|
|
Dobrá smrt
Malo, Klára ; Filipová, Markéta (oponent) ; Raimund, Karolina (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci zpracovávám motivy, jimž se věnuji poslední tři roky, a sice motivy přechodových pohřebních rituálů současných na pozadí těch historických. Všímám si, jak tyto rituály vědomě i nevědomě vytěsňujeme z našich životů a zamýšlím se nad tím, proč tomu tak je, a zda by se s tím dalo něco dělat. Dobrá smrt“ představuje ručně vyšívanou tapisérii, která s lehkou nadsázkou ilustruje některé současné fenomény vztahů lidí ke smrti, a konfrontuje diváctvo s jeho vlastními přístupy k ní.
|
|
|
Dear Dream Diary
Fiedlerová, Marie ; Filipová, Markéta (oponent) ; Štindlová, Marie (vedoucí práce)
Vizuální zpracování zápisků z mého snového diáře, výjevy na pokraji reality a snu. Vidím situace a události, o kterých někdy nevím, zda se staly, teprve se stanou, nebo jsou jen sny. Ležím v peřinách a vidím vize na pokraji reality a něčeho absurdního, obrazy tančí kolem mne v noční temnotě a zhmotňují se v ranním světle mého pokoje na plátně bílých stěn.
|
|
|
Cesta do pravěku
Filipová, Markéta ; Rozbořil, Blahoslav (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Téma bakalářské práce je odkazem k filmu režiséra Karla Zemana, jenž je příběhem čtveřice chlapců, kteří se rozhodnou podniknout cestu do minulosti. Spojujícím prvkem celého souboru je variace na úvodní scénu z filmu Karla Zemana, kdy čtveřice kluků propluje jeskyní do období pravěku. Tato scéna se stala symbolickou a motiv „cesty“ je přítomný téměř ve všech obrazech. Cesta do pravěku je metaforou pro výzkum a studium prehistorie. Je to mentální pohyb směrem do minulosti, při kterém se snažíme porozumět dávno zapomenutým skutečnostem.
|
|
|
Dějinné sebevědomí
Filipová, Markéta ; Štindlová, Marie (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
V diplomové práci pojmenované Dějinné sebevědomí, s určitou dávkou humoru obsaženou již v názvu samotném, zkoumám téma osobní umělecké evoluce, kterou zákonitě prochází tvorba každého autora. Čas se cyklicky opakuje a jednotlivá období se tak mohou prolínat a překrývat. Diplomová práce je v mém případě výsledkem několikaletého zájmu o historii, tak jak jsem ji v průběhu času poznávala, přičemž samotný pojem historie se v rámci mé osobní myšlenkové sítě postupně formoval a zpřesňoval, až dospěl do současné podoby, ve které s ním pracuji i v mé závěrečné práci.
|
|
|
Dear Dream Diary
Fiedlerová, Marie ; Filipová, Markéta (oponent) ; Štindlová, Marie (vedoucí práce)
Vizuální zpracování zápisků z mého snového diáře, výjevy na pokraji reality a snu. Vidím situace a události, o kterých někdy nevím, zda se staly, teprve se stanou, nebo jsou jen sny. Ležím v peřinách a vidím vize na pokraji reality a něčeho absurdního, obrazy tančí kolem mne v noční temnotě a zhmotňují se v ranním světle mého pokoje na plátně bílých stěn.
|
|
|
Cesta k bonnskému provizoriu. Proces výběru hlavního města v SRN (1948-1949)
Filipová, Markéta ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Picka, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá problematikou hlavních měst a zkoumá faktory, které určují jejich výběr. Hlavní město je chápáno nejen jako správní centrum, ale také jako místo důležité pro dění ve společnosti a identitu jedince. Spolková republika Německo je v evropském kontextu specifická. Její centrum není historicky ukotveno a bylo opakovaně definováno se změnou režimů. To platí i pro zkoumanou situaci po druhé světové válce. Neshody okupačních mocností vedly ke vzniku dvou samostatných států a Západní Berlín se stal izolovaným ostrovem uprostřed východního Německa. Provizorním sídlem západoněmecké vlády a parlamentu bylo zvoleno provinční město Bonn, zatímco favorizovaný Frankfurt nad Mohanem překvapivě neuspěl. Cílem této případové studie je zjistit, zda se jednalo o rozhodnutí dané geografickými faktory zvnějšku, o politický plán motivovaný zevnitř či o pouhou shodu náhod. Odpověď se opírá o analýzu argumentů a motivací hlavních aktérů, mapuje vývoj celého procesu s důrazem na období 1948-1949 a hledá jeho milníky. Výsledkem je zjištění, že Bonn měl dobré praktické předpoklady: svou bezvýznamností odpovídal hledanému provizoriu i decentralizaci typické pro federalismus. V debatě však záhy převážily politické důvody a staly motorem pro vytváření těch faktických. Zásadním, ne však jediným, hybatelem byl...
|
|
|
Právní úprava daně z nemovitých věcí
Filipová, Markéta ; Vondráčková, Pavlína (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent)
Právní úprava daně z nemovitých věcí Abstrakt Cílem práce je podrobně představit zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů. Struktura kapitol je zpravidla dělena jako samotná daň z nemovitých věcí na daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek. Poskytnut je podrobný rozbor jednotlivých daňových prvků a zkoumání možných de lege ferenda návrhů na případné změny, které by mohly být uskutečněny v české právní úpravě daně z nemovitých věcí. Diplomová práce se skládá z 8 kapitol. V úvodních kapitolách se práce zabývá obecnou charakteristikou daní, jednotlivými konstrukčními prvky daně a změnami uskutečněnými rekodifikací soukromého práva, která ovlivnila nejen název daně z nemovitých věcí. Hlavní obsah práce je v kapitole 3, která poskytuje vhled do tématiky podrobným představením jednotlivých prvků daně. Představen je předmět daně, subjekt, základ a daňová sazba. V kapitolách 4 až 7 se podrobně pojednává o osvobození od daně, problematice daňových koeficientů, správě daně a opomenuta není ani komparace výnosu daně z nemovitých věcí s výnosem daně z nabytí nemovitých věcí. Obě tyto daně se týkají nemovitých věcí a patří do kategorie majetkových daní. Práce se rovněž zabývá popisem pravomocí, které mají obce v souvislosti s daní z nemovitých věcí. Tuto problematiku nelze opomenout,...
|
|
|
Cesta k bonnskému provizoriu. Proces výběru hlavního města v SRN (1948-1949)
Filipová, Markéta ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Picka, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá problematikou hlavních měst a zkoumá faktory, které určují jejich výběr. Hlavní město je chápáno nejen jako správní centrum, ale také jako místo důležité pro dění ve společnosti a identitu jedince. Spolková republika Německo je v evropském kontextu specifická. Její centrum není historicky ukotveno a bylo opakovaně definováno se změnou režimů. To platí i pro zkoumanou situaci po druhé světové válce. Neshody okupačních mocností vedly ke vzniku dvou samostatných států a Západní Berlín se stal izolovaným ostrovem uprostřed východního Německa. Provizorním sídlem západoněmecké vlády a parlamentu bylo zvoleno provinční město Bonn, zatímco favorizovaný Frankfurt nad Mohanem překvapivě neuspěl. Cílem této případové studie je zjistit, zda se jednalo o rozhodnutí dané geografickými faktory zvnějšku, o politický plán motivovaný zevnitř či o pouhou shodu náhod. Odpověď se opírá o analýzu argumentů a motivací hlavních aktérů, mapuje vývoj celého procesu s důrazem na období 1948-1949 a hledá jeho milníky. Výsledkem je zjištění, že Bonn měl dobré praktické předpoklady: svou bezvýznamností odpovídal hledanému provizoriu i decentralizaci typické pro federalismus. V debatě však záhy převážily politické důvody a staly motorem pro vytváření těch faktických. Zásadním, ne však jediným, hybatelem byl...
|
|
|
Dějinné sebevědomí
Filipová, Markéta ; Štindlová, Marie (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
V diplomové práci pojmenované Dějinné sebevědomí, s určitou dávkou humoru obsaženou již v názvu samotném, zkoumám téma osobní umělecké evoluce, kterou zákonitě prochází tvorba každého autora. Čas se cyklicky opakuje a jednotlivá období se tak mohou prolínat a překrývat. Diplomová práce je v mém případě výsledkem několikaletého zájmu o historii, tak jak jsem ji v průběhu času poznávala, přičemž samotný pojem historie se v rámci mé osobní myšlenkové sítě postupně formoval a zpřesňoval, až dospěl do současné podoby, ve které s ním pracuji i v mé závěrečné práci.
|
|
|
Cesta do pravěku
Filipová, Markéta ; Rozbořil, Blahoslav (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Téma bakalářské práce je odkazem k filmu režiséra Karla Zemana, jenž je příběhem čtveřice chlapců, kteří se rozhodnou podniknout cestu do minulosti. Spojujícím prvkem celého souboru je variace na úvodní scénu z filmu Karla Zemana, kdy čtveřice kluků propluje jeskyní do období pravěku. Tato scéna se stala symbolickou a motiv „cesty“ je přítomný téměř ve všech obrazech. Cesta do pravěku je metaforou pro výzkum a studium prehistorie. Je to mentální pohyb směrem do minulosti, při kterém se snažíme porozumět dávno zapomenutým skutečnostem.
|
host ::
RSS.