|
|
Mechanismy stojící za nepoměrem pohlaví v prevalenci autoimunitních onemocnění
Ráček, Vojtěch ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Ciferská, Hana (oponent)
Studie prokázaly, že ženy mají obecně silnější imunitní odpovědi než muži. Na druhou stranu jsou díky tomu náchylnější k autoimunitním onemocněním a tvoří až 80 % pacientů. U žen dochází k procesu zvanému inaktivace chromosomu X, jehož výsledkem je epigenetické umlčení jednoho z chromosomů X. Některé X-vázané geny, například TLR7 a CD40L, tomuto mechanismu však mohou v určitých buňkách či tkáních uniknout. Výsledkem toho je nerovnoměrná exprese těchto genů mezi pohlavími, která napomáhá ke vzniku a náchylnosti k autoimunitním onemocněním, jako například systémovému lupusu erythematosus, revmatoidní artritidě a Sjögrenově syndromu. Dalším zajímavým faktorem vysvětlujícím toto nerovnoměrné zastoupení pohlaví je dlouhá nekódující RNA XIST, která je hlavním regulátorem procesu inaktivace. Tato RNA je klíčová pro vznik lupusu a společně s dalšími proteiny, které se podílí na epigenetickém umlčení jednoho z chromosomů X, tvoří ribonukleoproteinový komplex. Mnohé z proteinů tohoto komplexu jsou autoantigeny u celé řady autoimunitních onemocnění a mohou sloužit jako klinické ukazatele pro diagnózu těchto chorob. Ačkoliv mikrobiom a pohlavní hormony také hrají důležitou roli v rozvoji autoimunitních onemocnění, práce je zaměřena zejména na úlohu RNA XIST a unikajících genů. Klíčová slova: autoimunitní...
|
|
|
Role infekce HPV a EBV v etiologii nasofaryngeálního karcinomu a karcinomu děložního čípku
Machů, Jakub ; Vojtěchová, Zuzana (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
Lidské papilomaviry (HPV) jsou společně s viry Epstein-Barrové (EBV) v populaci hojně rozšířené DNA viry podílející se na vzniku a vývoji nádorových onemocnění. Každoročně jsou jen tyto dvě skupiny virů zodpovědné za více jak 600 000 případů nádorů v různých anatomických lokalizacích. Karcinogeneze ale není součástí jejich klasického životního cyklu. Infekce vysoko-rizikovými HPV jsou asociovány zejména s nádory hlavy a krku a nádory anogenitální oblasti. Infekce EBV jsou asociovány s řadou akutních, chronických i nádorových onemocnění, přičemž z nádorových onemocnění jsou nejvýznamnější Burkittovy lymfomy (BL), Hodgkinovy lymfomy (HL) a nasofaryngeální karcinomy (NPC). Mimo to se v posledních letech objevují hypotézy, že by se infekce EBV mohla podílet také na vzniku nádorů děložního čípku u žen a HPV infekce by mohla mít roli ve vzniku NPC. Cílem této práce bylo charakterizovat výše uvedené dvě skupiny DNA virů a sepsat dostupné informace o potencionální roli těchto virů v nasofaryngeálních a cervikálních karcinomech. Klíčová slova: lidský papilomavirus, virus Epstein-Barrové, nasofaryngeální karcinom, karcinom děložního čípku
|
|
|
Molekulární mechanismy tepelné stresové paměti u rostlin
Zelená, Julie ; Hála, Michal (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Globální oteplování je jeden z hlavních faktorů úbytku zemědělské úrody a také celkové rostlinné biodiverzity. Čím dál tím vyšší teploty povrchu Země způsobují zvýšené nároky na rostliny vyrovnat se s tepelným stresem. Tepelný stres způsobuje rostlinným buňkám mnoho škod, především denaturaci buněčných proteinů, rozvolnění biomembrán a akumulaci reaktivních forem kyslíku (ROS). Rostlinná buňka se tepelnému stresu brání lipidickými přestavbami membrány, zvýšenou produkcí ROS zhášečů a především zvýšenou produkcí proteinů teplotního šoku (HSP), což jsou molekulární chaperony, které udržují proteiny správně sbalené i v teplotách, ve kterých by jinak denaturovaly. Rostliny si vyvinuly mechanismus, jak se bránit opakujícímu se tepelnému stresu, jako jsou třeba vlny veder. Říká se mu získaná termotolerance a je umožněna díky rostlinné schopnosti stresové paměti. Klíčový ve stresové paměti je přitom tzv. priming, což je příprava rostliny na velmi silný tepelný stres tak, že je předem vystavena mírnějšímu tepelnému stresu. Po primingu přichází období paměti neboli období zotavení, během kterého si buňka uchovává pozměněnou molekulární expresi a fyziologii. Mechanismy tepelné stresové paměti se dělí na transkripční a post-transkripční, jsou v nich zapojené HSP a jejich transkripční faktory HSF, především...
|
|
|
Vliv edukace o spánku a behaviorálních metod na spánek a emoční regulaci u pacientů s chronickou nespavostí.
Smolková, Eliška ; Janků, Karolina (vedoucí práce) ; Horáková, Hana (oponent)
Diplomová práce seznamuje čtenáře s tématem krátkodobého přístupu k léčbě nespavosti. Teoretická část se zabývá tématem zdravého spánku a možnostmi jeho měření. Dále popisuje nespavost a velká část práce je věnována léčbě této poruchy spánku. Čtenář je také seznámen se vztahem emoční regulace a spánku. Cílem empirické části je prozkoumat vliv krátké behaviorální intervence věnující se insomnii na parametry spánku (celkový čas strávený v posteli, délka spánku, spánková efektivita, spánková latence), na závažnost nespavosti a na potíže v oblasti emoční regulace u jedinců trpící nespavostí. Pilotní studie zkoumá změny ve výše uvedených oblastech v čase před a po absolvování programu. Výsledky naznačují významné změny v parametrech spánku, v závažnosti nespavosti a v oblasti potíží v emoční regulaci po absolvování programu. Jsou diskutovány nedostatky předkládané studie a uvedena jsou doporučení pro další bádání v oblasti krátkodobých terapií insomnie. Klíčová slova: nespavost; emoční regulace; behaviorální přístup; kognitivně behaviorální terapie
|
|
|
Syndromy asociované s numerickými aberacemi gonozomů
Sluková, Kristýna ; Mrňáková, Hana (vedoucí práce) ; Trková, Marie (oponent)
Ještě před narozením dítěte mohou vzniknout chromozomální aberace, které velmi ovlivní budoucí život jedince. Abnormální může být změna počtu anebo struktury chromozomů. Odchylky od běžné genetické výbavy zapříčiní fyziologické a anatomické projevy. Ty se za určitých podmínek opakují a kvůli různým kombinacím příznaků byly pojmenovány genetické syndromy se stejnými projevy. Jelikož k těmto abnormalitám dochází v časných prenatálních fázích, nelze jim nijak předcházet, vyvarovat se jim a ani je úplně vyléčit.
|
|
|
Vývoj citlivého stanovení diklofenaku s využitím fluorescenčních vlastností komplexů s cyklodextriny
Pekařová, Ivana ; Sklenářová, Hana (vedoucí práce) ; Chocholouš, Petr (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra analytické chemie Kandidát: Ivana Pekařová Školitel: doc. PharmDr. Hana Sklenářová, Ph.D. Název diplomové práce: Vývoj citlivého stanovení diklofenaku s využitím fluorescenčních vlastností komplexů s cyklodextriny Tato experimentální diplomová práce se zabývá vývojem citlivého stanovení s využitím tvorby a detekce komplexu skládajícího se z aktivní látky a cyklodextrinu (CD) za využití sekvenční injekční analýzy (SIA). K následné detekci byl využíván spektrofluorimetr. Testovanou biologicky aktivní látkou byl diklofenak ve formě sodné soli. Byly nalezeny podmínky nastavení spektrofluorimetru a to vhodná excitační a emisní vlnová délka, které byly 364,5 a 290 nm, velikost štěrbin a citlivost detekce. Poté byl výběrem ze 13 CD nalezen vhodný typ a poměr CD s diklofenakem tak, aby se měřená intenzita fluorescence lišila od intenzity samotného CD. Toto testování rozdělilo CD do 4 skupin. Při testování stability vybraných komplexů byl sledován nárůst nebo pokles intenzity fluorescence v čase pro zajištění tvorby komplexů s CD. Pro automatizaci stanovení byla využita SIA, která byla propojena s fluorimetrickým detektorem. Pro měření v průtokovém systému bylo dále upraveno nastavení spektrofluorimetru a naprogramováno 5 ovládacích programů...
|
|
|
A high-temperature LC-MS method for bottom-up proteomic analyses with reduced artifacts
Starovoit, Mykyta ; Lenčo, Juraj (vedoucí práce) ; Sklenářová, Hana (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra analytické chemie Kandidát: Mykyta Starovoit Školitel: PharmDr. Juraj Lenčo, Ph.D. Název diplomové práce: Vysokoteplotní LC-MS metoda pro bottom-up proteomické analýzy se sníženým výskytem artefaktů Proteomické bottom-up LC-MS analýzy vyžadují účinnější chromatografickou separaci, aby udržely krok s rozvojem hmotnostní spektrometrie a plně tak využily potenciál i těch nejmodernějších MS přístrojů. Zvýšení teploty separační kolony představuje jedno z nejefektivnějších a nejdostupnějších řešení, jak separaci peptidů v proteomických aplikacích zlepšit. Vysoká teplota však zároveň vede ke vzniku nežádoucích modifikací v chemické struktuře peptidů, což proteomické analýzy významně komplikuje. Tato metoda je zaměřená na snížení výskytu artefaktů vznikajících na koloně za vysoké teploty. Řešením je zavedení nového vysokoprůtokového trap-elute systému za použití rozdílného vyhřívání kolon. Vyvinuté trap-elute uspořádání zkracuje čas, který peptidy stráví na vyhřívané separační koloně, což snižuje počet vzniklých modifikovaných peptidů. Zmirňuje to jeden z negativních následků využití zvýšené teploty, avšak neomezuje její pozitivní vliv na separační účinnost. Ve výsledku se použití vysoké teploty kolony stává výhodnější cestou ke zlepšení...
|
|
|
Neurologické efekty endokrinních disruptorů
Ondráčková, Simona ; Brožka, Hana (vedoucí práce) ; Vítků, Jana (oponent)
Účinek endokrinních disruptorů (ED) na nervový systém představuje klíčovou oblast v kontextu vlivu životního prostředí na lidské zdraví. Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní studie týkající se dopadů ED na centrální nervovou soustavu. Konkrétně se práce zaměřuje na vliv vybraných bisfenolů, ftalátů a parabenů na intracelulární steroidní receptory a membránové ionotropní receptory (zejména receptory pro NMDA a GABA). Prace spojuje zjištění z in vitro, behaviorálních a epidemiologických studií. Práce také vymezuje možné souvislosti mezi expozicí ED a psychiatrickými a neurologickými poruchami. Cílem práce je poskytnout komplexní přehled o vlivu ED na dospělý i vyvíjející se nervový systém. Klíčová slova: endokrinní disruptor, bisfenol, paraben, ftaláty, NMDA receptor, GABA receptor, chování
|
|
|
Testování vizuální krátkodobé paměťové vazby a její užitečnost v identifikaci mírného paměťového poklesu
Borovská, Šárka ; Horáková, Hana (vedoucí práce) ; Michalec, Jiří (oponent)
Koncept paměťové vazby se jeví nadějný pro identifikaci mírného paměťového poklesu v časných stádiích Alzheimerovy nemoci (AN). Visual Short-Term Memory Binding Test (VSTMBT) je experimentální test krátkodobé vizuální paměťové vazby, který hodnotí podmínku paměťové vazby (tvar+barva) společně s kontrolní podmínkou vizuální krátkodobé paměti (pouze tvar). Ačkoli dosavadní studie přináší slibné výsledky, objevuje se v nich řada limitů (různé verze testu, malá velikost vzorku, familiární vs. sporadická forma AN,...). V této práci byl VSTMBT administrován u podrobně definovaného vzorku osob bez syndromu demence z České studie stárnutí mozku (N=161). Při porovnání skupin pomocí analýzy rozptylů s následnými Post hoc testy bylo zjištěno, že skupina s amnestickou mírnou kognitivní poruchou (aMCI, n=56) dosahovala nejnižších výkonů v porovnání se skupinou se subjektivním kognitivním poklesem (SCD, n=60) a s kognitivně normálními dobrovolníky (KN, n=45). Při kontrole vlivu věku a pohlaví přetrvaly tyto rozdíly (aMCI < KN; aMCI < SCD) v podmínce paměťové vazby (u dvoutvarové verze). Výkony skupiny SCD se neodlišovaly od KN. U části pacientů s dostupnými biomarkery byly porovnány výkony mezi skupinami s vysokou pravděpodobností AN (aMCI-AN, SCD-AN) a s nepravděpodobnou AN (aMCI-nonAN, SCD-nonAN), Mann-Whitneyho...
|
|
|
Znalosti nelékařského ošetřovatelského personálu v oblasti prevence a léčby dekubitů
Rosová, Magdaléna ; Hromádková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce ,,Znalosti nelékařské ošetřovatelského personálu v oblasti prevence a léčby dekubitů" se zabývá obecnou znalostí sester v oblasti prevence a léčby dekubitů na interním a chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Motol. Dekubity představují plošný a stále aktuálním problémem u hospitalizovaných pacientů, kdy je podstatné, aby se nelékařský zdravotnický personál v této oblasti orientoval a znal nejnovější trendy v prevenci a léčbě. Cíle: Úkolem práce je zjistit míru znalostí sester v oblasti léčby a prevence dekubitů, pracujících na Interní a Chirurgické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol a III. chirurgické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. Metody: Ke sběru dat do empirické části bylo provedeno kvantitativní dotazníkové šetření prostřednictvím nestandardizovaného dotazníku. Cílovou skupinou byly všechny sestry pracující na standardním oddělení i jednotce intenzivní péče, Interní a Chirurgické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol a III. kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. Do vlastního řešení bylo zařazeno celkem 158 vyplněných dotazníků. Výsledky: Z dosavadního průzkumu bylo zjištěno, že odborný vzdělávací kurz pro ošetřování ran...
|
host ::
RSS.