|
|
Benátské vlivy na dílo Boccaccia Bocaccina
Jiráková, Hana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
(česky) Ústředním tématem mé práce jsou benátské vlivy na dílo Boccaccia Boccaccina, který byl jedním z nejvýznamnějších představitelů cremonské malířské školy. Zpočátku pracoval v Janově, Cremoně a v Miláně a byl ovlivněn umělci jako Leonardo, Bramantino a Boltraffio. V letech 1497-1500 je Boccaccino doložen ve Ferraře. V této době provedl tzv. tondo Gronau, Nesení kříže, Madonu s dítětem z Bostonu, Madonu s dítětem z Padovy, Adoraci pastýřů z Neapole a Mrtvého Krista podpíraného andělem. Tato díla prozrazují vliv Bramantina, umbrijské školy, ale také časný vliv benátského umění. V roce 1500 nebo 1501 namaloval oltářní obraz s Madonou a dítětem se sv. Petrem, Archandělem Michaelem, sv. Janem Křtitelem a sv. Janem Evangelistou pro kostel San Giuliano v Benátkách. Vzory této kompozice jsou oltářní obraz Antonella da Messina ze San Cassiano a Madona s dítětem se světci, kterou Giovanni Bellini vytvořil pro kostel San Giobbe. Boccaccinův obraz v San Giuliano je inspirován také Ercolem de'Roberti a Lorenzem Costou. V barevnosti se projevuje vliv Giorgiona. V roce 1506 je Boccaccino doložen v Benátkách, ale také v Cremoně. V letech 1500-1506 pobýval pravděpodobně v Benátkách, ale mohl také cestovat mezi oběma městy. V této době namaloval Boccaccino několik obrazů Madony s dítětem jako polopostavy za...
|
|
|
Shakespearean Minorities: Myth, Prejudice and Transformation
Bielková, Andrea ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Hlavní náplní bakalářské práce je vyobrazení menšin v Shakespearově Kupci benátském a Othellovi, mouřenínu benátském. Prostřednictvím "pečlivého čtení" (close reading) a komparativní metody jsou pak z různých perspektiv analyzováni dva hlavní představitelé menšin: Shylock v Kupci benátském a Othello v Othellovi. Zvláštní pozornost je věnována jak srovnání způsobů, kterými jsou obě postavy vykresleny publiku v porovnání s tím, jak se prezentují oni sami, tak tomu, jak oba představitelé menšin fungují v majoritní společnosti a jak se identita obou postav v průběhu her transformuje. Úvodní kapitola se věnuje definování klíčových pojmů práce, rozvržení struktury práce a jejím hlavní cílům. První kapitola poskytuje náhled na vnímání Židů a Maurů v evropském kontextu od středověku až do raného novověku. Dále se kapitola zaměřuje na celou řadu stereotypů, předsudků a mýtů kolujících v Anglii a následně tomu, jak se výše uvedené aspekty odráží ve vyobrazení daných menšin v dobové literatuře. Druhá kapitola se pak soustředí zejména na analýzu vzájemného vztahu mezi většinovou společností a Jiným, na aspekty, prostřednictvím kterých se majoritní společnost od Jiného odlišuje a distancuje, a na to, jak tyto dvě skupiny koexistují v daném kontextu. V návaznosti na to je převážná část této kapitoly věnována...
|
|
|
Raná tvorba Sebastiana Luciani zv. del Piombo v Benátkách do roku 1511
Pokorná, Barbora ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce na téma "Raná tvorba Sebastiana Luciani zv. del Piombo v Benátkách do roku 1511ˮ pojednává o raném tvůrčím období Sebastiana v Benátkách před jeho odjezdem do Říma. Nejdříve jsou nastíněny základní informace o Sebastianově životě, tvorbě a přehled jeho základních děl. Stěžejní část práce se zaměřuje na Sebastianovo mládí a vývoj v nadaného umělce konfrontaci a ovlivnění soudobými umělci což z něj udělalo "Osobnostˮ na umělecké scéně v Benátkách a následně i v Římě. V další kapitole jsou představena jednotlivá připsaná díla vytvořená za jeho raného období v Benátkách a jejich pozdější ovlivnění u jiných malířů. Na závěr práce je přiložen katalog k oněm benátským dílům.
|
|
|
Paolo Fiammingo v Benátkách
Koubková Novotná, Věra ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Diplomová práce Paolo Fiammingo v Benátkách se zabývá osobností nizozemského malíře, který nejvýznamnější část svého tvůrčího života strávil v Benátkách. Práce shrnuje poznatky o jeho původu a konstatuje v souladu s existující literaturou k tématu, že až do jeho příchodu do Benátek není umělec známý a je těžké dohledat o jeho pobytu, uměleckém školení a činnosti zmínky. Práce se na základě rozboru jeho pozdějších děl a s oporou v odborné literatuře zabývá možnými vlivy toskánského a římského manýrismu, ale také benátského prostředí na umělcovo dílo. Nejvýznamnější část práce se věnuje Fiammingově pobytu v Benátkách, který začal s největší pravděpodobností v dílně Jacopa Tintoretta, kde se spolu s dalšími umělci podílel na jeho zakázkách. V té souvislosti práce informuje o tehdejší dílenské praxi, a o tom, jakým způsobem se umělecká díla dostávala k objednavatelům. Další částí práce je samostatná tvorba Paola Fiamminga v Benátkách, která je mimo jiné spojena s velkými zaalpskými zakázkami. Výsledky této části práce potom jsou vztaženy na případ Paola Fiamminga a jeho objednavatelů, augsburského obchodníka Hanse Fuggera a císaře Rudolfa II, a také jednoho objednavatele, jehož spojitost s Paolem Fiammingem se nepotvrdila. Další část práce se zabývá jednotlivými obrazy umístěnými v pražských a dalších...
|
|
|
Peggy Guggenheimová v kulturně-politickém obraze doby
Táborská, Eva ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Peggy Guggenheimová se řadí k zásadním sběratelům moderního umění ve 20. století. Během svého života vytvořila jedinečnou uměleckou sbírku, dokázala otevřít dveře novým uměleckým směrům, zvláště abstraktnímu umění, a to pořádáním výstav, diskuzí a také vydáváním katalogů, na kterých se také sama podílela. Byla aktivní v řadě uměleckých projektů, přátelila se s mnohými moderními poválečnými umělci. Její sbírka zahrnovala přední práce kubismu, futurismu, metafyzického malířství, abstraktního malířství, surrealismu a avantgardního sochařství. Roku 1949 se Peggy Guggenheimová přestěhovala do benátského paláce Venier dei Leoni, kde strávila následujících třicet let. Její rozsáhlá sbírka je dnes přístupná veřejnosti pod vedením nadace Solomona R. Guggenheima. Diplomová práce se soustředí na kulturně-politický kontext poválečné doby. Zaměří se především na život Peggy Guggenheimové v souvislosti s rodícím se novým uměním (především americkým) a na její různorodé aktivity s tím spojené. V závěru zhodnotí význam její osobnosti pro rozvoj abstraktního umění a jeho přiblížení široké veřejnosti.
|
|
|
Marco Bello ve veřejných sbírkách České republiky
Pešlová, Olga ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá čtyřmi obrazy z českých sbírek, za jejichž autora je považován Marco Bello (žák Giovanni Belliniho). Důraz je kladen na podrobný popis, který tvoří základnu pro navazující komparace. Autorka u jednotlivých děl informuje o jejich provenienci, výskytu v literatuře, technologii, stavu, restaurování apod. Ve studii je rovněž shrnuta základní literatura o autorovi a prezentovány zlomky životopisných dat. Velká pozornost je věnována obrazu Kristova obřízka, který, jako jediné signované autorovo dílo, představuje logický středobod jakékohokoliv bádání o díle Marca Bella. Tabulka v příloze shrnuje přehled obrazů, jež byly malíři dosud připisovány a ukazuje tak názorně jednotlivé koncepce a jejich vzájemné interference. Práce se opírá o detailní fotodokumentaci tuzemských děl.
|
|
|
Společenské determinanty architektury měst – New York dnešní v odrazu Benátek minulých
Čermáková, Markéta
The paper explores parallels and relations between cities – centres of thinking – which, in their time, used to set the trend, and where new lines of thought originated (not every large city was a centre of thinking; this depended on certain circumstances and social determinants). The timeline of the cities’ development is followed – from their beginning, through their rise and heyday, to their fall – in the global context. Is fall a necessary part? Is it definitive?
|
|
|
The Image of Italy and Italians in the works by E. M. Forster and Henry James
JEŘÁBKOVÁ, Silvie
Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala "Obraz Italů a Itálie v dílech E. M. Forstera a Henryho Jamese," protože mám velmi blízký vztah k Itálii a protože mi přijde zajímavé porovnat, v čem se liší a v čem shoduje zobrazení Itálie a jejích obyvatel u těchto autorů. V úvodu své práce popisuji, jakou roli sehrála Itálie v průběhu historie, jaký byl její význam a jak ovlivnila ty, kteří se do ní vydali. Vysvětluji důležitou úlohu Itálie během "cesty za zdokonalením," která byla součástí vzdělání mladých anglických mužů především v 18. století a která se nazývala "kavalírská cesta," a také poukazuji na to, že různá italská města byla vnímána rozdílně. Důležitou roli přitom sehrály předsudky a stereotypy, jak také v úvodu své práce zmiňuji. Dále vysvětluji, proč autoři včetně Forstera a Jamese zasazovali děj svých děl do Itálie. Představuji jednotlivá Forsterova a Jamesova díla s touto tematikou a shrnuji nejdůležitější aspekty jejich užití italského prostředí a postav. Srovnání reprezentace Itálie a Italů v dílech těchto autorů je cílem mé práce. Ve své práci se nejprve věnuji vztahu E. M. Forstera k Itálii a jeho dílům s italskou tematikou. Zaměřuji se na role a funkce Itálie a na italské postavy v těchto dílech, přičemž tyto sledované jevy následně porovnávám. Stejný postup volím posléze u H. Jamese, u něhož rovněž nejdříve popisuji jeho postoj k Itálii a poté jeho díla, jejichž děj je zasazený do Itálie nebo v nichž jsou italské postavy. Tato díla srovnávám opět se zřetelem na autorovo zachycení Itálie a jejích obyvatel. V další části své práce porovnávám zmíněnou tvorbu obou autorů. Zaměřuji se přitom na zasazení děje do Itálie a na zobrazení umění, dále na roli Itálie v dílech obou autorů, na podobnosti a rozdíly italských postav, na kulturní předsudky, stereotypy a xenofobii v dílech a také popisuji, do jaké míry se E. M. Forster nechal inspirovat tvorbou H. Jamese, přičemž čerpám z Forsterova kritického díla Aspekty románu a informace konfrontuji s některými kritickými texty jiných autorů, jako například s článkem Kevina J. H. Dettmara a recenzí Edmunda Whitea. V závěru své práce analyzuji filmové adaptace Forsterových a Jamesových děl s italskou tematikou a porovnávám je s předlohami, podle nichž byly natočeny. Všímám si přitom podobností a rozdílů v zachycení Italů a Itálie.
|
|
| |
host ::
RSS.