| |
| |
|
Kvalita života pediatrických pacientů s atopickým ekzémem a jejich rodin
Jiráková, Anna Aleksandra ; Göpfertová, Dana (vedoucí práce) ; Dohnal, Karel (oponent) ; Pospíšilová, Alena (oponent)
Atopická dermatitida (AD) je nejčastějším zánětlivým onemocněním dětského věku. AD je onemocněním chronického charakteru, které může mít výrazný fyzický a psychický vliv na kvalitu života nemocného jedince a jeho rodiny. Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit kvalitu života dětí s AD a jejich rodin. Celkem se zúčastnilo studie 636 dětí s diagnózami AD a pigmentové névy ve věku od kojenců po 18ti leté a 636 jejich rodičů. Při každé návštěvě vyplnil pacient/rodič příslušný dotazník podle věku pacienta: Dermatologický index kvality života kojenců - Infants' Dermatitis Quality of Life Index (IDQOL), Dětský dermatologický index kvality života - Childrens' Dermatology Life Quality Index (CDLQI)- obrázková verze, Dětský dermatologický index kvality života - Childrens' Dermatology Life Quality Index (CDLQI)- textová verze, Vliv atopického ekzému dítěte na členy jeho rodiny - Dermatitis Family Impact Questionnaire (DFI). Studie objektivizovala snížení kvality života dětských pacientů s AD i ostatních členů jejich rodin. Výsledky byly vyjádřeny v porovnání s kontrolní skupinou pacientů s diagnózou pigmentové névy. Rozdíly v kvalitě života byly statisticky významné. Dále studie prokázala výrazné rozdíly skóre kvality života v různých věkových kategoriích dětí s AD. Nejvyšší skóre (9,85) bylo ve skupině nejstarších...
|
|
Metody hodnocení mikroklimatických podmínek a osvětlení na kolejích - srovnání moderní a staré budovy
Cechel, Zbyszek ; Holcátová, Ivana (vedoucí práce) ; Dohnal, Karel (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám hodnocením mikroklimatických podmínek a umělého osvětlení v různých místnostech na dvou kolejích. Hodnocení se týká těchto místností: studentské pokoje, studovny, předsíně, kuchyně a koupelny. Do měření, které se týká mikroklimatu zahrnujeme hlavně teplotu okolního vzduchu, střední radiační teplotu (globe teplotu), rychlost proudění vzduchu a vlhkost vzduchu. Všechny tyto čtyři veličiny jsem měřil v každé místnosti zvlášť. Z těchto čtyřech hlavních naměřených veličin jsem pomoci počítačového programu vypočítal další vedlejší mikroklimatické veličiny, které se také podílejí na celkovém stavu mikroklimatu v místnosti a tudíž je nelze ignorovat. Tyto konkrétní veličiny jsou uvedeny níže v praktické části pří hodnocení každé měřené místnosti zvlášť. V teoretické části práce jsou rovněž vzorce, podle kterých lze vypočítat konkrétní přesnou námi požadovanou hodnotu veličiny, díky dalším údajům týkajících se nebo vycházejících z dalších poznatků o mikroklimatu. Navíc jsem vypočítal pomocí tohoto programu doporučené hodnoty (limity) některých z těchto veličin, které by neměly být překročeny. V případě překročení stanovených limitů by se s největší pravděpodobností jednalo o stav, ve kterém by nebyla zajištěna optimální pohoda organismu v konkrétní měřené místnosti. Teoretické...
|
| |
| |
|
Percepce zdravotních rizik vyplývajících ze životního stylu a pracovní zátěže u učitelů různých typů škol
Papršteinová, Markéta ; Šmejkalová, Jindra (vedoucí práce) ; Hrubá, Drahoslava (oponent) ; Dohnal, Karel (oponent)
Souhrn Percepce zdravotních rizik vyplývajících ze životního stylu a pracovní zátěže u učitelů různých stupňů škol Úvod: Je obecně známo, že učitelská profese je svázána s řadou zdravotních rizik. Pedagogové jsou exponováni nadměrné pracovní psychické a senzorické zátěži, pracují dlouhodobě ve vynucené poloze, ve zvýšeném riziku hluku, infekcí a poruch hlasivek. Ve srovnání s běžnou populací se u nich častěji vyskytují onemocnění, která souvisí s pracovním stresem. Cíl práce: Zjištění percepce zdravotních rizik vyplývajících ze zdravotního stavu, životního stylu a pracovní zátěže u učitelů různých stupňů škol. Metodika: V rámci průřezové epidemiologické studie jsme metodou anonymního dotazníkového šetření získali údaje od 484 respondentů, a to od 201 učitelů základních škol, 227 učitelů škol středních a 56 vysokoškolských učitelů. Zjišťovali jsme přítomnost rizikových faktorů a jejich percepci učiteli s ohledem na stupeň školy, věk a pohlaví respondentů. Pracovní psychická zátěž byla hodnocena Meisterovým dotazníkem a byla provedena klasifikace zátěže. Výsledky: Zjistili jsme, že řada respondentů byla exponována několika rizikovým faktorům současně. Nejčastěji se jednalo o závažná onemocnění u blízkých příbuzných a zvýšenou pracovní psychickou zátěž. Této jsou zvýšeně exponováni zejména učitelé základních...
|
|
Problém obezity ve vybrané vícegenerační rodině
Dolejší, Simona ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Dohnal, Karel (oponent)
- 9 - ABSTRAKT: Bakalářská práce se zabývá problematikou obezity ve vícegenerační rodině. Klade si za cíle charakterizovat a analyzovat průběh vzniku tohoto onemocnění, zmapovat další zdravotní komplikace, které obezitu doprovázejí, nastínit možnosti, jak hmotnost snížit a pokusit se rozebrat příčiny výskytu ve vybrané rodině. V teoretické části je užita metoda odborné analýzy literatury. Výzkumná část zahrnuje kazuistiky pěti členů vybrané rodiny, které obsahují základní osobní údaje, osobní a rodinnou anamnézu, energetické propočty, změny hmotnosti s grafy a vzorové jídelníčky s vyhodnocením. Získané údaje byly zpracovány a vyhodnoceny pomocí energetické kalkulačky. Výsledky ukázaly nedostatky ve stravování a nízkou pohybovou aktivitu u všech členů vybrané rodiny. Závěrem tak mohu konstatovat, že příčinu obezity, lze v tomto případě hledat v nápodobě životního stylu. KLÍČOVÁ SLOVA: obezita, tělesná hmotnost, zdravotní komplikace, jídelníček, dieta
|
|
Výživový stav institucionalizovaných seniorů v regionu severních Čech
Zemanová, Miroslava ; Rambousková, Jolana (vedoucí práce) ; Pavlík, Vladimír (oponent) ; Dohnal, Karel (oponent)
SOUHRN Tématem disertační práce je výživový stav seniorů žijících v institucích. Nutriční stav je důležitou charakteristikou zdraví, zejména pak je významný u vulnerabilních - zranitelných skupin populace, mezi které senioři patří. Pro naši studii byly vybrány domovy důchodců v Teplicích, Dubí a Mostě. Kritériem pro účast seniora byl věk 65+ a absence akutního nebo jiného onemocnění s kachektizujícími důsledky, včetně nádorového onemocnění. Z těchto klientů byl vybrán každý druhý. Celkem se studie zúčastnilo 254 respondentů (183 žen a 71 mužů). Sběr dat v domovech pro seniory probíhal ve spolupráci s hlavními a staničními sestrami. Ze zdravotní dokumentace byly získány údaje o aktuální medikaci a informace o chorobách respondentů. Pro vyšetření nutričního stavu byl použit kompletní dotazník MNA (Mini Nutritional Assessment). Respondentům byly odebrány vzorky krve pro zjištění markerů malnutrice (albumin, prealbumin, transferin, urea a kreatinin). Data byla statisticky analyzována dvouvýběrovým t-testem, Fischerovým přesným oboustranným testem pro kontingenční tabulky a Chí kvadrát testem nezávislosti v kontingenční tabulce. Za statisticky významné byly považovány výsledky p ≤0,05. V dobrém výživovém stavu bylo dle MNA 38,8% osob, 50,8% bylo v riziku malnutrice a 10,4% bylo v malnutrici, a to více žen než...
|
|
Možnosti prevence s využitím geriatrických principů: Funkční stav a depresivita ve stáří
Vaňková, Hana ; Čelko, Alexander (vedoucí práce) ; Dohnal, Karel (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Možnosti prevence s využitím geriatrických principů: Funkční stav a depresivita ve vysokém věku MUDr. Hana Vaňková Abstrakt disertační práce Úvod: Preventivní strategie podporující dobrý funkční stav ve stáří nabývají stále většího významu pro jednotlivce i v kontextu stárnutí populace. Provázanost funkčního stavu a depresivity ve stáří je v publikacích popisována jako obousměrná (Yang, 2005; Kivela, 2001). Deprese ve stáří zvyšuje morbiditu i mortalitu a v kontextu značně vysoké prevalence je také socio-ekonomickým problémem (Anstey et al., 2007; Karakaya et al., 2009). Z principů geriatrie vychází komplexní intervence funkčního stavu a depresivity ve formě pohybové terapie. Metody: S použitím nástrojů komplexního geriatrického hodnocení byl studován vztah komponent funkčního stavu a depresivity v souboru 308 uživatelů dlouhodobé péče v České republice (průřezová studie k hypotéze I). Randomizovaná kontrolovaná studie popisuje vývoj depresivity v čase (hypotéza II) a efekt pohybové intervence na depresivitu (hypotéza III) u 162 institucionalizovaných seniorů, jejichž průměrný věk byl nad 80 let. V obou analýzách byla nástrojem hodnocení depresivity Geriatrická škála deprese dle Yesavage. Výsledky: V průřezové studii byla zjištěna přítomnost depresivity u 46% seniorů žijících v institucích dlouhodobé péče v...
|