|
|
Změna srážkových úhrnů a průtoků vody v řekách v průběhu 20. století
Střeštík, Jaroslav
Zatímco průměrné teploty vzduchu během 20. století rostly, i když doprovázeny značným kolísáním, a rostou i nadále, průměrné srážkové úhrny v Praze stejně jako v celých Čechách ve stejném období klesají. Současně klesají střední průtoky vody ve Vltavě v Praze a v Labi v Děčíně. Tento pokles je o něco méně výrazný než pokles srážkových úhrnů. To znamená, že podíl vody z atmosférických srážek, která z našeho území odtéká, mírně roste a tedy relativně menší podíl zde zůstává. Tento trend je výraznější v létě než v jiných obdobích. Rostoucí podíl vody, která z našeho území odtéká, je dán klesající schopností půdy zadržovat vodu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Srážkové úhrny a vydatné srážky v pražském Klementinu v letech 1805-2007
Střeštík, Jaroslav
V pražském Klementinu se sledují denní srážkové úhrny od roku 1805 a tato řada je do dneška nepřetržitá. U této řady, na rozdíl od řady teplotní nepozorujeme žádnou dlouhodobou změnu na způsob globálního oteplení, pouze sušší období 1850-1880 a snad slabý pokles po r. 1980. Počty dní beze srážek v jednotlivých letech neukazují žádnou dlouhodobou směnu ani periodicitu. Výskyt vydatných srážek lze popsat dvojím způsobem. Je-li vyjádřen počtem dní v roce, kdy denní úhrn srážek přesáhl 5 či 10 mm, je dlouhodobý chod výskytu vydatných srážek podobný dlouhodobému chodu ročních srážkových úhrnů. Je-li výskyt vydatných srážek vyjádřen počtem dní v roce, v nichž úhrn srážek přesáhl 1 nebo 2 procenta celkového ročního úhrnu, není pozorována žádná dlouhodobá změna ani periodicita ve výskytu vydatných srážek.
|
|
|
Průměr kmene stromu a Měsíc: podrobný rozbor periodických vztahů
Mikulecký, M. ; Střeštík, Jaroslav
Zürcher a Cantiani (Nature, 1998) referovali o "silné korelaci" mezi rytmickými změnami průměru kmene smrku na jedné straně a gravimetrickými lunisolárními slapy na straně druhé. Vztah mezi průměrem kmene D a slapovou silou G je zde testován exaktnějšími biometrickými prostředky. Celkem 75 hodinových hodnot průměrů kmene a slapového zrychlení bylo zpracování Halbergovou kosinorovou regresí a Barlettovou zkříženou "korelací". Maxima průměrů kmene se vyskytuji 0,7-2,8 hodin po maximech obráceného chodu slapů. Zkřížená "korelace" mezi D a G jako funkce posuvu vykazuje 24-hodinovou periodu s maximální odchylkou korelačního koeficientu od nuly při G zpožděném za D o 4 hodiny.
|
|
| |
|
|
Vliv geomagnetické aktivity na průběh stratosférického ohřevu
Davídkovová, Hana ; Bochníček, Josef ; Hejda, Pavel ; Huth, Radan
Teplota zimní polární dolní stratosféry je vedle sluneční aktivity, fáze QBO a atmosférické cirkulace ovlivňována také aktivitou geomagnetickou. Ta však, na rozdíl od předchozích činitelů, teplotu této části zimní stratosféry vždy jen snižuje. Fyzikální mechanismus vysvětlující toto snížení teploty byl popsán Arnoldem a Robinsonem a v tomto příspěvku je ověřován i experimentálně. Podle výše zmíněné práce ohřev polární dolní termosféry způsobený zvýšenou geomagnetickou aktivitou, omezuje promíchávání vzdušných mas středních a vyšších šířek, což v oblasti, která v zimě není ozářená Sluncem polární dolní stratosféra), vede k rychlému poklesu teplot. Naše výsledky tuto závislost potvrzují.
|
|
|
Analýza růstu globální teploty
Střeštík, Jaroslav
Globální teplota vzduchu vzrostla za posledních 150 let o 0,8°C. Tento růst dá nejlépe aproximovat polynomem třetího řádu. Přibližně totéž platí o koncentraci CO2 a dalších skleníkotvorných plynů v ovzduší.Vzrůst globální teploty je doprovázen značným kolísáním, v němž lze najít období, kdy je vzrůst teploty vzduchu rychlejší, a jiná období, kdy docházi k určité stagnaci či dokonce k poklesu. Po odečtení dlouhodobého trendu od pozorovaného průběhu teploty vzduchu vynikne sinusový průběh. Spektrální analýzou se určí převládající sinusová vlna s periodou 62 let s maximy v letech 1878, 1940 a 2002, doprovázená podružnou vlnou s periodou 20,7 let. Spojením těchto vln s výše zmíněným polynomem dostaneme křivku, která poměrně přesně vystihuje průběh globální teploty vzduchu za celé období 1850-2008.
|
|
|
Robust solver of a system of nonlinear equations
Růžek, Bohuslav ; Kolář, Petr ; Kvasnička, M.
ANNIT (Artificial Neural Network Inversion Tool) is solver of a set of non- linear equations. It is implemented in MATLAB and Scilab. ANNIT is based on numerical approximation of mapping the right hand sides residuals of the original set of equations to searched parameters. A population of individuals is used for building such approximation. The shape, location and size of this population is adaptively changed during the inversion depending on the convergence of the solved problem. ANNIT has been thoroughly tested by using a set of standard problems and also by using selected geophysical problems (localization of the earthquake hypocenter, magnetotelluric inversion, inversion of group velocities of surface waves etc.).
|
|
| |
host ::
RSS.