|
|
Adaptace dvouletých dětí v dětských skupinách
Hýblerová, Karolína ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám specifickým vývojem dvouletých dětí. Konkrétně jde o fyzický, kognitivní, sociální a emocionální vývoj. Druhá až třetí kapitola je zaměřena na historii zařazování dvouletých dětí do předškolních zařízení, názory odborníků na to, zda je pro děti vhodný nástup do předškolního zařízení ve věku dvou let, a jaké existují v ČR možnosti zařazení dvouletých dětí do dětského kolektivu. Čtvrtá kapitola se věnuje možnostem, které mají rodiče v ČR, když chtějí umístit své dvouleté dítě do předškolního zařízení. Poslední - pátá kapitola pojednává o adaptaci jako takové. Praktická část diplomové práce začíná stanovením cílů, jimiž jsou analýza adaptačního plánu konkrétní dětské skupiny, zjištění, jak probíhá adaptační období u 11 dětí z konkrétní dětské skupiny, které byly zapojeny do výzkumu. V neposlední řadě je cílem výzkumu přijít na to, co by dvouletým dětem i jejich rodičům mohlo adaptaci do dětské skupiny zjednodušit. Na cestě k naplnění cílů jsem čerpala z docházkových záznamů dětské skupiny, dotazníků od rodičů dětí, a především ze svého zúčastněného pozorování. Dále se věnuji obecným standardům kvality i standardům kvality konkrétní dětské skupiny. Součástí praktické části diplomové práce je i adaptační plán konkrétní dětské skupiny a analýza případových studií 11...
|
|
|
Rozvíjení matematické gramotnosti v chemických úlohách pro střední školy
Břížďala, Jan ; Stratilová Urválková, Eva (vedoucí práce) ; Čtrnáctová, Hana (oponent) ; Klečková, Marta (oponent)
Dizertační práce se zabývá souvislostí mezi stavem matematické gramotnosti u žáků (absolventů gymnázií) a jejich úspěšností při řešení chemických úloh. Zkoumá se, které faktory mají vliv na úspěšné vyřešení zadaných úloh z chemie. Matematická gramotnost je obecně zaváděna jako schopnost aplikovat poznatky z matematiky na reálných příkladech z praxe. V chemii to neznamená pouze schopnost řešit chemické výpočty, ale také třeba popisovat geometrii molekul, číst a správně interpretovat data z grafů, tabulek či schémat apod. Matematická gramotnost je velmi důležité téma, kterým se na mezinárodní úrovni zabývá několik výzkumných šetření (především PISA, TIMSS). Národní strategické dokumenty v oblasti vzdělávání (např. Strategie 2030+) kladou vysoký důraz na propojování učiva s poznatky z reálného života. Aplikace matematických poznatků v chemii tomu odpovídá. Součástí dizertační práce je sestavení didaktického testu, který obsahuje komplexní (průřezové) úlohy z chemie obecné, anorganické, organické a biochemie. Tyto úlohy v sobě kombinují učivo středoškolské matematiky a chemie. Jejich cílem je zjistit, jak jsou žáci schopni zadané úlohy řešit, případně identifikovat příčinu jejich neúspěchů. Didaktický test byl sestaven na základě učiva vymezeného v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia a jeho...
|
|
| |
|
|
Canisterapie v mateřské škole
Mačenková, Jitka ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jakým způsobem je možné zařadit canisterapeutické aktivity pro zdravé děti do programu mateřské školy. Cílem teoretické části bylo popsat specifika vývoje předškolního věku v různých rovinách. Charakterizovat základní pojmy z oboru canisterapie a zmínit obecná pravidla zajišťující bezpečné a hygienické prostředí. Výzkumné šetření probíhalo u dvou různých věkových skupin. Z výzkumu vyplývají rozdíly ve zkušenostech, v reakcích na živé zvíře a v rozvoji vztahů. Rozdílné reakce a prožitky poukazují na potřebu zohlednění věkových specifik při plánování terapeutických aktivit. V průběhu práce byly sledovány přínosy canisterapie na rozvoj dětí v souladu s cíli a výstupy ve vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. K řešení byly použity metody zúčastněného pozorování, rozhovorů a akčního výzkumu. Ověření probíhalo formou realizace připravených canisterapeutických aktivit s následným vyhodnocením cílů a dosažených kompetencí. Výsledky studie naznačují pozitivní vliv canisterapie na celkový rozvoj dětí a podporu schopnosti učení a získávání dovedností v různých oblastech. Tato práce přináší pohled na využití canisterapie jako efektivního nástroje ve vzdělávacím prostředí. KLÍČOVÁ SLOVA canisterapie, děti, vztahy, aktivity, zvíře, fenka
|
|
|
Emilie Fryšová (1840-1920)
Nývltová, Kateřina ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Indrová, Martina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá shrnutím informací o Emilii Fryšové, ženě, mezi jejíž nejdůležitější životní role bych zařadila roli učitelky, etnografky a publicistky. Pro zpracování práce jsem nejprve provedla rešerši k danému tématu, následně jsem zjištěné informace roztřídila podle jejich obsahu, poté jsem je mezi sebou komparovala, a nakonec jsem je analyzovala. Během psaní jsem prověřovala případné nové stopy a odhalovala jsem tak dnes už dávno zapomenuté skutečnosti. Jak je již výše uvedeno, kromě učitelství byla Fryšové blízká hlavně etnografie, v jejímž rámci se zaměřovala především na poznání oblasti jihočeských Blat, které si oblíbila, když začala žít a pracovat v Soběslavi. Pro pochopení kontextu jsem se v prvních dvou kapitolách nejprve rozhodla přiblížit témata, která s Fryšovou v mnohém souvisí, a to život učitelek a počátky etnografie v českých zemích. Hlavní kapitoly práce jsou zaměřené na detailní poznání Fryšové. V třetí kapitole se věnuji jejímu životu jako celku. Ve čtvrté kapitole hlouběji rozebírám její spolkovou činnost, konkrétní aktivity s tím spojené, místa a osobnosti s tím související. V páté kapitole předkládám popis (především) etnografické sbírky, jejíž hrdou majitelkou byla, a s tím spojuji její účast na dobových výstavách a její zapojení do sbírkotvorné činnosti...
|
|
|
Analýza mitochondriálního energetického metabolismu v časných fázích rozvoje Huntingtonovy nemoci
Ďurčeková, Katarína ; Hansíková, Hana (vedoucí práce) ; Kohoutová, Michaela (oponent)
Huntingtonova nemoc (HN) je autozomálně dominantní neurodegenerativní onemocnění charakterizované motorickými, psychiatrickými a kognitivními příznaky. Průměrný věk nástupu HN je 40 let a u postižených osob má toto onemocnění nepříznivou prognózu. Vzhledem k tomu, že dosud není k dispozici kauzální léčba, je současná léčba HN zaměřena pouze na zmírnění symptomů. Klinickému projevu HN předchází asymptomatické období, kdy již probíhají kontinuální biochemické, strukturální a funkční změny na buněčné úrovni. Naše předchozí studie prokázaly poškození mitochondriálních parametrů v lymfocytech a v kultivovaných fibroblastech pacientů s rozvinutou HN. Cílem této práce bylo funkčními metodami charakterizovat základní složky mitochondriálního energetického metabolismu a najít vhodné mitochondriální biomarkery pro sledování progrese HN. Analyzovaný soubor tvořilo 12 linií kultivovaných kožních fibroblastů od pacientů s geneticky prokázanou HN, čtyři pacienti v asymptomatickém, čtyři v časném a čtyři v pokročilém stádiu HN a 4 linie od zdravých osob. Mitochondriální respirace a glykolytická aktivita byly analyzovány pomocí sledování spotřeby kyslíku a změn pH v reálném čase, produkce ATP pomocí luminiscence, metabolický obrat a katalytická aktivita pyruvátdehydrogenasového komplexu pomocí oxidace substrátů....
|
|
|
Edukace kulturního dědictví ve veřejném prostoru aneb Cestou do Národního
Vybíralová, Kateřina ; Sládková, Kateřina (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Cílem diplomové práce je tvorba a následná realizace edukačního programu pro střední školy ve spolupráci s Národním divadlem. Teoretická část diplomové práce navazuje na již vydané metodiky edukace kulturního dědictví a možnosti netradiční interpretace, pomocí kterých nalézá možnosti využití veřejného prostoru pro edukační činnost namísto uzavřeného prostoru kulturních institucí. Dále se teoretická část práce zabývá historickým vývojem české profesionální divadelní scény v Praze mezi léty 1743-1892. Na základě těchto poznatků je realizován edukační program ve veřejném prostoru Starého a Nového města pražského v okolí historické budovy Národního divadla. Edukační program využívá metody popsané v teoretické části práce, tedy geocaching, audioguide a dramatickou hru. Praktická část je ukončena reflexí programu, která proběhla se školní třídou bezprostředně po jeho ukončení. CÍLOVÁ SLOVA Národní divadlo, úniková hra, audioguide, dramatická hra, veřejný prostor
|
|
|
Výzkum materiálních didaktických prostředků používaných ve výuce chemie na základních školách v České republice
Štruplová, Hana ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Hamerská, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se věnuje využívání materiálních didaktických prostředků ve výuce chemie na základních školách v České republice. Výzkum se primárně zaměřil na učební pomůcky a didaktickou techniku z důvodu jejich bližšího vztahu k obsahu, metodám a formám výuky. Zvláštní zřetel byl kladen na využívání učebnic a jejich strukturních komponentů. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké materiální didaktické prostředky se v uvedených vyučovacích hodinách vyskytují, jaká je doba a způsob jejich využívání ve výuce. V rámci používání učebnic měla bakalářské práce za cíl zmapovat, jaké strukturní komponenty učebnic se ve výuce chemie využívají a při jakých tématech. V teoretické části se proto práce zabývá charakteristikou těchto vybraných prostředků, která navazuje na jejich význam ve výuce. Výzkumnou metodou bylo systematické pozorování vyučovacích hodin chemie základních škol v České republice. Analýzou sesbíraných dat bylo zjištěno, že nejvíce se ve vyučovacích hodinách chemie objevovalo využívání tabule, pracovního listu či tištěného materiálu a různého ICT. Učebnice se v rámci výzkumu využívaly ve 21 % sledovaných vyučovacích hodin. Z dat vyplynulo, že na druh využívaného prostředku má vliv i probírané téma. Výsledky výzkumu by mohly posloužit jako podklad pro rozvoj moderní a interaktivní výuky...
|
|
|
Konflikty ve školním prostředí a možnosti jejich řešení i prevence
Holmanová, Marcela ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Školní prostředí je samo o sobě složitým sociálním mechanismem vztahů a vzájemných vazeb. V jednom z pohledů na problém se jedná se o psychologicko sociální a rovněž tak ekonomicko sociální model relací jednotlivců. Nejde jen o komunikační pole mezi dětmi a učiteli a mezi rodiči a učiteli, ale také mezi jednotlivými učiteli a mezi učiteli a vedením školy stejně jako mezi rodiči a vedením školy nebo mezi vedením školy a zřizovatelem a rovněž tak mezi rodiči a zřizovatelem. Kompetence subjektů ve školním prostředí se často ne zcela jednoduše definují. Jde totiž nejen o zmíněný problém psychologicko sociální jistě i o pedagogický a legislativní. Podle různých pohledů na věc je možné nahlížet i na tento fenomén z filozofického hlediska a z kulturně antropologického hlediska. Konflikt patří ke škole jako k instituci dokonce i politicky a historicky. Konflikt jako sociálně kulturní pojem má také obecné i konkrétní řešení. Na konflikt lze nahlížet jako na katarzi v jednání a chování jednotlivců i v rámci společnosti. Pro danou diplomovou práci je vpravdě rozměrem pouze školní prostředí se zaměřením na pedagogy a jejich podporu při řešení konfliktů směrem k žákům a jejich rodičům. Výzkumnou otázkou - hypotézou je možnost řešení konfliktů ve školním prostředí ve smyslu procesu i prevence konfliktu na...
|
|
|
Artefiletika ve skupinové práci ve volném čase
Semecká, Hana ; Hanková, Zdeňka (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem artefiletiky při práci ve volnočasových aktivitách, zaměřeného na vnímavost přírodního prostředí dětmi. Zdrojem vnímání jsou stromy, které přinášejí prostor pro spontánní a organizované výtvarné činnosti. Náhledy do světa stromů dětmi a jejich vnímání rozšiřuje nadějný obzor pro společné zážitky, poznání, emoce a trvalé podněty. V teoretické části uvádím prvními kapitolami pojmy výchova, volný čas, pedagogika volného času s charakteristikou v rámci pedagogického oboru volného času. V kapitole umění popisuji vztah přírody a výchovy jako výchovného prostředku. Kapitolami dětská kresba a výtvarná výchova popisuji aktivity v kontextu Rámcového vzdělávacího programu ve škole a ve volném čase i s přihlédnutím k pojetí J. Slavíka na výtvarnou výchovu. Teoretickou část uzavírám kapitolou artefiletika s důrazem na význam pedagogického díla. Cílem mé bakalářské práce je navrhnout a ověřit artefiletický projekt ve volném čase Vyprávění stromů. Projekt je zaměřen na vnímání stromů dětmi prožitkem při výtvarných aktivitách. Praktická část charakterizuje skupinu dětí, se kterými byl projekt uskutečněn. Popisuje činnosti a realizaci projektu Vyprávění stromů ve volném čase. Východiskem pro návrh projektu je pedagogický deník s činnostmi, zaměřené na vnímavost přírodního prostředí očima dětí.
|
host ::
RSS.