|
|
Briccius Gauske ze Zhořelce v kontextu kamenosochařství poslední třetiny 15. století
Matějka, Milan ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Magisterská práce se zabývá Briciem Gauszkem, kamenosochařem působícím na konce 15. století, který byl zaznamenán v pramenech v Görlitz, Wroclawi a Kutné Hoře. Práce se zabývá připisovaným oeuvrem, které bylo autorovi připsáno během 20. století (Kurt Bimler 1941, Mieczyslaw Zlat 1958) Eva Matějková 1962) a jehož přílišnou šíři kritizovala Michaela Ottová (2007), pomocí katalogizace připisovaných děl (Frauentor v Görlitz, Nikolaitor a radnice ve Wroclavi či Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, ad.) Po katalogové části jsem byl nucen uznat, že předchozí badatelé byli ve svých názorech oprávněni a Mistr Briccius byl vedoucí osobností dílny, která měla výrazný vliv na utváření podoby Wroclawi a Kutné Hory. Následuje menší kapitola zabývající se stylovým východiskem, které nás vede do dílny Jörga Syrlina st. v Ulmu, jak si již povšimla Michaela Ottová (2007).
|
|
|
Náročné kamenické prvky v Parléřovské dílně v evropském kontextu
Pavlíčková, Anna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Chotěbor, Petr (oponent)
Předkládaná práce se zabývá problematikou přenosu inspiračních prvků použitých v katedrále sv. Víta v Praze se zaměřením na visuté svorníky v sakristii katedrály. Na stavbě katedrály sv. Víta se podíleli ve 14. století dva stavitelé - Matyáš z Arrasu a Petr Parléř. Oba tito stavitelé se inspirovali nejvýznamnějšími stavbami tehdejší Evropy a získané zkušenosti uplatnili i na pražské katedrále. Důkladným zpracováním života Matyáše z Arrasu se podařilo definovat tohoto stavitele jako svébytnou osobnost, která při stavbě pražské katedrály používala moderní odvážné tvarosloví a položila základy katedrální architektury v Čechách. Následné zpracování vybraných staveb stavěných v jižní Francii druhé poloviny 13. a první poloviny 14. století předkládá mnoho prvků, které vykazují společné znaky s prvky užitými na katedrále sv. Víta, a umožňuje tak rozšířit inspirační zdroje pražské katedrály. Práce obou stavitelů na sebe navazuje v prostoru tzv. Staré sakristie zdobené dvěma unikátními visutými svorníky. Díky kompletnímu zpracování vzorů z jižní Francie a Alsaska byli objasněny okolnosti vzniku těchto svorníků, zmapovaná cesta jejich přenosu po Evropě a nastíněny další možnosti výkladu jejich tvarosloví. Celá práce je doplněna přehledem mapujícím fungování katedrální huti a rozborem středověké konstrukce...
|
|
|
Pozdně gotické architektonické sochařství na Hrádku v Kutné Hoře
Matějka, Milan ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Práce se zabývá pozdně gotickým kamenosochařským fondem na Hrádku v Kutné Hoře, sídla významného kutnohorského podnikatele. Po zhodnocení dosavadního bádání následuje kapitola o Janu Smíškovi z Vrchovišť a snaží se o vyhodnocení jeho osobnosti jako objednavatele. Čtvrtá kapitola se věnuje stavební historii Hrádku, kterou pro tento účel pouze shrnuje. V části Pozdně gotické architektonické sochařství na Hrádku se práce zabývá detailními popisy jednotlivých skulptur a pokouší se o formání analýzu. U složitějšíchí celků se pokoušío kulturně-historický výklad. V závěru práce dělí jednotlivá díla do skupin na základě kvalitativních a formálních kritérii. KLÍČOVÁ SLOVA Hrádek, Jan Smíšek z Vrchovišť, Kutná Hora, pozdní gotika, architektonické sochařství, Briccius Gauske ze Zhořelce
|
|
|
Smečno a umění pozdní gotiky ve službách Martiniců.
Havránek, Pavel Jaroslav ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Bakalářská práce bude mapovat fond pozdní gotiky z období 1460-1540, tvořený díly spojenými s rezidenčním městem Martiniců, Smečnem. Fond zahrnuje například: zámeckou kapli sv. Anny a její vybavení, Oltář z Ledců, Smečenskou madonu a další. Záměrem je jádro práce založit na průzkumu archivních pramenů a stylovém rozboru uměleckých děl. Dále bude prostor věnován průzkumu dalších osudů děl před i po roce 1918, ve kterém bylo přetrženo působení rodu Martiniců, respektive od r. 1792 Clam-Martiniců, v Čechách, a tedy i na Smečně. Vlivem dějinných událostí se některá díla ze Smečna dostala do jiných míst a různých institucí jako jsou Národní muzeum a Národní galerie v Praze, čímž bylo jejich spojení se Smečnem často přetrženo. Jednotlivá díla se pokusím spojit s konkrétními prostory na Smečně, kostelem Nejsvětější Trojice, zámeckou kaplí sv. Anny a také s objednavatelskou činností rodu Martiniců. Klíčová slova: Smečno, Pozdní gotika, sochařství, řezbářství, Martinicové, Clam-Martinicové, Mistr Doksanské archy
|
|
|
Osada Baba - historie a současnost
Varyšová, Eliška ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Osada Baba - historie a současnost Eliška Varyšová Abstrakt v českém jazyce Anotace Práce Osada Baba - historie a současnost se zabývá fenoménem funkcionalistické výstavní osady v pražských Dejvicích. Protože samotný vznik a evropský kontext kolonie byly shrnuty ve dvou monografických publikacích, autorka se snažila zaměřit svou pozornost na poválečný vývoj a především současný stav jednotlivých domů z hlediska památkové problematiky. Práce je rozdělena do tří částí. První se věnuje zasazení kolonie do evropského kontextu a vzniku osady, okolnostem výstavby a dosaženým výsledkům. Druhá kapitola mapuje osudy domů a lokality od roku 1948 do současnosti a nastiňuje problematiku památkové ochrany kolonie. Poslední část navazuje formou katalogu 10 domů, které představují příklady různého přístupu k domům v osadě, jejich dochování a udržování. Závěrem autorka shrnuje poznatky a snaží se odpovědět na otázku, jak zachovat historickou identitu místa a autenticitu domů jednotlivě i jako celku.
|
|
|
Kostel nanebevzetí Panny Marie v Tismicích
Skolil, Martin ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Patrný, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá románským kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Tismicích. Shromažďuje a hodnotí dosavadní bádání. Nastiňuje historický i kunsthistorický kontext. Podrobně analyzuje stavební typ baziliky a její dekorativní prvky. Práce také otevírá otázky přesnější datace kostela, způsob jeho fundace nebo problematiku přestaveb kostela v pozdějších dobách. Závěrem kostel interpretuje a vsází do dobového kontextu.
|
|
|
Westwerk. Kontextuální analýza předpokladů a smyslu zrodu specifického stavebního prvku a jeho význam pro evropskou sakrální architekturu nejen v karolínském, ale i v následujících obdobích.
Horáček, Michal ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá genezí stavebního prvku, známého jako westwerk (původně německý výraz používá i čeština), a to v architektonických i kulturně-politických souvislostech sledovaných až na práh druhého milénia. Metodologicky je rozdělena do dvou částí. První se věnuje souvislostech architektonickým; po způsobu "vídeňské školy" v pojetí založeném Franzem Wickhoffem se soustřeďuje na "gramatiku" výtvarné formy a zohledňuje i přístup Heinricha Wölflina - před historickým poznáním upřednostňuje promýšlení toho, jak je dílo, v našem případě westwerk, vytvářeno jako stavba. Směřuje tedy od jednotlivostí k obecnému; soustředí se na pohled "zevnitř." Druhá část se naopak inspiruje těmi historiky umění, kteří podstatu uměleckého doporučují poznávat prostřednictvím vnějších vlivů a tedy se zabývají nejprve kulturou, politikou a dalšími vlivy, působícími v určité historické době na produkci uměleckých děl "zvenčí." Tento pohled pak doplňuji z hlediska receptivního přístupu Ernsta Gombricha. Hlavním důvodem vzniku této práce byla nicméně skutečnost, že žádná studie, věnovaná westwerku dosud v českém prostředí nevznikla, přestože tento stavební prvek přinesl nemalou inspiraci i pro sakrální stavby na našem území.
|
|
|
Stavební činnost Aloisie Czernin-Morzinové (1832-1907)
Némethová, Lucie ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Tématem práce je bohatá stavební činnost u hraběnky Aloisie Czernin-Morzinové v Maršově, Vrchlabí a dalších panstvích. Ta zahrnuje stavbu kostelů, kaplí, hospodářských staveb, veřejných budov a přestavby zámeckých objektů. Nejvýraznějšími architekty této skupiny staveb jsou Josef Schulz, Stephan Tragl a Johann Koch. Práce se bude zabývat rovněž podílem Aloisie Czernin-Morzinové na výslednou podobu staveb, jež objednala - podílem celkově dosud odborně nezpracovaným.
|
|
|
Stavebně-historický průzkum venkovské usedlosti Harazim čp. 29 v Rájově (obec Zlatá Koruna)
Facincani, Filip ; Lunger-Štěrbová, Daniela (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce bylo provedení detailního stavebně-historického průzkumu venkovské usedlosti Harazim (Rájov, obec Zlatá Koruna), která je od roku 1958 evidována jako kulturní památka. Průzkum doložil, že nejstarším objektem usedlosti je zděná patrová sýpka, datována do první čtvrtiny 17. století. Stále znatelná trojdílná dispozice obytného stavení je v plném rozsahu minimálně z konce 1. třetiny 18. století. Jak sýpka, tak obytné stavení byly zásadně rekonstruovány kolem roku 1865, kdy došlo k zániku tzv. malého stavení, jehož poznání se stalo dílčím cílem práce.
|
|
|
Fundační aktivita rodu Markvarticů v severních Čechách v kontextu středoevropské architektury 13. století
Panošková, Tereza ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Kubík, Viktor (oponent)
Diplomová práce se zaměří na fundační aktivitu Markvarticů, jednoho z nejvýznamnějších rodů své doby, v oblasti severních Čech. S ohledem na zkoumanou oblast diplomová práce navazuje na autorčinu bakalářskou práci, která se zabývala fundační aktivitou rodu Vartenberků, který vznikl rozrodem již zmíněných Markvarticů. Jádrem práce je v rámci kulturně historického kontextu zhodnocení torzovitě zachovaných staveb a objektů, kde jejich původní podobu setřely pozdější stavební úpravy. Každý objekt, u kterého se do dnešních dob dochovaly relikty původní středověké stavby, bude samostatně popsán a analyzován na základě retrospektivního studia literatury, rozboru hmotných a písemných pramenů. Výsledkem tohoto postupu bude syntéza, zahrnující nástin stavebního vývoje objektů a jejich slohové hodnocení. Tento postup bude aplikován na pozadí historického kontextu, který představují vazby Markvarticů k oblasti severních Čech, ke královskému dvoru a k cisterciáckému, dominikánskému a johanitskému řádu.
|
host ::
RSS.