|
|
Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Domino a spolupracující organizace
Babáková, Martina ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na spolupráci Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Domino a Základní školy v Janově. Diplomová práce se skládá ze dvou částí - části teoretické a části praktické. V první části práce - teoretické - vymezuji sociální služby dle zákona o sociálních službách č.108/2006 Sb., věnuji se komunitnímu plánování a popisuji nízkoprahové zařízení pro děti a mládež obecně a poté se věnuji již konkrétnímu Nízkoprahovému zařízení pro děti a mládež Domino v Litvínově-Janově (dále jen NZDM Domino). Jedna kapitola je věnována činitelům, které ovlivňují možnosti trávení volného času. V další části práce popisuji vyloučenou lokalitu Litvínov-Janov. Na předchozí text navazuji kapitolou o Základní škole v Janově a zaměřuji se na možnosti spolupráce Základní školy Janov s jinými institucemi. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda a jak NZDM Domino spolupracuje se ZŠ Janov. Dalším cílem práce bylo shromáždit informace o tom, nakolik jsou učitelé informováni o NZDM Domino. V praktické části jsem získávala informace dotazníkem a rozhovory s odborníky. Potvrdilo se, že spolupráce probíhá nejčastěji formou přípravy na vyučování. Všechny respondentky (100 %) uvedly, že mají povědomí o NZDM Domino, přesto z dotazníku pro učitelky ZŠ Janov vyplývá, že by přivítaly další informace. Klíčová slova v...
|
|
|
Průběh a dlouhodobé efekty animace jako metody práce s dospívajícími
Burianová, Kateřina ; Kohoutek, Tomáš (vedoucí práce) ; Valešová Malecová, Barbara (oponent)
Diplomová práce "Průběh a dlouhodobé efekty animace jako metody práce s dospívajícími" se zabývá otázkami metod práce s ohroženou mládeží v terénu a v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež. Představuje reflexi rozvoje metodiky práce konkrétní organizace na sídlišti Vltava v Českých Budějovicích v perspektivě šesti let, kdy zde s přestávkou působila i autorka. Tato časová perspektiva umožňuje přispět k posouzení, zda a nakolik se zvolený přístup jeví jako efektivní. Především totiž umožňuje sledovat vývoj životních cest klientů během citlivého období od dospívání na práh dospělosti. Potenciál animace oproti jiným systémům provázení a prevence může spočívat v důrazu na aktivizaci, respektu k životním situacím a potřebám klientů, které jsou do značné míry vývojové, ale v konkrétních individuálních případech i v životě skupin odráží i sociální a psychologické deficity. Fenomenologicky a etnograficky zaměřený výzkum navazuje na předchozí autorskou kvalifikační práci a sleduje vývoj komunity klientů nízkoprahového zařízení pro děti a mládež v souvislosti s podněty pracovníků i se spontánními životními událostmi. Je doplněn rovněž trojicí individuálních případových studií, které ilustrují úspěšné i méně úspěšné působení. V souvislosti se změnami přístupu, způsobenými vnějšími okolnostmi, umožňuje také...
|
|
|
Zavádění globálního rozvojového vzdělávání do nízkoprahového zařízení pro děti a mládež v Čáslavi
Hlaváčková, Alena ; Prokop, Jiří (vedoucí práce) ; Mojžíšová, Jarmila (oponent)
Abstrakt, klíčová slova Cílem bakalářské práce je popsat a seznámit s experimentem, který probíhá v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež Domek. Jedná se o zavádění globálního rozvojového vzdělávání a možnosti propojení témat a aktivit, které z něj vycházejí do běžné činnosti střediska. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. V první, teoretické části seznamuje s globálním rozvojovým vzděláváním, jeho cíli, tématy a metodami. Další kapitoly pojednávají o nízkoprahových zařízeních obecně, o středisku Domek a o průzkumu v jiných zařízeních. Druhá, praktická část seznamuje s projektem a aktivitami, které se v nízkoprahovém zařízení již uskutečnily a pomáhají začlenit globální rozvojové vzdělávání do běžné činnosti. Klíčová slova Globální rozvojové vzdělávání, volný čas, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, výchova, projekty.
|
|
|
Služby Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Srdíčko - Jiloro z pohledu cílové skupiny
LEVÁ, Monika
Děti vyrůstající v dysfunkčních rodinách, ve kterých se jim nedostává potřebně zaměřené výchovné péče a výchovných vzorů, jsou i v moderní době. Důvodů, proč se dítě dostává na okraj zájmů rodičů, dokonce stále přibývá. Tyto děti bývají více vystaveny rizikovým faktorům, protože jim chybí ochrana a edukační vzor. Společnost se tyto děti a mladistvé snaží podporovat sociálními službami, poskytovanými v nízkoprahových zařízeních. V teoretické části je komplexně představena problematika těchto nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (dále jen NZDM), která je přehledně členěna do kapitol představující legislativní ukotvení NZDM, jeho pravidla a standardy. Představena je také historie NZDM, která se v ČR od 90. let dynamicky rozvíjela až do současné podoby, která je součástí další kapitoly. Dále jsou popsány principy NZDM, vnitřní pravidla poskytovaných služeb, pracovníci a jejich osobnostní dispozice, vzdělání a etické normy. Služby a činnosti NZDM, které jsou především poradenského a preventivního charakteru. Poslední kapitola přibližuje cílovou skupinu, která je ovlivněna vnitřními činiteli, tedy především vývojovou psychologií potencionálních klientů, a činiteli vnějšími, kterými jsou socializační činitelé. Další část práce se zabývá metodologií výzkumu, která představuje cíle práce, výzkumné otázky, popis výzkumné metody, jednotku zkoumání, dotazovací techniku a techniku sběru dat. Výzkum je postaven na kvalitativním přístupu, ve kterém byl pomocí fixace dat zjišťován pohled cílové skupiny na služby NZDM Srdíčko - Jiloro, pracovníků a některých rodičů klientů zařízení. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda a jaký význam mají pro klienty služby NZDM Srdíčko - Jiloro. Druhým cílem bylo zjistit, jak probíhá práce s klientem (např. kontaktní práce, práce s výchovnou situací, motivační rozhovory, práce s drogovou problematikou). V rámci empirické části práce jsou představena data, která byla seskupena pomocí trsů do následujících výsledků: NZDM Srdíčko - Jiloro má v oblasti Okružní svou nezastupitelnou úlohu. Klienti si ale neuvědomují, že by je NZDM nějak ovlivňovalo a mělo pro ně zvláštní význam. I přesto, že služby, které bezplatně užívají, nepovažují za podstatné, navštěvují klub každý den a touží po prodloužení otevírací doby. Nevyužívají žádné jiné alternativy pro trávení svého volného času. V klubu je tak denně až 40 klientů a pouhé 2 pracovnice. Klienti nepřiznávají své problémy, s ničím prý pomoc nepotřebují, výhody spatřují v tom, že se s nimi pracovnice učí, vypracovávají s nimi úkoly a vysvětlují jim školní látku. Dále si uvědomují pouze využívání volnočasových programů a dílen. Pracovnice i uvedené informace v evidenci a výkazu služeb a činností, dokazují, že klienti problémy mají. Mnohdy velice závažné a nabídka sociálních služeb na Okružní má své důležité místo. Pracovnice poskytují především poradenství, situační intervence, preventivní, výchovné a pedagogické programy, kontakt s institucemi ve prospěch uživatele, práci s blízkými osobami atd. Profesionálové v NZDM i Sanační a aktivizační službě Sasanka pracují s celými rodinami a snaží se jim nabízet komplexní podporu a pomoc. Pracovnice se stávají průvodci a rádci dětí a mladistvých, vedou je k pozitivním změnám a na klienty mají především socializační a edukační vliv. Práce s klienty na Okružní probíhá poněkud hektičtěji než v jiných NZDM. Pracovnice chtějí služby nabídnout maximálnímu množství klientů při nedostatečné personální a časové dotaci. Na případovou práci tak nezbývá mnoho času. Volnočasové aktivity probíhají běžným způsobem, práce s dětmi a mládeží v sociálně vyloučené oblasti ale vyžaduje specifické profesionální a lidské postoje a přístupy. Kvůli nedostatečným personálním zdrojům se pracovnice musí přizpůsobovat vynucenému negativnímu trendu a služby poskytovat spíše kvantitativně než kvalitativně. I přesto pracovnice kooperují s dalšími organizacemi a rodinami ve prospěch klientů.
|
|
|
Preventivní programy ve vybraných Nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež v Jihočeském kraji
PROKOPOVÁ, Klára
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež jsou službou poměrně mladou a etablující. Posláním Nízkoprahových zařízení pro děti a mládež je pomoci dětem a mládeži, od 6 do 26 let, ze sociálního vyloučení a z méně podnětného prostředí prostřednictvím různých volnočasových aktivit. V teoretické části mé bakalářské práce se zabývám Nízkoprahovým zařízením pro děti a mládež od jejího vzniku, přes poslání tohoto zařízení a vytyčené cíle. Větší pozornost věnuji cílové skupině, tedy dětem a mládeži, jelikož se jimi zabývá můj výzkum. Dále uvádím legislativní ukotvení zařízení a popisuji metody a intervence, které jsou zde realizovány. Do práce jsem zahrnula i faktory ovlivňující trávení volného času mládeže, jako je rodina, škola, vrstevníci nebo média. V posledním bloku teoretické části se věnuji preventivním programům a roli sociálního pracovníka v preventivních programech. V praktické části bakalářské práce zmiňuji cíl práce, kterým je popsat, jaké preventivní programy jsou realizovány ve vybraných Nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež v Jihočeském kraji. Dalším cílem je popsat percepci preventivních programů pravidelným účastníkem. Dále jsou zde uvedeny výzkumné otázky, které jsou: 1) Jaké jsou preventivní programy ve vybraných Nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež v Jihočeském kraji? 2)Vnímá uživatel preventivní programy jako přínosné nebo jako obtěžující? Pro dosažení cíle byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, kdy jsem použila metodu dotazování, techniku polostrukturovaného rozhovoru. Jako doplňkovou techniku jsem zvolila analýzu dat., která spočívala v analyzování dokumentů těchto zařízení. Výběrový soubor byl tvořen pravidelnými uživateli preventivních programů ve vybraných Nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež v Jihočeském kraji. Druhý výběrový soubor byl tvořen ze sociálních pracovníků, kteří v těchto zařízeních pracují. Při výběru Nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, byla důležitým kritériem existence ucelené koncepce primární prevence. Dalším kritériem byla poloha těchto zařízení, kdy jsem si určila, že každé zařízení musí působit v jiném městě Jihočeského kraje. Tímto jsem chtěla dosáhnout větší rozmanitosti preventivních programů. Nakonec jsem tedy zvolila NZDM V.I.P. z Českých Budějovic, NZDM Bouda působící ve městě Český Krumlov a NZDM Bongo, které funguje ve městě Týn nad Vltavou. Z interpretovaných výsledků výzkumu jasně vyplývá, že preventivní programy všech zařízení jsou na dobré úrovni. V rámci práce byly navrhnuty následující hypotézy: H1: Preventivní programy NZDM vycházejí spíše z potřeb uživatele, nežli z témat stanovených pracovníky. H2: Uživatelé preventivních programů v NZDM hodnotí jako přínosnější formu preventivního programu filmové večery než besedy. Z informací získaných při rozhovorech je možné získat dobrou zpětnou vazbu od klientů na pořádané preventivní programy, kterých byli účastni. Sociální pracovníci, pracující v již zmíněných zařízeních, mohou interpretaci výsledků použít při tvorbě dalších preventivních programů a snažit se je kooperovat s názory klientů. Dále mohou být výsledky dobrým zdrojem informací pro všechny poskytovatele preventivních programů.
|
|
|
Virtuální komunikace a její využití v rámci nízkoprahových zařízení pro děti a mládež
EGERMAIEROVÁ, Václava
Práce se zabývá specifiky sociální služby nízkoprahové zařízení pro děti a mládež a možnostmi využití virtuální komunikace pro práci s klienty této služby. Teoretická část charakterizuje nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, rozsah, zásady a cílovou skupinu této sociální služby. Dále popisuje funkci a účel komunikace, charakterizuje specifika mobilní a virtuální komunikace a hledá možnosti jejího využití v rámci základního i odborného sociálního poradenství. Praktická část je zaměřena na zmapování pokrytí území České republiky zařízeními poskytujícími sociální službu nízkoprahové zařízení pro děti a mládež a obsahuje dotazníkové šetření reflektující dosavadní praxi ve využívání virtuální komunikace jako nástroje pro práci s klientem v rámci těchto zařízení. Stávající zařízení využívají pro komunikaci s klienty zejména e-mail a sociální síť Facebook, v menší míře i aplikaci Skype, ICQ a další sociální sítě. Dosavadní praxe je značně nejednotná, protože stále chybí kompletní odborný metodický základ pro poskytování služby v této formě.
|
|
|
Analýza potřebnosti služeb sociální prevence pro děti a mládež v Třeboni
ŠEDIVÁ, Ivana
Posláním nízkoprahového zařízení pro děti a mládež je usilovat o začlenění dětí a mládeže do společnosti a o pozitivní změnu životního způsobu mladých lidí, kteří se nacházejí v nepříznivé sociální situaci. Zásadní význam tohoto zařízení je v poradenské a preventivní činnosti, které umožňují dětem a mládeži si popovídat, nebo se svěřit se svými problémy, které mohou za pomoci pracovníků řešit. Toto zařízení ve městě Třeboň chybí, děti a mládež zde nemají přímo pro ně specializovanou sociální službu, která by nabídla aktivity a pomoc v jejich volném čase. Cílem bakalářské práce je zmapovat potřebnost nízkoprahového zařízení pro děti a mládež v Třeboni. V rámci výzkumu se chci zaměřit na dvě skupiny lidí a jejich názory, které jsou podstatné k naplnění hlavního cíle a dílčích cílů práce. První skupinou jsou děti a mládež třeboňských škol, druhou skupinou je odborná veřejnost vzhledem k tématu práce (výchovní poradci, ředitelé třeboňských škol, zástupci městské policie, členové Zastupitelstva města Třeboň, zástupci ředitelů třeboňských škol apod.). Prvním dílčím cílem bylo zjistit zájem o využití nízkoprahového zařízení ve městě Třeboň. Druhým dílčím cílem bylo zjistit, o jaké činnosti nízkoprahového zařízení by děti měly zájem. Třetím dílčím cílem bylo porovnat názory respondentů s názory veřejnosti získanými v rámci procesu tvorby rozvojového plánu sociálních služeb. V rámci práce byly stanoveny následující hypotézy H1: Více než polovina dotázaných žáků má zájem o využití nízkoprahového zařízení pro děti a mládež v Třeboni, H2: Potenciální klienti nízkoprahového zařízení pro děti a mládež očekávají především nabídku výchovných, vzdělávacích a aktivizačních činností. Hypotézy H1 a H2, které byly zkoumány v rámci kvantitativního výzkumu pomocí metody dotazování a techniky dotazníku, bylo možné potvrdit. Děti a mládež třeboňských škol by chtěly takové zařízení ve městě Třeboň využívat. Dále v rámci práce byla stanovena výzkumná otázka: Mělo by město Třeboň finančně podpořit na svém území vznik a provoz nízkoprahového zařízení pro děti a mládež v Třeboni? Na základě vyjádření odborné veřejnosti k této výzkumné otázce, lze říci, že 77,7% respondentů z odborné veřejnosti si myslí, že by město Třeboň mělo finančně podpořit NZDM a 22,3% respondentů je opačného názoru. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež v Třeboni by pomohlo městu regulovat kriminální činnost dětí a mládeže a to tím, že by nabídlo službu dětem a mládeži, která je vhodná a specializovaná přímo pro ně. Neorganizovaná mládež by naplnila svůj volný čas aktivitami, které mohou působit jako prevence vůči rizikovému chování. Aktivity by byly profesionálně ošetřeny. Na základě vyjádření názorů těchto dvou skupin k nízkoprahovému zařízení pro děti a mládež v Třeboni a následném zhodnocení, lze pak výsledky použít jako podklad pro případnou revizi plánu rozvoje sociálních služeb ve městě Třeboň a více se tak přiblížit dětem a mládeži a jejich potřebám.
|
host ::
RSS.