|
|
Jak ženy prožívají čas rodičovské dovolené?
SOUČKOVÁ, Ivana
Diplomová práce na základě kvalitativního výzkumu provedeného nestrukturovanými individuálními rozhovory popisuje způsob prožívání času matek na rodičovské dovolené. Teoretická část práce obsahuje pojednání o čase a volném čase. Praktická část je věnována významným tématům vzešlým z rozhovorů, jako je pozice otce v rodině, porovnávání péče o malé a velké děti, volný čas matek, povinnosti v domácnosti a podpora dětí.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u novorozence drogově závislé matky
PEKÁRKOVÁ, Barbora
Abstinenční syndrom novorozence se vyskytuje u novorozenců matek závislých na různých typech drog. Může jít o drogy jak měkké (legální), tak tvrdé (ilegální). Projevy novorozeneckého abstinenčního syndromu jsou především neurologického typu. Novorozenecký abstinenční syndrom se dále projevuje gastrointestinálními, respiračními nebo termoregulačními problémy. NAS se začíná projevovat především 24-72h po porodu a nejprůkaznější vyšetření je potvrzení návykové látky z mekonia. Hodnotí se skórováním dle Finneganové a při bodovém ohodnocení vyšším než 8 se diagnostikuje tento syndrom. Prvním cílem bylo odhalit a popsat odlišnosti ve způsobu péče o novorozence drogově závislé matky oproti způsobu péče o fyziologického novorozence, druhým cílem bylo specifikovat ošetřovatelské problémy u novorozence drogově závislé matky a třetím cílem bylo konkretizovat roli sestry v péči o novorozence drogově závislé matky. Výzkumné šetření bylo zpracováno formou kvalitativní analýzy a pro sběr dat byl použit polostrukturovaný rozhovor se sestrami z neonatologického oddělení v nemocnici v Českých Budějovicích. Rozhovory probíhaly v červnu roku 2022. Pět rozhovorů bylo nahráváno na záznamové zařízení a tři rozhovory byly psány na papír z důvodu neudělení souhlasu k nahrávání některými sestrami, a poté přepsány do programu Microsoft Word. Pro analýzu, kódování a vytváření schémat byl využit program ATLAS.ti. Následně byla data rozčleněna na celky, ke kterým byly přiřazeny příslušné kódy a ty byly dále seskupovány dle kategorií v souvislosti s přímou vazbou k výzkumným otázkám. Poté byla jednotlivá schémata vytvořena pomocí těchto kategorií a podkategorií. Z výzkumného šetření vyplynulo, že nečastější ošetřovatelský problém u novorozence s NAS je neklid, pláč, třes, křik, nedostatek spánku, teplotní nestabilita, hltání při jídle a zvracení. Dále na základě zanalyzovaných dat vyplynulo, že role sestry při ošetřování novorozence s NAS jsou především "sestra jako poskytovatelka ošetřovatelské péče" a "sestra edukátorka". Hlavní odlišnosti ve způsobu péče mezi novorozencem drogově závislé matky a fyziologickým novorozencem je ve výživě, kontaktu s matkou, kdy záleží na přítomnosti matky a stavu novorozence, a v přítomnosti dalších odborníků, především sociální péče, kteří se podílejí na péči o dítě s NAS. Rozdíly v edukaci se téměř nevyskytují, záleží však na celkovém stavu dítěte a jeho potřebách. Z výsledku vyplývá, že u novorozenců s abstinenčním syndromem se nejčastěji vyskytují neurologické problémy, dále problémy se spánkem, teplotou a stravou. Sestra se u těchto novorozenců podílí především v roli sestry edukátorky a poskytovatelky ošetřovatelské péče. Rozdíly v péči o dítě NAS jsou závislé na přítomnosti matky, celkovém stavu dítěte a jeho gestačním věku. Jsou to především rozdíly ve výživě a přítomnosti dalších odborníků, jako je sociální péče. Výsledky výzkumného šetření mohou být využity ve zkvalitnění péče o novorozence s NAS, v rámci výuky budoucích sester v oboru Pediatrické ošetřovatelství a v dalším vzdělávání dětských sester v oblasti NAS v nemocnicích pomocí přednášek za účelem dřívějšího odhalení tohoto syndromu.
|
|
|
Význam LATCH skóre v podpoře efektivního kojení
MATĚJKOVÁ, Radka
Úvod: LATCH skóre je systém mapování kojení, který podporuje efektivní kojení a slouží k předpovídání délky výlučného kojení v šesti týdnech po porodu. Vyhodnocení, která začínají už na porodním sále a pokračují až do propuštění matky a novorozence, jsou zásadní. Systém LATCH slouží jako systematické shromažďování informací o kojení. Hodnotící škála přiřadí 0, 1 nebo 2 body pěti klíčovým oblastem kojení. Každí písmeno zkratky LATCH označuje oblast hodnocení. Se skórovacím systémem LATCH může dětská sestra hodnotit proměnné matky a novorozence, také může jednoduše definovat oblasti, kde je třeba zasáhnout a určit priority při poskytování ošetřovatelské péče v porodnici. Cíle práce: Prvním naším cílem bylo odhalit, jaký význam má LATCH skóre v podpoře efektivního kojení. Druhým cílem bylo odhalit, v jakých oblastech techniky kojení matky nejčastěji chybují. Třetím cílem bylo popsat, v kterých oblastech LATCH potřebují matky více edukovat. A posledním cílem bylo zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o matku a novorozence s nízkým LATCH skóre. Metodologie: Praktická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního šetření s využitím přímého pozorování a metody dotazování prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen deseti matkami, které v období výzkumu byly po porodu, hospitalizované na oddělení pro fyziologické novorozence. U matek se realizovalo přímé pozorování v průběhu kojení v den po porodu a při propuštění z porodnice. Během pozorování bylo vyhodnoceno LATCH skóre. U matek s nízkým LATCH skóre první den po porodu se dále kvalitativně vyhodnocovaly intervence, které byly matkám poskytnuty a jejich efektivita byla ověřena hodnotou LATCH při propuštění. Tyto matky byly zpětně kontaktovány v šesti týdnech věku dítěte a prostřednictvím krátkého rozhovoru jsme ověřili, zda matky stále kojí, jaké měly problémy při kojení a případně důvod ukončení kojení. Získané údaje byly kvalitativně analyzovány s využitím programu ATLAS.ti. Výsledky: Na základě výzkumného šetření a získaných zanalyzovaných dat vyplývá, že LATCH skóre má význam v podpoře efektivního kojení. V současné době stále přibývá žen, které chtějí kojit a to, co nejdéle. Během analýzy získaných dat jsme si stanovili tři kategorie. První kategorie se zabývá hodnocením LATCH skóre při prvním přiložení po porodu, zde je zachyceno, co vše ovlivňuje kojení v prvních hodinách po porodu ze strany matky, novorozence a dětské sestry. Ve druhé kategorii se zabýváme nejčastějšími problémy při kojení a jejich řešením dětskou sestrou. Nejčastější překážkou byla vzájemná poloha matky a novorozence a správné přisátí a sání novorozence. S kojením úzce souvisí také psychický a fyzický komfort matky. Ošetřující personál, tedy dětské sestry, více edukují matku v oblastech LATCH, kde jsou strženy body a jejich cílem je, aby novorozenec opouštěl porodnici plně kojen a matka si se vším ohledně kojení věděla v domácím prostředí rady. Poslední kategorií je průběh kojení po šesti týdnech po porodu. Zajímá nás, zda matky stále plně kojí a zda měly nějaké komplikace. Závěr: Z výsledků vyplývá, že LATCH skóre je rychlý a jednoduchý nástroj na hodnocení kojení po porodu, během hospitalizace a před propuštěním. Tato metoda hodnocení kojení slouží dětským sestrám efektivně hodnotit proměnné matky a novorozence, definovat oblasti, kde je třeba zasáhnout a určit priority při poskytování ošetřovatelské péče o matku a novorozence.
|
|
|
Význam a přínos kontaktu kůže na kůži v péči o těžce a extrémně nedonošené novorozence
NEJDROVÁ, Tereza
Úvod: Termín "skin to skin kontakt" je označení pro metodu kontaktu mezi matkou a jejím dítětem. Již časný kontakt novorozence s matčinou kůží v nejkratší době po narození má velmi pozitivní účinky pro novorozence ale i samotnou matku. Ve většině porodnicích je novorozenec ihned po porodu položen na nahé břicho nebo hrudník matky, aniž by byl osušen. Tato metoda příznivě působí na psychické a fyzické potřeby novorozence. Děti jsou spokojenější, méně pláčou, přibývají rychleji na váze, stabilizuje se jejich tělesná teplota, srdeční frekvence a dýchání. Také má význam pro jeho rodiče. Cíle práce: Prvním naším cílem bylo identifikovat, jaký vliv má metoda skin to skin na termoregulaci, laktaci, psychické a fyzické potřeby u novorozence a také u matky. Druhým cílem bylo zjistit, jaké existují možnosti podpory kontaktu skin to skin u těžce a extrémně nedonošených novorozenců. Posledním cílem bylo odhalit, jaké důvody nejčastěji brání poskytovat kontakt skin ti skin u těžce a extrémně nedonošených novorozenců. Metodologie: Výzkumná část práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu, pomocí hloubkového a polostrukturovaného rozhovoru se sestrami. Výzkumný soubor byl tvořen devíti sestrami z neonatologického oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s.. Rozhovory probíhaly od února do března roku 2022. Následně byly doslovně přepsány v textovém editoru Microsoft Word a poté byla provedena kvalitativní analýza dat a kategorizace v analytickém nástroji ATLAS.ti. Rozhovory byly rozděleny do čtyř kategorií a následných podkategorií. Veškerá data jsou znázorněna v přehledných schématech u jednotlivých kategorií. Výsledky: Na základě získaných zanalyzovaných dat vyplývá, že metoda skin to skin kontaktu má více benefitů než rizik, které by bránily k rozvoji vazby rodič-dítě. V současné době důvodů a potencionálních rizik, které by bránily kontaktu skin to skin rapidně ubylo. Z výzkumné šetření vyplývá, že nejzávažnějším rizikem stále zůstává nestabilní stav novorozence. Důležitá je spolupráce ošetřovatelského týmu a rodičů novorozence. Pokud by dítě nemohlo být klokaněno, existují alternativní metody, které napomáhají k vytváření citového pouta mezi matkou a dítětem. Ošetřující personál dovoluje klokanit otcům, pokud matka není, kvůli svému zdravotnímu stavu, schopna. Závěr: Z výsledku vyplývá, že metoda kůže na kůži snižuje u dětí pláč a stres. Novorozenci jsou klidnější a lépe spějí a prospívají. Tato metoda také posiluje vzájemnou vazbu mezi matkou a novorozencem. Nedonošení novorozenci bývají uloženi do inkubátorů, napojení na monitory a hadičky, často i s podporou dýchání. Všechny tyto faktory vyvolávají u rodičů často pocit viny, selhání, zklamání či osamocení. Je důležité umožnění podílet se na péči o jejich novorozence. Tím získávají i informace o zdravotním stavu dítěte. Při klokánkování se prohlubuje citová vazba. Výsledky výzkumného šetření mohou být využity ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o nedonošené novorozence, dále v rámci celoživotního vzdělávání dětských sester a v rámci výuky v oboru Pediatrické ošetřovatelství. Výsledky také budou prezentovány v článku časopisu Pediatrie pro praxi.
|
|
|
Problematika kojení u žen zneužívajících tabákové výrobky
KUBÍNOVÁ, Magda
Současný stav Kojení je nejoptimálnější a nejpřirozenější způsob výživy všech novorozenců a kojenců. Přináší mnoho výhod matce i dítěti. V mateřském mléce je ideální poměr cukrů, tuků i bílkovin, ale i vitamínů, minerálů a stopových prvků. Užívání tabákových výrobků by v období laktace mělo být tabu. Nikotin spolu s dalšími škodlivými látkami přechází do mateřského mléka a ovlivňuje tak jeho složení i chuť a negativně působí především na zdraví kojeného dítěte. Cíle práce Pro danou práci byly stanoveny čtyři cíle. C1: "Zjistit informovanost matek o rizicích spojených s užíváním tabákových výrobků v době kojení." C2: "Odhalit, jaké problémy se pojí s kouřením v době kojení." C3: "Zjistit, jaká je motivace matek pro pokračování v kouření během kojení." C4: "Vytvořit edukační materiál pro matky o rizicích kouření v době kojení." Metodologie Při realizaci výzkumného šetření bylo využito kvalitativního výzkumného šetření formou hloubkových rozhovorů s matkami, které mají zkušenost s kouřením tabákových výrobků v období kojení. Odpovědi matek byly písemně zaznamenávány a poté přepsány do programu Microsoft Word. Následné kódování a vytváření schémat bylo provedeno prostřednictvím programu Atlas.ti. Výzkumný soubor byl tvořen osmi matkami. Byla použita metoda sněhové koule. Výsledky Z výzkumného šetření vyplývá, že znalosti matek kuřaček o rizicích a problémech spojených s užíváním tabákových výrobků v období kojení jsou nedostačující. Některé matky nedokázaly uvést ani jedno riziko Jako nejčastější problémy v důsledku kouření v době kojení matky uváděly neklid, nespavost a častý pláč dítěte. Důvodem pro pokračování v kouření je pro matky lepší zvládání stresu, pocity uklidnění a uvolnění, touha mít chvíli pro sebe a s tím spojený i únik od reality, závislost a zlozvyk. Závěr Z výzkumného šetření vyplývá, že kojící matky kuřačky mají nedostatek informací týkajících se problémů spojených s užíváním tabákových výrobků v období kojení. Tyto nedostačující informace a znalosti svědčí o nutnosti osvěty. V této oblasti je úloha dětské sestry a porodní asistentky nezastupitelná. Mezi nejčastější problémy spojené s kouřením v době kojení můžeme zařadit nespavost, neklid a častý pláč dítěte. Mezi nejčastější důvody pro pokračování v kouření v době kojení patří lepší zvládání stresu, pocity uklidnění a uvolnění, touha mít chvíli pro sebe, relaxace, závislost, zlozvyk a různé psychické či rodinné problémy.
|
|
|
Péče porodní asistentky o ženu s hrozícím předčasným porodem
BUBENÍČKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou péče o těhotnou ženu s hrozícím předčasným porodem. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsán předčasný porod, jeho incidenci v České republice, příčiny předčasného porodu, diagnostické metody, terapeutické postupy v problematice předčasného porodu, potřeby těhotných žen s touto diagnózou a péči porodní asistentky o ženy s rizikem předčasného porodu. K vypracování praktické části bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. První výzkumný soubor tvořilo 10 žen s diagnózou hrozící předčasný porod, které odpovídaly na otázky v rámci polostrukturovaného rozhovoru. Druhý výzkumný soubor tvořilo 7 porodních asistentek na stanici rizikového těhotenství. Výzkum byl proveden v průběhu dubna a července roku 2021. Účast ve výzkumu byla zcela dobrovolná. Před zahájením rozhovoru, byly účastnice rozhovoru informovány o tématu bakalářské práce a o ochraně osobních údajů. Rozhovory byly vedeny anonymně a po odsouhlasení informantek nahrávány na mobilní telefon. Pro zachování anonymity byly informantky označeny čísly I1 až I10 a P1 až P7. Poté byly rozhovory doslovně přepsány, analyzovány a zpracovány pomocí kódování, metodou tužka papír. Pro výzkum této bakalářské práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky zjišťující, jak ženy vnímají péči porodní asistentky při hrozícím předčasném porodu a jak porodní asistentky vnímají péči o ženu s diagnózou hrozící předčasný porod. Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že všechny informantky byly s péčí porodních asistentek spokojené. Výzkum ukázal, že faktorů pro spokojenost žen s péčí porodních asistentek v průběhu hospitalizace bylo několik. Mezi tyto faktory patřil přístup porodních asistentek jejich ochota a schopnost komunikace se ženami. Přesto, že všechny informantky byly spokojené s péčí a s komunikací ze strany porodních asistentek, výzkum ukázal nespokojenost žen s komunikací s ošetřujícími lékaři. Nespokojenost vyjádřily informantky I1, I3 a I6, kdy se jim informace od lékařů jevily nedostačující. Výzkum dále ukázal, že si porodní asistentky uvědomují důležitost jejich empatického přístupu v péči o ženy hospitalizované s diagnózou hrozící předčasný porod a také vnímají změnu potřeb žen v průběhu hospitalizace, ke kterým je potřeba přihlédnout v průběhu péče. Tato práce poukazuje na důležitost vlídného a empatického přístupu porodní asistentky k ženě s diagnózou hrozící předčasný porod, protože právě přístup porodní asistentky je pro ženu jedním z nejdůležitějších aspektů pro překonání hospitalizace na stanici rizikového těhotenství gynekologicko-porodnického oddělení. Z práce dále vyplývá velký vliv působení komunikace lékařů s pacientkami na jejich psychiku a prožívání hospitalizace. Výsledky výzkumného šetření v rámci této bakalářské práce mohou být využity jako zpětná vazba na práci porodních asistentek na stanici rizikového těhotenství gynekologicko-porodnického oddělení s cílem zlepšit péči porodních asistentek o ženy s hrozícím předčasným porodem a zvýšit tak spokojenost klientek v daném zdravotnickém zařízení.
|
|
|
Spokojenost rodiček s péčí porodních asistentek během porodu
LEBEDOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zaměřuje na spokojenost rodiček s péčí porodních asistentek během porodu. K vypracování bakalářské práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak rodičky vnímají péči porodních asistentek během porodu. Druhým cílem bylo zaznamenat, jaké faktory jsou důležité pro spokojenost rodiček během porodu. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola se zabývá popisem porodu a péčí porodní asistentky během jednotlivých dob porodních. V této části rovněž najdeme část o přípravě na porod. Ve druhé kapitole je přiblížena problematika bolesti během porodu, pojednává o farmakologickém a nefarmakologickém tlumení porodní bolesti. Ve třetí kapitole je popsána problematika přítomnosti blízké osoby u porodu a čtvrtá kapitola je věnována charakteristice porodní asistentky. V praktické části bakalářské práce bylo využito kvalitativní výzkumné šetření. Výzkumný soubor tvořilo deset žen po porodu. Sběr dat byl proveden prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovor byl zcela dobrovolný. Všechny informantky byly před zahájením jednotlivých rozhovorů seznámeny s tématem bakalářské práce a zároveň byly informované o ochraně osobních údajů při zpracovávání rozhovorů (GDPR). Informantky byly označeny čísly I1 až I10. Informantky vyjádřily slovní souhlas se zpracováním získaných informací, a zároveň vyslovily souhlas s nahráváním rozhovoru na diktafon či na mobilní telefon, pokud byl rozhovor vedený přes mobilní telefon, a to z důvodu snadnějšího vypracování rozhovorů. Při zpracování dat byly rozhovory z diktafonu či mobilního telefonu detailně přepsány. Výzkumné šetření trvalo v období od března do dubna 2020. Výzkum byl zpracován do dvou hlavních kategorií a dále se dělil na jednotlivé podkategorie. Ve výzkumné části práce byly zvoleny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka zjišťovala, jak rodičky hodnotí péči porodních asistentek v průběhu porodu. Výsledky výzkumu ukázaly, že všechny informantky byly spokojené a hodnotily péči porodních asistentek během porodu velice kladně. Pouze informantka I1 uvedla, že její porodní asistentka byla skvělá, ale během příjmu o ni pečovala jiná porodní asistentka, jejíž chování se jí nelíbilo. Byla údajně hlučná, rázná a nepříjemná. Druhá výzkumná otázka se zabývala spokojeností rodiček během porodu. Výzkum ukázal, že spokojenost rodiček během porodu má několik faktorů. Jako nejvýznamnější faktor spokojenosti během porodu uváděly informantky dostatek informací celkový přístup nejen porodní asistentky, ale i celého zdravotnického personálu v porodnici. Jako další důležité faktory spokojenosti během porodu informantky udávaly přítomnost blízké osoby u porodu a příjemné prostředí porodních sálů. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že rodičky jsou spokojené s péčí porodních asistentek. Všechny dotazované informantky vypověděly, že byly se svou porodní asistentkou během porodu spokojené. Tato práce poukazuje na to, že je důležité, aby se porodní asistentka chovala k rodičce vstřícně, mile a empaticky, protože přístup porodní asistentky je pro rodičku jeden z nejdůležitějších aspektů spokojenosti během porodu. Výsledky práce mohou být využity pro zlepšení a zkvalitnění péče porodních asistentek, i pro budoucí porodní asistentky, které získávají odbornou způsobilost a připravují se na tuto profesi. Výsledky budou publikovány na odborných konferencích pro porodní asistentky a také s výsledky bude seznámena daná porodnice, ve které informantky rodily.
|
|
|
Prožívání vztahů mezi partnery v rodinách s dítětem s poruchou pozornosti
VACKOVÁ, Aneta
Cílem bakalářské práce je mapování rodinné situace a prožívání vztahů mezi partnery v rodinách s dítětem s poruchou pozornosti. Bakalářská práce se zaměřuje především na to, jak do rodiny "vstupuje" porucha pozornosti dítěte, jak ji prožívají rodiče dítěte z pohledu matky. Cílem je rovněž sledovat, jak matka vnímá vliv poruchy pozornosti dítěte na vlastní partnerský život a jaké má s partnerem strategie ke zvládání rodinné situace. Data jsou sbírána za pomoci hloubkového polostrukturovaného rozhovoru s matkou dítěte a vyhodnocena kvalitativní cestou. Praktická část obsahuje tři případové studie, které se zaměřují na náhled matky na vlastní partnerský vztah, popis změn v souvislosti s proměnou partnerského vztahu po narození dítěte s poruchou pozornosti a způsob, jakým matka vnímá a prožívá to, co dítě s poruchou pozornosti přináší do partnerského vztahu
|
|
|
Matky se zrakovým postižením a jejich zkušenosti
Parkanová, Eva ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou mateřství žen se zrakovým postižením a možnými specifiky, jimiž se tato mateřská role vyznačuje. Cílem této práce je komparace dosud známých poznatků o nevidomém rodičovství s reálnými zkušenostmi konkrétních mnou oslovených matek se zrakovým postižením. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretickou část tvoří tři oddíly. První kapitola je v práci zařazena za účelem definování zrakového postižení a osvětlení specifik osobnostního vývoje nevidomého jedince, zaměřuje se na období adolescence a dospělosti. Druhá kapitola definuje rodičovství, nastiňuje čtenáři současný stav výzkumu tématu rodičovství jedinců se zrakovým postižením, uvádí zásadní specifika této rodičovské role a jeho dítěte. Třetí kapitola charakterizuje předsudky vůči lidem se zrakovým postižením, následně se pak blíže věnuje předsudkům vůči těmto ženám a matkám. Empirická část obsahuje poznatky z kvalitativní studie. Zvolenou metodou výzkumu byly polostrukturované rozhovory vedené se čtyřmi matkami se zrakovým postižením z Prahy, které byly později doslovně přepsány a analyzovány pomocí otevřeného kódování. Cílem tohoto výzkumu bylo zaznamenat zkušenosti respondentek se zrakovým postižením se svým mateřstvím a jeho prožíváním. Matky se zrakovým postižením...
|
|
| |
host ::
RSS.