|
|
Velkochorvatská a velkosrbská idea v pojetí Franja Tudjmana a Slobodana Miloševiče
Hirsch, Jan ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá velkosrbskými a velkochorvatskými idejemi v projevech dvou významných diskursivních aktérů, kteří měli zásadní vliv na události doprovázející rozpad Jugoslávie - totiž Slobodana Miloševiče a Franja Tudjmana. Cílem práce je zjistit, jaké prvky ze zmíněných "velkých" idejí jsou v projevech přítomny a jak tyto historické narativy dokázali adaptovat na prostředí socialistické Jugoslávie, resp. jak je dokázali přenést do zdejšího veřejného diskursu. Toho je docíleno za pomoci historické diskursivní analýzy, díky které bylo možné prozkoumat jejich zásadní projevy i původ narativů a myšlenek, jež se vztahují k iredentistickým ideologiím. Hlavním sledovaným obdobím je rozmezí let 1986-1991, kdy tyto narativy sehrály významnou roli při mobilizaci společnosti pro "národní otázku" a politický program obou aktérů. Součástí práce je také komparace pojetí idejí u Miloševiče a Tudjmana, která pomáhá odhalit podobnost ideologických principů, na nichž byly "velké" koncepce vystavěny. Práce dochází k závěru, že strategie, které oba aktéři používali k popularizaci idejí, byly relativně podobné. Aby ideje dokázali přenést do prostředí socialistické Jugoslávie, využívali ve svých projevech především narativy a mýty, v nichž ústřední postavení zaujímaly historické nespravedlnosti a...
|
|
|
Budování národní identity nezávislého Kazachstánu pod vedením prezidenta Nursultana Nazarbajeva
Dědák, Jan ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Autor této diplomové práce se zabývá budováním národní identity Republiky Kazachstán pod vedením prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Prezident Nazarbajev autokraticky vládl Kazachstánu téměř třicet let. Jedním z hlavních cílů jeho politiky bylo vybudování silné národní identity, která by v etnicky a nábožensky rozmanitém regionu střední Asie zajistila stabilitu Nazarbajevova režimu, potažmo přetrvání jeho odkazu. Tato práce je diskurzivní analýzou vybraných projevů prezidenta napříč celou jeho vládou. Teoretická část práce přibližuje pojem diskurz a popisuje použité metody diskurzivní analýzy. Rovněž definuje národní identitu a roli diskurzu při jejím budování na základě modelu sedimentace národní identity. Jedna sekce teoretické časti je věnována dosavadnímu výzkumu Nazarbajevova diskurzu. V analytické části práce jsou zkoumány konkrétní projevy prezidenta. Nazarbajev v nich popisuje a představuje své vize a strategie rozvoje Kazachstánu, přičemž se zaměřuje i na téma národní identity. V rámci diskurzivní analýzy je vždy popsán politicko-společenský kontext projevu, včetně situace v mezinárodních vztazích, a poté jsou zkoumány diskurzivní praktiky, rétorické strategie a jazyk, který prezident používá. Výsledky analýz jednotlivých projevů jsou pak syntetizovány v rámci diskuse, kdy je cílem autora...
|
|
|
Vnitropolitický vývoj v Černé Hoře - od konce Titovy Jugoslávie k nezávislosti
Lucovič, Matěj ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Hofmeisterová, Karin (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaobírá událostmi, které vedly k vyhlášení samostatného černohorského státu. Cílem práce bylo zjistit, jaké faktory ovlivnily vnitropolitický vývoj v Černé Hoře a do jaké míry se na tom projevily krize a rozpad Jugoslávie, vzestup a vláda Mila Đukanoviće, černohorsko-srbská národnostní otázka a samotná koexistence obou republik v jednom státu. Práce mapovala vývoj Černé Hory od úmrtí Josipa Broze Tita v roce 1980, která stála na začátku konce Socialistické federativní republiky Jugoslávie po vyhlášení nezávislosti Černé Hory v roce 2006. Ukázalo se, že velkou roli sehrála osobnost Mila Đukanoviće a jeho politické kroky, proměnu jeho politické kariéry z komunistického prominenta v hegemona černohorské politiky v rezistenci proti srbskému nátlaku, především stran tamního vůdce Slobodana Miloševiće. Při hledání odpovědi na výzkumnou otázku se ukázala komplexnost tohoto problému, který spočívá především v množství proměnných a v provázanosti jednotlivých událostí.
|
|
|
Porovnání webové stránky prezidentského kandidáta s jeho prezentací na Facebooku
Čechmanová, Monika ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Vocásek, Tibor (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu kampaně prezidentského kandidáta Jaroslava Bašty, který kandiduje za politickou stranu Svoboda a přímá demokracie (SPD) v roce 2023. Konkrétně bude porovnáván obsah webové stránky s obsahem na sociální síti Facebook, které slouží jako podpora jeho kandidatury. Cílem práce je zjistit rozdíly mezi obsahem na těchto dvou platformách a analyzovat použité strategie v oblasti marketingu, PR a veřejného mínění. Práce bude také zkoumat, zda prezidentský kandidát využívá prvky iliberalismu a jakým způsobem komunikuje svůj volební program. V teoretické části se práce zaměří na digitální komunikaci jako "nový nástroj politické komunikace" a vymezí klíčové pojmy a teorie související s digitální a politickou komunikací a marketingem. Výchozím zdrojem budou práce politologa Chytilka (2012 nebo 2019), který se specializuje na politický marketing, a práce Matuškové (např. 2006), expertky na politický a volební marketing. V praktické části práce bude použita metoda analýzy rétorických a obrazových prostředků pro mapování využívání populismu pro politické účely v předvolebním období, otázek "fake news" a strategií populistické rétoriky na Facebooku. Teorie budou vycházet z prací Šabatky (2014), Singera (2019) a Kharisové (2022). Bakalářská práce byla vytvořena v průběhu...
|
|
|
Rast vplyvu nacionalistických srán vo vybraných zemiach EÚ jako dôsledok kríz EÚ od 90tých rokov 20. storočia
Tibenský, Martin
Tibenský, M. Růst vlivu nacionalistických stran ve vybraných zemích EU jako důsledek krizí EU od 90tých let 20. Století, , Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2022 Cílem této diplomové práce je identifikace vazeb mezi krizemi EU od 90. let 20. století a vlivem nacionalistických seskupení a zda tyto krize přispěly k samotnému růstu těchto subjektů. Rešeršní část se věnuje vymezení pojmů týkajících se hlavních cílů pro lepší pochopení problematiky či dělení nacionalismu. Práce plynule přechází do své praktické části, kde výběrem nacionalistických subjektů v jednotlivých členských zemích Evropské unie a následnou analýzou zhodnotíme charakteristické rysy uskupení. Komparací vyhodnotíme společné a odlišné prvky politiky těchto stran. V další části práce analyzujeme již konkrétně vybrané krize a pomocí tabulek vyhodnotíme výsledky. Na závěr dojde k posouzení výsledků, jaký význam mají jednotlivé krize na vliv stoupajících nacionalistických tendencí v rámci vybraných států Evropské unie. V případě prokázání nárůstu vlivu budou navržena opatření pro boj s tímto negativním fenoménem.
|
|
|
Vliv migrace na geografii volební podpory populisticko-nacionalistických stran: příklad strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura
Suchánek, Jonáš
Analytické zkoumání možného výskytu migrantů v dané lokaci na volební výsledky populisticko-nacionalistických stran představuje relativně nový fenomén geografie voleb. Mediální i politický zájem o migraci a uprchlictví razantně narostl teprve v posledních pár letech a stále nabízí široký prostor pro potenciální a relevantní vědecký výzkum. Tato diplomová práce vychází z literatury, která zkoumá reálný podíl migrantů a jeho vliv na volební výsledky protiimigračních stran ve sledovaném území. Výzkum se zaměřuje na český kontext, když ověřuje případný vliv podílu skupin migrantů v Česku na volební výsledky parlamentních voleb strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) na dvou zvolených řádovostních úrovních (obce s pověřeným obecním úřadem a samotné obce). Za inovativní lze považovat individuální analýzy jednotlivých skupin migrantů a uvedení agregátu cizinců sestaveného ze zemí s podstatným zastoupením muslimů v populaci. Ty mají za cíl pomoci odhalit, zdali jsou volební zisky SPD, jakožto silně protiimigrační strany, zapříčiněny nadprůměrným výskytem či naopak nepřítomností migrantů ve sledovaných územních jednotkách, nebo zdali faktor migrace nehraje důležitou roli. Výzkum si rovněž klade za cíl zkoumat, zdali v případě SPD došlo ke změně geografie volební podpory ve srovnání se...
|
|
|
Utváření identity místa vzhledem k historickému vědomí
Fojtová, Romana ; Blaive, Muriel (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Dizertační práce se zabývá Zelovem jako místem života protestantů, jejichž předci odešli z českých zemí po roce 1740. Skupina se identifikovala s českou reformovanou tradicí. Ke konci 19. století byli objeveni jako krajanská komunita, a proto se dizertace zaměřuje na jejich popisy v tisku a knihách. Návštěvy Jana Auerhana, Vladimíra Míčana nebo Josefa Folprechta ilustrují přístup aktérů krajanské péče, kteří je vnímali jako ztracenou větev Čechů. Ovšem jejich výklady byly zatíženy pohledem nacionálních brýlí, zároveň se je rozhodli podporovat, aby nedošlo k asimilaci. Druhá část práce se zaměřila na repatriační akci z Polska do Československa. Na základě rozsáhlého archivního výzkumu interpretujeme vzniklou situaci a činnost spolku Sbor českých exulantů i navrátilců z Polska, který pomáhal zahraničním evangelíkům, kteří navzdory jejich přání nebyli usazeni na jedno místo, ale naopak rozptýleni do pohraniční oblasti. Poslední část dizertační práce předkládá interpretaci pojmu "exulantská tradice" Edity Štěříkové a několika pamětí, na nichž ukazujeme, jak bylo vzpomínáno na život v Zelově, jak ho popisovali, co akcentovali. Zároveň na korespondenci faráře Emila Jelínka ilustrujeme problémy, které vyvstávaly během sžívání se s novým prostředím. Perspektiva historické sociologie dizertační práce...
|
|
|
JUDr. Jiří Branžovský. Politický portrét novodobého českého nacionalisty.
Beroun, Zdeněk ; Šebek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent) ; Rataj, Jan (oponent)
Disertační práce si klade za cíl vytvořit politický portrét JUDr. Jiřího Branžovského (1898-1955), významného představitele krajně pravicové scény z období tzv. první Československé republiky. Jeho veřejné aktivity lze vysledovat již na počátku 20. let, kdy se angažoval ve studentských akademických spolcích. Patřil k zakladatelům nacionalistického klubu Červenobílí. Do historického povědomí se zapsal zejména exponovaným členstvím v Národní obci fašistické. Stal se právním zástupcem a blízkým spolupracovníkem jejího předsedy Radoly Gajdy. Zasedal v nejvyšších orgánech, pracoval i v redakci ústředního fašistického tisku. V parlamentních volbách v květnu 1935 byl zvolen poslancem Národního shromáždění. Výkon jeho mandátu však provázely vleklé spory se stranickým vedením. Za nacistické okupace navázal kontakt s odbojovým hnutím. V dubnu 1943 byl zatčen gestapem a až do konce války vězněn; nejprve v Malé pevnosti Terezín, později v koncentračních táborech Buchenwald a Dachau. S osvobozením se vrátil k občanské profesi, záhy po únoru 1948 ale opět upadl v nemilost. Byl vyškrtnut ze seznamu advokátů a zbaven možnosti odborného působení. Dožil v ústraní. Disertační práce klade důraz na motivační prožitky a inspirační vlivy, které napomáhaly utvářet světonázor JUDr. Jiřího Branžovského a přivedly jej do...
|
|
|
Stranický systém Katalánska
Baranyaiová, Gabriela ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Parlament Katalánska byl obnoven v roce 1980 během přechodu k demokracii ve Španělsku. Od počátku v stranickém systému dominovala koalice Convergència i Unió, která byla tvořena dvěma stranami. V letech 1984 až 1995 CiU disponovala absolutní parlamentní většinou. Její dominance byla narušena volbami v roce 1999 a 2003 stranou Partit dels Socialistes de Catalunya. Do této doby existoval bipolární systém, kdy CiU vyhrávala při volbách do Parlamentu Katalánska a PSC-PSOE při volbách do Congreso de Diputados v této autonomní oblasti. CiU zvítězila ve všech katalánských parlamentních volbách do roku 2012. Po rozpadu CiU v roce 2015 jedna z jejích stran Convergència Democràtica de Catalunya spolupracuje s Esquerra Republicana de Catalunya především kvůli nezávislosti Katalánska. Po roce 2015 se navýšil počet relevantních stran v regionálním parlamentu. Cílem práce je odpovědět na otázky, jaký typ stranického systému dle Sartoriho teorie se vyskytoval/vyskytuje v Parlamentu Katalánska a pokud došlo ke změně, které události tuto změnu ovlivnily. Dále jsou zde komparovány výsledky do Parlamentu Katalánska a do Congreso de Diputados na území Katalánska. Tato komparace hledá odpověď na otázku, zda v obou těchto typech voleb vítězí stejné strany. V neposlední řadě je zodpovězena otázka, zda při volbách do regionálního...
|
|
|
Obraz husitství v operách 19. a 20. století
Gemza, Tomáš ; Morée, Pieter Cornelis Adrianus (vedoucí práce) ; Noble, Timothy (oponent)
The image of the Hussite movement as a phenomenon of the Czech nation of the Middle Ages and the present day was portrayed in the music of that time and also in the operatic works of the 19th and 20th centuries. The purpose of my work was to find a way to handle this idea of individual composers, particularly in Zdeněk Fibich's opera Blaník, in Karel Šebor's opera Nevěsta husitská and in opera written by Karel Bendl Dítě Tábora. I would like to highlight in my work how we perceive currently Hussite images captured in these two operatic works, written in thein particular time of the 19th century.
|
host ::
RSS.