|
|
Péče u dětí s poruchami autistického spektra v domácím prostředí
FLORIÁNOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá péčí u dětí s poruchami autistického spektra (PAS) v domácím prostředí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je zmíněn historický vývoj, klasifikace, charakteristika, etiologie vzniku, klinický obraz, diagnostika a terapie poruch autistického spektra. Nejdůležitější kapitolou teoretické části je však rodina a péče v domácím prostředí. Je zde popsána rodina a dítě s PAS, dále pak homesharing, potřeby, role dětské sestry při péči a specifika v oblasti sebepéče. Praktická část a cíle jsou zaměřeny na specifika péče v domácím prostředí, na potřeby dětí s poruchami autistického spektra a na to, jakým způsobem se dětská sestra zapojuje do péče. Pro realizaci výzkumu byla využita metoda kvalitativního šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů s osmi matkami a se dvěma dětskými sestrami. Rozhovory byly anonymně nahrávány na diktafon a poté přepsány do písemné formy. Výsledky šetření byly kódovány pomocí metody "tužka a papír", následně bylo vytvořeno devět kategorií a několik podkategorií. Konkrétně byly vytvořeny tyto kategorie: Zjištění diagnózy, Informační zdroje o péči, Péče v domácím prostředí, Homesharing, Reakce na změny a neznámé osoby, Komunikace, Potřeby, Specifika péče v domácím prostředí a Dětská sestra a péče u dětí s PAS. Výsledky jsou rozděleny do přehledné tabulky a schémat. Z výzkumného šetření vyplynulo, že péče u dětí s PAS je v domácím prostředí individuální a mnohdy náročná. Matky také uváděly, že nejsou spokojeny s informovaností o péči v domácím prostředí, protože je nikdo o této problematice neinformoval. Nejčastějším problémem je sebepéče, kdy většina dětí s PAS potřebuje ve všem dopomoct, ať už jde o oblékání, stravování, toaletu či hygienu. Dalším specifikem při péči je i přecitlivělost, například na různé barvy, tvary nebo materiál. Komunikace s těmito dětmi je také náročná, jelikož komunikují především neverbálně či vizuálně pomocí záštitných předmětů. Specifikem pro děti s PAS je i dodržování rituálů před spánkem či při stravování. Děti s PAS mají biologické, sociální a psychické potřeby. V mnoha případech ale biologické potřeby nepociťují, a tak je hlídají jejich rodiče. Dětské sestry se na péči podílejí tak, že rodiče edukují a snaží se je ve všem podporovat. Pokud dítě s PAS navštíví ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost nebo ordinaci zubního lékaře, sestra se snaží vždy respektovat jeho rituály.
|
|
|
Monitorování obytného prostředí v domě
Dlugoš, Daniel ; Ježek, Michal (oponent) ; Staněk, Kamil (vedoucí práce)
V naší práci se snažíme o vytvoření malého, nabíjecího a přenosného zařízení snímající teplotu, vlhkost, barometrický tlak, prachové částice, koncentraci oxidu uhličitého a VOC. Monitor kvality ovzduší dokáže s určitou spolehlivostí měřit fyzikální veličiny, se kterými se setkáváme v každém vnitřním prostředí, vyhodnotit je a zobrazit uživateli. Senzory, modul datového úložiště a OLED displej jsou rozmístěny na PCB desce vyrobené na míru.
|
|
|
Porod doma očima žen
DVOŘÁKOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá pohledem žen na porody v domácím prostředí a na jejich vlastní zkušenosti s porodem doma. V teoretické části je charakterizována problematika domácích porodů, jejich výhody, nevýhody, komplikace, a především role porodní asistentky během porodu a v období po porodu v domácím prostředí. Je zde objasněn i legislativní rámec domácích porodů v České republice. V praktické části bakalářské práce byly vymezeny 2 cíle. Zjistit, jaké jsou nejčastější důvody volby žen pro porod doma a jakým způsobem se ženy na tento porod připravovaly. K výzkumnému šetření byla využita metoda kvalitativního výzkumu. Pro praktickou část bakalářské práce byl zvolen kvalitativní výzkum pomocí polostrukturovaných rozhovorů se ženami, které alespoň jednou plánovaně porodily v domácím prostředí. Výběr výzkumného souboru byl uskutečňován pomocí metody sněhové koule. Rozhovory s informantkami probíhaly v únoru a březnu 2024. Rozhovory byly nahrávány na diktafon, následně přepsány a poté analyzovány pomocí metody tužka papír. Celkem byly vytvořeny 3 hlavní kategorie a 15 podkategorií. Z výzkumného šetření vyplývá, že rozhodnutí informantek pro porod doma ovlivnilo více důvodů. Byly to zejména osobní negativní zkušenosti informantek se zdravotnickým personálem, nekorektní přístup a komunikace, jiné chovaly vůči lékařům či zdravotníkům nedůvěru. Dále informantky zmiňovaly významnost zachování přirozenosti porodu bez zbytečných intervencí a respektování jejich přání. Z výzkumného šetření je také patrné, že se ženy na porod nepřipravovaly o nic více než na porod v porodnici. Velká část informantek se připravovala zejména samostudiem o porodu a vyhledávání informací k přirozenému porodu v odborné literatuře i na internetu. Pro téměř všechny informantky bylo důležité si zajistit komunitní porodní asistentku. Informantky také uváděly, že v průběhu těhotenství docházely na pravidelné kontroly ke své porodní asistentce a konzultovaly s ní svoje vize o porodu. Bakalářská práce by mohla být přínosným materiálem jak pro laickou, tak odbornou veřejnost a výsledky by mohly být prezentovány na konferencích pro porodní asistentky.
|
|
|
Využití senzorických dat pro odvození stavu prostředí
Sakin, Martin ; Korček, Pavol (oponent) ; Viktorin, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou, popisem a možným využitím senzorových dat ze systému inteligentní domácnosti. Dále je popsán inteligentní systém BeeeOn, který slouží jako zdroj senzorových dat, a možnosti rozšíření tohoto systému o automatizační úlohy. Následuje analýza všech všech měřených fyzikálních veličin, jejich vlastnosti a vliv na člověka. Zjištěné výsledky z naměřených dat byly využity k vytvoření klasifikátoru, založeném na hlubokých neuronových sítích, k detekování aktuálně probíhajících událostí v domácnosti. Detekované události mohou být využity pro navazující automatizační systém a tím přispět ke zlepšení životních podmínek. V závěru práce jsou diskutovány dosažené výsledky a možnosti pokračování na projektu.
|
|
|
Monitorování obytného prostředí v domě
Dlugoš, Daniel ; Ježek, Michal (oponent) ; Staněk, Kamil (vedoucí práce)
V naší práci se snažíme o vytvoření malého, nabíjecího a přenosného zařízení snímající teplotu, vlhkost, barometrický tlak, prachové částice, koncentraci oxidu uhličitého a VOC. Monitor kvality ovzduší dokáže s určitou spolehlivostí měřit fyzikální veličiny, se kterými se setkáváme v každém vnitřním prostředí, vyhodnotit je a zobrazit uživateli. Senzory, modul datového úložiště a OLED displej jsou rozmístěny na PCB desce vyrobené na míru.
|
|
|
Trénink soběstačnosti osob s roztroušenou sklerózou v domácím prostředí
Fabriková, Anna ; Novotná, Klára (vedoucí práce) ; Rodová, Zuzana (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Anna Fabriková Vedoucí práce: Mgr. Klára Novotná, Ph. D Konzultant práce: Mgr. Eliška Rotbartová Název bakalářské: Trénink soběstačnosti osob s roztroušenou sklerózou v domácím prostředí Abstrakt bakalářské: Tato teoreticko - praktická bakalářská práce se zabývá možnostmi ergoterapie pro zvýšení, případně udržení, soběstačnosti u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) s vyšší mírou neurologické disability (tj. pacienti s EDSS>7). V teoretické části práce je popsáno onemocnění RS, problematika soběstačnosti, paliativní péče a některé možnosti sociálních dávek. Praktická část zahrnuje 3 kazuistiky pacientek Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze. Všechny pacientky absolvovaly 6 individuálních ergoterapií v domácím prostředí. Efekt terapie byl hodnocen pomocí Barthel Indexu, modifikovanou Frenchayskou škálou a pomocí Kanadského hodnocení výkonu zaměstnávání (COPM). Klíčová slova: roztroušená skleróza, ergoterapie, rehabilitace, soběstačnost, všední denní činnosti, domácí prostředí
|
|
|
Poskytování specializované paliativní ošetřovatelské péče v domácím prostředí
ZIMOLOVÁ, Linda
Tato bakalářská práce je zaměřena na specializovanou paliativní ošetřovatelskou péči a zabývá se poskytováním paliativní ošetřovatelské péče nemocným v domácím prostředí. Cílem bakalářské práce na téma Poskytování specializované paliativní ošetřovatelské péče v domácím prostředí bylo zjistit, jaké nejčastější činnosti vykonávají sestry při poskytování paliativní ošetřovatelské péče. Dalšími stanovenými cíli této práce bylo zmapovaní možností rozvoje specializované paliativní ošetřovatelské péče z pohledu sester a zjištění, s jakými překážkami se sestry setkávají při poskytování specializované paliativní ošetřovatelské péče v domácím prostředí. V neposlední řadě tato práce ukazuje koordinaci multidisciplinárního týmu poskytující specializovanou paliativní péči v domácím prostředí. Metodika a výzkumný soubor: Ke splnění cílů byla využita metoda dotazování, realizována prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru se sestrami poskytující specializovanou paliativní péči v mobilních hospicích. Výzkumný soubor tvořilo celkem osm sester. Data byla analyzována otevřeným kódováním, metodou tužka-papír. Analýzou dat vzniklo 5 kategorií a 9 podkategorií. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, sestra poskytující specializovanou paliativní péči v domácím prostředí zastává role poskytovatelky ošetřovatelské péče, edukátorky, manažerky a nositelky změn. Je jedním z nejdůležitějších členů multidisciplinárního týmu a také hlavním článkem mezi lékařem a klientem. Dále bylo zjištěno, že i přes velkou míru fyzické a psychické náročnosti tohoto povolání, na sobě žádná sestra subjektivně nepociťuje známky syndromu vyhoření. Rozvoj specializované paliativní péče sestry vidí v úpravě legislativy, edukaci společnosti zejména v ordinacích praktického lékaře a dále v lepší spolupráci s pojišťovnami. Výsledky pro praxi: Výsledky mohou sloužit jako studijní materiál pro studenty a studentky Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity a dále mohou být informace přínosné při rozhodování a výběru povolání v domácí péči.
|
|
|
Fyzioterapie pacientů po cévní mozkové příhodě v domácím prostředí
NOVÁKOVÁ, Šárka
Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou část a přehledovou studii. Teoretická část je popsaná ve třech kapitolách. První kapitola teoretické části se zabývá cévní mozkovou příhodou. Také popisuje epidemiologii, patogenezi, rizikové faktory, klinický obraz, diagnostiku a léčbu cévní mozkové příhody. Dále se věnuje následkům a prevenci vzniku cévní mozkové příhody. Druhá kapitola se věnuje koordinované rehabilitaci, která je v péči o pacienty po cévní mozkové příhodě klíčová. V této kapitole je dále popsán multidisciplinární tým a jeho práce, instituce poskytující fyzioterapeutickou péči, péče o pacienty a léčebná rehabilitace pacientů po cévní mozkové příhodě a fyzioterapeutické metody využívané v léčbě pacientů, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu. Ve třetí kapitole teoretické části je popsán návrat pacientů do domácího prostředí a obsahuje podkapitolu, ve které je soubor doporučení pro pacienty a jejich rodiny. Pro přehledovou studii bylo vybráno 20 výzkumů, ze kterých byly vytvořeny výsledkové tabulky. V těchto tabulkách je možné nalézt popis fyzioterapeutických technik, které byly v jednotlivých studiích využity, členy multidisciplinárního týmu v domácím prostředí, charakteristiku zkoumaného souboru, frekvenci fyzioterapie a poznámku, která obsahuje téma článku.
|
|
|
Rizika sociálního vyloučení seniorů žijících v domácím prostředí
HŮLKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá riziky sociálního vyloučení seniorů žijících v domácím prostředí. Cílem této práce je zjistit, jaká jsou rizika sociálního vyloučení u seniorů žijících samostatně, a identifikovat důvody, které vedou seniory žijící v domácím prostředí nevyužívat sociální služby. Tato práce je členěna na dvě části - teoretickou a empirickou část. Teoretická část je zaměřena na definování hlavních pojmů týkajících se bakalářské práce. V empirické části byly stanoveny dvě výzkumné otázky týkající se rizik sociálního vyloučení seniorů žijících v domácím prostředí a důvodů, které vedou seniory žijících samostatně nevyužívat sociální služby. Pro získání odpovědí vytyčených výzkumných otázek byla využita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen šesti informanty, kteří byli vybíráni v kombinaci dvou způsobů výběru - metoda sněhové koule a kvótní výběr. Zdravotní stav jako jeden z mnoha rizik může stát za vznikem sociální exkluze seniorů žijících v domácím prostředí. Dále výsledky poukazují na omezené finanční prostředky, sníženou soběstačnost a omezené společenské kontakty. Za možné důvody nevyužívání sociálních služeb můžeme považovat například nízkou informovanost o sociálních službách, jejich sjednávání a finanční ohodnocení, soběstačnost, zajištění případné péče či odvozu okruhem blízkých. Konečné výsledky mohou sloužit ke zvýšení povědomí veřejnosti o rizicích, které vedou ke vzniku sociálního vyloučení. Dále by měly posloužit organizacím poskytující sociální služby jako zpětná vazba pro zvýšení informovanosti o daných poskytovaných službách.
|
|
|
Sociální vyloučení jako determinanta zdraví ve stáří
BASTLOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda a v jakých oblastech (sociální vztahy, zdravotní stav, občanská vybavenost, finanční situace, bydlení, aj.) čelí senioři 65+ žijící v domácím prostředí sociálnímu vyloučení. V teoretické části jsem definovala základní pojmy související s tématem bakalářské práce, které jsem rozdělila do třech částí. V první části jsem se zaobírala zdravotními faktory sociálního vyloučení. V další části jsem se zabývala psychickými faktory sociálního vyloučení a ve třetí části jsem se věnovala sociálním faktorům sociálního vyloučení. V praktické části byly charakterizovány výzkumné otázky, které se týkaly příčin sociálního vyloučení u seniorů 65+ žijících v domácím prostředí a aktivity, které vedou k odstranění sociálního vyloučení u seniorů 65+ žijících v domácím prostředí. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie a metoda dotazování s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl vybrán pomocí techniky Sněhové koule a tvořilo ho sedm seniorů, kteří žili ve vlastní domácnosti v okrese Tábor. Z výzkumu vyplynula souvislost mezi zdravotním stavem a sociálním vyloučením, a to důvodu nepříznivého zdravotního stavu. Výsledky kvalitativního výzkumu budou sloužit jako informační materiál pro populaci seniorů, které se to zejména týká, ale také pro sociální pracovníky a širokou veřejnost.
|
host ::
RSS.