|
|
Stanovení vybraných komponent v lidské moči elektroforézou v krátké kapiláře.
Makrlíková, Anna
Kapilární zónová elektroforéza má široké uplatnění v různých analýzách. V této práci byl navržen hydrodynamický způsob zavedení vzorku do krátké elektroforetické kapiláry řízený tlakovým pulsem. Separační pufr promývá dávkovací smyčku šesticestného ventilu a zóna vzorku je nesena k dávkovacímu konci kapiláry. V čase, kdy se zóna vzorku nachází u vstupu do kapiláry, je v toku elektrolytu generován krátký tlakový puls, což vede k nadávkování vzorku do kapiláry. Následně je tok elektrolytu zastaven a současně je zapnuto separační napětí. Množství nadávkovaného vzorku je závislé na době trvání tlakového pulsu. Tato nově vyvinutá metoda byla testována pro stanovení amonných iontů, histidinu, kreatininu, kyseliny močové a kyseliny hippurové v lidské moči a pro rychlé sledování anorganických iontů v mozkomíšním moku a krevní plazmě. Stanovení bylo provedeno v kapiláře o celkové délce 10,5 cm a vyzkoušeny byly dva separační elektrolyty - 50 mM MES + 5 mM NaOH (pH 5,10) a 1 M kyselina octová + 1,5 mM crown ether 18-crown-6 (pH 2,40). Použitím duální detekce, bezkontaktní vodivostní a spektrometrické UV detekce, bylo možno současně detegovat anorganické i organické látky ve vzorku. Klíčová slova Kapilární elektroforéza, krátká kapilára, hydrodynamické dávkování, duální detekce, amonné ionty, histidin,...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o děti s Hydrocefalem.
POLÁKOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce s názvem " Ošetřovatelská péče o děti s hydrocefalem" pojednává o specifikách v ošetřování a náročnosti v péči o tyto děti. Hydrocefalus je nadměrné hromadění mozkomíšního moku, které způsobuje rozšíření komorového systému mozku. Ke vzniku hydrocefalu dochází v důsledku nerovnováhy v produkci mozkomíšního moku, nebo také může hydrocefalus způsobovat překážka v přirozené cirkulaci mozkomíšního moku. Toto onemocnění může zapříčinit zvýšený nitrokomorový tlak a progresivní růst hlavy. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části bude vysvětlen pojem hydrocefalus, příčiny vzniku, diagnostika a léčba. Dále pak zmiňuje komplikace operativních řešení a následnou ošetřovatelskou péči. Praktická část bakalářské práce je zpracována jako kvalitativní šetření s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru a kazuistiky. Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika v ošetřovatelské péči u dětí s hydrocefalem. Na základě cíle bakalářské práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První: "Jaká jsou specifika v ošetřovatelské péči u dětí s hydrocefalem?". Druhé znění výzkumné otázky je: "S jakými problémy se nejčastěji setkávají děti s hydrocefalem?" Při zpracovávání výzkumné části práce bylo zjištěno, že ošetřovatelská péče o děti s hydrocefalem je velice náročná jak po psychické tak hlavně po fyzické stránce. Péče o tyto děti je také velice náročná z časového hlediska. Ošetřovatelská péče se také velmi odvíjí od správně nastavené a fungující léčby. Pokud je pacient správně kompenzován, nemusí být vůbec odkázán na péči jiné osoby. Z výzkumného šetření vyplývá, že sestry jsou o tomto onemocnění dostatečně informované a péči o tyto děti věnují potřebný čas. Tato bakalářská práce bude podkladem pro prezentaci na odborné konferenci Budějovice kazuistické.
|
|
|
Ramanova spektroskopie jako nástroj k diagnostice Alzheimerovy choroby
Tesař, Adam ; Kopecký, Vladimír (vedoucí práce) ; Jelínek, Otakar (oponent)
Alzheimerova nemoc (AD) je nejčastější demencí v lidské populaci. Trpí jí až 10 % lidí starších 65 let a její výskyt s věkem narůstá. V současnosti dostupná léčba je schopna pouze zpomalit progresi onemocnění, proto je důležité AD diagnostikovat v časném stadiu. V naší práci jsme Ramanovou spektroskopií kapkově nanášených povlaků (DCDR) analyzovali vzorky mozkomíšního moku (MM) a krevního séra (KS) souboru 55 pacientů s cílem ověřit dříve publikovanou vysokou senzitivitu spektroskopické diagnostiky AD ze vzorků MM a nalézt novou diagnostickou metodu na vzorcích KS. Nalezli jsme vhodné podmínky pro měření KS pomocí DCDR. Výsledky měření jsme vyhodnocovali pomocí analýzy hlavních komponent a shlukové analýzy. Malé soubory vzorků MM i KS vykazovaly vysokou senzitivitu, která ale pro celý soubor pacientů prudce poklesla. Výsledky na MM byly značně ovlivněny volbou vyhodnocovaných spektrálních intervalů, největší senzitivity i specificity dosahovaly intervaly obsahující pásy na 980, 1080 a 1249 cm-1, které byly již dříve popsány jako signifikantní pro AD. Výsledky na vzorcích KS byly nejvíce citlivé při analýze aplikované na celé spektrum avykazovaly nízkou senzitivitu, ale vysokou specificitu k AD (92 %). Užitím neuronových sítí jsme naopak dosáhli vysoké senzitivity (88,9 %), ale nízké specificity na vzorcích...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o děti s hydrocefalem.
POLÁKOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce s názvem "Ošetřovatelská péče o děti s hydrocefalem" pojednává o specifikách v ošetřování a náročnosti péče o tyto děti. Hydrocefalus je nadměrné hromadění mozkomíšního moku, které způsobuje rozšíření komorového systému mozku. Ke vzniku hydrocefalu dochází v důsledku nerovnováhy v produkci mozkomíšního moku, nebo také může hydrocefalus způsobovat překážka v přirozené cirkulaci mozkomíšního moku. Toto onemocnění může zapříčinit zvýšený nitrokomorový tlak a progresivní růst hlavy. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části bude vysvětlen pojem hydrocefalus, příčiny vzniku, diagnostika a léčba. Dále pak zmiňuje komplikace operativních řešení a následnou ošetřovatelskou péči. Praktická část bakalářské práce je zpracována jako kvalitativní šetření s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru a kazuistiky. Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika v ošetřovatelské péči u dětí s hydrocefalem. Na základě cíle bakalářské práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První: "Jaká jsou specifika v ošetřovatelské péči u dětí s hydrocefalem?". Druhé znění výzkumné otázky je: "S jakými problémy se nejčastěji setkávají děti s hydrocefalem?" Při zpracovávání výzkumné části práce bylo zjištěno, že ošetřovatelská péče o děti s hydrocefalem je velice náročná jak po psychické, tak hlavně po fyzické stránce. Péče o tyto děti je také velice náročná z časového hlediska. Ošetřovatelská péče se také velmi odvíjí od správně nastavené a fungující léčby. Pokud je pacient správně kompenzován, nemusí být vůbec odkázán na péči jiné osoby. Z výzkumného šetření vyplývá, že sestry jsou o tomto onemocnění dostatečně informované a péči o tyto děti věnují potřebný čas. Tato bakalářská práce bude podkladem pro prezentaci na odborné konferenci Budějovice kazuistické.
|
|
|
Analýza mozkomíšního moku u pacientů s hydrocefalem
Chlupáčová, Tereza ; Kolátorová, Lucie (vedoucí práce) ; Dušková, Michaela (oponent)
Normotenzní hydrocefalus (NPH) je neurodegenerativní onemocnění, které postihuje převážně starší věkové skupiny. Dochází při něm k hromadění mozkomíšního moku (CSF), což vede ke zvětšení mozkových komor a následnému utlačování mozkových struktur. Klinické projevy (poruchy chůze, rozvoj demence, inkontinence) mohou být snadno zaměněny s projevy jiných neurodegenerativních onemocnění. Na rozdíl od dalších onemocnění tohoto typu, lze NPH operativně léčit, pokud je včas rozpoznán. Pacienti jsou k operaci indikováni na základě lumbálního drenážního testu. V současné době nejsou známy spolehlivé laboratorní biomarkery, o které by se mohla diagnostika NPH opřít. V minulosti se u neurodegenerativních onemocnění ukázaly být steroidy spřažené s neuronální aktivitou vhodnými diagnostickými markery. V rámci diplomové práce byla vyvinuta instrumentální metoda, kterou byly u pacientů s NPH a zdravého kontrolního souboru změřeny hladiny vybraných steroidů v CSF. Významný rozdíl byl zjištěn v koncentracích aldosteronu a kortizonu. Aldosteron byl vyšší u skupiny s NPH a kortizon u kontrol. V rámci diagnostiky je důležité rozlišit pacienty s NPH a pacienty, kteří mají podobné klinické příznaky. Spektrum stanovovaných analytů bylo rozšířeno o další steroidy, jejichž hladiny byly měřeny u obou zmíněných skupin...
|
|
|
Vyšetření počtu buněčných elementů v mozkomíšním moku na analyzátoru Sysmex XE-5000 metodou "Body Fluid".
Davídková, Jana ; Fátorová, Ilona (vedoucí práce) ; Pešková, Eliška (oponent)
Mozkomíšní mok bývá vyšetřen pomocí různých metod, ke kterým patří také stanovení počtu a druhu jednotlivých buněk. Nyní je metodou první volby ke stanovení buněčných elementů mikroskopická metoda. Toto stanovení je však možné provést i pomocí analyzátorové metody, která zatím není tolik rozšířená. Cílem mé diplomové práce bylo porovnat tyto dvě metody a zjistit, zda vyšetření likvoru na analyzátoru Sysmex XE-5000 v režimu "Body Fluid" může nahradit běžně užívanou mikroskopickou metodu. Za tímto účelem jsme shromáždili laboratorní data naměřená pomocí obou metod, porovnali je, vyhodnotili a statisticky zpracovali. Výsledné údaje nasvědčují, že hodnoty naměřené na analyzátoru Sysmex XE-5000 jsou přesnější než mikroskopické stanovení, a to především u vysoce buněčných vzorků likvorů. K tomuto závěru jsme došli vyhodnocením Bland- Altmanových grafů a srovnávacích grafů s vyznačenými limity fyziologické oligocytózy. Pro kontrolu přesnosti měření jsme na analyzátoru ověřili opakovatelnost u hodnot leukocytů a erytrocytů, variační koeficienty odpovídají hodnotám udávaným výrobcem v dokumentaci k přístroji. Zjišťovali jsme také stabilitu vzorků likvoru v závislosti na teplotě uskladnění. Vzorky uchovávané při teplotě 2 - 8 řC byly stabilnější. Z naší práce vyplývá, že vyšetření na analyzátoru Sysmex...
|
|
|
Stanovení selenu a manganu v likvoru atomovou absorpční spektrometrií
Jiráková, Lucie ; Kotaška, Karel (vedoucí práce) ; Klapková, Eva (oponent)
Cílem práce bylo posoudit vhodnost použití atomové absorpční spektrometrie pro stanovení selenu a manganu v likvoru a stanovit koncentrace Se a Mn ve vybraném souboru pacientů. Pro selen byla stanovena mez detekce 2,9 μg/l a pro mangan 0,26 μg/l. Bylo vyšetřeno 73 pacientů (31 žen, 42 mužů), jejichž průměrný věk činil 14,1 let. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin podle věku (56 dětí, 17 dospělých) a do dvou podskupin podle diagnóz (onkologické, neurologické). Kontrolní skupinu tvořilo 18 jedinců (5 žen, 13 mužů, průměrný věk 21,7 let) s neonkologickými a neneurologickými diagnózami. Prokázali jsme statisticky významně zvýšené koncentrace selenu v likvoru v kontrolní skupině oproti skupině neurologické (medián = 14,4 μg/l vs. 12,4 μg/l, p < 0,05). Zvýšené hladiny manganu v likvoru jsme zaznamenali v dětské skupině s onkologickými onemocněními v porovnání s kontrolní skupinou pacientů (1,2 μg/l vs. 0,5 μg/l, p < 0,05). Stanovení selenu a manganu v likvoru může být diagnosticky významné u vybraných skupin pacientů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Principy neurochirurgické a neurointenzivistické likvorologie
Kelbich, Petr ; Krejsek, Jan (vedoucí práce) ; Krahulík, David (oponent) ; Jílek, Petr (oponent)
Souhrn Principy neurochirurgické a neurointenzivistické likvorologie V rámci standardního nemocničního provozu Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem jsme monitorovali vývoj likvorového obrazu u 120 pacientů po atace krvácení v centrálním nervovém systému (CNS) a neurochirurgické intervenci. Vlastním cytologicko-energetickým postupem jsme vyšetřili celkem 1453 vzorků likvoru. Princip vyšetření spočívá ve společném hodnocení výskytu imunokompetentních buněk coby potencionálních nositelů imunitní reakce v likvorovém kompartmentu a úrovně jejich aktivace pomocí koeficientu energetické bilance. Dále jsme sledovali počty erytrocytů a leukocytů v likvoru a úroveň katalytické aktivity aspartátaminotransferasy (AST) v likvoru coby ukazatele strukturálního poškození tkáně CNS. Cílem práce bylo zhodnotit třítýdenní vývoj likvorového obrazu u pacientů po atace krvácení v CNS a neurochirurgické intervenci za účelem získání přesnějších informací pro efektivnější terapeutickou intervenci a predikci vývoje stavu pacienta. Dosažené výsledky podporují praktické využití cytologicko-energetického principu vyšetřování likvoru a jako prognosticky nepříznivé specifikují tyto faktory: vyšší rozsah krvácení v CNS; vyšší četnost neutrofilních granulocytů v likvoru; vyšší rozsah anaerobního metabolismu v likvorovém...
|
|
|
Stanovení vybraných komponent v lidské moči elektroforézou v krátké kapiláře.
Makrlíková, Anna ; Opekar, František (vedoucí práce) ; Jelínek, Ivan (oponent)
Kapilární zónová elektroforéza má široké uplatnění v různých analýzách. V této práci byl navržen hydrodynamický způsob zavedení vzorku do krátké elektroforetické kapiláry řízený tlakovým pulsem. Separační pufr promývá dávkovací smyčku šesticestného ventilu a zóna vzorku je nesena k dávkovacímu konci kapiláry. V čase, kdy se zóna vzorku nachází u vstupu do kapiláry, je v toku elektrolytu generován krátký tlakový puls, což vede k nadávkování vzorku do kapiláry. Následně je tok elektrolytu zastaven a současně je zapnuto separační napětí. Množství nadávkovaného vzorku je závislé na době trvání tlakového pulsu. Tato nově vyvinutá metoda byla testována pro stanovení amonných iontů, histidinu, kreatininu, kyseliny močové a kyseliny hippurové v lidské moči a pro rychlé sledování anorganických iontů v mozkomíšním moku a krevní plazmě. Stanovení bylo provedeno v kapiláře o celkové délce 10,5 cm a vyzkoušeny byly dva separační elektrolyty - 50 mM MES + 5 mM NaOH (pH 5,10) a 1 M kyselina octová + 1,5 mM crown ether 18-crown-6 (pH 2,40). Použitím duální detekce, bezkontaktní vodivostní a spektrometrické UV detekce, bylo možno současně detegovat anorganické i organické látky ve vzorku. Klíčová slova Kapilární elektroforéza, krátká kapilára, hydrodynamické dávkování, duální detekce, amonné ionty, histidin,...
|
|
|
Význam laktátu v diagnostice mitochondriálních onemocnění u dětí
Magner, Martin ; Zeman, Jiří (vedoucí práce) ; Baxová, Alice (oponent) ; Procházková, Dagmar (oponent)
Vyšetření hladin laktátu v krvi, likvoru a v moči zastává důležitou roli v diagnostice mitochondriálního onemocnění u dětí. Interpretace výsledků je však často obtížná pro nespecifičnost a variabilitu i u jednotlivých mitochondriálních poruch. V disertační práci byly stanoveny tři specifické cíle: 1. Analyzovat význam vyšetření laktátu v diferenciální diagnóze mezi dětmi s mitochondriálním onemocněním a dětmi s jinými chorobami. 2. Charakterizovat hladiny laktátů u různých mitochondriálních syndromů. 3. Popsat klinické a laboratorní data novorozenců s mitochondriálním onemocněním a navrhnout diagnostické algoritmy pro tuto věkovou skupinu. Byl zpracován klinický průběh a výsledky dětí vyšetřovaných na Klinice dětského a dorostového lékařství (KDDL). Laboratorní vyšetření byly provedeny v spolupráci s Mitochondriální laboratoří KDDL a s Ústavem dědičných a metabolických poruch. 1. Výsledky studie s vyšetřením laktátu u 107 dětí prokázaly, že krátké křeče trvající méně než 2 minuty nezvýšily koncentraci laktátu v likvoru. Laktát v likvoru tak byl spolehlivým markerem v diferenciální diagnostice dětí s mitochondriální poruchou od dětí s epilepsií. 2. Závažnost příslušného fenotypu je pro tíži laktátové acidózy důležitější než vlastní syndrom. 3. Byly navrženy diagnostické algoritmy pro novorozence s podezřením...
|
host ::
RSS.