|
|
African-American Women Leaders after 1950s
Rybková, Veronika ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
práce Tato bakalářská práce se snaží autenticky popsat situaci afroamerických aktivistek činných ve Spojených státech druhé poloviny dvacátého století. Aby bylo toto období řádně vystiženo, byly vybrány čtyři afroamerické aktivistky jako představitelky dvou různých generací. Ella Baker a Fannie Lou Hamer budou zastupovat starší generaci, neboť jejich kariéry vrcholily v šedesátých letech minulého století. Angela Davis a bell hooks pak reprezentují následující dekády, protože právě v té době jejich aktivismus dozrával. Srovnání těchto dvou generací odhalí mnohé styčné body v postoji, který zmíněné čtyři ženy zaujaly k boji proti bělošské nadvládě. Je podstatné si uvědomit, že onen postoj byl do značné míry ovlivněn zvláštním typem útisku, kterému byly ženy vystaveny jako členky okrajové skupiny, přesněji řečeno afroamerické komunity. Podrobný průzkum jejich dětství a dospívání prokáže, že si ženy už v tomto období uvědomovaly přítomnost rasismu v svých životech. Toto zkoumání rovněž odhalí podobné důvody, které je vedly k rozhodnutí stát se aktivními účastnicemi v boji komunity. Poté, co bude popsáno specifické aktivistické zaměření každé z nich, práce zdůrazní, že aktivistky musely čelit také sexistickému útisku, který je namířen výlučně proti ženám. V důsledku toho bychom útisk afroamerických žen...
|
|
|
Obraz Afroamerického hnutí za lidská práva v českých tištěných médiích v letech 1956 a 1963
Krobová, Tereza ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží popsat, jakým způsobem československá tištěná média referovala o černošském hnutí ve Spojených státech amerických. Soustřeďuje na dva nejvýznamnější mezníky moderního černošského hnutí: na autobusový bojkot v Montgomery v roce 1956, který znamenal počátek masového hnutí, a vrchol hnutí - pochod na Washington v roce 1963 s následným projevem Martina Luthera Kinga, hlavního představitele hnutí s názvem "I Have a dream". V této souvislosti si práce klade za cíl popsat způsob, jakým zobrazovala právě Kinga. Tato práce si všímá vazeb černošského hnutí a komunismu a analyzuje je, zároveň zkoumá, zda tato skutečnost ovlivnila československé deníky. K tomuto účelu byly vybrány tři deníky, na jejichž příkladě se pokouší vztah médií k hnutí obecně popsat, konkrétně v Rudém právu, Mladé frontě a Lidové demokracii. Jejím úkolem je demonstrovat právě na příkladu černošského hnutí vztah českých médií ke Spojeným státům americkým, najít znaky tendenčního referování i tehdejší propagandistické zatíženosti. Analyzován je vždy rok, ve kterém událost probíhala.
|
host ::
RSS.