|
|
Stanovení vybraných bioaktivních látek v hroznech révy vinné
Havlíková, Markéta ; Trachtová, Štěpánka (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce bylo stanovení vybraných bioaktivních látek v hroznech révy vinné a následné porovnání rozdílů mezi jednotlivými vzorky. Byly analyzovány dvě frakce hroznů (slupky a dužina se semeny) 4 odrůd révy vinné – Hibernal, Johanniter, Ryzlink rýnský a Aurelius. Pro stanovení byly použity dvě metody: pro fenolické látky vysokoúčinná kapalinová chromatografie s hmotnostním spektrometrem a pro těkavé látky headspace mikroextrakce na pevnou fázi ve spojení s plynovou chromatografií a hmotnostním spektrometrem. Pro každou z těchto metod byla nejprve vybrána optimální technika extrakce, která byla dále použita pro analýzu všech vzorků. Byla také ověřena linearita metodou vnějšího standardu, pro vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii s hmotnostním spektrometrem byl koeficient spolehlivost R2 v rozsahu 0,9650–0,9989, pro headspace mikroextrakci na pevnou fázi ve spojení s plynovou chromatografií a hmotnostním spektrometrem v rozsahu R2 0,8571–0,9999. Ve vzorcích bylo identifikováno 63 těkavých a 9 fenolických sloučenin. Z nich byly vybrány sloučeniny charakteristické pro hrozny (20 těkavých látek a 5 fenolických látek). Na základě množství sledovaných sloučenin byly mezi sebou porovnány obě frakce hroznu a následně i odrůdy révy vinné. Mezi frakcemi hroznu i napříč odrůdami byly prokázány rozdíly v obsahu vybraných látek, které mohly být pravděpodobně způsobeny geografickým původem vzorků.
|
|
|
Studium profilu senzoricky aktivních látek moravských vín
Havlíková, Markéta ; Slavíková, Zuzana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce bylo stanovení a porovnání profilu těkavých látek vybraných vzorků červených vín původem z Moravské vinařské oblasti. Byla analyzována vína tří odrůd – Frankovka, Zweigeltrebe a Rulandské modré. Pro stanovení těkavých látek byla použita metoda HS-SPME-GC-MS, součástí práce bylo ověření její linearity (R2 v rozmezí 0,829–0,999). Ve vzorcích bylo identifikováno celkem 80 těkavých aromaticky aktivních látek, z nich bylo následně vybráno 23 jako nejvíce zastoupených a charakteristických pro sledované odrůdy. Hlavní pozornost byla věnována odrůdě Frankovka, u níž byla prokázána variabilita v obsahu sledovaných sloučenin nejen v rámci odrůdy, ale i v rámci sledovaných ročníků (2017 vs. 2018).
|
|
|
Památkový postup vzhled neměnící metody odběru vzorku z objektů vysoké hodnoty
Bartůněk, Vilém ; Hrubý, Petr ; Martinec, Marek ; Bíšková, Jarmila ; Havlíková, Markéta ; Hons, David ; Kmošek, Matěj ; Malý, Karel ; Zavřel, Jan
Památkový postup řeší odběr mikrovzorků z povrchu předmětů vysoké kulturní hodnoty, kdy celý proces odběru musí být maximálně šetrný, bez makroskopicky zaznamenatelného vlivu na jejich vzhled. Hlavním cílem je získání vzorků nesoucích co nejkomplexnější část povrchových informací při zachování vzhledu zkoumaných předmětů, což je doloženo fotodokumentací zkoumaných předmětů.
Plný text:  PDF; PDF; PDF
|
|
|
Metodika nové metodologie výzkumu artefaktů pomocí pokročilých metod
Hrubý, Petr ; Bartůněk, Vilém ; Martinec, Marek ; Palounek, David ; Bíšková, Jarmila ; Gašpar, Adam ; Havlíková, Markéta ; Hons, David ; Kapusta, Jaroslav ; Kmošek, Matěj ; Malý, Karel ; Zavřel, Jan
Metodika předkládá analytické metody pokročilého zkoumání archeologických nálezů z různorodých materiálů. Zaměřuje se jak na finančně, časově i instrumentálně více či méně náročné metody, které přinášejí, největší informační přínos pro zkoumání movitých nálezů z různých hledisek. Názorným a přehledným způsobem předkládá u jednotlivých materiálových skupin výzkumné otázky, které lze pomocí pokročilých laboratorních analýz klást, a odpovídajícím způsobem i zodpovídat. Předložená metodika plynule navazuje na „Metodiku předlaboratorní selekce vzorků pro analýzy z velkých souborů“, vytvořenou a certifikovanou v roce 2021 shodným týmem v rámci projektu NAKI II (č. DG20P02OVV007) s názvem „Pokročilé archeometrické metody získávání kvalitních dat k velkým souborům artefaktů“. Předložená metodika se oproti předcházející však neomezuje pouze na nejschůdnější a nejpřístupnější analytické metody, ale naopak zahrnuje převážně pokročilejší a tím pádem finančně, časově, personálně i instrumentálně nákladnější metody, umožňující zisk co největšího množství informací z individuálních vhodně zvolených nálezů, i na úkor případné destruktivity vůči předmětu/vzorku. Informace získané pokročilými metodami slouží například k identifikaci charakteru předmětu, jeho provenience, způsobu jeho výroby a užívání. V mnoha případech je nutné jednotlivé analytické metody vzájemně kombinovat, a tím prohlubovat míru poznání předmětu. Pro řádné vyhodnocení a interpretaci je nutné získané výsledky konfrontovat s dalšími analytickými výstupy obdobných nálezů. Kvalita získaných informací se zásadně odvíjí nejen od vhodně zvolených a kvalitně provedených analýz, ale také od vhodně stanovených a artikulovaných výzkumných otázek, na které mají analýzy pomoci odpovídat. S nevhodně zvolenou výzkumnou otázkou se i sebevětší počet nákladných analýz bude míjet účinkem a neposkytne kýžené výsledky. Proto je nutné apelovat na řádné promyšlení výzkumných otázek před prováděním analýz a až na jejich základě zvolit a nechat provést příslušné analytické zkoumání. Cílovou skupinou předložené metodiky jsou převážně pracovníci archeologických institucí, provádějících terénní archeologické výzkumy a vědecký výzkum založený na studiu archeologického materiálu, dále pracovníci sbírkotvorných institucí v podobě muzeí i univerzit pracující s archeologickými nálezy ve výuce, vědě a výzkumu. Zvláště těm má metodika posloužit jako podklad pro volbu nejvhodnějších a informačně nejpřínosnějších metod, vzhledem k příslušným výzkumným otázkám. Dalšími uživateli jsou techničtí pracovníci a operátoři analytických přístrojů, kteří provádějí základní vyhodnocení surových dat. Pro ně má tato metodika sloužit k alespoň základnímu seznámení se specifiky jednotlivých materiálových skupin archeologických nálezů a výpovědním možnostem v rámci archeologického zkoumání.
Plný text: PDF; PDF
|
|
|
Studium profilu senzoricky aktivních látek moravských vín
Havlíková, Markéta ; Slavíková, Zuzana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce bylo stanovení a porovnání profilu těkavých látek vybraných vzorků červených vín původem z Moravské vinařské oblasti. Byla analyzována vína tří odrůd – Frankovka, Zweigeltrebe a Rulandské modré. Pro stanovení těkavých látek byla použita metoda HS-SPME-GC-MS, součástí práce bylo ověření její linearity (R2 v rozmezí 0,829–0,999). Ve vzorcích bylo identifikováno celkem 80 těkavých aromaticky aktivních látek, z nich bylo následně vybráno 23 jako nejvíce zastoupených a charakteristických pro sledované odrůdy. Hlavní pozornost byla věnována odrůdě Frankovka, u níž byla prokázána variabilita v obsahu sledovaných sloučenin nejen v rámci odrůdy, ale i v rámci sledovaných ročníků (2017 vs. 2018).
|
|
| |
host ::
RSS.