|
|
Funkční stav mléčné žlázy v závislosti na způsobu zaprahnutí dojnic
KOSOVÁ, Vendula
Způsob zaprahování dojnic významně ovlivňuje celkový průběh období stání na sucho, funkční stav mléčné ţlázy a výskyt mastitid v první fázi laktace. V posledních letech vzrůstají obavy z antimikrobiální rezistence a to vede k poţadavkům na redukci antibiotik v chovech hospodářských zvířat. Snaha o sníţení spotřeby antibiotik se dotýká i způsobu zaprahování dojnic. Jako vhodnou alternativou plošného zaprahování antibiotiky, které bylo běţnou praxí na většině farem v České republice, se jeví selektivní metoda zaprahování. Cílem bakalářské práce bylo zpracování zaznamenaných údajů o zaprahnutých dojnicích a jejich následné porovnání za účelem zhodnocení různých způsobů zaprahnutí mléčné ţlázy. Sběr dat probíhal v zemědělském podniku Agrodam Hořepník, v období od září 2020 do října 2021 a celkem pojednává o 398 dojnicích. Porovnávané způsoby zaprahování byly: zaprahování s pouţitím antibiotického přípravku Orbenin a strukové zátky Orbeseal, kombinace antibiotického přípravku Orbenin, strukové zátky Orbeseal a bylinného doplňku stravy Herba Dry, zaprahování s pomocí strukové zátky Orbeseal s bylinným doplňkem stravy Herba Dry a varianta samotné strukové zátky Orbeseal. Antibiotická terapie zaprahování dojnic měla nejefektivnější výsledky při porovnávání PSB před zaprahnutím a po otelení. Avšak i přes to, ţe za pouţití alternativních metod nebylo dosaţeno stejně příznivých výsledků, jako tomu bylo při aplikaci antibiotik, jeví se jejich pouţití u dojnic s nízkým PSB jako účinné.
|
|
|
Hodnocení výživy a metabolismu dojnic na základě výsledků vyšetření bazénových a individuálních vzorků mléka
Dubová, Kateřina
Cílem práce bylo vyhodnocení výsledků vyšetření bazénových a individuálních vzorků mléka odebíraných v rámci kontroly užitkovosti v průběhu jednoho roku, korelační analýza vzájemných vztahů mezi vyšetřovanými parametry mléka a korelační analýza vztahu složení mléka a hodnot teploty vzduchu. Dalším cílem bylo porovnání výsledků vyšetření mléka z kontroly užitkovosti mezi prvotelkami a dojnicemi na vyšších laktacích a také využití vyšetření mléka v hodnocení poruch zdravotního stavu dojnic. Hodnocení výživy a metabolismu z bazénových a individuálních vzorků za období 4/2016 až 3/2017 bylo prováděno v Zemědělském družstvu Dušejov, kde je v nynější době ustájeno celkem 480 dojnic převážně holštýnského skotu. Z porovnání výsledků bazénových a individuálních vzorků byl zjištěn nejvýznamnější rozdíl u počtu somatických buněk (12 %) a obsahu močoviny (18%) v mléce. U ostatních parametrů byly rozdíly minimální. Na základě statistického porovnání individuálních vzorků od prvotelek a dojnic na 2. a vyšší laktaci by zjištěn rozdíl (P < 0,001) v dojivosti (prvotelky o 17,2 % méně). U prvotelek byla zjištěna také průkazně nižší produkce tuku a vyšší koncentrace laktózy. Na fakt, že prvotelky mají zdravější mléčnou žlázu, ukazuje rozdíl (P < 0,001) v počtu somatických buněk. Z výsledků korelace jednotlivých složek individuálních vzorků mléka byl zjištěn nejužší vztah mezi poměrem tuku s laktózou a obsahem tuku (r = 0,95) a vztah kyseliny citronové s acetonem (r = 0,76). Nejvýznamnější negativní vztah byl zjištěn u dojivosti s laktačním dnem (r = -0,65) a dojivosti s koncentrací tuku (r = -0,57). Sledování ukázalo, že teplota prostředí ovlivňuje koncentraci tuku, bílkovin (r = -0,88) i laktózy (r = -0,80). Se zvyšující se teplotou se zvyšuje riziko ketóz, což potvrzuje výsledek vztahu teploty s koncentrací acetonu a betahydroxybutyrátu v mléce (r = 0,87, resp. 0,85). Na základě využití poměru tuku s bílkovinou, jako vhodného ukazatele vlivu výživy na metabolismus zvířete bylo zjištěno, že téměř polovina hodnoceného stáda je ohrožena acidózou bachorového obsahu. Se stoupajícím rizikem vzniku acidózy stoupá i počet léčení mastitid v chovu (r = 0,72; P < 0,01) a s výskytem zánětu paznehtů (r = 0,45), který však není při tomto počtu proměnných průkazný. Ketózou je dle výsledků vyšetření individuálních vzorků mléka ohroženo průměrně 5 % stáda. Pozitivní korelace byla zjištěna také mezi výskytem zadržení lůžka a ketózami (r = 0,82; P < 0,01).
|
|
|
Vliv vnějších činitelů na výskyt mastitid u dojnic
Valíčková, Daniela ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vliv farmy, pořadí laktace, měsíc a rok otelení na % výskyt a četnost mastitid u dojnic. Dále byla hodnocena účinnost preventivních opatření především, ošetřovatelské práce a technologie chovu. Hodnocení bylo prováděno v letech 2014 - 2015 ve dvou farmách, nacházejících se na Slovenku s chovem plemene slovenský strakatý skot. Údaje o výskytu mastitid byly získány z evidence veterinárních záznamů léčby mastitid a zaprahování dojnic. Informace o počtu somatických buněk jsem převzala z plemenářského informačního systému Slovenské republiky. K vyhodnocení dat byl použit statistický program SAS 9.3 (SAS/STAT 9.3, 2011). Pro stanovení základních parametrů souborů byly využity procedury MEANS a UNIVARIATE. Sledované ukazatele byly hodnoceny základní statistiky byli hodnoceni pro obě farma dohromady spolu.
Z celkového počtu 514 dojnic, byl v průměru výskyt mastitid zaznamenán ve 29,77%, při průměrné délce léčby 1,94 dne a v průměru byly dojnice na 2,81 laktaci. Četnost výskytu mastitid byla v průměru 0,51 krát, nejvyšší frekvence výskytu zánětu mléčné žlázy dosáhla až 6x.
Byl prokázán statisticky významný vliv četnosti mastitidy na % výskyt mastitid (P <0, 001). Procento výskytu mastitid je prokazatelně ovlivněno farmou (P<0,001), rokem a měsícem otelení (P<0,001) i pořadím laktace (P<0,001). Na četnost mastitid má značný vliv farma (P<0,001), měsíc a rok otelení (P<0,001).
Procento výskytu mastitid dosahovalo nejvyšší hodnoty na 5. a další laktaci (68,49 %) a nejnižší % výskyt mastitid byl zaznamenán na 1. laktaci (45,98 %). Četnost výskytu mastitid byla nejvyšší na 5. a dalších laktacích (1,19x) a nejnižší na 1. laktaci (0,81x).
Procento výskytu mastitid bylo za sledované období vyšší na farmě PD Mestečko (66,06 %) a nejnižší na farmě PD Dolná Mariková (48,96 %). Průkaznost na hranici statistické významnosti rozdílu (P < 0,01) byla mezi % výskytu mastitid a oběma farmami.
Četnost výskytu mastitid byla vyšší na farmě PD Mestečko (1,22x) naproti tomu nejnižší na farmě PD Dolná Mariková (0,82x). Statisticky průkazný rozdíl (P < 0,01) byl mezi četností výskytu mastitid a farmami PD Mestečko a PD Dolná Mariková.
V měsíci duben byl procentický výskyt mastitid nejvyšší (79,05 %), nejnižší výskyt byl v listopadu (34, 30%). Četnost mastitid byla nejvyšší v březnu (1,51x), nejnižší byla zaznamenána v měsících listopad a prosinec (0,63x).
Procentický nejvyšší výskyt mastitid (99,92 %) byl zaznamenán v roce otelení 2013. Nejnižší výskyt mastitid byl v roku 2015 (19,92 %). Četnost výskytu mastitid byla nejvyšší v roce 2013 (1,92x) a nejnižší v roce 2015 (0,33x).
|
|
|
Vliv robotizovaného dojení na produkci a kvalitu mléka
Houšková, Veronika ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Předmětem této práce bylo zhodnocení vlivu robotizovaného dojení na produkci a kvalitu mléka ve stádě českého strakatého skotu na Rodinné farmě Suchý v období od ledna roku 2014 do prosince roku 2015.
Hypotéza: Robotizované dojení zhoršuje reprodukční ukazatele krav a onemocnění končetin.
Při vyhodnocování mléčné užitkovosti a reprodukčních ukazatelů dojnic v jednotlivých letech byla potřebná data získávána z kontrolních listů krav zpracovaných při pravidelných kontrolách užitkovosti, prováděných společností Natural spol. s.r.o a vybrané údaje z Analýzy stáda registrovaného v plemenné knize českého strakatého skotu, vypracované Českomoravskou společností chovatelů a.s. Statistické vyhodnocení bylo zpracováno a vyhodnoceno pomocí programu Microsoft Office Excel a statistického programu SAS 9.3 (SAS/STAT 9.3, 2011).
Při vlivu pořadí laktace bylo zjištěno u některých ukazatelů jejich silné ovlivnění. Jak u stáje A, tak u stáje B, byla pozorována pozitivní závislost mezi pořadím laktace a produkcí mléka v kg (r= 0,123 stáj A, r= 0,289 stáj B na hladině významnosti P<0,001). Ve stáji A byla mléčná produkce vyšší ve druhé a další laktaci o 1 165 kg oproti první laktaci (6 835kg). V robotizované stáji byla produkce mléka významně vyšší ve druhé laktaci, a to o 2 221kg (7 285kg). Další pozitivní závislost byla zjištěna mezi pořadím laktace a počtem somatických buněk (r= 0,556 stáj A, a r= 0,669 stáj B na hladině významnosti P<0,001). V původní stáji byly naměřeny počty somatických buněk opět vyšší ve druhé a vyšší laktaci, a to 388 x 1000/ ml. Totožný výsledek byl zjištěn i u stáje B s dojícím robotem. Vyšší počet somatických buněk byl vysledován ve druhé a vyšší laktaci (282 x 1000/ ml), tedy nižší hodnota o 138 x 1000/ ml oproti první laktaci. Při sledování vlivu pořadí laktace na kvalitativní ukazatele, byla prokázána negativní závislost pouze u obsahu tuku a obsahu laktózy.
Po vyhodnocení vlivu pořadí počtu laktačních dní, bylo zjištěno pozitivní ovlivnění produkce mléka v kg (r= 0,923 stáj A, a r= 0,885 stáj B na hladině významnosti P<0,001). U obou stáji byla zjištěna nejvyšší užitkovost na vrcholu laktace (24,6 kg u stáje A, 27,19 kg u stáje B). Dále byl zaznamenán kladný vliv počtu laktačních dní na obsah bílkovin v mléce (r= 0,253 u stáje A, a r= 0,100 u stáje B na hladině významnosti P<0,001). Nejvyšší procento bílkovin bylo naměřeno, jak u původní stáje A (3,385%), tak u robotizované stáje B (3,365%) v první laktační fázi 1- 40 dní. Naopak negativně ovlivnil počet laktačních dní obsah tuku, laktózy a somatických buněk v mléce.
V této práci byly hodnoceny též reprodukční ukazatele. V robotizované stáji byly zjištěny lepší hodnoty u mezidobí, servis periody a zabřezávání krav po 1. inseminaci. Oproti tomu ve stáji s tandemovou dojírnou byly dosaženy lepší výsledky u zabřezávání jalovic po 1. inseminaci i zabřezávání jalovic po všech inseminacích, inseminační index a procento zabřeznutí krav po všech inseminacích.
Z výše zmíněných výsledků vyplývá, že hypotézu nelze plně potvrdit či vyvrátit. Lze potvrdit tu část hypotézy, která předpokládá, že robotizované dojení zhoršuje zdravotní stav končetin. Nelze však potvrdit druhou část hypotézy, a to zhoršení reprodukčních ukazatelů. U většiny reprodukčních ukazatelů krav bylo zjištěno výrazné zlepšení u dojení pomocí robota.
|
|
|
Prevence mastitid a faktory ovlivňující počet somatických buněk v mléce
Lebedová, Šárka ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Stádník, Luděk (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na mastitidy, neboli záněty mléčných žláz ve stádech dojného skotu a na somatické buňky v mléce.
Na začátku je popsána mléčná žláza a složení mléka. Poté charakteristika mastitid a jejich rozdělení dle typických projevů, tedy subklinické a klinické formy. Záněty mléčné žlázy patří mezi jedny z vysoce nákladných onemocnění krav, proto jsou v práci uvedeny ekonomické důsledky, mezi které patří negativní kvalitativní změny mléka, snížení syntézy mléka, finanční náklady na veterinární léčbu a léky, vyšší intenzita vyřazování dojnic z produkční skupiny. Dále je uveden přehled patogenů a charakteristika nejčastějších původců mastitid. Popsány jsou i funkce imunitního systému mléčné žlázy a mechanismy, které probíhají v mléčné žláze při proniknutí patogenů, jejichž úkolem je zničit mikroorganismy. Jsou popsány 3 hlavní rizikové faktory: patogen, vnější prostředí, dojnice, jejichž vzájemné působení je podmínkou propuknutí zánětu. Následuje přehled preventivních opatření, která zahrnují dojení, dezinfekci struků, ustájení, výživu, zaprahování dojnic a možnosti selekce na rezistenci vůči mastitidám. Poté jsou uvedeny metody diagnostiky zánětů mléčné žlázy, kde se zjišťuje počet somatických buněk, koncentrace enzymů a laktózy. Dále je popsána léčba subklinické, klinické mastitidy a prevence výskytu rezistence na antibiotika.
Závěr práce je věnován somatickým buňkám, které jsou především tvořeny bílými krvinkami a epitelovými buňkami. Mezi faktory ovlivňující množství somatických buněk patří: patogeny a úroveň infekce, produkce mléka, věk dojnic a fáze laktace, vliv roční doby a další. Nejvíce se na množství somatických buněk projevuje přítomnost patogenů v mléce, protože vyvolávají zánět, který je doprovázen migrací bílých krvinek z krve do mléka.
|
|
|
Genetické poruchy zdraví skotu
NOVÁKOVÁ, Petra
Hlavním cílem práce je shrnout a popsat možnosti zlepšování genetické odolnosti dojnic proti zánětu mléčné žlázy za pomoci genetické selekce. Snaha odhalit veškeré genetické parametry mastitidy je obtížné a dlouhodobé výzkumy genů souvisejících s onemocněním jsou teprve na začátku. První část je věnována popisu mastitid, které jsou jedním z hlavních zdravotních problémů v chovu dojného skotu a mají mnoho negativních dopadů. Dále jsou uvedeny vybrané geny, které se prozatím vědcům podařilo spojit s nemocí.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.