|
| |
|
|
Aplikace konstruktivistických prvků do výuky českého jazyka v 1. ročníku ZŠ
Sotonová, Jana ; Babušová, Gabriela (vedoucí práce) ; Doležalová, Eliška (oponent)
Tato diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je rozebíráno, co znamená komunikace a její druhy. Co znamená konstruktivismus a jaký je rozdíl mezi transmisivní a konstruktivistickou výukou. Dále se věnuje problematice dětských prekonceptů a jejich využití. Praktická část je zaměřena na aplikaci konstruktivistických prvků do výuky českého jazyka. V praxi tím míníme, aby žáci na základě vlastní snahy, dosavadních zkušeností, konstruktivistickým/badatelským přístupem vyvodili poučku, pravidlo nebo princip. Dále je zaměřena na objevování prekonceptů u žáků čili jejich představu. Zároveň cílem diplomové práce je vytvořit takové aktivity do hodin českého jazyka, které podporují konstruktivistickou výuku. K práci tak žáci využívají konstruktivistické prvky. Součástí výzkumu jsou přípravy, které obsahují aktivity zaměřené na stěžejní učivo druhého ročníku, mezi které zařazujeme: psaní i,í/y,ý tvrdých a měkkých skupinách, psaní ů, ú a významové vztahy slov. Ke zjištění cíle byly použity pracovní listy, analýza a rozhovor.
|
|
|
Prekoncept vedlejší věty přívlastkové u žáků základních škol
Černá, Daniela ; Wildová, Zuzana (vedoucí práce) ; Doležalová, Eliška (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na prekoncept vedlejší věty přívlastkové u žáků základní školy. Cílem práce je analyzovat a interpretovat prekoncept vedlejší věty přívlastkové u žáků 4. až 8. ročníku základní školy. Teoretická část nejprve představuje pedagogický směr konstruktivismus, který klade důraz na aktivní účast žáka při procesu učení a na využívání žákovských prekonceptů při konstrukci nových znalostí. Dále se práce zabývá lingvistickým pojetím přívlastku a jeho větným vyjádřením a posléze také didaktickým pojetím přívlastku a přívlastkové věty vedlejší. Empirická část diplomové práce představuje výzkumné šetření, jež probíhalo formou polostrukturovaných rozhovorů s žáky 4. až 8. ročníku nad úlohami vytvořenými speciálně pro účel tohoto šetření. Tato část se nejprve zabývá metodologií a cíli výzkumného šetření, poté představuje popis průběhu a analýzu výsledků šetření. Výzkum dokazuje, že žáci disponují prekonceptem vedlejším věty přívlastkové, ale dokáží ho uplatnit pouze v určitých situacích. Také z výzkumu vyplývá, že většina žáků vnímá přívlastek a přívlastkovou větu vedlejší jako ekvivalentní. Výzkum dále upozorňuje na interferenci školních znalostí s přirozenými jazykovými schopnostmi žáků. Navrhuje rozšíření výzkumu o kvantitativní analýzu. Interpretace a analýza žákovských prekonceptů...
|
|
| |
|
|
Možnosti zapojení digitálních kompetencí do výuky českého jazyka na základních školách
Botková, Anna ; Doležalová, Eliška (vedoucí práce) ; Wildová, Zuzana (oponent)
Na základě Malé revize Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání přibyly do seznamu kompetencí i tzv. kompetence digitální. Úkolem škol tedy bylo tyto změny zanést do svých školních vzdělávacích programů, ale především těmito kompetencemi začít vybavovat své žáky. V teoretické části práce jsou vymezeny klíčové pojmy související s problematikou digitálních kompetencí a zároveň jsou ve stručnosti představeny dostupné podpůrné nástroje. Výzkumná část práce mapuje současný stav zapojení digitálních kompetencí do výuky českého jazyka na třech vybraných základních školách. Pro popis tohoto stavu bylo zvoleno dotazování pedagogů a koordinátorů revize školního vzdělávacího programu. Toto bylo doplněno pozorováním výuky a obsahovou analýzou příslušných dokumentů. Výzkumný vzorek tvořili 3 koordinátoři a 4 vyučující 2. stupně ZŠ, se kterými byly provedeny řízené rozhovory. Za použití kvalitativních postupů analýzy dat jsou představena klíčová zjištění týkající se zapojení digitálních kompetencí do výuky českého jazyka, zejména samotná příprava revize a metodická podpora, dále připravenost vyučujících digitální kompetence do výuky českého jazyka zapojovat a následně samotný způsob zapojení digitálních kompetencí do výuky českého jazyka. V závěru jsou představena metodická doporučení, která mohou...
|
|
|
Přídavná jména přivlastňovací v projevech žáků staršího školního věku
Štěpánová, Dagmar ; Doležalová, Eliška (vedoucí práce) ; Nedvědová, Blanka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem přídavných jmen přivlastňovacích v projevech žáků staršího školního věku. Práce si klade za cíl zjistit, zda a případně jakým způsobem žáci tvoří přídavná jména přivlastňovací a jak jim konkuruje užití posesivního genitivu. Druhotným cílem práce pak je návrh vlastního didaktického materiálu, který vychází z výsledků výzkumného šetření. Základ teoretické částí tvoří především vymezení pojmu přivlastňovací přídavná jména včetně kapitol věnujících se nestandardním či obtížnějším tvarům jako jsou například přivlastňovací přídavná jména tvořená od cizích vlastních jmen či produktivní nářeční tvar s ustrnulou příponou -ovo. V teoretické části autorka taktéž čerpá z odborných článků, které se tématu práce dotýkají, kromě morfologie přivlastňovacích přídavných jmen se věnuje i jejich syntaxi. Teoretická část současně popisuje přídavná jména přivlastňovací v kurikulárních dokumentech, didaktice a v neposlední řadě také v učebnicích, které byly mapovány pomocí deskriptivní analýzy. Praktická část sestává z analýzy 110 slohových pracích žáků 7. ročníku základní školy, ve kterých autorka hledá užití přivlastňovacího přídavného jména či posesivního genitivu. Navazující výzkum, ve kterém autorka analyzuje 224 didaktických testů, má pak za úkol dané poznatky zpřesnit a...
|
|
|
Trendy ve využití složek vajec
Doležalová, Eliška
Vejce jsou dnes uznávána nejen jako složka stravy, ale také jako vstupní materiál poskytující spoustu cenných bioaktivních látek, které se využívají především v potravinářství, ale také v lékařství, veterinární medicíně, farmakologii a biotechnologii. Vaječný žloutek je významným zdrojem antioxidantů, aromatických aminokyselin, karotenoidů, vitamínů, fosfolipidů a bílkovin. Vaječný bílek je vynikajícím přírodním zdrojem vysoce kvalitních bílkovin, které jsou bohaté na esenciální aminokyseliny. Vaječná skořápka obsahuje především vápník a další minerální látky. Slepičí vaječný žloutek má řadu technologických funkcí, včetně emulgačních, želírujících a filmotvorných. Ke zlepšení funkčních vlastností vaječných složek mohou být požity různé typy modifikace. K modifikaci vaječného žloutku může být použita např. enzymatická hydrolýza a pro modifikaci vaječného bílku se využívá deamidace. Vaječné skořápky jsou považovány primárně za odpad s nulovou hodnotou, přestože jsou bohaté na organické i anorganické sloučeniny, které lze využít v různých formách.
|
|
|
Využití příběhů ve výuce jazyka na 1. stupni ZŠ
Benešová, Marie ; Doležalová, Eliška (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na využití příběhů ve výuce jazyka na 1. stupni ZŠ, a to zejména českého jazyka. Teoretická část obsahuje základní informace o metodě vyprávění příběhů, storytellingu, její možné využití v českém jazyce a zkušenosti s touto metodou při výuce anglického jazyka. Pro práci s příběhem v hodinách českého jazyka jsou uvedeny možnosti, jak metodu storytellingu využít s ohledem na RVP ZV, a to jak z hlediska žákovských výstupů, tak i kompetencí, které by mohly být v hodinách využívajících storytelling rozvíjeny. Práce se věnuje procesu výběru i tvorby příběhu, jeho umístění v dětské literatuře a kritériím, která by měla být splněna, aby byl příběh žáky přijat. Prostor je věnován samotné aplikaci do vyučovací jednotky a nabídce konkrétních metod a cvičení umožňujících zapojení storytellingu do výuky. Práce se dále zabývá samotným procesem tvorby příběhu na vyjmenovaná slova pro 4. třídu, popisem průběhu vyučovací jednotky i reakcí žáků v hodině a přípravou kontrolního testu, jeho vyhodnocením. Vzhledem k limitovaným zdrojům týkajících se využití storytellingu ve výuce českého jazyka, by tato práce mohla v budoucnu sloužit jako jeden z možných návodů, jak metodu storytellingu zařadit do výuky a může sloužit jako odrazový můstek pro další badatele a zájemce v oblasti storytellingu....
|
|
|
Doplněk - komparace odborného a školského pojetí
Hančin, Marek ; Doležalová, Eliška (vedoucí práce) ; Hirschová, Milada (oponent)
Diplomová práce Doplněk - komparace odborného a školského pojetí zkoumá odborné a školské pojetí často diskutovaného větného členu doplněk. Autor v práci porovnává vybrané lingvistické přístupy k doplňku, svou pozornost klade primárně na podobnosti a rozdíly v jednotlivých koncepcích - co lingvisté (ne)považují za doplněk, jak je doplněk realizován, jaké je dělení doplňku. Ve školském pojetí autor analyzuje klíčové vzdělávací dokumenty (rámcové vzdělávací programy, požadavky k didaktickému testu z českého jazyka, požadavky k jednotné přijímací zkoušce z českého jazyka a učebnice užívané při výuce češtiny) a pohled vyučujících na tento větný člen. Autor si klade za cíl zjistit, je-li doplněk povinnou součástí vzdělávání a poskytují- li učebnice vhodnou oporu k funkční práci s doplňkem. V závěru práce autor na základě výše popsané analýzy navrhuje tři vlastní metodické lekce, které mohou být využity v hodinách českého jazyka. Východiskem pro tyto lekce jsou komunikační cíle výuky češtiny, konstruktivistický model výuky, integrace jazykové a slohové, příp. literární složky českého jazyka - koncepty taktéž rozebrané v teoretické části práce. Práce ukazuje značně rozkolísaný přístup k doplňku. Nejen že není lingvistický pohled na doplněk jednotní (někteří autoři jej uznávají, jiní odmítají), i pohled...
|
|
| |
host ::
RSS.