|
Rozdělení Súdánu: Možný scénař pro další africké země?
Šůcha, Václav ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce ,,Rozdělení Súdánu: Možný scénář pro další africké země?" je analýza vnitřních a vnějších příčin secese Jižního Súdánu a ověření, zda mají tyto příčiny secesionistický potenciál v případě Somalilandu v Somálsku a Biafry v Nigérii. Mezi vnitřní příčiny patří například nacionalismus či porušování lidských práv, zatímco v případě vnějších příčin se jedná primárně o roli mezinárodního společenství. Poté, co Jižní Súdán vyhlásil v roce 2011 samostatnost, vyvstala mezi akademiky otázka, jaké africké země budou následovat súdánský scénář. Ze stejného důvodu je práce zaměřena na Somálsko a Nigérii, respektive Somaliland a Biafru. Somaliland existuje od roku 1991 de facto nezávisle na Somálsku, avšak žádný stát světa doposud neuznal jeho samostatnost. Biafra sice existuje stále jen na papíře, avšak tamější secesionistické hnutí již několik let usiluje o obnovení této politické jednotky z 60. let 20. století. Prvním dílčím cílem této práce je analýza secese Jižního Súdánu na základě stanovených teorií secese a sestavení hypotézy o vhodných podmínkách pro další secese. Zbytek práce je věnován testování této hypotézy na případu Somalilandu a Biafry.
|
|
Vznik Jižního Súdánu v agenturním zpravodajství ČTK
Červenka, Michal ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Vznik Jižního Súdánu v agenturním zpravodajství ČTK" se zabývá textovými a fotografickými příspěvky, které se týkají vyhlášení jihosúdánské nezávislosti a které Česká tisková kancelář (ČTK) vydala v období od 9. května do 9. září 2011 (tedy dva měsíce před vyhlášením a dva měsíce po něm). Práce popisuje také pozadí událostí, které vedly k rozpadu Súdánu, bývalé největší africké země. Zabývá se rovněž obecnými podmínkami pro vznik nového státu v současné mezinárodní situaci. Jižní Súdán je nejmladším státem světa. Získání nezávislosti bylo výsledkem dlouholeté série konfliktů a jedná se o výjimečnou událost - mnoho oblastí po celém světě se snaží získat mezinárodní uznání, ale jen málokteré se to podaří. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak ČTK zachytila vznik Jižního Súdánu. Součástí práce je srovnání jednotlivých textových příspěvků na základě metadat, zdrojů a typu příspěvků. Následuje analýza hlavních témat, kterým se příspěvky věnují. Práce rovněž zkoumá, nakolik je zpravodajství ČTK objektivní. Své místo má i analýza fotografických materiálů, které ČTK k události vydala. Podkapitola "Transkripce arabštiny" pak popisuje, jak se agentura vyrovnala s přepisy arabských jmen a názvů do českých textů.
|
|
Možnosti budoucího vývoje Jižního Súdánu
Bambásková, Kateřina ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Přikryl, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možnými scénáři budoucího vývoje v Jižním Súdánu se zaměřením na možnost demokratizace. Práce je rozdělena do 4 částí. První kapitola pojednává o demokracii v subsaharské Africe obecně, definování demokracie a procesu demokratizace a faktorech, které demokratizaci umožňují či naopak neumožňují. Druhá kapitola se zaměřuje na teorii zhroucených států a její indikátory. Třetí kapitola se zabývá historií Súdánu, která je relevantní pro vývoj v Jižním Súdánu a pro zhodnocení možných scénářů jeho budoucího vývoje. Důraz je zde kladen na příčiny vzniku občanských válek v Súdánu a jejich důsledky, analýzu vnitřních i vnějších aktérů dění v Jižním Súdánu či vznik Jihosúdánské republiky a bezprostředně následující události. Na základě všech zmíněných hledisek se pak čtvrtá kapitola zaměřuje na možné scénáře budoucího vývoje v Jižním Súdánu a zhodnocení jejich reálnosti a relevance.
|
| |
| |
|
Analýza konfliktů v Súdánu a vliv vnějších aktérů na jejich vývoj
Kavánková, Hana ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o vývoji konfliktů v Súdánu a analyzuje jejich příčiny. V úvodní části se věnuje historickému vývoji státu s větším zaměřením na období od vyhlášení nezávislosti v roce 1956 až do současnosti. Pozornost je věnována vnitropolitickému a hospodářskému vývoji a také zahraniční politice. Autorka se podrobně věnuje rozboru konfliktu mezi jihem a severem Súdánu, principům mírové dohody z roku 2005 a jejím důsledkům pro existenci nových států Súdánu a Jižního Súdánu od 9. července 2011. Blíže je analyzován také konflikt v západosúdánském Dárfúru zejména z pohledu jeho příčin, vlivu vnějších aktérů na jeho vývoj a současného stavu jednání mezi tamními povstalci a súdánskou vládou. V další části se práce zaměřuje na státy, které klíčově zasáhly do vývoje v Súdánu a obou konfliktů. Pozornost je věnována Spojeným státům americkým, Evropské unii, Číně a Egyptu. Diplomovou práci uzavírá kapitola věnovaná budoucím výzvám pro Súdán a nový stát Jižní Súdán. Autorka se závěrem zamýšlí také nad důsledky těchto výzev pro mezinárodní společenství.
|