybu apod. Navrhované řešení nachází uplatnění především v oblasti medicínských aplikací, zvláště u implantovaných zařízení (kochleární implantáty, kardiostimulátory, inzulinové pumpy atd.), ale také u systémů pro dlouhodobé monitorování zdravotního stavu pacienta. V práci byl zpracován aktuální stav problematiky nízkopříkonových senzorických systémů a přehled aktuálních možností alternativního napájení v souvislosti s těmito systémy. Z rešerše vyplynulo, že současné senzorické systémy jsou téměř připraveny pro implementaci malovýkonových zdrojů čerpajících energii z okolního prostředí ("Energy harvesting" zdrojů). Ty jsou vyvíjeny mnoha zahraničními vědeckými týmy, avšak existuje pouze několik variant zapojení následných obvodů pro efektivní čerpání, uchování a zpracování energie z těchto zdrojů, což nabízí široký prostor pro další možný výzkum. Problematika redistribuce energie z malovýkonových generátorů je v práci řešena na komplexní úrovni. Pro tyto účely byl vypracován a diskutován nový simulační model vybraného rozsáhlého senzorického systému (plně implantovatelné umělé kochley) v prostředí SPICE. S jeho využitím bylo navrženo několik nových přístupů pro řešení napájení (především technika protlačení náboje, tzv. "Charge Push Through"), které jsou aplikovatelné na většinu obecných typů senzorických systémů. Díky tomu bude v budoucnu umožněna praktická realizace senzorických systémů využívajících energii čerpanou z okolního prostředí.
|
|
|
Měření aspektů lidského života pomocí chytrého telefonu, wearables a softwarových aplikací
Berdár, Gabriel ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Čermák, Radim (oponent)
Tato práce se zabývá tématem sebe-měření a kvantifikací lidského života pomocí chytrých telefonů, tabletů, nositelné elektroniky a softwarových aplikací. Všechny tyto prostředky nám mohou pomoci zlepšit kvalitu našeho života, pokud víme, jak dané technologie a nástroje využívat, a data z nich získaná následně použít. Práce obsahuje rešerši možných parametrů života, které lze měřit, a výčet nástrojů, kterými lze tyto parametry měřit. Praktická část představuje vlastní měření v reálném čase, na kterém je demonstrováno, že měření může být užitečné, pokud člověk ví, jak s danými daty naložit. Další část prezentuje výsledky ankety mezi veřejností. Z výsledků ankety vyplynulo, že sebe-měření není mezi českou populací příliš rozšířené. Ovšem většina respondentů je toho názoru, že je to odvětví, které má budoucnost. To si myslí nejen oni, ale i nespočet firem, které se rozhodly investovat peníze do vývoje nástrojů určených pro sebe-měření.
|
host ::
RSS.