|
|
Population trends of wetland birds in Europe
Karasová, Lucia ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Musil, Petr (oponent)
Vodné vtáctvo a jeho štúdium získalo v priebehu posledných desaťročí mnoho záujemcov z radov odborníkov, ale aj verejnosti. Historické záznamy o početnosti vodného vtáctva umožnili analýzu populačných trendov a identifikáciu potenciálnych aberácií. Európa je dôležitým regiónom pre mnohé hniezdiace a zimujúce druhy a poskytuje široké spektrum vhodných biotopov počas celého roka. Viaceré druhy kačíc, potáplice, ale aj brodivé, bahniaky, či kormorány vykazovali dlhodobo stabilné alebo rastúce populačné trendy. Najviac klesajúci trend bol zaznamenaný u niektorých potápavých kačíc, potápiek a bahniakov hniezdiacich na lúkach. Napriek správam o zjavnom poklese populácií vodného vtáctva je identifikácia ekologických príčin zložitá v dôsledku rôznorodých charakteristík širokého spektra druhov vodného vtáctva, a preto je štúdium tejto tematiky veľmi obšírne a komplikované. Z uvedených ekologických faktorov má strata vhodných biotopov najnegatívnejší vplyv na bahniaky, zatiaľ čo zmena klímy môže súvisieť s presunom hniezdisk a zimovísk. Úbytok početnosti vtákov hniezdiacich na vlhkých lúkach bol najviac ovplyvnený moderným poľnohospodárstvom a v súčasnosti sú ich populácie ohrozené. KĽÚČOVÉ SLOVÁ mokraďové vtáky, nespevavce, populačná dynamika, Európa, ochrana prírody
|
|
|
Dynamika populace střevličky východní v povodí řeky Stropnice
KABRT, Matěj
Tato práce pojednávala o vývoji populační dynamiky střevličky východní v řece Stropnici. Bylo sledováno, jak se tato dynamika vyvíjela v závislosti na charakteristikách a abiotických faktorech vybraných lokalit. Odlovy probíhaly v letech 2022-2023. Tato práce také pojednávala o biologii, šíření a negativním vlivu střevličky východní na ostatní rybí druhy. Metodika této práce se zabývala popisem jednotlivých lokalit a negativních faktorů na ně působících. Dále obsahuje informace o vlastním ichtyologickém průzkumu a jeho provedení. Veškeré údaje o odlovených rybách a z nich vypočtené hodnoty a vytvořené grafy byly shrnuty v kapitole výsledky. V diskuzi této práce byly blíže popsány výsledky mého průzkumu ve spojitostech s vlastnostmi jednotlivých habitatů a faktory působících na řeku. Závěry mého pokusu byly porovnány s předešlým ichtyologickým průzkumem této řeky, ale také s ostatními pracemi, které se zabývaly problematikou šíření střevličky východní. Mnou zjištěné údaje byly podobné závěrům ostatních autorů.
|
|
| |
|
|
Spojitý jednodruhový populační model v biologii
Kozubík, Lukáš ; Čermák, Jan (oponent) ; Štoudková Růžičková, Viera (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je shrnutí některých spojitých jednodruhových populačních modelů včetně ilustrace jejich aplikace. První kapitola se zabývá popisy základních populačních modelů včetně krátkého představení jejich autorů. Druhá kapitola se zaměřuje na modely se zpožděním. Nachází se v ní taky ukázka možnosti vyřešení jednoduchého modelu se zpožděním pomocí programu Matlab. V poslední kapitole je uvedena aplikace modelů na reálných datech.
|
|
|
Dlouhodobé populační trendy urbánních ptáků v Evropě a České republice
Grünwald, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Urbanizace je jedním z nejdůležitějších procesů provázejících lidskou civilizaci a zároveň neodvratně účinkuje na ekologická společenstva. Nejlépe prozkoumanou skupinou organismů ve vztahu k urbanizaci jsou ptáci. Různé druhy ptáků mají odlišnou schopnost se na život ve městech adaptovat, takže pro ně urbanizace funguje jako určitý environmentální filtr. Města se přitom velmi dynamicky mění, a proto se může také upravovat charakteristika tohoto environmentálního filtru, což by se mohlo projevit ve změnách početnosti druhů žijících v městském prostředí. Lze předpokládat, že doba, po kterou druh ve městech žije, bude mít vztah k jeho populačním změnám, konkrétně že druhy, které města kolonizovaly dříve, v současnosti vlivem proměn městského prostředí ubývají, zatímco noví kolonizátoři přibývají. Získal jsem trendy 95 běžných urbanizovaných druhů ptáků od roku 2000 do roku 2016 v 16 evropských zemích. Za pomoci místních ornitologických expertů jsem získal údaje o době urbanizace každého z těchto druhů v každé zemi a za odfiltrování vlivu devíti dalších ekologických znaků jsem k sobě tyto dvě proměnné vztáhl. Populační trendy ptáků měly statisticky průkazný vztah k době urbanizace, přičemž druhy urbanizované dříve ubývaly, zatímco nedávno urbanizované druhy přibývaly. To může být zapříčiněno např. tím,...
|
|
|
Suplementace kachny divoké a jejich vliv na volně žijící populace
Pechmanová, Hana ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Kreisinger, Jakub (oponent)
Kachna divoká (Anas platyrhynchos) je velmi oblíbeným druhem pernaté zvěře. V mnoha státech, především v Evropě a Severní Americe, se stal krotký odchov kachen divokých a jejich vypouštění běžnou praxí mysliveckého managementu. Cílem těchto suplementací je navýšení možností lovu tohoto druhu. Každoročně jsou tak vypuštěny přes tři miliony jedinců. Cílem této práce je zhodnocení a přehled možných vlivů vypouštěných jedinců kachny divoké na volně žijící populace tohoto druhu. Suplementace kachny divoké představují hrozbu pro genetickou identitu a variabilitu volně žijících populací a potenciálně tak mohou vést ke změnám morfologie i behaviorálních projevů. Chovy mohou být možným zdrojem mnohých patogenů, suplementace tak mohou vést k přenosu těchto patogenů mezi volně žijící populace. Výše zmíněné faktory tak mohou potenciálně ovlivňovat fitness a populační dynamiku volně žijících populací kachen divokých. Krátce je zmíněn i vliv na ostatní druhy a okolní prostředí. Této problematice nebyla doposud věnována dostatečná pozornost. Ke zhodnocení, do jaké míry k těmto procesům doopravdy dochází, jsou tedy zapotřebí další studie a důkladný monitoring.
|
|
|
Populační dynamika zrzohlávky rudozobé (Netta rufina)
Poláková, Klára ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
Práce se zabývá dlouhodobými i krátkodobými změnami početnosti zrzohlávky rudozobé (Netta rufina) na Třeboňsku. Jedná se o dlouhodobě přibývající a zároveň šířící se druh v ČR. Do sledované oblasti přilétá zrzohlávka rudozobá zřejmě ve dvou vlnách v dubnu a květnu. Koncem hnízdní sezóny (od července) se pak početnost ve sledované oblasti snižuje. Nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími preferenci prostředí byly rozloha vodní plochy a litorálních porostů (v předhnízdní době) a průhlednost vodního sloupce (zejména pro rodinky, mláďata a adulty v pohnízdní době). V letech s vysokou početností zrzohlávek na počátku hnízdní sezóny byl zjištěn nízký počet rodinek na 1 samici. Zároveň však v těchto letech narůstala frekvence hnízdního parasitismu. Klíčová slova: Netta rufina, zrzohlávka rudozobá, populační dynamika, kachny, hnízdění, početnost, hnízdní parazitismus, jižní Čechy
|
|
|
Vliv prostředí na vnitrodruhové rozdíly ve změnách početnosti polních ptáků
Hanzelka, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Populace polních ptáků v Evropě dlouhodobě ubývají. Hlavním důvodem poklesu by mohla být intenzifikace zemědělství a pěstování řady plodin méně vhodných pro hnízdění. Proto jsem se zabýval vývojem početnosti polních ptáků v různých biotopech na území České republiky za období 1982-1990 a 1990-2010. V rámci jednotlivých druhů jsem předpokládal odlišné trendy početnosti v závislosti na rozdílech v obhospodařování krajiny v nížinách a ve středních polohách před a po roce 1990. Předpokládaný vliv intenzivního zemědělství v nížinách do roku 1990 se projevil významným poklesem populací čejky chocholaté a strnada obecného. Vliv méně intenzivního hospodaření ve středních polohách se potvrdil spíše u druhů keřů a stromů než u polních specialistů. Po roce 1990 měl předpokládaný pokles intenzity zemědělství nížin způsobit zmírnění úbytku početnosti, k čemuž pravděpodobně došlo, ale přesvědčivé porovnání trendů početnosti mezi oběma obdobími nebylo u většiny druhů z důvodů nedostatku dat možné. Naopak zesílení úbytku početnosti ptáků ve středních polohách po roce 1990, které mělo být reakcí na zarůstání orné půdy, se nepotvrdilo. Populace tam byly stabilní či narůstaly a to v případě jak polních specialistů, tak druhů keřů a stromů. Dále jsem terénním výzkumem zjišťoval vliv výšky a typu plodiny (jarní, ozimá)...
|
|
|
Prostorové korelace v populační dynamice lýkožrouta smrkového (Ips typographus): Příklad užití Mantelova testu
Šimera, Ondřej ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Lýkožrout smrkový (Ips typographus L.) je nejběžnějším a nejhojnějším druhem brouka z čeledi Scolytidae v evropských lesích a zároveň nejzásadnějším biotickým faktorem způsobujícím disturbance, čímž zcela zásadně ovlivňuje lesní ekosystémy. V poslední době je tak předmětem velkých diskuzí, jaký management zvolit pro získání optimální rovnováhy mezi ekonomickými, turistickými a přirozenými hodnotami lesa. Mnoho studií ukazuje pozitivní vliv kůrovcových kalamit na přirozenou obnovu lesa a biodiverzitu. Je těžké stanovit, zda jsou tyto gradace pravidelné či nikoli, protože existuje veliké množství faktorů, které je mohou vyvolat. Avšak právě pomocí těchto faktorů můžeme predikovat šance vzniku náhlých populačních explozí. Jedním z těchto způsobů je monitorování přilehlých míst s výskytem kůrovce, protože populační dynamika sousedících oblastí vykazuje určitou míru synchronizovanosti. Za tímto účelem lze provést vícero matematických modelů, například Mantelův test, který stanovuje míru korelace mezi dvěma maticemi. Klíčová slova: Lýkožrout smrkový, Ips typographus, populační dynamika, prostorové korelace, Mantelův test
|
|
|
Vliv pastvy a seče na vegetaci suchých trávníků v NPP Kaňk u Kutné hory
Pechová, Tereza ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Čiháková, Kateřina (oponent)
Travinná společenstva jsou přirozenou součástí naší krajiny. Většinou však vznikla nebo byla udržována za přispění člověka. Jejich ponechání přirozenému vývoji tak znamená jejich zánik. Jako vhodný způsob obhospodařování se dnes často doporučuje pastva nebo kosení lokality. Tato práce vznikla jako odpověď na zavádění obhospodařovacího managementu v NPP Kaňk u Kutné Hory a jejím cílem je příprava na monitorování pastvy a seče, které budou na lokalitě probíhat od roku 2010.
|
host ::
RSS.