|
|
Vývoj buněk neurální lišty u zebřičky Danio rerio
Psutková, Viktorie ; Machoň, Ondřej (vedoucí práce) ; Fabian, Peter (oponent) ; Svoboda, Ondřej (oponent)
Neurální lišta je populace volně migrujících buněk, kterou najdeme pouze u obratlovců. Buňky neurální lišty migrují do hlavové, srdeční a trupové oblasti těla, kde se přeměňují v různé buněčné typy. V případě hlavové neurální lišty se buňky diferencují mimo jiné i do chondrocytů a tenocytů. Právě tato unikátní vlastnost hlavové neurální lišty přinesla obratlovců evoluční novinku, lebku. V této práci se zaměřuje na vývoj hlavové neurální lišty a derivátů z ní odvozených u dánia pruhovaného (Danio rerio). Proudy hlavové neurální lišty se během migrace řídí antero-posteriorním nastavením těla daným hox geny. Samotný vývoj neurální lišty je řízen navzájem se ovlivňující sítí genů. Zde jsme se zaměřili na geny meis v rámci kraniofaciálního vývoje dánia. Ke studiu této problematiky jsme použili linie knock out (KO) mutantů pro každý paralog meis genu. Ze čtyř mutantů, meis1a, meis1b, meis2a, meis2b, pouze u meis1b KO a double meis1a1b KO mutantů dochází k deformaci hlavových chrupavek, derivátů neurální lišty. Tyto změny jsme identifikovali už během růstu chrupavek, avšak nikoliv na začátku vývoje během migrace neurální lišty do žaberních oblouků a následné kondenzace chondrocytů. Utváření obličejové části lebky tzv. viscerokrania je výsledkem provázanosti vývoje několika tkání. Jednou z těchto tkání...
|
|
|
Validace prediktivních rovnic pro určení klidového energetického výdeje
Fabián, Patrik ; Korvas, Pavel (oponent) ; Chlíbková, Daniela (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá validací prediktivních rovnic pro určení klidového energetického výdeje. Cílem této bakalářské práce bylo srovnat jednotlivé prediktivní rovnice pro určení klidového energetického výdeje s vlastním měřením pomocí nepřímé kalorimetrii a stanovit vlastní postup pro predikci klidového energetického výdeje. Vyhodnocení jednotlivých prediktivních rovnic probíhalo na základě statistických analýz. Na základě statistických analýz bylo zjištěno, že dostupné prediktivní rovnice podhodnocují klidový energetický výdej v průměru o 20 % kilokalorií za jeden den ve srovnání s měřenou hodnotou pomocí nepřímé kalorimetrie. Pro stanovení vlastního postupu pro predikci klidového energetického výdeje bylo využité strojové učení, které potom bylo prezentováno pomocí uživatelského rozhraní. Následující testování ukázalo, že neuronová síť pro predikci klidového energetického výdeje poskytuje ve srovnání s dostupnými prediktivními rovnicemi přesnější výsledky.
|
|
|
Aplikace technologie MOLECUBES v robotice
Fabián, Petr ; Veverka, Petr (oponent) ; Simeonov, Simeon (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o modulární robotice a seberekonfigurovatelných robotických systémech. Na úvod jsou systémy definovány a rozděleny, hlavní důraz je kladen na Molecubes. Dále je navrhnut systém podobný, se zaměřením na vlastní konstrukci jednotlivých modulů. V závěru je provedeno několik ukázkových možností sestavení a nastínění dalšího vývoje.
|
|
| |
|
| |
|
|
Určení levo-pravé asymetrie těla u obratlovců
Vrúbel, Matěj ; Soukup, Vladimír (vedoucí práce) ; Fabian, Peter (oponent)
Levo-pravá tělní osa je vedle osy dorso-ventrální a antero-posteriorní dozajista důležitou, ale zároveň nejvíce opomíjenou tělní osou bilaterálně symetrických živočichů. Asymetrické rozložení vnitřních orgánů podél této osy je životně důležité pro mnoho zástupců živočichů. U obratlovců dochází k ustavení této asymetrie v relativně časných embryonálních stádiích. Zásadní úlohu v tomto procesu má organizátor, který zodpovídá za správné ustavení levo-pravé tělní osy. Tento organizátor se u různých skupin obratlovců nachází na různých místech těla, a až na výjimky jsou tvořeny buňkami s pohyblivými ciliemi, které vytváří v organizátoru jednosměrný levotočivý proud extracelulárních tekutin. Tento proud je pravděpodobně vnímán buňkami, které obklopují levou stranu organizátoru. Tyto buňky reagují na výše zmíněný mechanický stimul spuštěním Nodal signální dráhy. Takto spuštěná signální kaskáda ústí v levostrannou expresi genu Pitx2, který specifikuje levou část embrya. V současné době se ukazuje, že úloha Nodal signální dráhy v určení levo-pravé asymetrie není společná jen obratlovcům, ale pravděpodobně i všem bilaterálně souměrným živočichům. U skupin obratlovců, kde chybí proud extracelulárních tekutin při určení levo-pravé asymetrie, je toto zajištěno alternativním způsobem. Tím je kupříkladu migrace...
|
|
|
The role of vent genes family in early development and brain development
Fabian, Peter ; Kozmík, Zbyněk (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent) ; Balaštík, Martin (oponent)
7 IV ABSTRAKT (CZECH) Centrální nervová soustava (CNS) je u všech strunatců odvozena z hřbetní strany vyvíjejícího se embrya. Postupným vlivem signalizace vzniká z hřbetní strany neurální ploténka, ze které se následně vyvine budoucí mozek spolu s neurální trubicí. Budoucí CNS je formována účinkem BMP/Smad signalizační dráhy z břišní části embrya směrem k hřbetní. Konzervovanou roli této BMP/Smad signalizační dráhy v průběhu evoluce zde ukazujeme potvrzením jejího vlivu při stanovení buněčného osudu v rámci tělní osy i v případě bazálního strunatce Branchiostoma floridae (kopinatce). U kopinatce vede farmakologická inhibice BMP/Smad signalizační dráhy k rozšíření exprese genů typických pro neurální ploténku a k dorzalizaci embrya, stejně tak jako u ryby Oryzias latipes (medaka). Poskytujeme důkaz přítomnosti pozitivní autoregulace BMP/Smad signalizační dráhy u kopinatce. Zároveň naše data naznačují možnost časného vzniku pozitivní autoregulace BMP/Smad signalizační dráhy jako klíčové události v evoluční historii stanovení buněčného osudu u strunatců. Tvorba dorso-ventrální osy těla je zprostředkovány geny genové rodiny vent, které jsou přímým cílem BMP/Smad signalizace. Ačkoliv je funkce genů genové rodiny vent jako transpčních faktorů v rámci časného embryonálního vývoje poměrně dobře popsána, jejich role...
|
|
|
Refaktorizace editoru stromů TrEd
Fabian, Peter ; Žabokrtský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kruliš, Martin (oponent)
Název práce: Refaktorizace editoru stromů TrEd Autor: Peter Fabian Katedra: Útav formální a aplikované lingvistiky Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Zdeněk Žabokrtský, Ph.D., Útav formální a aplikované lingvistiky Abstrakt: Cílem práce bylo refaktorizovat editor stromů TrEd, zlepšit tím jeho modularitu, usnadnit údržbu a další vývoj aplikace. Důraz byl také kladen na zachování rychlosti programu. Zdrojový kód TrEdu byl prozkoumán metodami statické a dynamické analýzy, které pomohly identifikovat problémová místa. Bylo vytvořeno 50 nových modulů a řesunuto značné množství kódu. Byla také vytvořena sada testů, zvolena pravidla pro psaní nového kódu a sepsána dokumentace části stávajícího kódu. Kód byl po refaktorizaci opětovně podroben kvalitativní i kvantitativní analýze a její výsledky byly porovnány se stavem před refaktorizací. Klíčová slova: Editor stromů TrEd, Perl, refaktorizace, analýza kódu
|
|
|
Validace prediktivních rovnic pro určení klidového energetického výdeje
Fabián, Patrik ; Korvas, Pavel (oponent) ; Chlíbková, Daniela (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá validací prediktivních rovnic pro určení klidového energetického výdeje. Cílem této bakalářské práce bylo srovnat jednotlivé prediktivní rovnice pro určení klidového energetického výdeje s vlastním měřením pomocí nepřímé kalorimetrii a stanovit vlastní postup pro predikci klidového energetického výdeje. Vyhodnocení jednotlivých prediktivních rovnic probíhalo na základě statistických analýz. Na základě statistických analýz bylo zjištěno, že dostupné prediktivní rovnice podhodnocují klidový energetický výdej v průměru o 20 % kilokalorií za jeden den ve srovnání s měřenou hodnotou pomocí nepřímé kalorimetrie. Pro stanovení vlastního postupu pro predikci klidového energetického výdeje bylo využité strojové učení, které potom bylo prezentováno pomocí uživatelského rozhraní. Následující testování ukázalo, že neuronová síť pro predikci klidového energetického výdeje poskytuje ve srovnání s dostupnými prediktivními rovnicemi přesnější výsledky.
|
|
|
Určování výše náhrady škody způsobené porušením antimonopolního práva Evropské unie a soukromoprávní vymáhání její náhrady
Fabian, Petr ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Boháček, Martin (oponent) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Určování výše náhrady škody způsobené porušením antimonopolního práva Evropské unie a soukromoprávní vymáhání její náhrady Abstrakt Efektivní hospodářská soutěž je klíčová pro dosažení ekonomické prosperity vnitřního trhu, zlepšování kvality produkce a co nejvyšší zaměstnanosti. Omezení hospodářské soutěže může naopak vést k neefektivní alokaci zdrojů, ztrátě ekonomického blahobytu a ke vzniku škody na straně soutěžitelů i konečných spotřebitelů. Dosažení a dodržování efektivní hospodářské soutěže je proto jedním z hlavních cílů Evropské unie. Toho lze docílit prostředky veřejnoprávního a soukromoprávního vymáhání. Zatímco veřejnoprávní vymáhání má především sankční a odrazovací funkci, soukromoprávní plní především funkci kompenzační. Přes tuto rozdílnost se oba dva typy vzájemně doplňují. Proto se tato práce zabývá vztahem mezi soukromoprávním a veřejnoprávním vymáháním. Evropská unie přijala dne 26. 11. 2014 směrnici č. 2014/104/EU, která má částečně soukromoprávní vymáhání harmonizovat co do uplatňování nároku na náhradu škody způsobené porušením soutěžního práva. Cílem této práce je zanalyzovat klady a zápory této úpravy. Zároveň se práce zabývá srovnáním dvou referenčních transpozičních vnitrostátních úprav, a to zákona č. 262/2017 o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže, v České republice a...
|
host ::
RSS.