|
|
Analýza činnosti Zdravotnické záchranné služby Královehradeckého kraje, výjezdové středisko Trutnov 2006-2009
Kouba, Karel ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název práce: Analýza činnosti Zdravotnické záchranné služby Královehradeckého kraje, výjezdové středisko Trutnov 2006-2009 Cíl práce: Analyzovat činnost zdravotnické záchranné služby Trutnov. Metoda: Rešerše dostupných pramenů, sběr dat a spolupráce při výjezdech členů zdravotnické záchranné služby. Výsledky: Všechny zde srovnávané statistické údaje vycházely z výjezdové dokumentace střediska Trutnov. Nelze proto brát zde předložené výsledky a zobecňovat je i na jiná střediska a předpokládat, že budou srovnatelná. Klíčová slova: Integrovaný záchranný systém, zdravotnická záchranná služba, RLP, RZP, výjezdy posádek ZZS.
|
|
|
Zkušenosti pracovníků ZZS při výjezdech k pacientům v nepříznivé sociální situaci
Wollmannová, Alice ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Bradna, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkušenostmi pracovníků zdravotnické záchranné služby při výjezdech k pacientům v nepříznivé sociální situaci. Zdravotnická záchranná služba dle zákona č. 374/2011 Sb. o zdravotnické záchranné službě, by měla poskytovat přednemocniční neodkladnou péči pacientům v akutním ohrožení života. Posádky zdravotnické záchranné služby přesto vyjíždí i k pacientům, jejichž problémy spadají spíše do sociální oblasti. Tito pacienti nepotřebují primárně zdravotnickou intervenci, přesto musí tyto situace záchranáři v terénu řešit. Cílem diplomové práce bylo popsat a porovnat zkušenosti záchranářů při výjezdech k pacientům v nepříznivé sociální situaci. Zjistit, jak záchranáři tyto situace prožívají a interpretují, s jakými situacemi se při těchto výjezdech setkávají a jak chápou pojem nepříznivá sociální situace. Teoretická část této práce se věnuje vymezení základních pojmů z oblasti zdravotnické záchranné služby a sociální práce. Empirická část se věnuje kvalitativnímu výzkumu. Obsahuje popis metodologie výzkumu, analýzu rozhovorů se záchranáři a jejich vyhodnocení. Výsledek výzkumu je důkazem toho, že záchranáři téměř každodenně tyto situace s klienty řeší neefektivně. Nemohou klientům poskytnout potřebnou sociální pomoc nebo poradenství. V České republice není návaznost zdravotních a...
|
|
|
Trauma readiness of emergency medical services in the Czech Republic and Slovak Republic
BARNA, Alexander
BARNA, Alexander: Traumatologická pripravenosť zdravotníckej záchrannej služby v Českej republike a v Slovenskej republike [Diplomová práca]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.Zdravotněsociální fakulta. Vedúci záverečnej práce:Mgr. Zuzana Freitinger-Skalická, Ph.D. Hlavnou témou práce bolo priblíženie problematiky traumatologickej pripravenosti zdravotníckej záchrannej služby v Českej republike a v Slovenskej republike, problematiky mimoriadnych udalostí s hromadným postihnutím osôb a zmapovanie vedomostí a orientácie nelekárskych zdravotníckych pracovníkov záchrannej zdravotnej služby v danej problematike. Práca je rozdelená na dve hlavné časti- teoretickú a výskumnú. Teoretická časť predstavila zákonné normy, predpisy a odborné odporúčané postupy, na základe ktorých poskytovatelia záchrannej zdravotnej služby zabezpečujú svoju činnosť a krízovú pripravenosť, a to predovšetkým prostredníctvom pracovísk krízové pripravenosti. Vo výskumnej časti bol zvolený problém znalostí členov výjazdových skupín záchrannej zdravotnej služby riešený kvantitatívnou metódou - prieskumom realizovaným prostredníctvom anonymného neštandardizovaného dotazníku, ktorý bol vypracovaný zvlášť pre Českú republiku a zvlášť pre Slovenskú republiku. Zo zistených výsledkov dotazníkového šetrenia možno odvodzovať, že vedomosti členov výjazdových skupín sú na dostačujúcej úrovni, no je stále potreba zapracovať na odbornosti a znalosti niektorých skutočností týkajúcich sa traumatologickej pripravenosti. Problematické je predovšetkým zistenie nedostatkov v znalostiach, ktoré sa uplatňujú pri samotnom vykonávaní záchranných a likvidačných prác v rámci riešenia mimoriadnych udalostí.
|
|
|
Analýza působnosti a spolupráce složek integrovaného záchranného systému ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Český Krumlov
KOŠNER, Luboš
Téma bakalářské práce "Analýza působnosti a spolupráce složek integrovaného záchranného systému ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Český Krumlov" bylo zvoleno s ohledem na dlouhodobý profesní zájem autora práce; zároveň se autor snažil vybrat takové téma a zpracování, které by mohlo současné podobě integrovaného záchranného systému v dané lokalitě být určitým přínosem. Práce se v první teoretické části zabývá rešerší literatury a právních předpisů týkajících se integrovaného záchranného systému. Dále jsou zde popsány principy fungování integrovaného záchranného systému, jeho koordinace a dokumentace. Na závěr jsou popsány jednotlivé složky integrovaného záchranného systému. Práce se dále snaží přinést i nové poznatky o fungování tohoto systému, jeho flexibilitě, slabých a silných stránkách. Práce přináší i úvahy nad danou problematikou a snaží se přinést nový pohled na její principy, a to zejména v druhé praktické části práce, kde jsou zpracovány výsledky provedeného výzkumu. Výzkumným cílem bakalářské práce byla analýza působnosti a spolupráce složek integrovaného záchranného systému ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Český Krumlov. Pro získání výsledků výzkumu a pro zodpovězení výzkumné otázky byl použit kvalitativní výzkum s metodou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Provedené rozhovory byly analyzovány a následně z dat získaných výzkumem a provedeného informativního šetření byla vypracována SWOT analýza. V rámci SWOT analýzy byl sestaven přehled o slabých a silných stránkách stávajícího systému, shrnuty příležitosti a hrozby. Výsledky jsou podrobně popsány v kapitole Výsledky, a následně je o nich diskutováno. Autor se domnívá, že cíl práce, tedy analýza působnosti a spolupráce složek integrovaného záchranného systému v obvodu obce s rozšířenou působností Český Krumlov, byl splněn. Odpovědí na výzkumnou otázku je, že spolupráce složek integrovaného záchranného systému ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Český Krumlov a využití schopností všech složek integrovaného záchranného systému při řešení mimořádné události probíhá dle platné legislativy a systém integrovaného záchranného systému byl pomocí SWOT analýzy vyhodnocen tak, že klady převažují, byť minimálně, nad zápory. Spolupráce jednotlivých složek integrovaného záchranného systému je zajištěna na základě připravenosti jednotek k zásahu, trvalé akceschopnosti a díky navázané velmi dobré spolupráci všech složek integrovaného záchranného systému. Tato práce může sloužit jak jednotlivým složkám v rámci integrovaného záchranného systému, tak i laické veřejnosti.
|
|
|
Kompetence zdravotnických záchranářů ve výjezdové skupině rychlé zdravotnické pomoci
HAVEL, David
Tématem bakalářské práce je Kompetence zdravotnických záchranářů ve výjezdové skupině rychlé zdravotnické pomoci. Teoretická část práce popisuje charakteristiku zdravotnické záchranné služby se zaměřením na výjezdové skupiny, stupně naléhavosti tísňového volání a na integrovaný záchranný systém jako celek. Dále tato část zkoumá problematiku legislativy týkající se zdravotnických záchranářů, a především pak získávání potřebné odborné způsobilosti v porovnání se Slovenskou republikou. V neposlední řadě práce shrnuje kompetence zdravotnického záchranáře a zdravotnického záchranáře po získání odborné specializace pro urgentní medicínu. V praktické části byly zvoleny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti odborných kompetencí zdravotnických záchranářů u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Druhým cílem pak bylo zjistit, do jaké míry jsou tyto odborné kompetence dodržovány. Pro zpracování výzkumné části byla použita kvalitativní metoda sběru dat ve formě polostrukturovaných rozhovorů zahrnujících celkem 20 otázek. Výzkumný vzorek tvořilo 8 zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výstupem bakalářské práce je přehled o povědomí a orientaci v odborných kompetencích zdravotnických záchranářů Jihočeského kraje. Upozorňuje na drobné nedostatky ve vzdělání a informovanosti. Práce by mohla být využita jako podklad pro výuku zdravotnických záchranářů.
|
|
|
Specifické činnosti zdravotnického operačního střediska zdravotnické záchranné služby při řešení mimořádné události
VODEHNALOVÁ, Ivana
Cílem této diplomové práce je analyzovat činnost Zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje (ZOS ZZS Pk) při řešení mimořádné události. Teoretická část práce uvádí základní relevantní informace o Plzeňském kraji a Zdravotnické záchranné službě Plzeňského kraje, dále pak především obecné informace o činnostech a fungování zdravotnického operačního střediska v běžném provozu záchranné služby a specifických činnostech při řešení mimořádné události. Výzkumná část diplomové práce podrobuje činnost zdravotnického operačního střediska podle Společné typové činnosti složek IZS při společném zásahu Zásah složek IZS u mimořádné události s velkým počtem zraněných osob (STČ 09/IZS). Dále práce vyhodnocuje činnost ZOS ZZS Pk při dvou konkrétních řešených mimořádných událostech, a to u dopravní nehody autobusu u obce Rokycany v roce 2013 a u srážky vlaků u obce Horažďovice v roce 2015. Pro komplexnost analýzy připravenosti ZOS ZZS Pk k řešení mimořádných událostí byly výsledky doplněny o analýzu metodou SWOT. Na základě výsledků obsahové analýzy a analýzy metodou SWOT pak vznikly návrhy nových doporučení, které by zefektivnily činnost ZOS ZZS Pk při řešení mimořádné události. Cíl práce, tedy analýza činnosti ZOS ZZS Pk při řešení mimořádných událostí a vytvoření doporučení pro odstranění zjištěných nedostatků a zefektivnění fungování ZOS ZZS Pk při řešení nových mimořádných událostí, byl naplněn. Hlavním přínosem celé práce jsou závěrečná doporučení pro zefektivnění činnosti ZOS ZZS Pk při řešení mimořádné události.
|
|
|
Znalosti učitelů a studentů základních a středních škol v poskytování první pomoci
KNOSOVÁ, Marie
Téma této bakalářské práce je Znalosti učitelů a studentů základních a středních škol v poskytování první pomoci. V teoretické části je popsána definice první pomoci a její rozdělení. Dále se kapitoly zaměřují na zákonné ukotvení první pomoci, organizaci Zdravotnické záchranné služby a dostupné pomůcky k poskytnutí první pomoci. Následuje popsání vybraných základních stavů a jejich první pomoc. Další dvě kapitoly se zabývají vzděláváním učitelů a studentů základních a středních škol v oblasti první pomoci. Poslední kapitola popisuje možnost spolupráce s Českým červeným křížem a Zdravotnickou záchrannou službou, kteří poskytují školení první pomoci pro školy i veřejnost. Praktická část probíhala pomocí kvalitativního výzkumu. Byly použity polostrukturované rozhovory s učiteli a žáky či studenty základních a středních škol v kraji Vysočina. Na základní škole byl rozhovor veden se žáky devátých tříd a jejich učiteli. Na střední škole byl rozhovor veden se studenty třetích ročníků a jejich učiteli. Rozhovory obsahovaly 22 otázek, které byly zaměřeny na znalosti první pomoci a také problematiku vzdělávání v první pomoci. Rozhovory jsou přepsané v praktické části a odpovědi jsou pro přehlednost zpracované v tabulkách. Z vypracovaného výzkumného šetření vyplývá, že znalosti učitelů a studentů základních a středních škol v oblasti první pomoci nejsou dostatečné a bylo by vhodné zařadit kurzy první pomoci do každého ročníku, a také kurzy pro učitele.
|
|
|
Role zdravotnické záchranné služby při mimořádné události s hromadným postižením zdraví
ZRŮSTOVÁ, Simona
Pracovníci zdravotnické záchranné služby pracují běžně v intencích urgentní medicíny. Při mimořádných událostech, kde se nachází velké množství postižených osob, je nutná znalost postupů medicíny katastrof. Během vteřiny by mělo dojít u zasahujících posádek k přesmyknutí do jiného režimu s volbou odlišného přístupu k pacientům, než který denně používají. V diplomové práci byly stanoveny následující cíle: zmapovat úroveň znalostí zdravotnických záchranářů v oblasti řešení mimořádné události s hromadným postižením zdraví, jejich osobní zkušenosti a v neposlední řadě vzdělávání a přípravu. K těmto cílům byly položeny tři výzkumné otázky. Jaké jsou znalosti zdravotnických záchranářů v problematice řešení mimořádné události s hromadným postižením zdraví? Jak zdravotničtí záchranáři hodnotí mimořádné události s hromadným postižením zdraví, u kterých byli přítomni a jaký je jejich postoj k přípravě a vzdělávání v oblasti řešení mimořádných událostí s hromadným postižením zdraví? Výzkumnou část tvoří rozhovory se dvěma skupinami participantů: osmi zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje a stejným počtem zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Tyto rozhovory doplnily informace poskytnuté vedoucími pracovišť krizové připravenosti obou zdravotnických záchranných služeb. V šetření byla použita kvalitativní výzkumná strategie, rozhovory zaznamenány na diktafon, následně zpracovány do kategorií, podkategorií, tabulek a vyhodnoceny. Z výsledků práce lze vyčíst velký mezikrajový rozdíl ve znalostech zdravotnických záchranářů v oblasti řešení mimořádných událostí s hromadným postižením zdraví. Participanti Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje projevili nedostatky jak v základní terminologii, tak samotném řešení mimořádných událostí od nahlášení situační zprávy až po třídění postižených. Naopak většina participantů Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje by dokázala podat prvotní hlášení z místa mimořádné události a správně pacienty roztřídit a transportovat. Na základě vyhodnocených výsledků lze tento rozdíl ve znalostech přisoudit zejména četnosti a obsahu prováděných školení. V případě participantů Jihočeského kraje můžeme hledat příčinu v absenci praktického nácviku. Alarmující výsledky byly u participantů zaznamenány ve schopnostech použít třídící metodu START, kde ze všech šestnácti dotazovaných dokázal odpovědět pouze jeden. Vypracovaná kazuistika mimořádné události poukazuje na fakt, že teoretické nedostatky se mohou následně převádět i do praxe.
|
|
|
Připravenost zdravotníků na možné změny v systému přednemocniční neodkladné péče.
Drnek, Jan ; Eislerová, Iva (vedoucí práce) ; Prošková, Eva (oponent)
Práce se zabývá problematikou tzv. Paramedic systému. Jedná se o systém, kdy je přednemocniční neodkladná péče, zajišťovaná prostřednictvím zdravotnické záchranné služby (dále jen "ZZS"), poskytována bez přítomnosti lékaře. Za cíle práce jsem si určil zjistit teoretickou připravenost zaměstnanců zdravotnických záchranných služeb na přechod k tomuto systému. Dalším cílem mé práce byla snaha zjistit, zdali by samotní pracovníci měli o tento systém zájem. Celou práci jsem rozdělil do dvou částí. V první teoretické části se zabývám kompetencemi nelékařských zdravotnických pracovníků v prostředí zdravotnické záchranné služby a legislativou České republiky (dále jen "ČR), zejména zákony a vyhláškami ovlivňujícími bezprostředně tuto oblast poskytování zdravotnické péče. Dále zde uvádím příklady zemí, ať již evropských či zámořských, kde již "Paramedic systém" funguje řadu let a také jsem se snažil zamyslet i nad ekonomickými faktory. Na závěr jsem si položil otázku: "Byli by tento způsob péče ochotni přijmout čeští občané?" Samozřejmě jsem zde zpracoval i historický vývoj záchranné služby na území České republiky. Druhou část práce věnuji vyhodnocení mnou připraveného dotazníku, který jsem elektronickou formou rozeslal do všech organizací zajišťujících Zdravotnickou záchrannou službu na území České...
|
|
|
Systematizace vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků na zdravotnické záchranné službě
Kukačka, Miloš ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Mathauser, Radek (oponent)
Diplomová práce zkoumá a hodnotí vzdělávací systém zdravotnické záchranné služby s cílem navrhnout v závěru taková doporučení, která by mohla vést k jeho zefektivnění a individualizaci. Tím by bylo možné reagovat na konkrétní vzdělávací potřeby jednotlivých zaměstnanců a napomoci tak k jejich profesnímu rozvoji. Teoretická část se věnuje vzdělávání pracovníků a podrobněji rozepisuje specifika jednotlivých fází vzdělávacího cyklu. Jelikož ve zkoumané organizaci nebyl doposud žádný funkční systém vzdělávání zaveden, je třeba ho uvést do života. Bude se tedy jednat o změnu, kterou je třeba připravit, naplánovat a zrealizovat. Další pasáž teoretické části práce je tedy věnována zavádění změny v organizaci. Praktická část nejprve obecně shrnuje postoj tuzemských i některých zahraničních zdravotnických záchranných služeb ke vzdělávání svých zaměstnanců, jak je patrné z jejich webových stránek. Dále popisuje současný stav vzdělávání v organizaci a hodnotí ho z pohledu zavádění změny. Pozornost je věnována rovněž jednotlivým fázím vzdělávacího cyklu u realizované aktivity, kde je hodnoceno jejich naplnění. Součástí praktické části je výzkum pojatý jako ukázka způsobu realizace první fáze vzdělávacího cyklu, tedy identifikace vzdělávacích potřeb zaměstnanců. V závěru práce jsou shrnuty veškeré výstupy a na...
|
host ::
RSS.