|
|
Proč centrální banky necílují nominální HDP?
Pavlík, Lukáš ; Komrska, Martin (vedoucí práce) ; Slaný, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou, proč centrální banky necílují nominální HDP (NHDP). Při srovnání inflačního cílování s cílováním NHDP docházím k tomu, že zatímco na poptávkové šoky reagují oba režimy podobně, u nabídkových šoků se liší. Cílování NHDP při pozitivním nabídkovém šoku nechává klesat cenovou hladinu a naopak. Inflační cílování se vždy snaží udržet inflaci na cíli, bez ohledu na směr nabídkového šoku. V případě porovnání cílování NHDP se systém svobodného bankovnictví nacházím shodu v otázce pohybu cenové hladiny při obou šocích. Systémy se však liší v povaze strukturálních problémů ekonomiky. Cílování NHDP má v tomto nevýhodu oproti systému svobodného bankovnictví, že může nerovnoměrným zvýšením peněžní nabídky způsobit bubliny na trzích aktiv a opomíjet skutečné problémy ekonomiky. Centrální banky i akademičtí ekonomové se převážně shodují, že cílování NHDP není vhodné zejména kvůli problémům s daty o HDP, hrozbě nestabilní inflace a potížích při odhadu přirozeného tempa růstu produktu. Dávají proto zatím přednost inflačnímu cílování, byť i tento režím odhalil v posledních letech svá slabá místa.
|
|
|
Proč centrální banky cílují pozitivní a nikoliv nulovou inflaci?
Horák, Petr ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Slaný, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá důvody toho, proč centrální banky stanovují inflační cíl kladný a nikoliv nulový. Centrální banka má pro to tři hlavní důvody. Jeden plyne z nepřesného měření inflace indexem CPI, který inflaci nadhodnocuje. Toto nadhodnocení je odhadováno v různé, nicméně podstatné výši. Dalším důvodem kladné inflace může být asymetrická nominální mzdová strnulost. Na existenci mzdové strnulosti nepanuje shoda a i její případný vliv na optimální inflační cíl je velmi omezený. Posledním hlavním důvodem je obava z dosažení nulové spodní meze nominálních úrokových sazeb, a tedy nemožnost stimulace ekonomiky prostřednictvím snížení úrokových sazeb. Centrální banky mají ale i další méně konvenční nástroje měnové politiky, a proto i obavy z dosažení spodní meze nominálních úrokových sazeb mohou být přehnané. Výsledkem ekonomických modelů pro určení optimální inflace je inflace v rozmezí od záporné až po nevýznamně kladnou, tedy znatelně nižší, než je obvyklá výše inflačního cíle.
|
|
|
Vypovídající schopnost inflačních prognóz a jejich vliv na měnově-politický režim cílování inflace
Frýbová, Kateřina ; Pfeifer, Lukáš (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Cílem bakalářské práce je dokázat špatnou vypovídací schopnost inflačních prognóz, na nichž je založen měnově-politický režim cílování inflace, kdy především v nestabilním období hospodářských cyklů se prognózy významně odlišují od skutečné inflace. V práci jsou porovnány inflační prognózy a skutečná inflace v České republice, Švýcarsku, Spojených státech amerických a Velké Británii v letech 1999 až 2011. Centrální banky u vybraných zemí mají podobné inflační cíle a měnově-politický režim, přesto mezi nimi existují nezanedbatelné odlišnosti. I přes tato lokální specifika jsou výsledky pro všechny zkoumané země v zásadě shodné. Z regresní analýzy skutečné inflace a inflačních prognóz je zřejmé, že vypovídací schopnost (zejména podmíněné) prognózy je minimální.
|
|
|
Cílování inflace v ČR - Vhodná strategie pro rozvíjející se tržní ekonomiku?
Křikava, Michal ; Kollár, Miroslav (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží odpovědět na otázku, zdali je měnově politický režim cílování inflace vhodnou strategií pro rozvíjející se tržní ekonomiku. Úvodní část práce je věnována představení základních charakteristik této měnové strategie a dosavadních zkušeností cílujících zemí. Vhodnost této strategie pro rozvíjející se tržní ekonomiku je testována na základě zkušeností inflačního cílování v České republice. Zvolenými kritérii pro posouzení jsou plnění inflačních cílů, vývoj úrovně inflace a její volatility. Na základě naměřených výsledků a mezinárodního porovnání dochází k závěru, že tato strategie může být v rozvíjející se tržní ekonomice úspěšná.
|
|
|
Vývoj a analýza inflace v ČR v letech 1993 - 2006
Spálovský, Mojmír ; Burgerová, Jiřina (vedoucí práce) ; Nováček, Jan (oponent)
Práce se zabývá inflací v letech 1993-2006 v České Republice. Popisuje jednotlivé roky a zaměřuje se na kroky centrální banky. V teoretické části je popsána inflace, její vznik, faktory a měření. Dále jsou zde zmíněny režimy měnové politiky, jejich výhody a nevýhody a charakterizována výchozí situace na počátku devadesátých let v ČR. Cílem práce je popsat vývoj inflace ve zvoleném období a zhodnotit kroky České národní banky při provádění měnové politiky a jejich dopad na ekonomiku a subjekty na trhu.
|
|
|
Cílování inflace v České republice a vybraných zemích
Tůma, Petr ; Czesaný, Slavoj (vedoucí práce) ; Ryvolová, Ivana (oponent)
Česká národní banka přijala jako svůj měnověpolitický režim cílování inflace po měnových turbulencích v roce 1997. Šlo o novou strategii, která byla známa pouze v několika málo rozvinutých zemích. Měnová politika je přímo realizována prostřednictvím konečného cíle (cenová stabilita). Ve své práci analyzuji vývoj indexu spotřebitelských cen, inflační očekávání, prognózu inflace a jiné ekonomické hodnoty. Zjišťuji, že inflační cílování je správná alternativa pro měnovou politiku v případě České republiky, Slovenska a Velké Británie. Nemůžu říci, že přechod na inflační cílování zaručuje stabilní hospodářské prostředí s nízkou mírou inflace, ale výsledky to potvrzují, což je důležité pro náš vstup do měnové unie.
|
host ::
RSS.